6 As 136/2014 — Nejvyšší správní soud

39 A 13/2023- 40 - text 11 39 A 13/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: Bc. M. H. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2023, č. j. 100686/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce požádal jménem svým a jménem svého nezletilého syna O. P. dne 19. 5. 2023 Městský úřad Mělník (dále jen „povinný subjekt“) o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně žádal následující informace: 1) Jak bylo naloženo s e-mailovou schránkou x.x@x.cz? 2) Zda disponujete s obsahem e-mailové schránky x.x@x.cz? 3) Zda bychom mohli nahlédnout do e-mailové schránky x.x@x.cz a vyhledat e-mailovou zprávu obdrženou dne 18. 6. 2020 19:02 hodin z e-mailové adresy xa.x@x.cz a opatřit si přílohu „X.docx“? V žádosti žalobce uvedl, že požaduje osobní poskytnutí informací. Budou použity pro účely trestního řízení (k podložení žalobcova trestního oznámení ohledně trestného činu maření spravedlnosti) a pro účely řízení o žalobě na ochranu osobnosti. 2. Povinný subjekt vydal dne 1. 6. 2023 rozhodnutí, kterým poskytnutí informací odmítl. Žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 6. 2023 zrušil první rozhodnutí povinného subjektu a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je povinen přezkoumatelným způsobem odůvodnit, zda disponuje požadovanými informacemi, ale chrání je podle § 8a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, anebo zda je fakticky nemá, a tedy nemůže poskytnout. 3. Povinný subjekt následně žádosti obou žadatelů opět odmítl rozhodnutím ze dne 29. 6. 2023, č. j. MUME-454/KAN/23/KAN106, MUME-452/KAN/23/KAN106 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Odmítnutí poskytnutí informací opřel o § 11b ve spojení s § 15 odst. 1 a § 20 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť žadatelé požadovali informace, které povinný subjekt nemá. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že nahlédnutí do e-mailové schránky je vyloučeno, neboť zaměstnankyně povinného subjektu, o jejíž schránku se jednalo, už u povinného subjektu téměř čtyři roky nepracuje a e-mailové schránky jsou, včetně jejich obsahu, který není nijak archivován, mazány po šesti měsících po ukončení pracovního poměru. Povinnému subjektu žádný právní předpis neukládá povinnost archivovat e-mailové schránky zaměstnanců či jejich obsah a povinný subjekt by se naopak dopouštěl přestupku, pokud by takové údaje o svých zaměstnancích zpracovával a měl je ve své moci déle, než jak je stanoveno jinými právními předpisy (skartačním a archivačním řádem, zákoníkem práce apod.). Povinný subjekt zároveň uvedl, že žalobci umožnil nahlédnutí do spisu pod sp. zn. Om 0218/2012, který požadovanou e-mailovou korespondenci obsahuje. 4. I proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce bránil odvoláním, v němž ve vztahu k otázce 3) namítal, že povinný subjekt nevzal v úvahu, že jde o dokument patřící do spisu, metadata a jejich správu. Úvaha povinného subjektu o tom, že žalobce nahlížel do spisu sp. zn. Om 0218/2012, jsou dle žalobce „úskočné“, protože žalobce požaduje původní elektronický dokument „X.docx“ a metadata, která ve spisu v době založení nebyla založena (resp. tam dle žalobce pravděpodobně nebyla založena nikdy). 5. Žalovaný odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl, prvostupňové rozhodnutí potvrdil a zcela se ztotožnil s jeho závěry. Dodal, že odpověď na otázky 1) a 2) povinný subjekt žalobci poskytl v prvostupňovém rozhodnutí, neboť v něm uvedl, že e-mailová schránka byla smazána po šesti měsících od ukončení pracovního poměru, neexistuje a není archivován její obsah. V daném případě nelze požadovanou informaci pro uplynutí času a faktickou neexistenci ani nijak „dotvořit“ (místo poskytnutí originální, o kterou žalobci patrně jde). Povinnost informaci dotvořit by nadto povinný subjekt tížila pouze v případě, že by měl zákonnou povinnost touto informací disponovat, což nemá. Je tak nutno vycházet jen z těch informací, které jsou z původní e-mailové korespondence zachovány v jiné relevantní formě (např. jako součást jiného správního spisu). Žaloba 6. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 7. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu, že v řízení před správními orgány nebylo doloženo úsilí povinného subjektu požadovanou informaci opětovně vytvořit, k čemuž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 As 102/2022 – 35. V tom žalobce spatřuje porušení § 11b zákona o svobodném přístupu k informacím za použití § 2 písm. e) a o), § 3 odst. 1 písm. f) a odst. 5 a § 65 odst. 1 a 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. 8. Žalobce vyslovuje podezření, že povinný subjekt spáchal trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny tím, že na čl. 1100 spisu povinného subjektu pod sp. zn. Om 0218/2012 přechovává padělané potvrzení klinické psycholožky, které osvědčuje údajné ohrožení psychického zdraví nezletilého dítěte a je opatřeno padělaným údajem o poskytnutí péče v oboru klinická psychologie bez absolvování specializačního vzdělávání v tomto oboru. Žalobce se domnívá, že bývalá zaměstnankyně povinného subjektu Mgr. Z. L. dala pokyn psycholožce „Mgr. Z. L.“ (zřejmě míněna Mgr. I. K., pozn. soudu), aby jí vydala původní počítačová data „X.docx“, což se stalo dne 18. 6. 2020 v 19:02 hodin „v kybernetickém prostoru“ počítače psycholožky, kdy byly z její e-mailové adresy xa.x@x.cz data odeslána na e-mailovou adresu x.x@x.cz. Mgr. L. dle žalobce následně tato počítačová data upravila přidáním dalších dat o údajném ohrožení zdraví nezletilého O. P. ze strany jeho otce (žalobce). Tím se dle žalobce rovněž dopustila trestného činu. Takto pozměněná data Mgr. L. vytiskla a založila do spisu. Žalobce tedy tvrdí, že v době doručení souboru „X.docx“ do e-mailové schránky Mgr. L. tato data neobsahovala žádnou informaci o ohrožení zdraví žalobcova syna, ale v době, kdy se stala součástí spisu, je již obsahovala. 9. Žalobce rovněž má za to, že se jedná o data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času, tedy o metadata ve smyslu § 2 písm. o) a § 3 odst. 5 zákona o archivnictví a spisové službě. Žalovaný podle něj připustil, že jde o metadata. Ignoroval však odvolací námitku, že povinný subjekt nevzal v úvahu skutečnost, že jde o dokument patřící do spisu, metadata a jejich správu. 10. Žalobce chápe, že povinný subjekt již metadata „X.docx“ nemá, a domnívá se, že Mgr. L. ukončila svůj pracovní poměr „za srozumění, že tak dojde ke zrušení a výmazu místa činu“ a její e-mailové schránky. Dle žalobcova názoru by mělo stačit, aby povinný subjekt požádal odesílatelku dat, psycholožku Mgr. I. K., o předložení původního dokumentu včetně původních metadat a umožnil žalobci „přihlížet“ opětovnému vytvoření těchto dat. K tomu žalobce odkazuje na rozsudek NSS ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 As 125/2023 – 29. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření uvádí, že aproboval postup povinného subjektu, který mohl žádost o informace odmítnout podle § 11b zákona o svobodném přístupu k informacím. Obsah e-mailové schránky, do níž chtěl žalobce nahlédnout, byl smazán po skončení pracovního poměru zaměstnankyně povinného subjektu. Povinný subjekt byl rovněž povinen vymazat osobní data klientů obsažená v e-mailové schránce. Žalobce nahlédl do spisu, v němž je jím požadovaná e-mailová korespondence obsažena v tištěné formě. Žalobce tedy fakticky požadovanou informaci získal. Byl dodržen i § 11b věta za středníkem zákona o svobodném přístupu k informacím. 12. Dle žalovaného se žalobcovy námitky míjí s podstatou věci. Jedná se spíše o „vyřizování účtů“ s povinným subjektem. Žalobce v žádném podání neuvedl, jaký veřejný zájem je předmětem jeho žádosti. 13. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Replika 14. Žalobce se v replice ohrazuje proti tomu, aby žalovaný ve vyjádření k žalobě doplňoval odůvodnění napadeného rozhodnutí o další důvody. Žalovaný podle žalobce toliko předstírá, že jde o osobní údaje klientů, avšak v žalobcově případě se jedná o dokument „služebního účelu“ a úředního charakteru, které musí povinný subjekt uchovávat. 15. Žalobce nesouhlasí s tím, že získal požadované informace nahlédnutím do spisu. Žalobce požadoval informaci, zda v držení povinného subjektu je, nebo někdy byla informace o tom, jaké je znění původních počítačových dat „X.docx“ ze dne 18. 6. 2020, a to způsobem umožňujícím účinné využití informace, tj. vlastní počítačovou prohlídkou. Žalobce je totiž přesvědčen, že tato data mohla být kdykoliv dále modifikována či zaměněna. 16. Žalobce dále s odkazem na rozsudek Městského sou