9 As 96/2008 — Nejvyšší správní soud

39 A 2/2023- 48 - text 10 39 A 2/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: J. B. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2023, č. j. 187327/2016/KUSK/OLPPS/ZAV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Průběh správního řízení a vymezení věci 1. Dne 1. 8. 2016 městský úřad oznámil žalobci, že ke dni 27. 7. 2016 dosáhl v registru řidičů celkového maximálního počtu 12 bodů. Dne 4. 8. 2016 podal žalobce námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. 2. Ve správním spisu jsou založena oznámení o uložení pokuty a pokutový blok série GE/2014, č. E2692712 k přestupku ze dne 17. 1. 2015, oznámení o uložení pokuty a pokutový blok série FD/2013, č. D1220444 k přestupku ze dne 30. 1. 2015, oznámení o uložení pokuty a pokutový blok série GE/2014, č. E2232785 k přestupku ze dne 20. 10. 2015, oznámení o uložení pokuty a příkazový blok série GD/2014, č. D2404821 k přestupku ze dne 27. 7. 2016. 3. Součástí správního spisu je i výpis z bodového hodnocení řidiče, podle kterého byly žalobci za přestupek ze dne 17. 1. 2015 zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 30. 1. 2015 zaznamenáno 5 bodů, za přestupek ze dne 20. 10. 2015 zaznamenány 3 body a za přestupek ze dne 27. 7. 2016 rovněž 3 body. Posledním ze spáchaných přestupků žalobce dosáhl 12 bodů. 4. Městský úřad Benešov (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 5. 10. 2016, č. j. MUBN/69573/2016-ML (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 27. 7. 2016. V odůvodnění popsal jednotlivé přestupky spáchané dne 17. 1. 2015, 30. 1. 2015, 20. 10. 2015 a 27. 7. 2016. Posoudil jednotlivé pokutové bloky a dospěl k závěru, že jsou způsobilými podklady pro zápis do evidenční karty řidiče. Žalobce nenavrhl žádný důkaz, který by skutková zjištění zpochybnil. 5. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal. Namítal, že je prvostupňové rozhodnutí v rozporu se zákazem dvojího trestání. Dále měl městský úřad upozornit žalobce, že má možnost školení ve středisku bezpečné jízdy. Preventivní působení na řidiče garantuje čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) z roku 2015. Pokutové bloky byly uloženy v roce 2016, bloky jsou však z let 2013 až 2014. Nemohly být tedy podkladem k záznamu bodů. Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení nesplňuje náležitosti zákona, je pouhým sdělením. Žalobce dále namítl systémovou podjatost, neboť věc rozhodl věcně nepříslušný odbor (odbor správních agend), měl rozhodovat odbor dopravy. 6. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění uvedl, že pokutové bloky splňují všechny zákonné náležitosti. Žalobce ostatně všechny pokutové bloky podepsal. K námitce dvojího trestání odkázal žalovaný na rozhodnutí rozšířeného senátu NSS, podle kterého se jedná o sankci sui generis za speciální recidivu se samostatnou skutkovou podstatou. Záznamy za jednotlivé body se řidičům neoznamují, je tedy na nich, aby si při páchání přestupků sledovali počet bodů v evidenční kartě. Není pravdou, že by byly použity neplatné pokutové bloky. Námitkou systémové podjatosti se žalovaný nezabýval, neboť zákon nevymezuje konkrétní odbor rozhodující o přestupcích. Je to pouze otázka vnitřního uspořádání. 7. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost (nesrozumitelnost) a nezákonnost. Obsah žaloby 8. Za prvé žalobce namítl, že námitkové řízení nebylo ani zahájeno a správní orgány nebyly oprávněny vydat jakákoliv rozhodnutí. Žalobce odkázal na § 117 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 217/2020 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“), a uvedl, že námitky by vyvolaly právní účinky pouze, pokud by byly opatřeny úředně ověřeným podpisem, resp. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“). Na podání učiněné datovou schránkou se hledí jako na vlastnoručně podepsané, nikoliv podepsané s ověřeným podpisem. Po zrušení zákona o elektronickém podpisu byl novelizován § 117 zákona o silničním provozu, který nyní umožňuje pouze úředně ověřený podpis. Žalobce sice podání námitek zvažoval, poté se však rozhodl, že „žádnou námitku podávat nebude, tedy svůj podpis nikde neověřoval. Vzhledem k tomu, že podpis na námitce nebyl ověřen, nemohla tato vyvolat žádné právní účinky.“ 9. Za druhé žalobce namítl, že je výrok rozhodnutí nesrozumitelný, neboť z něj není zřejmé, o čem bylo rozhodováno. Bylo vedeno řízení o žádosti a předmětem řízení byly námitky proti záznamu bodů. Správní orgán smí rozhodovat jen o těch záznamech bodů, proti nimž účastník řízení vznesl námitku. Z výroku prvostupňového rozhodnutí není zřejmé, o jakých záznamech správní orgán rozhodoval. Pokud by rozhodoval o všech záznamech bodů v kartě řidiče, bylo by rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Rozhodnutí ani správní spis totiž neobsahuje nic ve vztahu k záznamům bodů ze dne 16. 8. 2012, 1. 4. 2012, 25. 6. 2009, 21. 9. 2007 a 4. 5. 2007. 10. Za třetí žalobce tvrdil, že za přestupek ze dne 30. 1. 2015 byly nesprávně zaznamenány body, a tento záznam je tudíž nezákonný. Žalobce uznal, že porušil § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Žalobce však jel na jízdním kole. Správní orgán však provede záznam bodů jen tehdy, byl-li přestupek spáchán při řízení motorového vozidla (podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu). Z popisu skutku nevyplývá, že žalobce řídil motorové vozidlo. 11. Za čtvrté žalobce tvrdil, že záznam bodů ze dne 27. 7. 2016 nebyl prokázán. Příkazový blok č. D2404821 je nečitelný. Není z něj zřejmé ustanovení, které měl žalobce porušit, jakou skutkovou podstatu měl svým jednáním naplnit ani v čem jeho jednání mělo spočívat. Není čitelné ani datum ani rok jeho vystavení. Není tedy zřejmé, kdy měl pokutový blok nabýt právní moci. Dobře viditelný je pouze podpis přestupce, který však neodpovídá podpisu žalobce. Není přitom čitelná informace, jak policisté ověřili totožnost přestupce. Obsah vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný považuje první žalobní námitku za nevěrohodnou a účelovou. Žalobce sám podal námitky, které vlastnoručně podepsal. Stejný podpis obsahují pokutové bloky i doručenky městského úřadu. Až po podání námitek žalobce udělil plnou moc svému zástupci. K druhému žalobnímu bodu žalovaný odkazuje na text námitek žalobce, ve kterých brojil proti všem záznamům bodů v registru řidičů. Správní orgány řádně přezkoumaly všechny podklady týkající se těch posledních přestupků, které vedly k dosažení 12 bodů (tj. 17. 1. 2015, 30. 1. 2015, 20. 10. 2015 a 27. 7. 2016). 13. K záznamu bodů ze dne 30. 1. 2015 žalovaný uvedl, že z oznámení o uložení pokuty vyplývá, že žalobce spáchal přestupek jako řidič motorového vozidla reg. zn. X. Správní orgány v námitkovém řízení nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů, na jejichž základě byl záznam proveden. Pro záznam v registru řidičů postačí oznámení o uložení pokuty na místě podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Správní orgány přezkoumaly pokutové bloky i oznámení o uložení pokuty a pochybení neshledaly. Žalobce tíží důkazní břemeno ve vztahu ke zpochybnění podkladů pro záznam do registru řidičů. Splnění procesních podmínek 14. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. 15. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 16. Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 17. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci vyjádřili ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlas (žalobce výslovně, žalovaný mlčky). Dokazování soud neprováděl, jelikož účastníci nenavrhli provedení žádných důkazů nad rámec listin ve správním spisu, jehož obsahem se dokazovaní neprovádí. Posouzení žaloby soudem 18. Za prvé žalobce namítl, že námitkové řízení nebylo ani zahájeno, neboť námitky nebyly v rozporu s § 117 zákona o silničním