1 As 162/2014 — Nejvyšší správní soud

51 A 41/2022- 30 - text 9 51 A 41/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: Bc. F. K., DiS. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Markem Chlebikem sídlem Nepelova 953/7, 198 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha za účasti: Mgr. J. B. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2022, č. j. 058783/2022/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2022, č. j. 058783/2022/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Marka Chlebika, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud se v tomto rozsudku na základě žaloby podané dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zabývá otázkou, zda žalovaný nepochybil, pokud aproboval postup povinného subjektu, který odmítl žalobci poskytnout výplatní pásky a pracovní smlouvu osoby zúčastněné na řízení - tajemníka městského úřadu (dále také jen „tajemník“), o které žalobce požádal na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 31. 8. 2022 (dále jen „informační zákon“). Zjištění ze správního spisu 2. Žalobce dne 16. 2. 2022 požádal podle informačního zákona Městský úřad Slaný (dále jen „povinný subjekt“) o zaslání platových záznamů (výplatních pásek) tajemníka městského úřadu za období 1. 1. 2020 – 31. 1. 2022 a opis jeho pracovní smlouvy platné ve vymezeném období. V žádosti uvedl, že reaguje na znepokojivou personální praxi ve vedení obce v posledním období, jež vykazuje znaky klientelismu a nepotismu při obsazování zaměstnaneckých i funkcionářských pozic organizací pod její kontrolou. Požadované informace mají sloužit k efektivní kontrole vynakládaných veřejných prostředků i politického procesu jako celku, dále k informování veřejnosti a vyvolání veřejné diskuze o tématu. Žádost je též reakcí na veřejnou diskuzi o podezření na praxi jiného povinného subjektu, který neuvedl údaje o odměně jednatele v souladu se skutečností. Současná žádost má proto tyto skutečnosti ověřit. Platové záznamy znázorňují celou skladbu výdajů, kterými jsou veřejné prostředky na základě pracovní smlouvy zatíženy, a proto mají vyšší vypovídající hodnotu. Zároveň je ve veřejném zájmu znalost práce tajemníka městského úřadu, pročež žalobce žádá i opis pracovní smlouvy. Žalobce dále rozvedl, že se opakovaně vyjadřoval k veřejnému dění v článcích publikovaných v letech 2015 – 2018 na blogu OMS, aktivně se podílí na tvorbě některých témat a článků na facebookové stránce Občané města Slaného (příkladmo uvedl dva z 31. 5. 2019 a 7. 12. 2021), publikoval články v lokálním periodiku v roce 2018 a podílel se na vzniku reportáže, která vyšla dne 26. 6. 2019 v Kladenském deníku. Na základě toho jej v rámci jiného správního řízení Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) označil za „veřejného hlídacího psa“. 3. Povinný subjekt žalobci odpověděl sdělením ze dne 3. 3. 2022. V něm zdůraznil, že platový záznam (výplatní páska) ani pracovní smlouva nejsou informacemi, nýbrž jen jejich nosiči. Proto není možné žádat o jejich opisy. Přesto povinný subjekt žalobci sdělil informace o platové třídě tajemníka a souhrn jemu vyplacených platů (včetně osobního ohodnocení a příplatku za vedení) za jednotlivá roční období od 1. 1. 2020. V případě pracovní smlouvy žalobci sdělil, kdy a na jakou dobu byla uzavřena, informaci o výpovědní době a o datu jmenování do funkce tajemníka. Pracovní smlouva nemá obsahovat ustanovení vymykající se obdobným případům. Formu sdělení informací povinný subjekt zvolil tak, aby nedošlo k ohrožení osobních údajů tajemníka. 4. Proti sdělení podal žalobce odvolání, které žalovaný posoudil jako stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona. Žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 3. 2022, č. j. 040566/2022/KUSK, povinnému subjektu uložil zjednat nápravu vydáním rozhodnutí o odmítnutí podle § 15 informačního zákona. V odůvodnění se neztotožnil s povinným subjektem ohledně jeho náhledu na to, že v žádosti fakticky nebylo žádáno o informace, ale o jejich nosiče. Povinný subjekt měl v rozsahu kolize práva na informace s právem na ochranu osobnosti a soukromí tajemníka údaje na dokumentech anonymizovat s ohledem na § 8a informačního zákona a v rozsahu provedené anonymizace vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 5. Povinný subjekt následně vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti ze dne 11. 4. 2022 (v rozhodnutí je zjevně chybně uveden rok 2020 – pozn. soudu), č. j. MUSLANY/9092/2022/KT (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Konstatoval, že platový záznam i smlouva jsou pouze nosiči informací, proto se rozhodnutí týká jen informací v dokumentech uvedených. Dále v zásadě zopakoval informace z výplatních pásek poskytnuté již ve sdělení ze dne 3. 3. 2022. Ostatní informace jsou osobními údaji, k jejichž poskytnutí subjekt údajů neudělil souhlas, a informace výlučně interního charakteru. Odmítnutí jejich poskytnutí proto povinný subjekt odůvodnil odkazem na GDPR Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). , čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ve vztahu k pracovní smlouvě povinný subjekt doplnil nad rámec již dříve poskytnutých informací údaje o druhu a místu výkonu práce, dni nástupu do práce, zkušební době a datu uzavření smlouvy. Informace plynoucí z pracovněprávního vztahu neuvedené ve smlouvě povinný subjekt neposkytl dle § 11 informačního zákona. 6. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal. Povinnému subjektu vytkl, že opomněl práva tajemníka poměřit s žalobcovým právem na informace v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 (dále jen „platový nález“). Dle žalobce ani není zřejmé, jak povinný subjekt dospěl k tomu, které informace je ještě možné poskytnout a které již nikoli. Poskytnuté informace (kromě sdělených odměn) vycházejí z právních předpisů. K jejich získání je informační zákon nadbytečný. Povinný subjekt opomíjí § 8a odst. 1 informačního zákona. Obsah pracovní smlouvy není vnitřním pokynem ani personálním předpisem. V ní může být stanoveno např. i mimořádné odměňování, což souvisí s nakládáním s veřejnými prostředky; na jejich znalosti převládá veřejný zájem nad ochranou soukromí. Sdělení neúplných informací nemusí odpovídat skutečnosti. Z platových záznamů by šlo zjistit strukturu veřejných prostředků jdoucích na odměnu tajemníka v jednotlivých měsících. 7. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Z obsahu spisu žalovaný zjistil, že tajemník městského úřadu neposkytl povinnému subjektu souhlas s poskytnutím výplatních pásek a pracovní smlouvy. Nebyl tak naplněn důvod prolamující ochranu soukromí ve smyslu GDPR. Anonymizaci v projednávaném případě provést nelze, neboť je zcela zřejmé, jaké osoby se požadované rozhodnutí týká. Žalobce nesplňuje ani podmínky vymezené v platovém nálezu, neboť je přinejmenším nevěrohodné jeho zaštiťování se subjektem „Občané města Slaného o.s.“, který podle veřejného rejstříku není aktivní. Obsah podání účastníků 8. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Předně odkazuje na rozhodovací praxi ÚOOÚ, z níž plyne nutnost v případě střetu práva na informace s právem na ochranu osobních údajů provádět test proporcionality, jak jej vymezil platový nález. S ohledem na to není výslovný souhlas tajemníka nezbytně nutný, přestože je třeba se k poskytnutým údajům chovat s náležitým respektem. 9. Žalobce uznává, že provést anonymizaci je v tomto případě zbytečné. Nicméně povinný subjekt je povinen veškeré požadované údaje sdělit, proto se ani nemusí anonymizovat. Nebylo na závadu, pokud požadované informace identifikoval odkazem na hmotný nosič (konkrétní listinu). 10. Konečně má žalobce za to, že zcela splňuje podmínky platového nálezu, což plyne i z rozhodnutí ÚOOÚ č. j. UOOU-00018/22-16. Žalobce podrobně specifikuje, jaké aktivity jeho roli „veřejného hlídacího psa“ dokládají (vyjmenovává články, reportáže a vystoupení, na nichž se podílel; povětšinou byly publikovány v místních médiích či na stránkách „Občané města Slaného“ na sociálních sítích). V průběhu řízení se žalobce nikdy nezaštiťoval neaktivním spolkem, pouze poukazoval na své publikační aktivity, které nelze popřít ani zánikem spolku. Povinný subjekt o splnění statusu žalobce neměl pochybnosti, ty do řízení nepřípustně vnesl až žalovaný.