1 Ao 2/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 7/2024- 88 - text 37 54 A 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatelek: a) ARBOREAL a.s., IČO 28431049 sídlem Biskupcova 1762/78, 130 00 Praha 3 b) ARBOREAL Praha, a.s., IČO 25725823 sídlem Harmonická 1384/13, 158 00 Praha 5 c) ARBORETA PRAHA spol. s r.o., IČO 48537888 sídlem Harmonická 1384/13, 158 00 Praha 5 všechny zastoupeny advokátem Mgr. Janem Balarinem, Ph.D. sídlem Eliášova 922/21, 160 00 Praha 6 proti odpůrkyni: obec Jeneč sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč zastoupena advokátkou Mgr. Petrou Dvořákovou sídlem Edvarda Beneše 873, 252 62 Horoměřice za účasti: BraFil a.s., IČO 26213991 sídlem Zahradní 360, 252 61 Jeneč zastoupena advokátem JUDr. Antonínem Janákem sídlem T. G. Masaryka 142, 261 01 Příbram o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2023/OOP – Územní plán Jenče vydaného usnesením Zastupitelstva obce Jeneč ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023, takto: I. V opatření obecné povahy č. 1/2023/OOP, Územní plán Jenče, vydaném usnesením Zastupitelstva obce Jeneč ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší podmínky prostorového uspořádání vč. základních podmínek ochrany krajinného rázu ploch XN v části, v níž stanoví, že maximální zastavěná plocha přípustných staveb činí 100 m2 a že max. výška přípustných staveb činí 4 m od rostlého (původního) terénu. II. Ve zbylé části se návrh zamítá. III. Každá z navrhovatelek je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 644,35 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám její zástupkyně Mgr. Petry Dvořákové, advokátky. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelky se společným návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným dne 16. 2. 2024 do datové schránky soudu domáhají zrušení částí opatření obecné povahy č. 1/2023/OOP – Územního plánu Jenče vydaného usnesením Zastupitelstva obce Jeneč ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023 (dále jen „napadený ÚP“). Obsah návrhu 2. Navrhovatelky uvedly, že jsou součástí podnikatelského uskupení, které ovládají sourozenci Robert Vyhnal a Věnceslava Vyhnalová. Navrhovatelka a) vlastní pozemky p. č. st. 397, st. 398, st. 521, st. 522, st. 702, 167/1, 167/4, 167/11, 167/13, 167/25, 167/28, 167/29, 365/13, 365/40, 520/157, 543/6, 549/1, 549/2, 551/1, 551/2, 620, 622/8 a 576/4 (podíl) v k. ú. Jeneč u Prahy a obci Jeneč (není-li uvedeno jinak, dále zmiňované nemovitosti se nacházejí v tomto katastrálním území a obci). Navrhovatelka b) vlastní pozemky p. č. 167/27, 576/1, 576/5 a 576/4 (podíl). Navrhovatelka c) vlastní pozemek p. č. 167/26. Všechny pozemky se nacházejí v území řešeném napadeným ÚP. Vymezení specifické plochy – Gardenpark (XN) 3. Všechny navrhovatelky společně se domáhají zrušení textového a grafického vymezení plochy XN (plochy specifické – Gardenpark) na pozemcích p. č. 549/1, 549/2, 576/1, 167/27, 167/13, 620, 167/26, 167/1, 167/4 a 167/28. 4. Navrhovatelky uvádí, že plochy vymezené napadeným ÚP jako XN byly předchozím územním plánem z roku 2004 (dále jen „ÚP 2004“) zařazeny v severovýchodní části do plochy „sady a zahrady (SZ)“ a v západní a jižní části do plochy „obchod, služby a jiné komerční aktivity (NK)“. Výměry obou částí byly zhruba stejné. Pozemky NK byly zastavitelnými plochami komerčních staveb a pozdější změny ÚP 2004 se tohoto vymezení nedotkly. Napadený ÚP ale pro pozemky vytvořil zvláštní typ ploch XN, jejichž hlavním využitím je přírodní park s koeficientem zastavění max. 10 % a v nichž jsou přípustné pouze stavby pro zázemí a provoz zahradnictví a parku s maximální zastavěnou plochou 100 m2 a výškou 4 m. To vylučuje např. i stavbu prodejny, zakryté prodejní plochy či běžných zahradnických skleníků. Celá plocha 7 ha byla přeřazena do nezastavěného území pouze pro zeleň, což je razantní zásah do vlastnického práva. Z velké části se jedná o plochy zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) ve IV. stupni ochrany nevhodné pro obvyklou zahradnickou produkci (zelenina, květiny). Je přitom paradoxní, že na západě zastavěného území odpůrkyně byly v minulých letech na I. třídě ZPF vymezeny stavební pozemky. Jeví se přitom, že smyslem zrušení zastavitelnosti bylo kompenzovat zábor kvalitního ZPF, což naznačuje vyhodnocení vlivů návrhu napadeného ÚP na udržitelný rozvoj území zpracované v prosinci 2019 (dále jen „VVURÚ“), které považuje zábory ZPF za hlavní problém návrhu napadeného ÚP. Dle navrhovatelek právě proto napadený ÚP učinil ze stavebních pozemků, jejichž úhrnná obvyklá cena by převyšovala 100 mil. Kč, pozemky se zápornou hodnotou, které nelze využít, a to aniž by odpůrkyně provedla test přiměřenosti. 5. Napadený ÚP je dle navrhovatelek založen na domněnkách o charakteru území, jež odporují skutečnému stavu. V oddílu C.1.1.1 bodě 16 výrokové části nebo OD.A.5.2.3 odůvodnění napadeného ÚP se tvrdí, že jde o stabilizované území, a v rozhodnutí o námitkách, že plocha XN odpovídá stávajícímu využití území. Dle navrhovatelek je ale situace taková, že se na pozemky v průběhu let navážela zemina (výkopky ze staveb) a následně došlo k terénním úpravám a rekultivaci za účelem dalšího využití pozemků. Projekt Gardenpark měl kombinovat přírodní plochy s komerční zástavbou (např. zahradnickým centrem či hobbymarketem tvořeným prodejními objekty i krytými venkovními plochami), ovšem k jeho realizaci nedošlo a nyní je již obsoletní. Dne 2. 2. 2015 Městský úřad Hostivice vydal pouze kolaudační souhlas k části stavby nazvané „terénní úpravy pro základní modelaci zahradnických pěstitelských ploch v areálu Garden Centra Jeneč – I. a II. etapa“, na jehož základě byly určitou dobu veřejnosti zpřístupněny parkové úpravy na části ploch, ale ve zbytku kolaudační souhlas nebyl nikdy vydán a bylo upuštěno od dokončení projektu. V provozu je tak pouze zahradnictví v jihozápadním cípu území, které je ovšem umístěno v kontejnerech a má provizorní charakter. Nedokončení projektu uznala i odpůrkyně v oddílu OD.F.1.1.4 odůvodnění napadeného ÚP. Nad rámec zmíněné prodejny navrhovatelky nemají záměr provozovat plochy jako park nebo zahradnické centrum. Zeleň na pozemcích není ani veřejná, ani izolační, a už vůbec ne okrasná, a proto označení území v napadeném ÚP za přírodní park – veřejnou, izolační a okrasnou zeleň je nesmyslné. Území dle navrhovatelek čeká další rozvoj, jinak by se stalo neprůmyslovou deprimující zónou (brownfieldem). Může jí o plochu přestavby, ale ne o stabilizovanou plochu. K tomu žalobkyně navrhly provést důkaz fotografiemi z místa, místním šetřením a kolaudačním souhlasem na terénní úpravy. 6. Pokud byla plocha XN vymezena „na míru“ jejich pozemkům a jen na nich, znamená to podle navrhovatelek, že jde o diskriminační přístup odporující obecné povaze územního plánu. Měla-li odpůrkyně za to, že plocha je natolik specifická, že není srovnatelná s jinými plochami (což ovšem není pravda, protože na území obce jsou i jiné brownfieldy), tak měla uplatnit k tomu určený nástroj (regulační plán, plánovací smlouvu apod.) namísto zneužití obecného regulativu. Z opakovaného zdůrazňování specifičnosti plochy XN (srov. oddíly B.2 bod 8 a E.1 bod 43 výrokové části nebo OD.A.5.2.3, OD.F.1.1.4 a OD.F.2.3.2 odůvodnění napadeného ÚP) navrhovatelky dovozují koncepční bezradnost odpůrkyně. 7. Z hlediska zásady přiměřenosti pak není podle navrhovatelek jasné, jakého cíle se odpůrkyně snažila dosáhnout. Nepotřebnost vymezení komerčních ploch nemůže být důvodem pro zrušení zastavitelnosti, neboť využitelnost soukromých pozemků nemůže být hříčkou v rukou odpůrkyně. Hovoříli ve vypořádání námitek odpůrkyně o koncepci rozvoje obce, ta v napadeném ÚP prakticky chybí, neboť oddíl B textové části výroku obsahuje pouze obecné proklamace o ochraně hodnot a výčet přinášených změn. Koncepční poznámky v oddílu OD.F.2.1.1 textové části odůvodnění napadeného ÚP o nedostatečném zájmu o komerční plochy na jihu obce v kontrastu s očekávanou poptávkou po bydlení a o hrozbě srůstání s městem Hostivice jsou pak dle navrhovatelek nepravdivé či zkreslené. 8. U pozemků, které nebyly tržně nabízeny, nelze dovozovat nedostatek zájmu, přičemž jen to, že jejich využití neprobíhalo tak rychle, jak si možná odpůrkyně představovala, neodůvodňuje je prohlásit za stabilizované území a znemožnit jejich další rozvoj. Je otázkou proč odpůrkyně, podle níž poptávka po komerčních plochách odpadla na úkor bydlení, nepřeklasifikovala území na plochu pro bydlení. Pokud odpůrkyně argumentuje, že se rozvoj komerčních zón přesouvá na sever obce k dálnici D6, protože na jihu se zájem nepotvrdil, navrhovatelky upozorňují, že takové využití jejich pozemků regulace ani neumožňovala, protože spadaly do plochy „NK – obchod, služby a jiné komerční aktivity“. Primárně šlo maloobchod, gastro, vo