4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

37 A 73/2024- 103 - text 30 37 A 73/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: obec Libiš sídlem Mělnická 579, Neratovice zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Ctiborem sídlem Václavské náměstí 2132/47, Praha proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha za účasti: FCC Česká republika, s.r.o., IČO 45809712 sídlem Ďáblická 791/89, Praha zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Slabým sídlem Truhlářská 1104/13, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2024, č. j. MZP/2024/210/1373, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Město Neratovice není osobou zúčastněnou na řízení. Odůvodnění: 1. Soud posuzoval, zda byly splněny podmínky pro udělení výjimky ze zákazu škodlivého zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů druhu ještěrka zední (Podarcis muralis) v souvislosti s realizací záměru, jež zahrnuje demolici stávajících budov a výstavbu nového zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO) s technologií roštového spalování a s celoroční dodávkou tepelné a elektrické energie do odběratelské sítě, který se nachází v areálu rozsáhlého chemického závodu. Dospěl k závěru, že podmínky splněny byly. Vymezení věci 2. Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 15. 2. 2024, č. j. 022366/2024/KUSK (dále „prvostupňové rozhodnutí“), udělil osobě zúčastněné na řízení (dále „žadatelka“) výjimku podle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „ZOPK“), ze zákazů uvedených v § 50 odst. 2 téhož zákona škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů druhu ještěrka zední, konkrétně je chytat, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla v souvislosti s realizací záměru „Průmyslové Energetické centrum Neratovice“ v areálu SPOLANA s.r.o., blok B2, v místě zrušené výroby viskózové střiže se zrušenými sklady sirouhlíku (dále „záměr“). Krajský úřad současně stanovil tyto podmínky: 1) Záměr bude realizován v souladu s projektovou dokumentací ve stupni DUR zpracovanou společností AS CHEMOPRAG, a.s.; 30. 6. 2023 (výsledná podoba záměru bude odpovídat koordinačnímu situačnímu výkresu C.3). 2) V rámci areálu, konkrétně v prostoru vegetačně upravené plochy v jižní části pozemku p. č. 949 v k. ú. Libiš, budou vytvořeny náhradní úkrytové biotopy pro ještěrku zední ve formě kamenného snosu nebo suché skládané zídky, popř. hromádek hrubšího dřeva či pařezů proložených větvemi a klestím, o celkové minimální výměře 10 m2. 3) Demoliční a přípravné zemní práce včetně likvidace deponií stavební suti v areálu mohou být prováděny v období od začátku září do konce října a od poloviny března do konce června (tj. v aktivním období ještěrky zední s výjimkou doby kladení vajíček a vývoje mladých jedinců). Toto nemusí být v konkrétních případech dodrženo pouze za předpokladu, že bude přítomnost ještěrky zední v dotčených plochách vyloučena po prohlídce území ustanoveným biologickým dozorem stavby. 4) Na staveništi bude zajištěna přítomnost odborně způsobilé osoby (s ukončeným vysokoškolským vzděláním zoologického směru nebo podobného typu zaměření), disponující praktickými zkušenostmi s ochranou zvláště chráněných druhů živočichů včetně provádění záchranných transferů a praxí v oblasti biologického dozorování staveb, která bude zajišťovat biologický dozor stavby. Tato osoba staveniště důkladně prověří bezprostředně před zahájením prací a dále bude průběžně kontrolovat i v době provádění stavby, zda se v jeho prostoru nenacházejí jednici druhu ještěrka zední, kteří by mohli být probíhající činností negativně ovlivněni. Pokud zde budou identifikováni, budou prostřednictvím této osoby zajištěna účinná organizační a technická opatření k jejich dostatečné ochraně v místě a okolí stavby (např. vhodné načasování, omezení či pozdržení průběhu prací v místech zjištěného výskytu, instalace dočasných mobilních bariér apod.). V případě, že to nebude v konkrétních situací možné, bude proveden sběr či odchyt a záchranný transfer všech nalezených jedinců na předem vytipovanou náhradní lokalitu umístěnou co nejblíže místu původního výskytu, která bude obdobně odpovídat jejich ekologickým nárokům a kde zároveň nebudou realizací záměru negativně ovlivněni. 5) Platnost povolené výjimky je omezena do 31. 12. 2030. 3. Žalobkyně a Libišské ženy, z.s. se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolaly. Žalovaný jejich odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl. 4. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhala zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Žaloba Nedostatečné vypořádání argumentace proti stanoveným podmínkám 5. Žalobkyně namítala, že žalovaný se jen částečně a povrchně zabýval jejími námitkami, že stanovené podmínky jsou obecné. Tvrdila, že se dostatečně nevypořádal s její argumentací, kterou zpochybňovala relevanci podmínky vytvoření náhradních biotopů, a kterou brojila proti období, ve kterém bude přípustné provádět demoliční a další práce. Měla za to, že pokud jde o případný odchyt a transfer druhu na náhradní lokalitu, není reálné, že dojde k zastavení prací, pokud se narazí na ještěrku. Krajský úřad podmínky stanovil nově, nedostatečně, neodborně, v rozporu se zákonem a bez uvedení zdrojů. Nedostatky žádosti a zoologického průzkumu 6. Žalobkyně namítala, že žadatelka nežádala o konkrétní výjimku dle § 56 ZOPK. Přestože byl krajský úřad žádostí vázán, zahájil řízení o výjimce dle § 56 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 2 písm. c) téhož zákona. S poukazem na rozsudek NSS zde dne 12. 10. 2023, č. j. 3 As 388/2021-79, uvedla, že je to žadatel, kdo vymezuje předmět řízení. 7. Žalobkyně dále uváděla výtky směřující k zoologickému průzkumu lokality. Tvrdila, že krajský úřad neverifikoval (např. výslechem), kdo průzkum provedl, přestože průzkum není podepsán ani datován. O osobě, která ho vypracovala, spekuloval. 8. Průzkum vykazuje vady, pokud jde o požadavky kladené na zpracování studií, které žalobkyně vyjmenovala. S odkazem na rozsudek NSS ze dne 21. 5. 2024, č. j. 8 As 55/2024-162, uvedla, že průzkum neplní základní požadavky na něj kladené a není možné k němu přihlížet, ani z něho vycházet. Neobsahuje parcelní čísla (ani jiné identifikátory) pozemků, na kterých byl proveden, resp. není přesně vymezen a konkrétně specifikován prostor jeho provedení. Průzkum byl v době posouzení téměř dva roky starý a nezohlednil stávající stav. Není zjištěn počet živočichů. Autor nenavštívil budovy v areálu. Zcela opomenuti jsou živočichové, kteří se zde mohou nacházet, včetně dalších kriticky ohrožených jako např. sovy nebo netopýři. Průzkum není přezkoumatelný, nesplňuje základní požadavky, neobsahuje poskytnuté podklady, zdroje apod. Nesplňuje náležitosti uvedené v § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny (dále „vyhláška č. 142/2018 Sb.“). 9. Žadatelka měla zajistit hodnocení vlivu závažných zásahů podle § 67 ZOPK. Pokud správní orgány dospěly k závěru, že se nejedná o závažný zásah, mělo být posouzení provedeno samostatným a odůvodněným stanoviskem, nikoli úvahou krajského úřadu. V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných zákonem měla žadatelka požádat o stanovisko orgán ochrany přírody, který měl vydat (samostatné) odůvodněné stanovisko. Zpochybnění nepůvodnosti výskytu druhu 10. Podle žalobkyně nebyly splněny podmínky pro udělení výjimky plynoucí ze zákona a z judikatury. Namítala, že právní předpisy neuvádí nepůvodnost výskytu jako výjimku, kdy by kriticky ohrožený druh nebyl chráněn, nebo byl chráněn méně, čímž argumentoval krajský úřad. Nelze operovat s poddruhy, formami, aberacemi, natož s genetickými liniemi. Nezákonný je názor, že v případě geograficky nepůvodního výskytu, kdy se současně nemá jednat o přirozené rozšíření areálu druhu (tedy u druhu zavlečeného), lze dovodit nižší prioritu ochrany ve srovnání s tzv. původními druhy, a která může být ještě snížena u adaptabilního druhu s rychlým potenciálem šíření, kdy existuje riziko ohrožení místních populací včetně druhů zvláště chráněných, přírodních stanovišť a ekosystémů. 11. Krajský úřad neprovedl žádné další úkony, aby nepůvodnost zjistil. Neprovedl místní šetření a nezajistil nezávislý a řádně zpracovaný zoologický průzkum. Původnost byla zjištěna na jiných místech, kde byl prováděn řádný zoologický průzkum vedený vědeckými týmy. Krajský úřad spekuluje tak, že kde zoologické průzkumy provedeny nebyly, jsou všechny populace druhu ještěrka zed