1 As 146/2024 — Nejvyšší správní soud

51 A 43/2025- 102 - text 19 51 A 43/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci žalobkyň: a) Ing. K. B. bytem X zastoupené advokátkou Mgr. Michaelou Kočíkovou sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha b) A. G. bytem X zastoupené advokátem JUDr. Michalem Božkem sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha za účasti: 1. město Černošice sídlem Karlštejnská 259, Černošice, zastoupené advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 2. CETIN a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, Praha o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. 055245/2025/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. 055245/2025/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 25. 7. 2024, č. j. MUCE 162505/2024 OSU, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 7. 9. 2024, č. j. MUCE 188634/2024 OSU, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení 24 743,7 Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Michaely Kočíkové, advokátky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení 25 743,7 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Michala Božka, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda došlo k překročení nadkritické míry rizika systémové podjatosti za situace, kdy o žádosti města o povolení stavebního záměru rozhodoval jeho vlastní městský úřad, jehož úřední osoby jsou v zaměstnaneckém poměru k žadateli. Shrnutí průběhu správního řízení 2. Městský úřad Černošice, odbor stavebního úřadu (dále „stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 25. 7. 2024 č. j. MUCE 162505/2024 OSU, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 7. 9. 2024, č. j. MUCE 188634/2024 OSU (dále „prvostupňové rozhodnutí“), udělil osobě zúčastněné na řízení 1) (dále též „stavebník“ či „město“) · povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, a to ořešáku královského o obvodu 86 cm, borovice lesní o obvodu 109 cm a lípy srdčité o obvodu 117 cm, měřeném ve výšce 130 cm nad zemí a souvislého porostu dřevin o rozloze 58 m2 na pozemku parc. č. X1 v k. ú. X, a současně s tím uložil povinnost náhradní výsadby pěti líp srdčitých, · společné povolení na stavbu nazvanou „Viladům pro učitele“ na pozemcích parc. č. X2, X3, X4, X5, X6, X7, X8, X9, X10 a X11 v k. ú. X (dále souhrnně „záměr“). 3. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobkyň zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Proti napadenému rozhodnutí podala každá z žalobkyň samostatnou žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). S ohledem na skutečnost, že obě žaloby směřují proti témuž rozhodnutí a jsou obsahově téměř totožné, je soud usnesením ze dne 8. 7. 2025, č. j. 51 A 43/2025-44, spojil ke společnému projednání ve smyslu § 39 odst. 1 s. ř. s. II. Shrnutí obsahu žalob Námitky porušení ustanovení o vedení řízení 5. Žalobkyně shodně namítají, že nebyly vyzvány k odstranění vad svých blanketních odvolání. 6. Žalobkyně dále namítají, že je stavební úřad nepoučil o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Sice je seznámil s podklady 23. 5. 2024, dne 10. 7. 2024 ale obdržel další podklady v podobě rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2024 a ze dne 27. 6. 2024 a dále obdržel dne 15. 7. 2024 oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2024. S těmi žalobkyně však seznámeny nebyly. 7. Žalobkyně rovněž namítají, že stavební úřad porušil § 14 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“), když poté, co od nich obou obdržel námitku podjatosti, neprovedl jen ty úkony, které nesnesly odkladu. Námitku obdržel 18. 3. 2024. Ústní jednání se 19. 3. 2024 nemělo konat, protože žalovaný rozhodl o námitce raž 5. 4. 2024. Žalovaný podstatu uplatněné námitky nepochopil a vypořádal se s ní nepřezkoumatelně. Pochybil též v tom, že v odůvodnění odkázal na prvostupňové rozhodnutí, které se s některými námitkami žalobkyň vůbec nevypořádalo. Námitka systémové podjatosti 8. Žalobkyně mají za to, že u všech pracovníků stavebního úřadu existuje riziko systémové podjatosti. Úřední osoby stavebního úřadu totiž rozhodovaly o žádosti města, jehož jsou součástí. Vedení města má přitom zájem na výsledku řízení. Z jeho strany je záměr prezentován jako ubytovací zařízení pro učitele s cílem zvýšit atraktivitu základní školy ve městě a stabilizovat učitelský sbor, současně s tím je opakovaně zdůrazňován přínos záměru pro chod školy, tedy i města, pro kvalitu městem poskytovaných služeb, a tedy pro kvalitu občanů a jejich spokojenost coby voličů v příštích komunálních volbách. 9. Žalobkyně připomínají, že vlastníci dotčených pozemků marně žádali o analýzu potřebnosti nových učitelů nebo o analýzu toho, že záměr naláká nové pedagogy. Proto je třeba se domnívat, že vedení města tlačí na realizaci záměru bez ohledu na objektivní okolnosti a bez připuštění reálné diskuse. Město zcela nekoncepčně přijalo změnu č. 6A územního plánu. Jeho vedoucí zaměstnanci, včetně starosty, dlouhodobě záměr zastávají. Proto musí být úřední osoby, které jsou jim podřízeny, pod tlakem rozhodnout ve prospěch záměru. Navíc i zaměstnanci stavebního úřadu mají v základní škole své děti, případně je tam mají jejich příbuzní, proto dle žalobkyně mohou mít i osobní zájem na realizaci záměru. Ostatní námitky 10. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že realizací záměru dojde k zásadnímu navýšení hluku, zvýšení hustoty dopravy, ke zhoršení rozhledových poměrů, bezpečnosti dopravy (zvýšení rizika dopravních nehod), čistoty ovzduší a mikroklimatu. Dojde i ke snížení oslunění a hodnoty okolních pozemků. To povede ke zhoršení kvality bydlení v lokalitě nad míru přiměřenou místním poměrům. Záměr se vymyká místním poměrům rozměrově i způsobem využití. Byť je záměr v souladu se změnou č. 6A územního plánu, narušuje charakter území a charakter okolní zástavby. Projektová dokumentace obsahuje vady. Mimo jiné neposuzuje vliv záměru na zastínění budov na sousedních pozemcích a proslunění navrhovaných bytů. Absentuje vyhodnocení vlivu hluku z dopravy, posouzení znečištění ovzduší, zejména vliv dopravy a stacionárních plynových kotlů. 11. Žalobkyně dále namítají nezákonnost závazného stanoviska Městského úřadu Černošice jako orgánu územního plánování ze dne 27. 11. 2023. Orgán územního plánování nedostatečně posoudil záměr optikou územně plánovací dokumentace. Záměr a jeho účel jsou v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Záměr je v lokalitě cizorodý, nebere ohled na stávající charakter, hodnoty území nebo využitelnost navazujícího území. Požadavek územního plánu na zachování charakteru území porušuje změna č. 6A územního plánu a umístění záměru. Účel záměru neodpovídá funkčnímu využití ploch občanské vybavenosti. Jedná se o stavbu pro bydlení, která není dle územního plánu přípustná, nikoli o tvrzenou stavbu pro ubytování, která přípustná je. Rozporem v účelu užívání stavby se správní orgány nezabývaly. II. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný s žalobami nesouhlasil a navrhl jejich zamítnutí. V obou svých vyjádřeních k žalobám uvedl, že odvolání žalobkyň nebyla blanketní. Obě odvolání obsahovala rozsah a důvody podání. Navíc žalobkyně měly možnost odvolání doplnit na základě výzvy k podaným odvoláním. Žalobní námitky jsou převážně totožné s odvolacími důvody. Žalovaný v odvolacím řízení od nadřízeného orgánu územního plánování obstaral potvrzení závazného stanoviska. III. Vyjádření stavebníka 13. Stavebník s žalobami nesouhlasí a navrhuje jejich zamítnutí. 14. Předně zdůrazňuje, že záměr je v souladu s územním plánem. Jedná se o stavbu pro dočasné a přechodné ubytování, která má představovat „startovní“ bydlení pro nové pedagogické pracovníky, s jejichž nedostatkem se město dlouhodobě potýká. Nemá se jednat o stavbu hotelu či penzionu, ani o stavbu k trvalému bydlení. 15. Dle stavebníka nebyla žalobkyně a) oprávněna namítat údajný zásah do veřejných subjektivních práv jiných účastníků řízení, kteří nepodali proti společnému povolení ani žalobu. Své odvolání navíc žalobkyně a) v plném rozsahu doplnila a s jejími odvolacími námitkami se žalovaný řádně vypořádal. Žalobkyně b) nebyla krácena na svých veřejných subjektivních právech tím, že nebyla vyzvána k doplnění blanketního odvolání, neboť sama byla nečinná. Žalobkyním rovněž nebylo upřeno právo se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. 16. Stavebník rovněž nesouhlasí s žalobkyněmi namítanou systémovou podjatostí. Úřední osoby nejsoue automaticky podjaté jen proto, že mají služební nebo pracovněprávní poměr k územnímu samosprávnému celku. V této souvislosti stavebník poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu