4 As 98/2019 — Nejvyšší správní soud

54 A 50/2025- 43 - text 18 54 A 50/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatelek: a) TOMI – písek s.r.o., IČO: 26445930 b) České štěrkopísky spol. s r.o., IČO: 27584534 obě sídlem Cukrovarská 34/41, Čakovice, Praha 9 obě zastoupeny advokátem Mgr. Vojtěchem Metelkou sídlem Martinská 608/8, Jižní Předměstí, Plzeň proti odpůrkyni: obec Ovčáry sídlem č. p. 41, Ovčáry zastoupena advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Černá Pole, Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2024 – Změny č. 1 Územního plánu Ovčáry schválené usnesením zastupitelstva obce Ovčáry ze dne 24. 6. 2024 takto: I. Návrh navrhovatelky b) se odmítá. II. Ve vztahu mezi navrhovatelkou b) a odpůrkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce b) se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Návrh navrhovatelky a) se zamítá. V. Navrhovatelka a) je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 269,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Davida Zahumenského. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatelky se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném do 30. 6. 2025 (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 18. 6. 2025, domáhají zrušení části v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadené OOP“), a to odstavců 19 až 27 textové části, kterými byly podmínky pro využití ploch ZO, W, NZ, NL, NSp, NSz, NSr a NP doplněny o zákaz rozšiřování stávajících areálů těžeben nad rámec povolených a již těžených záměrů a v případě ploch ZO, W a NSr i o zákaz umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů. Obsah návrhu 2. Navrhovatelky jsou přesvědčeny, že napadené OOP bylo vydáno v rozporu s předpisy upravujícími procesní postup pro jeho pořízení a v rozporu se zákonem, protože je chybně odůvodněno. 3. Navrhovatelka a) ke své aktivní legitimaci uvádí, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 225/48, parc. č. 225/43, parc. č. 225/44, parc. č. 225/49, parc. č. 225/41, parc. č. 225/27, parc. č. 225/34, parc. č. 225/36, parc. č. 225/22 a parc. č. 225/32 zapsaných na listu vlastnictví č. 626 pro katastrální území Ovčáry u Dřís, na nichž se nachází ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Záryby – Křenek, id. číslo 5273100 (dále též „dotčené ložisko“). 4. Jinou část tohoto ložiska využívá navrhovatelka b), která je s navrhovatelkou a) majetkově i organizačně propojena. Navrhovatelka b) zatím nedisponuje pravomocným rozhodnutím o změně využití území pro těžbu nerostu. Svou aktivní legitimaci však dovozuje z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 4. 7. 2019, č. j. 4 As 98/2019-30, v němž NSS dovodil, že k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územního plánu) je aktivně legitimován subjekt, jemuž svědčí předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle § 24 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 465/2023 Sb. (dále jen „horní zákon“). Zasažení právní sféry navrhovatelky b) je významné, protože ložisko již využívá, byť v jeho jiné části. 5. Napadené OOP vylučuje využití dotčeného ložiska oběma navrhovatelkám. Štěrkopísek v ložiskách, která se považují za výhradní, je podle § 3 odst. 3 horního zákona kritickým nerostem. Je jen otázkou času, kdy se kritickým nerostem stane i štěrkopísek v ložiscích nevyhrazených nerostů, protože ve výhradních ložiscích bude v nejbližším desetiletí vydobyt. 6. Omezení těžby bylo v napadeném OOP odůvodněno pouze veřejným zájmem na zachování stávajícího charakteru území bez dalšího rozšiřování těžby. Veřejný zájem odpůrkyně spatřuje „především z důvodu negativních hygienických vlivů případné těžby na obytné území sídla (hlučnost, prašnost jak samotné těžby, tak přepravy vytěženého materiálu), přičemž negativní roli hraje blízkost všech potenciálních lokalit těžby obytnému území a vedení přepravních tras zastavěným územím sídla“. 7. Ačkoliv navrhovatelky nepodaly při přijímání napadeného OOP námitky, měla odpůrkyně odůvodnit vyloučení možnosti umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů podle § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“ nebo „starý stavební zákon“) jiným veřejným zájmem. K odůvodnění vyloučení těžby v nezastavěném území navrhovatelky odkazují na rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2018, č. j. 4 As 234/2017-38, v němž NSS k umisťování záměrů v nezastavěném území podle § 18 odst. 5 stavebního zákona uvedl, že je třeba vyhodnotit, „zda potřeba umístění konkrétního záměru v nezastavěném území navrženým způsobem převáží nad veřejným zájmem na ochraně daného nezastavěného území, popř. zda není možné záměr realizovat jiným způsobem, který by byl k nezastavěnému území a hodnotám území uvedeným v § 18 odst. 4 stavebního zákona šetrnější (požadavek minimalizace zásahů do nezastavěného území)“. Dále odkazují na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 4. 2023, č. j. 61 A 2/2023-83, který se zabýval vyloučením stavby studny v nezastavěném území, zejména na pasáž: „veřejný zájem na vymezení nepřípustného využití nezastavěného území v územním plánu odpůrkyně (a tedy na znemožnění umisťování jiných staveb než těch, které jsou vymezeny v přípustném a podmíněně přípustném využití) je možné shledat právě v zájmu na ochraně nezastavěného území, na zachování charakteru daného území, na ochraně krajinného rázu, významných krajinných prvků“. Odpůrkyně v projednávané věci však neargumentuje ochranou nezastavěného, ale zastavěného území. Činí tak přesto, že si je vědoma, že štěrkopísek má být těžen z vody, což vylučuje prašnost, že třídicí linka a veškeré zázemí mají zůstat na stejném místě a splňují veškeré hygienické limity (hlukové) a že přeprava vytěžené suroviny má probíhat po stávajících cestě směrem ke Křenku a dále po silnicích III/10158 a II/331. K tomu odkázaly na posouzení EIA. Dosavadní územní plán přitom těžbu v plochách NZ umožňoval ve vzdálenosti od 200 m od okraje zastavěného území nebo zastavitelných ploch. V napadeném OOP tedy absentuje zákonem vyžadované odůvodnění ochrannou nezastavěného území. Ochrana zastavěného území a zastavitelných ploch byla řešena zákazem těžby ve vzdálenosti do 200 m od nich. 8. Navrhovatelky mají za to, že využití dotčeného ložiska je potřebné a přijatelné. Poukazují na souhlasné stanovisko EIA k záměru STC1092 s tím, že z pohledu vlivu na obyvatelstvo, veřejné zdraví a životní prostředí je záměr těžby dotčeného ložiska (které je poslední etapou záměru) akceptovatelný. S jeho dotěžením počítá také surovinová politika státu a poslední (dosud nepřijatá) aktualizace Regionální surovinové koncepce Středočeského kraje a území hlavního města Prahy a lze je považovat za veřejný zájem státu. Surovinová politika je podle § 14d odst. 2 horního zákona jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZÚR“) rovněž počítají s úplným využitím dotčeného ložiska podle souhlasného závazného stanoviska EIA ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 105016/2015/KUSK. Vyjádření odpůrkyně 9. Odpůrkyně zpochybnila aktivní legitimaci navrhovatelky b). Rozsudek NSS č. j. 4 As 98/2019-30 není přiléhavý, protože aktivní legitimaci stěžovatele NSS dovodil z předchozího souhlasu podle § 24 odst. 2 horního zákona, který navrhovatelka b) nemá. Aktivní legitimaci nelze dovozovat z existence závazného stanoviska EIA. Oznámení předcházející stanovisku EIA z roku 2012 navíc nepodala navrhovatelka b), ale fyzická osoba. Není tedy vůbec jasné, z čeho navrhovatelka b) dovozuje svou aktivní legitimaci. Její návrh by proto měl soud odmítnout. 10. Odpůrkyně zdůraznila, že žádná z navrhovatelek nepodala k návrhu připomínky či námitky, což podle judikatury omezuje jejich přístup k soudu. Svou pasivitu se snaží zamaskovat tvrzením, že došlo k chybám v procesu (ale žádné neuvedly) a že napadené OOP je nezákonné, aniž by konkrétně uvedly proč. Pouze obecně odkazují na strategické dokumenty. 11. Navrhovatelky se snaží vyvolat dojem, že napadené OOP je neodůvodněné. Odkazují na body i.4 a i.5 odůvodnění napadeného OOP. Rozsah odůvodnění je však ovlivněn tím, že se nezapojily do procesu jeho přijímání. Odůvodnění je dostatečné, protože z něj plyne, že důvodem omezení těžby je veřejný zájem na zachování stávajícího charakteru území obce bez rozšiřování další těžby, která by měla devastující účinky. V blízkosti pozemků navrhovatelky a) vymezují ZÚR regionální biocentrum a nachází se zde i evropsky významná lokalita