1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

54 A 55/2025- 59 - text 22 54 A 55/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci navrhovatelky: TRNKA PALETY s.r.o., IČO 25092685 sídlem č. p. 96, 261 01 Drásov zastoupena advokátem Mgr. Miroslavem Tuháčkem sídlem Bezděkovská 288, 386 01 Strakonice proti odpůrkyni: obec Drásov sídlem č. p. 11, 261 01 Drásov zastoupena advokátem JUDr. Markem Dvořákem sídlem náměstí Československé armády 29, 261 01 Příbram za účasti: AREÁL DRÁSOV, a.s., IČO 24264164 sídlem Hlubočepská 1156/38b, 152 00 Praha 5 zastoupena advokátem Mgr. Lukášem Jirsou sídlem Lublaňská 1731/19, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy odpůrkyně ze dne 24. 6. 2024, č. j. 22/2024, sp. zn. 104.1, kterým se stanoví místní koeficient daně z nemovitých věcí v k. ú. Drásov u Příbramě, obec Drásov, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit odpůrkyni náklady řízení ve výši 31 344,14 Kč, a to k rukám JUDr. Marka Dvořáka, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným do datové schránky soudu dne 1. 7. 2025 domáhá zrušení části opatření obecné povahy ze dne 24. 6. 2024, č. j. 22/2024, sp. zn. 104.1 (dále jen „napadené OOP“), kterým se stanoví místní koeficient daně z nemovitých věcí ve výši 3,0 pro vymezené nemovité věci v k. ú. Drásov u Příbramě, obec Drásov (pozn. soudu: všechny dále uváděné pozemky se nachází v tomtéž katastrálním území), a to v rozsahu, ve kterém napadené OOP dopadá na nemovitosti navrhovatelky. Obsah návrhu 2. Navrhovatelka uvedla, že vlastní tyto pozemky: p. č. st. 114 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 208 (včetně stavby č. p. 96), p. č. st. 210 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 211 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 237 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 257 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 258 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 259 (včetně stavby bez evidenčního čísla; pozn. soudu: tato parcela již v současnosti neexistuje, ale odpovídající pozemek pod jiným parcelním číslem zůstává součástí areálu navrhovatelky), p. č. st. 272 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 309 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 325 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. st. 327 (včetně stavby bez evidenčního čísla), p. č. 119/3, 119/4, 119/5, 119/8, 119/9, 119/12, 119/14, 120/1, 120/2 a 410/3. 3. Konstatovala, že dne 17. 4. 2025 Finanční úřad pro Středočeský kraj platebním výměrem č. j. 1854622/25/2120-00460-209039, vyměřil navrhovatelce daň z nemovitostí na základě jejího daňového přiznání a přitom jen uplatnil koeficient stanovený napadeným OOP. Navrhovatelka se tak proti němu nemůže odvolat ani podat žalobu ve správním soudnictví. Podala proto podnět k přezkumnému řízení. 4. Navrhovatelka považuje napadené OOP za diskriminační. Odpůrkyně totiž při zařazení pozemků mezi vymezené nemovité věci zatížené koeficientem daně z nemovitých věcí 3,0 vynechala některé pozemky zařazené územním plánem do zastavitelných ploch s druhem využití výroba a skladování (VD a VL) a dopravní infrastruktura (DS) s odůvodněním, že dle evidence katastru nemovitostí nemohou být coby zemědělské pozemky zatíženy koeficientem 3,0. Odpůrkyně v napadeném OOP sice slíbila nápravu, nicméně dle navrhovatelky tak nečiní. Některé z těchto pozemků jsou více než 10 let využívány pro nezemědělské podnikání, ale jsou evidovány jako zemědělské pozemky a s tichým souhlasem obce i takto zdaňovány. Jelikož navrhovatelka své pozemky řádně eviduje jako „podnikatelské“ v katastru nemovitostí, jsou i bez místního koeficientu daněny 100krát až 300krát více nežli pozemky evidované jako zemědělské. 5. Jako příklady nezemědělského podnikání na zemědělských pozemcích navrhovatelka uvádí pozemky podnikatelsky využívané: a) společností COLOR CARS DRÁSOV, s.r.o., zabývající se servisem a prodejem vozidel, v jejímž případě napadené OOP zařazuje do vyššího koeficientu pouze pozemky p. č. st. 218/1 se stavbou č. p. 95 a p. č. 223/6 a 231/11, nikoliv ale pozemky p. č. 223/3, 223/7, 223/8, 223/23, 223/24 a 223/34, na kterých je asfaltová plocha servisního areálu; b) společností Auto Mužík s.r.o. provozující silniční motorové dopravu, a to pozemky p. č. 236/1, 382/41 a 382/68, na nichž se nachází vrakoviště a navazující stavba nezapsaná v katastru nemovitostí s nejasným účelem využití; c) společností AUTO-RDS s.r.o., podnikající jako autoservis, odtahová služba a kamionová doprava, a to pozemky p. č. st. 26/3 se stavbou bez čísla popisného a p. č. 46 a 47, na nichž je zpevněná plocha; d) Liborem Janderou, nábytkovým truhlářem, konkrétně pozemky p. č. 269/1 a 269/2 včetně stavby nezapsané v katastru nemovitostí; nebo e) společností AL Pergoly s.r.o. vyrábějící kovové konstrukce na pozemcích p. č. 388/28, 388/65 a 388/66. 6. Navrhovatelka spatřuje libovůli a diskriminaci v tom, že odpůrkyně na těchto pozemcích trpí popsaný stav a zvyšuje rozdíly ve zdanění mezi podnikateli, kteří uvedli evidenci svých pozemků do pořádku, a těmi, kteří porušují zákon. Odpůrkyně přitom může situaci řešit ve spolupráci s daňovými orgány, stavebním úřadem a katastrálním úřadem. Odpůrkyně u těchto pozemků ani provizorně nevyužila možnost stanovení místního koeficientu ve výši 1,5 podle § 12 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 349/2023 Sb. (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“). 7. Navrhovatelka dále považuje důvody pro vydání napadeného OOP za příliš obecné a je přesvědčena, že na její případ vůbec nedopadají. Navrhovatelčin areál existuje již dlouhou dobu. Má kanalizační a vodovodní přípojku, nicméně při výrobě dřevěných palet není voda užívána, takže ani nezatěžuje čistírnu odpadních vod. Voda slouží jen pro osobní hygienu zaměstnanců. Do areálu vůbec není zaveden plyn. Výroba je stabilní a v posledních dvou letech se spíše snižuje. V roce 2023 navrhovatelka instalovala fotovoltaickou elektrárnu a má licenci k výrobě elektřiny pro krytí spotřeby v areálu. V letech 2023 a 2024 začala kupovat řezivo na míru, takže zrušila provoz pil na kulatinu. Tím došlo k zásadnímu snížení emisí hluku a prašnosti. Pro výrobu palet byly instalovány moderní technologie, které též snižují emise. V letech 2023 a 2024 navíc byla výroba přestěhována do dolní části areálu k vodní ploše, která je od obytné části obce oddělena terénní vlnou. Do areálu pak vjíždí jen několik nákladních automobilů týdně. Na příjezdové komunikaci ani není veřejné osvětlení. Pro provoz areálu navrhovatelky také není zapotřebí zkapacitnění komunikací a inženýrských sítí. Navrhovatelčiny pozemky kolem letiště jsou nadto umístěny ve velké vzdálenosti od jejího areálu. 8. Navrhovatelka je přesvědčena, že území odpůrkyně je hlukem a prašností zatíženo především proto, že je protínáno silnicí I. třídy I/18. Neexistují studie prokazující, že by činnost navrhovatelky vyvolávala zvýšenou zátěž okolí. Není také vysvětleno, proč některé další podnikatelsky využívané pozemky nejsou zařazeny v napadeném OOP. Příklad takové diskriminace je podle navrhovatelky areál stanice technické kontroly AUTO PETRA, spol. s r.o., na pozemcích p. č. st. 287, st. 288, st. 289 a st. 340 a p. č. 120/4 a 759), do kterého přijíždí velké množství vozidel a který sousedí se stavbami pro bydlení, ale přesto není zařazen mezi nemovité věci zatížené vyšším koeficientem zdanění, třebaže jsou tyto pozemky v katastru nemovitostí evidovány jako podnikatelské. Totéž platí pro areál společnosti AUTA s.r.o. – provozovna Drásov na pozemcích p. č. st. 148 (včetně stavby č. p. 24) a p. č. 225/2, 225/7 a 223/30 s opravnou silničních vozidel a prodejnou čtyřkolek Motocentrum HV Bikeshop. Taktéž společnost Autoslužby Kout s.r.o. na pozemcích p. č. st. 65, st. 76 a st. 221 a p. č. 59/1, 59/2 a 59/3 provozuje autoservis, měření emisí, restauraci či bistro, ale ani její pozemky nejsou zatíženy vyšším místním koeficientem. 9. Navrhovatelka navrhla tyto důkazní prostředky: platební výměr na daň z nemovitých věcí, daňové přiznání, rozhodnutí o udělení licence pro výrobu elektřiny, snímky jejího areálu, výslech jejího zaměstnance P. K. (odpovídá za výrobu, ekologii, bezpečnost práce), výslech jednatele navrhovatelky Zdeňka Trnky. Vyjádření odpůrkyně 10. Odpůrkyně navrhla, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Do vyššího místního koeficientu zahrnula zejména plochy průmyslových a logistických objektů, s nimiž jsou spojeny zvýšená doprava a imisní zatížení. Odmítla, že by napadené OOP bylo diskriminační. Přijala je postupem podle § 172 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „spr