1 Afs 438/2017 — Nejvyšší správní soud

37 Af 1/2025- 60 - text 26 37 Af 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: KUNICK Group Czech republic, s.r.o., IČO 25661230 sídlem Žloukovice 35, 267 05 Nižbor zastoupena advokátem Mgr. Robertem Plickou sídlem Národní 58/32, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. 34173/24/5200-11432-713412, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 25. 8. 2023, č. j. 4071483/23/2104-50521-204600 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že žalobkyni byla doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018 ve výši 903 640 Kč a sdělena povinnost uhradit penále ve výši 180 728 Kč. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala oprávněnost uplatnění nákladů na služby a zboží od dodavatelů WINELEADER s.r.o. (dále jen „WINELEADER“), ERIZO spol. s r.o. (dále jen „ERIZO“), EVS-SERVIS s.r.o. (dále jen „EVS-SERVIS“), GLAMUR Company s.r.o. (dále jen „GLAMUR“), GRUPIONIK s.r.o. (dále jen „GRUPIONIK“) a Ptáček - velkoobchod, a.s., a neuznal výši uplatněných odpisů majetku, které souvisely s deklarovaným plněním od WINELEADER, ERIZO a Ptáček - velkoobchod, a.s. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy, a znemožnil jí tak, aby svá tvrzení v daňovém řízení prokázala. Konkrétně žalovanému vytýká, že nevyslechl svědka L. K., který se v jejích areálech pohyboval, a mohl se tedy k rekonstrukci a k pracím podrobně vyjádřit. Žalobkyně neměla jinou možnost, jak tyto skutečnosti prokázat, neboť žalovaný považoval listinné důkazy a účetnictví za nedostatečné. K tomu žalobkyně poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 8. 3. 2005, č. j. 1 Afs 51/2004-75, č. 780/2006 Sb. NSS. Pokud měl žalovaný za to, že žalobkyně neuvedla konkrétní skutečnosti, o nichž měl svědek vypovídat, měl ji k tomu vyzvat. Jelikož tak neučinil, porušil § 92 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Žalobkyně rovněž namítá, že žalovaný nemohl důkaz předběžně hodnotit, aniž ho provedl. 3. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný odmítl vyslechnout V. M., který jednal za GLAMUR a GRUPIONIK. Žalovaný vyšel z protokolu o jeho výslechu provedeného v rámci daňové kontroly, která se týkala daně z přidané hodnoty, při němž svědek spolupráci s žalobkyní popřel. V řízení týkajícím se daně z příjmů však svědci D. L., T. H. a N. J. potvrdili, že se V. M. v areálech žalobkyně pohyboval, dodavatele GLAMUR a GRUPIONIK zastupoval a inkasoval od žalobkyně peníze za provedené práce. Z toho je zřejmé, že V. M. nevypovídal v řízení ve věci DPH pravdu. Žalobkyně namítá, že jelikož byl podkladem protokol o svědecké výpovědi z jiného daňového řízení, byl správce daně povinen na její návrh provést výslech v tomto řízení, což se nestalo. Tím žalovaný porušil § 92 odst. 2 a 3 daňového řádu a metodický pokyn ze dne 30. 6. 2022, č. j. 36381/22/7700-10124-506246, dle kterého má správce daně na návrh daňového subjektu zopakovat výpověď svědka z jiného daňového řízení. 4. Žalobkyně též vytýká žalovanému, že nevyhověl jejímu návrhu, aby si vyžádal od Policie České republiky informace týkající se nelegálního zaměstnávání a prověřování společnosti GLAMUR. Informace o nelegálním zaměstnávání a prověřování tohoto dodavatele vyplynula z výpovědi jednatele GLAMUR R. M. Žalobkyně nemohla bližší informace získat, neboť nebyla účastníkem tohoto řízení a jakožto třetí osobě jí nemohly být poskytnuty. Žalovaný mohl informace zjistit z neveřejných rejstříků a evidencí, případně si je vyžádat od příslušných orgánů. Jelikož tak neučinil, porušil § 92 odst. 2 daňového řádu. Žalovaný neuvedl, jakými jinými prostředky mohla žalobkyně prokázat daňovou uznatelnost nákladů. Pokud žalovaný považoval důkazní návrh za nekonkrétní, měl ji vyzvat k upřesnění okruhu otázek, k nimž se měly podklady od Policie České republiky vztahovat. 5. Dále žalobkyně nesouhlasí s hodnocením skutkového stavu. Namítá, že žalovaný nezohlednil, že jediný jednatel a společník společností WINELEADER a ERIZO J. S. vypověděl, že byl zapsán jako jednatel pouze formálně, ale žádnou činnost nevykonával, nevystavoval doklady a nepodepisoval dokumenty, k jednání za společnost nikoho nepověřil. Uvedl, že místo něj měly za společnost jednat tři jiné osoby. Skutečnost, že WINELEADER, ERIZO a jejich jednatel neplnili své zákonné povinnosti, nemůže být důvodem neunesení důkazního břemene, neboť tyto společnosti měly prokazovat, že se nejednalo o simulované dodání zboží nebo služeb, nikoli žalobkyně. Žalovaný pochybil, pokud závěr o neunesení důkazního břemen učinil pouze na základě výpovědi J. S. a rozšířil důkazní břemeno žalobkyně na skutečnosti, ohledně kterých stíhá povinnost odlišný subjekt. 6. Žalobkyně též nesouhlasí s hodnocením rámcové smlouvy se společností WINELEADER ze dne 2. 1. 2018 (dále též „rámcová smlouva 1“) jako příliš obecné. Předmět plnění je vymezen v čl. 3 a v čl. 2 jsou specifikovány objekty a pozemky, na nichž mají být služby poskytovány. Rámcová smlouva 1 neobsahuje povinnost činit objednávky písemně. V souladu se zásadou smluvní volnosti mohly být objednávky i cena za jednotlivá dílčí plnění sjednávány ústně. Žalovaný opomenul, že k rámcové smlouvě 1 žalobkyně předložila též Nabídku na údržbu a správu nemovitostí, která obsahuje podrobný popis poskytovaných služeb, provozoven a ceny. Písemný vzkaz doložený žalobkyní potvrzuje, že rámcová smlouva 1 byla sjednána s ukrajinským občanem. Jednalo se o pracovníky, kteří pracovali na stavbě naproti autoservisu BestDrive, což potvrdil jednatel žalobkyně i svědci. Popis služeb a prací plyne též z faktur. Podpisy na fakturách jsou totožné s podpisy na rámcové smlouvě 1 a opatřeny razítkem společnosti. Vzhledem ke spokojenosti s plněním poskytovaným společností WINELEADER neměla žalobkyně důvod zabývat se totožností osob, kterým předávala finanční prostředky a které jí předávaly faktury a příjmové pokladní doklady vystavené jménem WINELEADER. 7. Ohledně rekonstrukce a úprav provozovny autoservisu BestDrive žalobkyně uvádí, že bez výkopových prací, bourání a betonování by nebylo možné položení zámkové dlažby. Je tedy nepochybné, že práce byly provedeny. Závazkový vztah s WINELEADER dokládá rámcová smlouva 1 a nabídka. Rozsah prací a cena je zřejmá z předložené nabídky. S ohledem na charakter služeb (opravy a úklid budov, úklid a údržba vnitřních a venkovních prostor a zeleně) nebyly dílčí objednávky písemné. Rekonstrukci provozovny autoservisu BestDrive potvrdil jednatel žalobkyně i svědek L. H. Žalobkyně doložila fotografie provozovny před rekonstrukcí a daňové orgány provedly místní šetření. 8. Ohledně služeb od společnosti ERIZO žalobkyně uvádí, že nevede přesné seznamy vybavení jednotlivých provozoven, nemá tedy jak prokázat, které konkrétní vybavení pocházelo z provozovny v Berouně a které z provozovny v Nových Butovicích. Žádné skutkové okolnosti, které již odezněly, nelze zpětně prokázat s absolutní jistotou, postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti. V souladu s čl. 1 rámcové smlouvy o spolupráci ze dne 26. 3. 2018 mezi žalobkyní a ERIZO (dále též „rámcová smlouva 2“) byly poskytované služby specifikovány na fakturách. Z čl. 2 odst. 1 a 2 rámcové smlouvy 2 plyne, že se žalobkyně dohodla s dodavatelem na pravidelné činnosti, které jí měl poskytovat dodavatel na základě jednotlivých objednávek. Čl. 2 rámcové smlouvy 2 nezavazoval žalobkyni k tomu, aby byly objednávky písemné, neboť smlouva předvídá dohodu stran. To platí i pro odměnu a platební podmínky dle čl. 4 rámcové smlouvy 2. Z faktur společnosti ERIZO je zřejmé, jaké konkrétní služby byly žalobkyni poskytnuty. 9. Pokud jde o služby od EVS-SERVIS, žalobkyni nelze klást k tíži, že si s odstupem několika let nepamatuje, zda se faktury vztahují k rekonstrukci provozovny v Galerii Butovice nebo v Berouně. Již z názvu provozoven (American Bar U Slunce) plyne, že jejich koncept je totožný, včetně interiéru, což potvrdil i jednatel žalobkyně. Žalobkyně opakovaně uvedla, že za EVS-SERVIS měli vystupoval R. T. a J. V., kteří však nebyli žalovaným vyslechnuti. 10. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem žalovaného, že neunesla důkazní břemeno ve vztahu k daňové uznatelnosti předmětných nákladů a neprokázala, že plnění přijala v tvrzeném rozsahu a ceně od deklarovaných dodavatelů. Žalobkyně má za to,