1 As 176/2012 — Nejvyšší správní soud

57 A 125/2013- 36 - text 16 pokračování 57A 125/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce Kontrolní skupina.cz o.s., se sídlem nám. Milady Horákové 3, Plzeň, proti žalovanému Magistrátu města Plzně, se sídlem Škroupova 5, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2013, čj. MMP/172337/13 t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2013, čj. MMP/172337/13 s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3.000 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2013, čj. MMP/172337/13 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 1. 2012, sp.zn. SZ UMO3/38911/11, VÝST/2195/11/Tf, jímž bylo povoleno odstranění stavby „Dům kultury INWEST, Americká 49, Plzeň“ na pozemcích p.č. 857/4, p.č. 857/26 a p.č. 857/41 v katastrálním území Plzeň (dále jen „rozhodnutí o odstranění předmětné stavby“) ve vlastnictví společnosti AMÁDEUS PLZEŇ a.s. se sídlem Dlouhá 741/13, Praha 1, IČ: 28211192 (dále jen „společnost AMÁDEUS PLZEŇ a.s.“). II. Důvody žaloby 2. Žalobce označil napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, za nezákonná. Uvedl, že podal do rozhodnutí o odstranění předmětné stavby odvolání, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 2. 2012, čj. SZ MMO/020794/12/HAM, MMP/041231/12 zamítnuto jako nepřípustné. K žalobě podané žalobcem Krajský soud v Plzni uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 7. 5. 2013, čj. 57 A 25/2012 a uložil žalovanému odvolání žalobce opětovně projednat a posoudit, zda demoliční řízení proběhlo po právu, zda tímto řízením byl či nebyl dotčen právem chráněný zájem na ochraně životního prostředí, a tedy, zda se žalobce mohl do řízení přihlásit jako nevládní organizace, která se ochranou životního prostředí zabývá. Žalovaný v opakovaném odvolacím řízení odvolání žalobce i přes výslovný příkaz Krajského soudu v Plzni neprojednal co do obsahu a opět jej jako nepřípustné zamítl. Žalobce tak byl opět zkrácen na svých právech účastníka řízení tím, že mu byla účast v řízení zcela odepřena. 3. Nezákonnost spatřoval žalobce jednak v tom, že mu byla odepřena účast v řízení o odstranění předmětné stavby s odůvodněním, že nebyl k řízení řádně přihlášen ve smyslu § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též jen „ZOPK“ nebo „zákon o ochraně přírody a krajiny“) a dále v tom, že se žalovaný přes předchozí rozhodnutí krajského soudu opětovně nezabýval odvoláním žalobce, co do obsahu, a nepodrobil v odvolacím řízení rozhodnutí o odstranění stavby přezkumu, co do jeho zákonnosti a věcné správnosti. Konkrétně pak žalobce v žalobě uváděl argumenty svědčící dle jeho názoru tomu, že měl být účastníkem řízení o odstranění předmětné stavby. 4. K závěru žalovaného, že nebyl k řízení řádně přihlášen ve smyslu § 70 odst. 2 ZOPK, který dovozoval žalovaný z faktu, že byla přihláška podána pod názvem Kontrolní skupina.cz o.s. a nikoliv pod názvem Nebát se a nekrást.cz o.s., pod kterým byl k datu přihlášky u Ministerstva vnitra registrován, žalobce uvedl, jak mohl stavební úřad dospět k právnímu názoru, podle kterého odvozuje právní subjektivitu od názvu sdružení. Žalobce již dne 17. 10. 2011 s první přihláškou do řízení předložil stanovy sdružení, ze kterých je patrné, že je sdružení registrováno u Ministerstva vnitra ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. a je k datu přihlášky nadáno právní subjektivitou. První verze stanov obsahuje název sdružení Nebát se a nekrást.cz. K přihlášce do řízení ze dne 17. 10. 2011 bylo přiloženo rozhodnutí valného shromáždění sdružení o změně stanov v rozsahu názvu sdružení a dále o volbě orgánů sdružení. Změnu názvu sdružení přihláška do řízení v závěru explicitně zmiňuje, a to právě proto, aby nemohlo dojít k pochybnosti o tom, jaký subjekt se do řízení přihlašuje. V přihlášce se výslovně uvádí, že přihlašovaný subjekt byl registrován pod názvem „Nebát se a nekrást.cz o.s.“. Z důvodu procesní opatrnosti se pak sdružení přihlašovalo do řízení ještě opakovaně podáním ze dne 1. 11. 2011, kdy bylo představiteli sdružení nejdříve ústně sděleno, že řízení bylo zahájeno dne 10. 10. 2011 (to ještě nebylo sdružení stavebnímu úřadu známé) a následně při pokusech nahlédnout do spisu bylo opakovaně tvrzeno, že žádné řízení neběží. Včasnost přihlášky do řízení řeší podrobně podání ze dne 17.10.2011 a ze dne 1.11.2011, kde je vysvětleno s odkazy na příslušnou judikaturu, že správní řízení je zahájeno okamžikem, kdy stavebník předloží ohlášení záměru demolovat objekt. Správní řízení nemůže běžet bezformálně a v tomto konkrétním typu řízení se ve smyslu stavebního zákona řízení mění z ohlašovacího na řízení s povolením, a to okamžikem doplnění ohlášení k výzvě stavebního úřadu. I pokud by žalobce přijal pochybnou argumentaci, že se zde řízení zahajuje až okamžikem doplnění ohlašovacího podání, a tedy úkony správního orgánu jsou předtím činěny v jakémsi bizarním ohlašovacím „ne-řízení“, je obecnou a opakovaně judikovanou zásadou, že nelze zmeškat lhůtu, která ještě nepočala běžet, a tedy že příslušné podání může účastník vždy učinit dříve, než počala běžet lhůta k tomu určená, tedy např. se lze do rozhodnutí odvolat i předtím, než je odvoláním napadené rozhodnutí odvolateli řádně doručeno. Pokud se tedy sdružení přihlásilo do prvostupňového řízení v říjnu 2011, nepochybně tak učinilo v rámci 8denní lhůty vyžadované § 70 odst. 2, 3 ZOPK, protože fáze prvostupňového řízení, ve které je rozhodováno o povolení demolice, počala běžet až po podání přihlášky do tohoto řízení. Sdružení nebylo stavebním úřadem informováno o zahájení řízení a jeho podání byla činěna jen na základě dohadů a z médií dostupných informací o fázi prvostupňového řízení. Stavební úřad neumožnil sdružení nahlédnout do spisu. Dle žalobce je až absurdní, že odvolací orgán použije k zamítnutí odvolání argumentaci o neexistenci sdružení, když si musí být vědom, že právní subjektivita s tím, pod jakým jménem sdružení vystupuje, nesouvisí. To vše za situace, kdy za sdružení jedná stále tatáž fyzická osoba a sdružení se v záhlaví svých nepočítaných podání vždy důsledně označuje kromě názvu a sídla rovněž IČ, které je vyznačeno i na předložených stanovách sdružení. Žalobce uvedl, že se nemůže ubránit pocitu, že se žalovaný úpěnlivě snaží účast žalobce na řízení nepřipustit, neboť v dokumentaci předložené stavebníkem jsou nedostatky, které by způsobily nezákonnost prvostupňového rozhodnutí o povolení odstranění stavby. Žalobci nebyl dosud stavebním úřadem spis předložen k nahlédnutí, přestože se o to opětovně pokusil po právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni vydaného v řízení vedeném pod sp.zn. 57 A 25/2012, neboť z odůvodnění rozsudku seznal, že i dle názoru krajského soudu bylo sdružení od počátku účastníkem prvostupňového řízení, když se zde odvolacímu orgánu ukládá projednat meritorně odvolání žalobce ze dne 27.12.2011 doplněné podáním ze dne 19.1.2012. 5. Dále žalobce namítal, že o jeho účasti v řízení o odstranění předmětné stavby nebylo nikdy rozhodnuto podle § 28 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), byť se na něj ve smyslu tohoto ustanovení mělo hledět, jakoby účastníkem byl, a to do doby, než by bylo o jeho účastenství rozhodnuto. Stavební úřad se omezil na sdělení, že nemá o této otázce pochybnosti a odvolací orgán se s toutéž odvolací námitkou nevypořádal. 6. Žalovaný zamítl odvolání žalobce do rozhodnutí o odstranění stavby s tím, že o jeho účasti v řízení o odstranění předmětné stavby bylo pravomocně rozhodnuto již rozhodnutím žalovaného ze dne 17.2.2012, čj. MMP/028295/12, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14.12.2011, čj. SZ UM03/39902/11. V této části řízení však stavební úřad nerozhodoval o účasti žalobce v řízení o odstranění stavby, ale rozhodoval o odepření nahlédnutí do spisu, a to fyzické osobě Mgr. P.P., který je sice označen jako jednatel občanského sdružení Kontrolní skupina.cz, ale o nahlížení do spisu sdružením jako celku neříká ničeho. To vše za situace, kdy se do spisu pokoušelo jménem sdružení v různých fázích řízení nahlédnout více různých osob, o čemž stavební úřad i žalovaný museli vědět. Argumentaci žalovaného postavenou na zásadě „rei iudicatae“ tedy nelze použít. Žalobce naopak několikrát vyzýval stavební úřad i žalovaného, aby ve smyslu § 28 odst. 1 správního řádu o účastenství žalobce rozhodli. V doplnění odvolání z 19.1.2012 se žalobce výslovně věnoval možnosti nevydáv