7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 13/2016- 41 - text 9 pokračování 30A 13/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: H.-D.S., zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem Polská 4, Karlovy Vary, proti žalovanému: Magistrát města Karlovy Vary, se sídlem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, datované dne 14. 1. 2016 a došlé soudu dne 15. 1. 2016, t a k t o : I. Určuje se, že sdělením žalovaného ze dne 25. 11. 2015, čj. 14359/OD/14-10/Rsz, že nelze vydat žalobci paměťovou kartu řidiče, došlo k nezákonnému zásahu. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14.342,- Kč k rukám zástupce žalobce JUDr. Pavla Tomka do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci Sdělením ze dne 25. 11. 2015, čj. 14359/OD/14-10/Rsz, Magistrát města Karlovy Vary vyrozuměl žalobce, že mu nelze vydat paměťovou kartu řidiče. Proti tomuto úkonu správního orgánu žalobce brojí žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního. Paměťová karta řidiče je upravena zejména v § 110a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů [dále též jen „zákon č. 361/2000 Sb.“ nebo „zákon o silničním provozu“]. II. Předchozí postup správních orgánů Dne 25. 8. 2014 podal žalobce u Magistrátu města Karlovy Vary žádost o vydání paměťové karty řidiče. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2014, čj. 14359/OD/14-11/Rsz, Magistrát města Karlovy Vary žádost žalobce o vydání paměťové karty řidiče zamítl, neboť se žadateli nepodařilo prokázat splnění podmínky obvyklého bydliště na území České republiky v souladu s § 2 písm. hh) ve spojení s § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu. Proti tomuto rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary se žalobce odvolal. Rozhodnutím ze dne 21. 1. 2015, čj. 3460/DS/14-3, Krajský úřad Karlovarského kraje rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary vydané dne 22. 10. 2014 pod čj. 14359/OD/14-11/Rsz zrušil a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. Usnesením ze dne 24. 3. 2015, čj. 14389/OD/14-19/Rsz, Magistrát města Karlovy Vary řízení o žádosti žalobce o vydání paměťové karty řidiče zastavil, neboť žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. Proti tomuto usnesení Magistrátu města Karlovy Vary se žalobce odvolal. Rozhodnutím ze dne 1. 6. 2015, čj. 1292/DS/15-3, Krajský úřad Karlovarského kraje usnesení Magistrátu města Karlovy Vary vydané dne 23. 3. 2015 pod čj. 14389/OD/14-19/Rsz zrušil a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2015, čj. 14359/OD/14-28/Rsz, Magistrát města Karlovy Vary žádost žalobce o vydání paměťové karty řidiče zamítl, neboť v souladu s § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče správní orgán zjistil skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče. Proti tomuto rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary se žalobce odvolal. Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2015, čj. 3242/DS/15-3, Krajský úřad Karlovarského kraje rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary vydané dne 22. 9. 2015 pod čj. 14359/OD/14-28/Rsz zrušil a řízení zastavil, neboť vydání paměťové karty se považuje za vydání osvědčení podle části čtvrté správního řádu a jedná se tak o jiný správní úkon správního orgánu nemající povahu správního rozhodnutí. Dne 25. 11. 2015 pod čj. 14359/OD/14-10/Rsz Magistrát města Karlovy Vary učinil „Sdělení ve věci vydání paměťové karty řidiče osobě pan S. H.-D.W., nar. …“. V tomto sdělení Magistrát města Karlovy Vary žalobce vyrozumívá o tom, že na základě podání žádosti o vydání paměťové karty řidiče bylo dne 25. 8. 2014 zahájeno správní řízení ve věci, v jehož průběhu správní orgán v souladu s § 3 správního řádu postupoval tak, aby byl zjištěn takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, tj. ověřoval si některé skutečnosti a vyžadoval informace k osobě žadatele od kompetentních orgánů. Správní orgán tak obdržel informace o osobě žadatele a jeho bydlišti a informace o bydlišti na území ČR, včetně výsledků pobytové kontroly v místě bydliště na území ČR. S odkazem na § 155 odst. 3 správního řádu správní orgán sděluje, že shledal, že paměťovou kartu řidiče nelze vydat. Dle § 110a odst. 3 zákona o silničním provozu vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle části čtvrté správního řádu. V souladu s § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu při ověřování podmínek pro vydání paměťové karty řidiče správní orgán zjistil skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, tj. žadateli se nepodařilo vyvrátit pochybnost správního orgánu o tom, že má na území České republiky obvyklé bydliště, což způsobuje rozpor s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče. Vydáním paměťové karty řidiče by rovněž došlo k porušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, zvláště čl. 14 odst. 3, kdy kartu řidiče vydá na požádání řidiče příslušný orgán členského státu, kde má řidič své obvyklé bydliště. III. Žaloba Žalobce namítá, že při vydávání paměťové karty řidiče lze ověřovat jen podmínky stanovené v § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu. I kdyby správní orgán byl oprávněn posuzovat i podmínku obvyklého bydliště (jako že není), žalobce ji v intencích uvedených v § 2 písm. hh) uvedeného zákona splnil a její splnění prokázal. I když žalobce splnil veškeré podmínky pro vydání paměťové karty řidiče, žalovaný Magistrát města Karlovy Vary mu ji v rozporu se zákonem nevydal. V podrobnostech soud odkazuje na žalobu datovanou dne 14. 1. 2016 a došlou soudu dne 15. 1. 2016 (čl. 1 - 4 soudního spisu). IV. Vyjádření žalovaného správního orgánu Magistrát města Karlovy Vary oponoval, že podmínkou pro vydání paměťové karty řidiče je i to, že žadatel prokáže existenci „obvyklého bydliště“, jak je definováno v § 2 písm. hh) zákona o silničním provozu, jakož i v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EHS) 3821/85, ve znění nařízení Rady (ES) 2135/98. Žalovaný se vyjádřil k předloženým dokladům. Jelikož žalobce nijak neprokázal pobyt na území ČR v délce alespoň 185 dnů, když rozhodující pro posouzení této skutečnosti je skutečný pobyt žadatele, nikoliv pouze jeho formální pobyt, nemohl mu Magistrát města Karlovy Vary paměťovou kartu řidiče vydat. V podrobnostech soud odkazuje na vyjádření žalovaného k žalobě datované dne 19. 2. 2016 a došlé soudu téhož dne (čl. 17 - 20 soudního spisu). V. Replika Žalobce namítá, že v § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu je pod písm. a), b) a c) stanoven uzavřený (taxativní) výčet podmínek, které zkoumá správní orgán rozhodující o žádosti žadatele o vydání paměťové karty. Výčet není možné ani přípustné nikterak rozšiřovat na další ustanovení zákona o silničním provozu. V daném případě byly podmínky stanovené v § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu pod písm. a), b) a c) naplněny. Obvyklé bydliště zkoumáno být nemělo, neboť ustanovení § 110a odst. 1 uvedeného zákona pod písm. a), b) a c) tuto podmínku žadateli neklade. Poslední věta ustanovení § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu se vztahuje výlučně k podmínkám uvedeným pod písmeny a), b) a c) tohoto ustanovení. Jelikož žalobce tyto podmínky zákona splnil, jsou zákonné podmínky pro vydání paměťové karty splněny a správní orgán (žalovaný) není oprávněn z důvodu nesplnění předepsaných podmínek paměťovou kartu nevydat. I pokud by předpoklad žalovaného ohledně nutnosti prokazování obvyklého bydliště byl správný, žalobce přesto existenci obvyklého bydliště prokázal. Z velkého „balíčku“ žalobcem předložených důkazů je seznatelné, že žalobce pobývá na území ČR, nájemní vztah v plné míře konzumuje, tzn. využívá veškeré služby a platí za ně. Není tedy pravdou, že takové důkazy nemají vypovídací hodnotu. Naopak ke všem jednotlivým důkazům je nutné přistupovat v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů a poté učinit spravedlivý závěr. V průběhu řízení žalobce dostál své povinnosti tvrzení skutečného pobytu na území ČR. Žalobce je osobou, která podniká napříč několika státy a pravidelně se vrací do České republiky. Svůj pravidelný pobyt doložil právě na základě předložených důkazů svědčících o jeho faktickém pobytu, jeho podnikatelských i osobních vazbách. V podrobnostech soud odkazuje na repliku datovanou dne 2. 3. 2016 a došlou soudu dne 3. 3. 2016 (čl. 29 - 33 soudního spisu). VI. Posouzení věci krajským soudem VI.1 Paměťová karta řidiče Podle § 110a odst. 1 zákona o silničním provozu paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů od jejího doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiči a) vozidla silniční dopravy stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie, b) který je držitelem řidičského