1 Ao 3/2008 — Nejvyšší správní soud

57 A 41/2022- 156 - text  33 57 A 41/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatele: Město Krásno, sídlem Radniční 1, 357 31 Krásno, zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem, sídlem Údolní 33, 602 00 Brno, proti odpůrci: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, K M K GRANIT, a. s., IČO 46884556, sídlem Mírová 545, 357 47 Krásno, zastoupené JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou, sídlem Platnéřská 191/2, 110 00 Praha, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vydaného odpůrcem dne 30. 4. 2021, č. j. KK/241/RR/21 takto: I. Opatření obecné povahy vydané odpůrcem dne 30. 4. 2021, č. j. KK/241/RR/21, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 30 092 Kč k rukám zástupce navrhovatele Mgr. Jiřího Nezhyby, advokáta do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem ze dne 26. 4. 2022, doručeným téhož dne Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“), domáhal zrušení opatření obecné povahy vydaného odpůrcem dne 30. 4. 2021 č. j. KK/241/RR/21 (dále jen „napadené opatření obecné povahy“), jímž odpůrce zrušil část územního plánu města Krásno, vydaného usnesením Zastupitelstva města Krásno ze dne 7. 8. 2015, č. 6/8/2015 a účinného od 16. 9. 2015 (dále jen „územní plán Krásno“ nebo „ÚP Krásno“), a to v rozsahu grafické a textové části zahrnující následující zastavitelné plochy pro bydlení (resp. jejich části): (i) část zastavitelné plochy č. 5 – lokalita U Rybníčka – v rozsahu 0,99 ha – způsob využití plochy – bydlení (BV), (ii) část zastavitelné plochy č. 6 – lokalita Nová Moskva – v rozsahu 0,06 ha – způsob využití plochy – bydlení (BV), (iii) zastavitelná plocha č. 7 – lokalita Moskva – v celém rozsahu 0,76 ha – způsob využití plochy – bydlení (BV), a (iv) část zastavitelné plochy č. 9 – lokalita Nová Moskva II. – v rozsahu 0,25 ha – způsob využití plochy – bydlení (BV) [dále jen „dotčené zastavitelné plochy“]. Dotčené zastavitelné plochy byly vymezeny v grafické příloze napadeného opatření obecné povahy. 2. Na území navrhovatele, které je předmětem úpravy územního plánu Krásno, se nachází chráněné ložiskové území č. 15990000 Horní Slavkov – Krásno – Čistá (dále též „CHLÚ Krásno“), v němž se nalézá dobývací prostor Krásno I. (dále též „DP Krásno I.“), kde má povolenu hornickou činnost společnost K M K GRANIT, a. s., tj. osoba zúčastněná na řízení. 3. Dotčené zastavitelné plochy zrušené napadeným opatřením obecné povahy se vyskytují v zóně 0 – 400 m od hranice DP Krásno I., což podle stávajícího názoru příslušného obvodního báňského úřadu ztíží vydobytí výhradního ložiska. 4. Napadené opatření obecné povahy bylo vydáno v přezkumném řízení zahájeném z moci úřední usnesením odpůrce ze dne 20. 10. 2015 podle § 96 odst. 1 ve spojení s § 174 odst. 2 zákona č. 500/2004 S., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to z podnětu Obvodního báňského úřadu pro území kraje Karlovarského (původně Obvodní báňský úřad v Sokolově – dále jen „OBÚ“) ze dne 14. 9. 2015. 5. Napadené opatření obecné povahy je již v pořadí třetím pokusem odpůrce o zrušení dotčené části územního plánu Krásno. Prvním pokusem bylo správní rozhodnutí odpůrce ze dne 15. 12. 2015, č. j. 1370/RR/15 KÚKK, které bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 59 A 1/2016-52, a to z důvodu podstatného porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé (tento první rozsudek nebyl napaden kasační stížností). Druhým pokusem odpůrce bylo opatření obecné povahy vydané dne 28. 11. 2017, č. j. 1272/RR/17, které bylo následně zdejším soudem zrušeno rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, č. j. 59 A 13/2018-142, a to zejména z důvodu nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Proti posledně uvedenému rozsudku zdejšího soudu podal odpůrce kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 22. 6. 2022, č. j. 5 As 98/2019 – 82 (dále jen „Rozsudek 5 As 98/2019“). II. Návrh na zrušení napadeného opatření obecné povahy 6. V čl. I. a II. návrhu navrhovatel vymezil předmět řízení a shrnul skutkový stav. Ke své aktivní legitimaci a přípustnosti svého návrhu navrhovatel v čl. III. nejprve uvedl, že mu, jako obci, svědčí aktivní procesní legitimace ve smyslu § 101a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Navrhovatel dále tvrdil, že vydáním napadeného opatření obecné povahy došlo ke zkrácení jeho veřejných subjektivních práv, zejména ústavně zaručeného práva na samosprávu dle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy České republiky, a to tím, že odpůrce nezákonným způsobem zrušil územní plán navrhovatele, čímž zasáhl do jeho práva na samosprávu spočívajícího v právu rozhodovat o regulaci svého území, jakož i do jeho možnosti pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Ke včasnosti svého návrhu navrhovatel uvedl, že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno dne 30. 4. 2021 a nabylo účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky o jeho vydání, tudíž návrh byl podán v zákonné lhůtě jednoho roku. Jednotlivé návrhové důvody pak navrhovatel podrobně popsal v čl. IV. svého návrhu. 7. Navrhovatel v prvé řadě namítal nesprávný závěr ohledně nesouladu ÚP Krásno se stanovisky dotčených orgánů. Za hlavní důvod, proč odpůrce zrušil část ÚP Krásno, navrhovatel označil skutečnost, že nový pořizovatel nepokračoval v řešení rozporu mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem (OBÚ) a bez vyřešení rozporu či dosažení dohody pořizovatele s dotčeným orgánem byl ÚP Krásno předložen Zastupitelstvu města Krásno k vydání. Navrhovatel považuje uvedený závěr odpůrce za nesprávný, jelikož k žádnému rozporu se stanovisky dotčených orgánů nedošlo. Proto od počátku nebylo důvodu zahajovat řešení rozporů a tehdejší pořizovatel měl povinnost pokračovat v pořizování a předložit návrh ÚP Krásno ke schválení zastupitelstvu města. Navrhovatel zdůraznil, že ačkoli výsledný územní plán musí být v souladu s uplatněnými stanovisky dotčených orgánů [srov. např. § 53 odst. 4 písm. d) a § 54 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen stavební zákon“], stavební zákon současně přesně upravuje způsob, jakým mají být stanoviska dotčených orgánů řádně uplatněna, a také stanovuje sankci za nedodržení tohoto postupu. Navrhovatel s odkazem na § 50 odst. 2 a § 52 odst. 3 stavebního zákona argumentoval, že stavební zákon jednoznačně stanovil možnost i povinnost dotčených orgánů uplatňovat svá stanoviska k návrhu územního plánu ve dvou základních fázích – v rámci společného jednání, a pokud dojde k úpravě řešení, tak následně i v souvislosti s veřejným projednáním. V obou případech však zákon stanovuje, že se k později uplatněným stanoviskům nepřihlíží. To znamená, že pořizovatel nejenom nemusí, ale výslovně z úřední povinnosti nesmí přihlížet k stanoviskům, která byla uplatněna v rozporu se zákonem stanoveným postupem. Navíc podle § 4 odst. 4 stavebního zákona ani nesmí přihlížet k novým stanoviskům, která se odchylují od předchozích stanovisek vydaných dotčeným orgánem, aniž by k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky. Poté se navrhovatel podrobně vyjádřil k jednotlivým stanoviskům, která v dané věci vydal OBÚ. V návaznosti na to uzavřel, že první nesouhlasné stanovisko OBÚ bylo uplatněno téměř rok a půl (konkrétně 3. 12. 2009) po veřejném projednání ÚP Krásno (28. 7. 2008), přičemž návrh územního plánu se již od společného jednání podstatně neměnil, zejména do něj nebyly přidány žádné nové zastavitelné plochy. Z tohoto důvodu pořizovatel vyhodnotil toto stanovisko, jakož i další navazující stanoviska či vyjádření, jako opožděná s tím, že k jejich obsahu nelze přihlížet. 8. Dle navrhovatele nebyly splněny podmínky pro to, aby se v otázce opožděného nesouhlasného stanoviska OBÚ konalo řešení rozporů u Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (dále jen „MMR“), které původní pořizovatel nedůvodně a v rozporu s právními předpisy zahájil. Nový pořizovatel tudíž od nedůvodně zahájeného řešení rozporů ustoupil a předložil návrh ÚP Krásno zastupitelstvu města ke schválení. Rovněž Zastupitelstvo města Krásno postupovalo v souladu se stavebním zákonem, když vyhodnotilo soulad návrhu ÚP Krásno pouze se souhlasnými stanovisky OBÚ uplatněnými nejpozději při veřejném projednání návrhu. Nesoulad postupu navrhovatele se stavebním zákonem, na který poukazuje odpůrce, je tedy dle názoru navrhovatele pouze zdánlivý. 9. Navrhovatel proto má za nezákonný postup odpůrce, který na základě opožděně uplatněných stanovisek a vyjádření OBÚ zrušil část úze