10 Ads 137/2019 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 23/2023- 27 - text  7 16 Ad 23/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně: D. W., narozená X, trvale bytem X, doručovací adresa: X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 30.8.2023 proti rozhodnutí žalované ze dne 3.8.2023 č.j. X o starobní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.8.2023 č.j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud upozorňuje, že řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce/žalobkyně a žalovaný. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 3.8.2023 a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 2. Včasnou žalobou ze dne 30.8.2023 doručenou osobně zdejšímu soudu, k níž byla mimo jiné připojena i kopie napadeného rozhodnutí žalované, žalobkyně namítala ohledně roku 2009, že u pana P. M., X, pracovala od 8.9.2008 do 19.4.2010, od 26.4.2010 do 31.5.2010 byla uchazeč na podpoře v nezaměstnanosti a od 1.6.2010 nastoupila do nového zaměstnání, proto nesouhlasí s rozhodnutím o zamítnutí, jelikož vždy pracovala a měla všechny dokumenty v pořádku. Závěrem požadovala zrušení rozhodnutí ze dne 3.8.2023 a přiznat jí rok 2009 k řádnému důchodu. 3. Napadeným rozhodnutím ze dne 3.8.2023 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 30.6.2023, jímž žalobkyni přiznala od 31.12.2022 starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), ve výši 16.805,-Kč měsíčně (výplata přiznaného starobního důchodu od 31.12.2022 nenáleží). V odůvodnění rozhodnutí ze dne 3.8.2023 žalovaná zdůraznila, že podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona platí, že pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni zaměstnanci v pracovním poměru. Samotná skutečnost, že zaměstnání trvalo, tedy není dostatečnou pro posouzení, zda je dobu zaměstnání možné zhodnotit jako dobu pojištění. Dále bylo uvedeno, že podle § 8 odst. 1 zákona platí, že osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona platí, že dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účastí na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné. Rovněž bylo uvedeno, že dle údajů v evidenci Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město byla žalobkyně zaměstnána u zaměstnavatele P. M., X, IČ 641 97 727, v období od 8.9.2008 do 19.4.2010. V evidenci ČSSZ jsou evidenční listy důchodového zabezpečení za roky 2008 a 2010, na základě kterých byla žalobkyni zhodnocena doba pojištění i vyměřovací základy. V době od 1.1.2009 do 31.12.2009 je na základě doložené přihlášky i odhlášky zaměstnavatele nesporné, že výdělečná činnost žalobkyně trvala. Nejsou nicméně prokázány skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda je uvedená doba dobou pojištění ve smyslu § 8 a § 11 odst. 2 zákona, proto evidenční list za rok 2009 tedy není možné vystavit a namítanou dobu pojištění není možné zhodnotit. 4. Žalovaná dne 25.9.2023 ve svém vyjádření k žalobě, které bylo zasláno i žalobkyni, mimo jiné uvedla, že žalobkyně uplatnila dne 23.11.2022 žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku prostřednictvím OSSZ Plzeň-město a při zhodnocení doby pojištění vycházela žalovaná mimo jiné z podkladů, které se nacházely v její evidenci, a které byly chronologicky zobrazeny na osobním listu důchodového pojištění (dále jen OLDP). Při zhodnocení doby pojištění od 8.9.2008 do 19.4.2010, resp. doby pojištění od 1.1.2009 do 31.12.2009, i zde žalovaná vycházela z dokladů nacházejících se v její evidenci, mezi něž nebyl zahrnut žádný doklad na uvedenou dobu. Při posouzení, zdali kalendářní rok 2009 lze považovat za dobu pojištění, vycházela žalovaná ze zápisu o výsledku řízení podle § 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb., vyhotovený OSSZ Plzeň-jih dne 24.10.2022. Uvádí se v něm, že v době od 1.1.2009 do 31.12.2009 na základě doložené přihlášky a odhlášky zaměstnavatele P. M., X, a doložených evidenčních listů od zaměstnavatele je nesporné, že výdělečná činnost trvala, nicméně nejsou prokázány skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda uvedená doba je dobou pojištění ve smyslu § 8 a § 11 odst. 2 zákona (skutečný výkon výdělečné činnosti, zúčtování vyměřovacího základu, pobírání dávek nemocenského pojištění). Jak žalovaná uvedla v napadeném rozhodnutí s odkazy na § 5 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) zákona, v předmětné věci se nepodařilo prokázat, že žalobkyně v době od 1.1.2009 do 31.12.2009 byla účastna nemocenského a následně i důchodového pojištění. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná i nadále trvala na svém rozhodnutí ze dne 3.8.2023 a navrhla soudu zamítnutí žaloby. 5. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 3.8.2023 i ve vyjádření žalované ze dne 25.9.2023 odpovídají obsahu spisu. Podle dodejky založené ve spise bylo napadené rozhodnutí ze dne 3.8.2023 doručeno žalobkyni dne 10.8.2023. V dávkovém spisu jsou založeny rozhodné evidenční materiály, z nichž byly čerpány skutečnosti o době pojištění žalobkyně i jejích příjmech, které jsou uvedeny v OLDP ze dne 30.6.2023 (např. evidenční listy důchodového pojištění (dále jen ELDP) od zaměstnavatelů žalobkyně: za dobu od 2.1. do 31.12.2007 (vyměřovací základ 47.238) a od 1.1. do 31.8.2008 (vyměřovací základ 32.570; J. J., X), dále za dobu od 8.9. do 31.12.2008 (vyměřovací základ 30.181) a od 1.1. do 19.4.2010 (vyměřovací základ 28.727; P. M., X) a od 1.6. do 9.8.2010 (vyměřovací základ 26.669; PEMANOBRA GROUP s.r.o. Praha. Založeny jsou i další listiny připojené žalobkyní k námitkám sepsaným dne 12.7.2023 a připojeným poté i k žalobě, z nichž vyplývá, že žalobkyně u P. M. pracovala jako barmanka, její průměrný čistý výdělek činil 7.120,-Kč, což vyplývá z „Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (§ 313 odst. 2 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce)“ ze dne 19.4.2010, kde bylo i uvedeno, že zaměstnání trvalo od 8.9.2008 do 19.4.2010 a bylo dobou důchodového pojištění podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona. Dále k námitkám bylo připojeno mimo jiné i „Potvrzení při změně zaměstnání“ ze dne 19.4.2010, z něhož vyplývá, že od 8.9.2008 do 19.4.2010 se jednalo o hlavní pracovní poměr a z „Pracovní smlouvy“ uzavřené s uvedeným P. M. je zřejmé, že dnem nástupu do práce je 8. září 2008, pracovní doba je 20 hodin týdně a měsíční brutto mzda činí 8.000,-Kč. Založený je i „Zápis o výsledku řízení“ podle § 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb., vyhotovený OSSZ Plzeň-město dne 24.10.2022, který byl doručen i žalobkyni. 6. Na vyjádření žalované ze dne 25.9.2023 žalobkyně nijak nereagovala. 7. V podání ze dne 11.12.2023 žalovaná soudu sdělila, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. 8. V § 31 odst. 1 písm. a) a b) zákona je stanoveno: Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. 9. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné. 10. V § 11 odst. 2 věta první a druhá zákona je stanoveno: Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém neb