10 As 169/2022 — Nejvyšší správní soud

77 A 64/2022- 157 - text  30 77 A 64/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Ing. L. B., narozený dne X, bytem X, zastoupený JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, se sídlem Hajnova 40, 272 01 Kladno, proti žalovanému: Magistrát města Karlovy Vary, se sídlem Moskevská 21, 361 20 Karlovy Vary, osoba zúčastněná na řízení: ČEPS, a.s., IČO: 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, v řízení o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č. j. 12282/SÚ/22, sp. zn. 5924/SÚ/22/Pach, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. domáhal zrušení všech výroků mezitímního rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č. j. 12282/SÚ/22, sp. zn. 5924/SÚ/22/Pach (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí bylo rozhodnuto o omezení vlastnického práva žalobce k částem pozemkům p. č. X, XA, XB, XC a XD v k. ú. X, obec X, zapsané na LV č. X v evidenci katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary (dále jen „pozemky p. č. X, XA, XB, XC a XD“), spočívajícího v omezení věcným břemenem v rozsahu 730,3 m2 pro pozemek p. č. X, 1 559,2 m2 pro pozemek p. č. XA, 169,9 m2 pro pozemek p. č. XB, 563 m2 pro pozemek p. č. XC a 2 343 m2 pro pozemek p. č. XD, podle geometrického plánu č. 75-141624/2015, ověřeného dne 20. 7. 2015 s číslem 336/2015 (dále jen „předmětný geometrický plán“), a to ve prospěch společnosti ČEPS, a.s., v rozsahu strpění umístění, provedení a provozování stavby přenosové soustavy „V487/488-vedení 400kV VER-VIT“ v ploše pozemků vymezené kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení, v rozsahu uvedeného geometrického plánu a rozhodnutí (společného povolení) Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 9. 11. 2021, č. j. MPO 9945/20/645-SÚ, které nabylo právní moci dne 24. 12. 2021 (dále jen „společné povolení“). Výrokem II napadeného rozhodnutí byla společnosti ČEPS, a.s. uložena povinnost zahájit uskutečnění účelu vyvlastnění na dotčeném pozemku nejpozději do 4 let od právní moci napadeného rozhodnutí. 2. Vydání napadeného rozhodnutí předcházel podle správního spisu následující průběh správního řízení. 3. Dne 6. 5. 2022 podala osoba zúčastněná na řízení (v tomto rozsudku i jen jako „vyvlastnitel“) žádost o vydání rozhodnutí o zřízení věcného břemene podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen „zákon o vyvlastnění“) a vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (v tomto rozsudku jako „liniový zákon“), kterou odůvodnila změnou stavby vedení přenosové soustavy „V487/488-vedení 400kV VER-VIT“ podle společného povolení a s tím spojenou nutností zřízení věcného břemene v rozsahu vymezeném předmětným geometrickým plánem (odst. I žádosti). V odst. IV žádosti vyvlastnitel uvedl, že věcné břemeno bylo vymezeno v minimální možné míře jako průmět krajních vodičů podle § 24 odst. 3 písm. e), odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). 4. Vyvlastnitel dále v žádosti uvedl, že žalobce několikrát neúspěšně oslovil společně s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak tyto pokusy byly neúspěšné z důvodu nedohody se žalobcem. 5. Společným povolením (viz jeho str. 1 a 8) byl schválen stavební záměr stavby „V487/488-vedení 400kV VER-VIT“ mj. na pozemcích p. č. X, XA, XB, XC a XD (dále jen „povolená stavba“). Konkrétně (viz str. 9 společného povolení) šlo o změnu dokončené stavby, resp. změnu (přestavbu) stávajícího dvojitého vedení 220 kV V223/224 na dvojité vedení 2 x 400 kV V487/488 mezi transformovnou TR Vítkov až lomový bod R15 a výstavbu nového úseku od lomového bodu R15 do nové transformovny TR Vernéřov (SO 01), dále úpravu části vedení V465/466 spočívající ve vložení nového stožáru č. 31a (SO 02), dále úpravu části vedení V445/446 spočívající v přemístění a nahrazení stožáru č. 268 (SO 03), dále montáž nových vodičů mezi novým stožárem č. 36 a stávajícím stožárem č. 4 vedení V223/224 a úpravu zaústění do transformovny TR Hradec (SO 04) a montáž nových vodičů mezi novým stožárem č. 243 a stávajícím stožárem č. 208 mezi transformovnou TR Vítkov a TR Hradec (SO 05). Stavba má být umístěna v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí – výkresy C.1.1 až C.3.24 (viz str. 10 společného povolení). Na str. 132 společného povolení je ve vztahu k části stavby SO 01 uvedeno, že kromě zde uvedených čtyř výjimek bude trasa vedení umístěna od transformovny Hradec do transformovny Vítkov v koridoru stávajícího vedení V223/224. 6. V uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne 20. 5. 2022, č. j. 6558/SÚ/22, byl žalobce poučen žalovaným, že námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání může uplatnit nejpozději při ústním jednání, když k později uplatněným námitkám a důkazům žalovaný nebude přihlížet. 7. V průběhu celého správního řízení o žádosti vyvlastnitele žalobce neuplatnil žádné námitky. Žalobce jen po ústním jednání konaném dne 23. 6. 2022 předložil znalecký posudek vypracovaný ZNALCI a ODHADCI – znalecký ústav, spol. s r. o. č. 6127-084/2022 k ocenění náhrady za zřízení věcného břemene. Znalecký ústav v posudku vycházel z toho, že stávající stožáry s vedením budou odstraněny a místo každého jednoho z nich budou vystavěny dva nové stožáry s novým vedením (viz str. 49 posudku). 8. Ke znaleckému posudku se vyjádřil vyvlastnitel podáním ze dne 5. 8. 2022. V tomto vyjádření uvedl výčet vad předmětného znaleckého posudku a konstatoval, že tento znalecký posudek obsahuje zásadní vady, pro které nemůže být použit jako podklad pro vymezení náhrady za vyvlastnění. Poté již následovalo vydání napadeného rozhodnutí. II. Žaloba a její rozšíření 9. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 10. Předně žalobce namítl, že předmětný geometrický plán, který stanovil rozsah omezení vlastnického práva žalobce, nebyl přílohou napadeného rozhodnutí doručeného do datové schránky zástupce žalobce. 11. Další okruh žalobních námitek se týkal dvou tvrzených vad výroku napadeného rozhodnutí. Jednak bylo věcné břemeno zřízeno in personam, přičemž povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na každého dalšího vlastníka dotčeného pozemku. Úředním jazykem České republiky je čeština, a užil-li správní orgán takto latinský jazyk, stal se výrok napadeného rozhodnutí nejasným, zvláště pokud má na podkladě napadeného rozhodnutí být proveden zápis do veřejného seznamu. Dále rozsah věcného břemene v ploše pozemků vymezené kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení byl vymezen nesrozumitelně a neodpovídá skutečnosti, protože jednak by taková plocha tvořila jednolitou plochu čtyřúhelného tvaru, avšak z předmětného geometrického plánu plyne, že dotčená plocha má tvořit dvě plochy takového tvaru, a jednak takto popsaná plocha neodpovídá ploše, kterou žalovaný uvedl ve výroku jako rozsah věcného břemene. 12. Předmětem dalších žalobních námitek bylo překročení žádosti vyvlastnitele, rozpor výroku s odůvodněním napadeného rozhodnutí, nedostatek jeho důvodů a porušení zásady stanovené čl. 2 odst. 2 LZPS. Konkrétně šlo žalobci o to, že podle odůvodnění napadeného rozhodnutí vyvlastnitel žádal nikoli o zřízení věcného břemene, ale o jeho rozšíření nad rámec stávajícího věcného břemene. Žalovaný překročil svou pravomoc, pokud stávající věcné břemeno rozšířil, což § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění neumožňuje. Výrok napadeného rozhodnutí (zřízení věcného břemene) je v rozporu s jeho odůvodněním (rozšíření věcného břemene). Žalovaný si neujasnil, zda vyvlastnitel požaduje zřízení nebo rozšíření věcného břemene, ačkoliv jde o povinnou součást žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení. 13. Žalovaný dále pochybil, když se nezabýval tím, zda existuje na pozemcích žalobce stávající věcné břemeno, jaký je jeho právní základ a zda toto stávající věcné břemeno nezanikne uskutečněním účelu vyvlastnění. Žalovaný toliko odkázal na tvrzení vyvlastnitele o údajné existenci takového věcného břemene, aniž by vyvlastnitel cokoli k rozsahu údajného stávajícího věcného břemene tvrdil a jen odkazoval na § 22 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (dále jen „elektrisační zákon“), obsahující protiústavní vyloučení náhrady za výkon oprávnění ve vztahu k cizím nemovitostem. Dále žalobce namítl vady žádosti vyvlastnitele a nesprávné právní posouzení charakteru předmětné stavby přenosové soustavy. Vyvlastnitel vyšel z toho, že nemusí žádat o věcné břemeno k vnitřní části plochy, potřeb