33 Az 20/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 20/2025- 22 - text  7 33 Az 20/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: N. S. N., narozený X, t.č. pobytem v ČR X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČO: 00007064, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 29. 9. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2025 č.j. OAM-733/ZA-ZA12-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 25. 8. 2025 č.j. OAM-733/ZA-ZA12-HA06-2025 byla žádost žalobce o mezinárodní ochranu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu), neboť žalobce uvedl pouze ekonomické důvody a neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby je uveden výčet jednotlivých ustanovení zákonů, jež měl žalovaný při rozhodování o žádosti žalobce porušit. Jednalo se o § 2 odst. 1, § 3 a § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 3. Dále vyčítal žalobce žalovanému nedostatečné posouzení závažnosti důvodů podané žádosti o mezinárodní ochranu. Žalobce vytýkal žalovanému pochybení spočívající v řádně nezjištěném skutkovém stavu a v nepřihlédnutí ke všem rozhodným skutkovým okolnostem, kdy v důsledku toho nesprávně aplikoval příslušná ustanovení zákona o azylu. Žalobce má za to, že rozhodnutí nevychází ze shromážděných podkladů, tj. chybí zde vazby mezi rozhodnutím a podklady pro ně. 4. Žalobce poté uvedl, že důvodem, pro který se žalobce rozhodl opustit svou zemi původu a následně požádal o mezinárodní ochranu v ČR, je jeho strach z pronásledování ze strany jeho věřitelů, kteří mu poskytli takzvané “černé půjčky”. Žalobce se totiž dostal do tíživé životní situace, pro kterou tyto půjčky již ve své vlasti nedokázal splácet, a proto ze strachu před možným pronásledováním ze strany svých věřitelů Vietnam opustil. Žalobce výslovně uvedl, že má obavy o svůj život, který by mohl být ohrožen ze stran jeho věřitelů, od nichž se obává v momentě návratu do vlasti pomsty. 5. Žalobce se tedy domnívá, že by mu kvůli dluhům mohlo hrozit nebezpečí vážné újmy v souladu s § 14a zákona o azylu. Žalovaný skutečnost, že se žalobce obává msty ze strany věřitelů ve svém rozhodnutí nijak nereflektoval. Podle názoru žalobce je toto v rozporu s judikaturou NSS (ze dne 18. 5. 2011, č. j. 5 Azs 6/2011-49). Žalovaný ve svém rozhodnutí ovšem žalobcovu obavu o vlastní život nijak dále nerozvádí a nerozebírá. Žalovaný pouze obecně konstatuje, že při posuzování žádosti vycházel jak z výpovědi žalobce, tak z informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v Zemi Vietnam, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv a také z Informace MZV ČR půjčky, úvěry a lichva. Žalovaný ovšem tyto informace do rozhodnutí nijak konkrétně nepromítl a nekonfrontuje je s žalobcovou situací. Žalobce je toho názoru, že se měl žalovaný zabývat jeho tvrzením o dluzích a v rozhodnutí se zabývat možností hrozby vážné újmy podle §14a zákona o azylu. Z různých zdrojů je přitom známo, že problémy s věřiteli u černých půjček jsou ve Vietnamu velkým problémem, který může vést až k vraždě dlužníka ze strany věřitele. 6. Poté žalobce soudu navrhl, aby rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Ve vyjádření k žalobě dne 15. 10. 2025 žalovaný vyjádřil svůj nesouhlas s žalobou, neboť dle svých slov vzal při rozhodování v úvahu skutečnosti, které žalobce tvrdil, a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situaci v zemi původu. Rovněž vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a má za to, že přijaté řešení odpovídá konkrétním okolnostem daného případu a je patřičným způsobem odůvodněno. V průběhu správního řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobce jsou pouze ekonomické důvody. V ČR chce pracovat a vydělat peníze, aby mohl splácet svůj dluh ve Vietnamu. Žalobce v průběhu správního řízení netvrdil a ani správní orgán nezjistil žádné skutečnosti svědčící o tom, že by žalobce byl ve vlasti vystaven jednání vykazujícímu znaky pronásledování nebo hrozící vážné újmy. Dále je žalovaný nucen konstatovat, že samotná existence dluhů a z nich vyplývajících soukromých závazků nepředstavuje důvod pro udělení mezinárodní ochrany. Institut azylu ani doplňkové ochrany neslouží k řešení finančních potíží jednotlivců či k ochraně před důsledky soukromoprávních vztahů. Nad to žalobce neprokázal, že by vietnamské státní orgány nebyly schopny či ochotny poskytnout mu ochranu v případě, že by byl vystaven nezákonnému jednání ze strany věřitelů. Pokud by skutečně docházelo k zastrašování či násilí, mohl by se žalobce obrátit na příslušné orgány, které jsou k ochraně občanů určeny. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 8. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 9. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 10. Žaloba je nedůvodná. 11. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.“ 12. Podle § 16 odst. 3 věta první zákona o azylu „Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a § 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b.“ 13. K výčtu ustanovení, která byla podle žalobce porušena, soud uvádí, že pouhý výčet zákonných ustanovení, která měl žalovaný dle žalobce porušit, nelze považovat za žalobní body (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Azs 88/2018-38, kde je s odkazem na rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58 uvedeno, že výčet zákonných ustanovení, s nimiž má být napadené rozhodnutí dle názoru žalobce v rozporu, nelze považovat za žalobní body). 14. Soud nejprve upozorňuje, že pokud jde o břemeno tvrzení v řízení o mezinárodní ochranu, to stíhá žadatele o ni. Po žalovaném se požaduje, aby vhodně kladenými otázkami zjistil, zda jsou žadatelem tvrzené skutečnosti relevantní pro udělení azylu či doplňkové ochrany a tvrzení žadatele podle toho posoudil (viz rozsudek NSS ze dne 19. 8. 2005, čj. 4 Azs 467/2004-89). Pokud jde o břemeno důkazní, to je výrazněji rozloženo mezi žadatele o mezinárodní ochranu a žalovaného. Prokazovat jednotlivá fakta je primárně povinen žadatel, nicméně správní orgán je současně povinen zajistit k dané žádosti o mezinárodní ochranu maximální možné množství důkazů, a to jak těch, které vyvracejí tvrzení žadatele, tak těch, co je podporují. 15. K žalobním námitkám žalobce v žalobě soud uvádí, že stěžejní námitkou brojil proti závěru žalovaného, že žalobce uvedl pouze ekonomické důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu, což dle něho žalovaný neposoudil správně. Žalobce uvedl, že má obavy ze strany věřitelů, u kterých si udělal velký dluh, bojí se proto o svůj život, neboť nesplnil slib splatit dluh ve stanovené době, a tudíž mu hrozí msta ze strany věřitelů. Nebylo tedy podle žalobce na místě shledat žádost jako zjevně nedůvodnou, jelikož měl obavy z pronásledování věřiteli a ze způsobení vážné újmy na životě. Správní orgán se odchýlil od své praxe, kdy i v případě jiných žadatelů o azyl, kteří uváděli za azylové důvody převážně obavy z návratu z důvodu dluhů ve Vietnamu, došlo k posouzení žádosti a případně k zamítnutí pro nedůvodnost, nikoliv pro zjevnou nedůvodnost. Tím, že správní orgán žalobu zamítl pro zjevnou nedůvodnost, měl zkrátit práva žalobce v tom, že neposuzoval žádost žalobce, zda splňuje důvody pro udělení azylu podle § 12, § 14 nebo, a to zejména, doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. 16. Dne 3. 7. 2025 podal žalobce žádost o mezinárodní ochranu. V rámci Poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 9. 7. 2025 za důvod žádosti označil skutečnost, že má ve Vietnamu dluhy a bojí se vrátit, protože dluhy by nebyl ve vlasti schopen splatit. Jiné důvody potvrdil, že nemá. 17. V pohovoru dne 9. 7. 2025 žalobce uvedl: žádám kvůli tomu, abych pracoval a vydělal v ČR peníze a splatil dluh ve Vietnamu. Půjčka mi vznikla v roce 2018. Kromě tohoto důvodu nemám žádný jiný důvod, proč žádám o mezinárodní ochranu. Půjčil jsem si černou půjčku, to znamená že jsem si půjčil od jedné osoby, našel jsem si na internetu, že lidé půjčují peníze. Přímo toho věřitele nezn