2 Afs 94/2004 — Nejvyšší správní soud

15 Af 102/2015- 42 - text  8 15 Af 102/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: VLNA.cz s.r.o, IČO: 27271099, sídlem Palackého 5599, 434 01 Chomutov, zastoupený Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, sídlem Kadaňská 3550, 430 03 Chomutov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2015, č. j. 34876/15/5100-31461-701942, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2015, č. j. 34876/15/5100-31461-701942, jímž bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 13. 3. 2015, č. j. 635122/15/2504-70461-501599, tak, že ve výroku rozhodnutí správce daně byl počátek původního textu nahrazen textem: „Shora uvedený správce daně podle ust. 106 odst. 1 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů“, v ostatním zůstal výrok napadeného rozhodnutí správce daně beze změny. Správce daně svým rozhodnutím č. j. 635122/15/2504-70461-501599 podle § 106 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zastavil řízení zahájené daňovým přiznáním k dani z převodu nemovitostí zaevidovaným dne 6. 3. 2015 pod č. j. 605843/15/2504-70461-501599. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud zrušil rozhodnutí správce daně a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že vložil ve prospěch nově založené společnosti VLNA REALITY s.r.o. na splacení vkladu do základního kapitálu nepeněžitý vklad, a to nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. „X“ v katastrálním území Chomutov II. Na základě prohlášení správce vkladu ze dne 18. 12. 2013 byl nepeněžitý vklad splacen. Následně došlo ke vzniku společnosti VLNA REALITY s.r.o. a vkladu vlastnických práv k nemovitostem ve prospěch nově vzniklé obchodní korporace k datu 17. 3. 2014. Nesouhlasil se správními orgány v tom, že rozhodující pro vznik daňové povinnosti pro daň z nabytí nemovitých věcí je okamžik, kdy nastaly právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí, neboť na věc je nutno aplikovat zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o trojdani“), a to podle § 57 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016 (dále jen „zákonné opatření“). Dále upozornil na to, že v § 779 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) je jednoznačně vtělen zákaz retroaktivity, a proto je nezbytné na věc aplikovat zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), a zákon o trojdani, neboť společnost byla založena notářským zápisem ke dni 18. 12. 2013. Poukázal přitom na § 59 a § 60 obchodního zákoníku, podle něhož předáním prohlášení společníka společnosti spolu s předáním nemovitostí správci vkladu je nepeněžitý vklad splacen a rejstříkový soud může rozhodnout o vzniku společnosti. Poplatníkem je pak převodce, v dané věci se jedná o vkladatele nemovitosti jako vkladu do základního kapitálu, jímž je žalobce, který podal daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí dne 6. 3. 2015 zcela po právu; k tomu citoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2005, č. j. 7 Afs 20/2004-48, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz. 3. Žalobce byl přesvědčen, že správce daně správně vztáhl vznik daňové povinnosti ke dni 17. 3. 2014, tj. vkladu vlastnických práv do katastru nemovitostí, avšak s ohledem na zahájení procesu zakládání obchodní společnosti za účinnosti zákona o trojdani byl daňový subjekt dle § 20 odst. 6 písm. d) uvedeného zákona osvobozen od placení daně z nemovitostí, neboť ke vkladu nemovitostí do základního kapitálu a jeho splacení došlo ke dni 18. 12. 2013; to je rozhodné datum pro vznik nároku na osvobození od teprve v budoucnu vzniklé (vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí) daňové povinnosti, od které měl být daňový subjekt osvobozen. Uvedl, že vklad nemovitostí do základního kapitálu obchodní společnosti je osvobozen za splnění třech podmínek, a to že vklad se děje podle zvláštního zákona, vklad musí být vložen do základního kapitálu a že nabyvatel musí mít formu obchodní společnosti vytvářející základní kapitál; tyto podmínky byly v dané věci splněny ke dni 18. 12. 2013. Poukázal na to, že okamžik, kdy dochází ke splacení vkladu, je významný pro posouzení, zda vkladatel splnil řádně a včas svůj závazek splatit vklad. Okamžik, kdy byl návrh na vklad vlastnického práva podán u příslušného katastrálního úřadu, je pouze rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání daňového přiznání; k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014, č. j. 8 Afs 52/2013-24. Uzavřel, že správní orgány pochybily, neboť za právního stavu, kdy byl vklad nemovitostí do základního kapitálu nově zakládající společnosti vložen, má vkládající subjekt nárok na osvobození od daně z převodu nemovitostí ke dni zápisu vlastnických práv do katastru nemovitostí, pokud tento subjekt drží podíl na této obchodní společnosti déle než 5 let od vkladu nemovitostí do katastru nemovitostí. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Popsal průběh správního řízení a k věci uvedl, že z § 60 odst. 1 obchodního zákoníku je nepochybné, že v dané věci má vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí konstitutivní charakter. K přechodu vlastnického práva na společnost VLNA REALITY s.r.o. došlo dne 17. 3. 2014. Podle § 3 daňového řádu vzniká daňová povinnost okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Tímto okamžikem je právě úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, k němuž došlo zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí dne 17. 3. 2014, tj. za účinnosti zákonného opatření. Žalovaný byl proto toho názoru, že na věc žalobce je nutné vztáhnout právní úpravu zmíněného zákonného opatření, nikoli zákon o trojdani. Žalovaný setrval na tom, že v dané věci je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci, tj. společnost VLNA REALITY s.r.o., nikoli žalobce. Z důvodu, že žalobce není poplatníkem daně, bylo nutné řízení zahájené podáním žalobce zastavit. Toto učinil již správce daně, když řízení zastavil dle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, nicméně žalovaný se neztotožnil se samotným důvodem, pro který bylo řízení zastaveno, a proto jej žalovaný v odvolacím řízení změnil na důvod dle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu. Posouzení věci soudem 5. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 6. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Dne 9. 2. 2015 byl správci daně doručen katastrálním úřadem stejnopis notářského zápisu JUDr. PhDr. J. M., notáře v Chomutově, ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. NZ 507/2013, jehož přílohou je i prohlášení splacení nepeněžitého vkladu zakladatele společnosti ze dne 18. 12. 2013. Výzvou ze dne 4. 3. 2015 byla společnost VLNA REALITY s.r.o. vyzvána k podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí v náhradní lhůtě 15 dnů; tato výzva byla uvedené společnosti doručena dne 4. 3. 2015. Dne 6. 3. 2015 podal žalobce daňové přiznání k da