1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

40 A 4/2018- 86 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 22 40 A 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelů: a) Ing. H. J., narozená „X“, bytem „X“, b) V. K., narozený „X“, bytem „X“, oba zastoupeni Mgr. Pavlem Fryntou, advokátem, sídlem Břevnovská 433/12, 169 00 Praha, proti odpůrci: Obec Křešice, sídlem Nádražní 84, 411 48 Křešice, zastoupený Mgr. Petrem Trejbalem, advokátem, sídlem Michalská 39/4, 412 01 Litoměřice, v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Křešice schváleného usnesením zastupitelstva obce Křešice ze dne 23. 3. 2017, č. 219/2017, a to v části plochy vodní a vodohospodářské – protipovodňové opatření Z31 a veřejně prospěšné opatření lokální biokoridor nefunkční LBK 01, takto: I. Územní plán Křešice, schválený Zastupitelstvem obce Křešice dne 23. 3. 2017 usnesením č. 219/2017, se v rozsahu vymezujícím v grafické i textové části veřejně prospěšné opatření lokální biokoridor nefunkční LBK 01 a plochu vodní a vodohospodářskou – protipovodňové opatření Z31 pro vady řízení zrušují dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 29 904 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se společně včasně podaným návrhem prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Křešice schváleného usnesením zastupitelstva obce Křešice ze dne 23. 3. 2017, č. 219/2017 (dále jen „územní plán“), a to v části plochy vodní a vodohospodářské – protipovodňové opatření Z31 a veřejně prospěšné opatření lokální biokoridor nefunkční LBK 01. Současně navrhovatelé požadovali, aby soud uložil odpůrci nahradit jim náklady řízení. Návrh 2. V návrhu navrhovatelé odvodili svoji aktivní legitimaci od vlastnictví nemovitostí v obci Křešice. Navrhovatelka a) konkrétně vlastní ve společném jmění manželů pozemky p. č. „X“, „X“, „X“ a „X“ v k. ú. „X“, zároveň je spoluvlastnicí poloviny pozemků p. č. „X“, „X“, „X“, „X“ a „X“ a pozemků p. č. st. „X“ a „X“ v k. ú „X“, kdy tyto pozemky a stavby byly přímo dotčeny územním plánem, neboť na pozemcích p. č. „X“ a „X“ byla navržena plocha vodní a vodohospodářská – protipovodňová opatření – VP (Z31) a na pozemcích p. č. „X“, „X“ a „X“ byl navržen lokální biokoridor LBK 01, kdy pozemek p. č. „X“ je přímo sousedící pozemek. Navrhovatel b) konkrétně vlastní ve společném jmění manželů pozemky p. č. „X“, „X“, „X“ a „X“ a pozemky p. č. st. „X“, „X“ a „X“ v k. ú. „X“, zároveň je spoluvlastníkem poloviny pozemků p. č. „X“, „X“, „X“, „X“ a „X“ a pozemků p. č. st. „X“ a „X“ v k. ú „X“ a tyto pozemky a stavby rovněž byly přímo dotčeny územním plánem. Oba navrhovatelé vyjádřili přesvědčení, že územním plánem byli zkráceni na svých vlastnických právech, na právu na příznivé životní prostředí, na právu na spravedlivý proces a právu mít možnost uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 3. Předně navrhovatelé namítali rozpor textové části územního plánu s přílohou č. 7 k vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“), neboť v textové části územního plánu zcela absentuje vymezení zastavěného území. V textové části územního plánu je totiž pod bodem a) jen uvedeno, že „(z)astavěné území obce Křešice bylo vymezeno v rámci doplňujících průzkumů a rozborů k 31. 12. 2009 a aktualizováno bylo k 17. 9. 2013. Celková rozloha zastavěného území činí 165,9 ha, tj. 15% řešeného území. Hranice zastavěného území je znázorněna v grafické části dokumentace, ve výkrese Základní členění území“. Navrhovatelé byli přesvědčeni, že pouhý odkaz v textové části na grafickou část územního plánu nemůže postačovat k naplnění náležitostí textové části, jak předpokládá čl. I odst. 1) písm. a) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Územní plán je tak nezákonný a nepřezkoumatelný z důvodu chybějícího vymezení zastavěného území v textové části územního plánu. 4. Dále navrhovatelé namítali rozpor grafické a textové části územního plánu, neboť v textové části územního plánu na str. 26 jsou pod bodem g.1 uvedeny veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění, dále na stejné straně pod bodem g.2 jsou uvedeny veřejně prospěšná opatření, jimiž se rozumí „plochy vodní a vodohospodářské – protipovodňová opatření Z2 a Z31“, dále se zde uvádí, že mezi veřejně prospěšná opatření patří rovněž biokoridory, a to mj. biokoridor LBK 01, který se nachází na pozemcích parc. č. „X“, „X“ a „X“ v k. ú. „X“, čili ve vlastnictví navrhovatelky a), zatímco v textové části bodu g.2 se neuvádí nic o možnosti vyvlastnění, pokud se jedná o plochu Z31 a lokální biokoridor LBK 01, oproti bodu g.1, kde je uvedeno, že se jedná o veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění. V grafické části územního plánu je pak v rozporu s tím ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací plocha Z31 uvedena mezi veřejně prospěšnými opatřeními s možností vyvlastnění. Mezi těmito veřejně prospěšnými opatřeními s možností vyvlastnění jsou pak dle navrhovatelů možné i územní systémy ekologické stability, např. i lokální biokoridor nefunkční LBK 01, což však z popisků na tomto výkresu není zřejmé, a tedy srozumitelné a dostatečně určité. Další rozpor grafické a textové části územního plánu navrhovatelé spatřovali v tom, že v textové části na str. 26 je lokální biokoridor LBK 01 označen jako nefunkční, zatímco v grafické části je na pozemcích navrhovatelky a) znázorněn jako lokální biokoridor LBK 01 funkční, což rovněž vytváří neurčitost a budoucí nejistotu v právních vztazích. K tomu navrhovatelka a) doplnila, že její pozemky jsou oploceny a veřejnosti nepřístupné, a proto je nelogické na těchto pozemcích navrhovat lokální biokoridor LBK 01 a ještě jej v grafické části územního plánu označit za funkční. Z těchto rozporů pak navrhovatelé dovozují nezákonnost územního plánu s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2010, sp. zn. 2 Ao 1/2009. 5. Vedle toho navrhovatelé namítali i chybějící dostatečné odůvodnění územního plánu s ohledem na odůvodnění veřejně prospěšných opatření v rámci plochy Z31, která má být možná dokonce v režimu s možností vyvlastnění, přičemž v textové části v tomto směru chybí právně relevantní zdůvodnění dle § 173 odst. 1 správního řádu, čímž došlo ke zkrácení veřejných subjektivních práv navrhovatelů. Na podporu tohoto závěru pak navrhovatelé odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-153. V daném případě nelze jednoznačně identifikovat, jaké úvahy vedly odpůrce k tomu, že navrhl právě toto veřejně prospěšné opatření. V této souvislosti navrhovatelé podotkli, že sám odpůrce přiznává, že navrhované veřejně prospěšné opatření je reakcí na již jednou realizovaná protipovodňová opatření, jejichž výsledkem však je, že při povodních dochází k tvorbě laguny v oblasti Kolonie z důvodu zamezeného odtoku vody. Navrhované řešení je dle navrhovatelů zcela chybné a neodpovídá původnímu historickému vodoteči, který zde byl v minulosti a směřoval co nejkratší cestou do Labe. Navrhovaná protipovodňová opatření dle navrhovatelů naopak ještě výrazně přitíží tomuto území, přičemž situace je vážnější tím, že navrhovatelé v tomto území mají nejen pozemky, ale i stavby pro bydlení. Danou záležitostí se odpůrce nezabýval dostatečně detailně a je navrhováno v zásadě povrchní a pro něj nejjednodušší řešení. Navrhovatelé se proto domáhají zrušení dotyčných ploch z toho důvodu, aby bylo přistoupeno k takové variantě, která nadále tomuto území nepřitíží a naopak vyřeší současnou situaci vyvolanou neodbornou a nekoncepční činností odpůrce ve věci realizace protipovodňových opatření. Jsou to právě nemovitosti navrhovatelů, jichž se tyto činnosti obce nejvíce dotýkají, jelikož na jejich nemovitostech se při povodních tímto opatřením (zcela neosvědčeným z roku 2013 při posledních povodních) vytvářejí laguny z důvodu zamezeného odtoku vody. 6. Dále navrhovatelé namítali chybné oznámení o konání veřejného projednání návrhu územního plánu. V oznámení o konání veřejného projednání návrhu územního plánu ze dne 29. 7. 2017 bylo v poučení uvedeno, že „(n)ejpozději do 7 dnů ode dne opakovaného veřejného projednání může každý uplatnit své písemné připomínky podle § 52 odst. 3 stavebního zákona. Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti mohou ve stejné lhůtě podat písemné a odůvodněné námitky podle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona.“ Navrhovatelé tak logicky očekávali, že se bude konat j