10 As 84/2014 — Nejvyšší správní soud

16 A 85/2021- 46 - text  14 16 A 85/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci žalobkyně: ENERGIE Holding a.s., IČO: 27594301, sídlem Kačírkova 982/4, Jinonice, 158 00 Praha 5, zastoupená Mgr. Lukášem Votrubou, advokátem, sídlem Moskevská 637/6, 460 01 Liberec IV - Perštýn, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2021, č. j. KUUK/118365/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2021, č. j. KUUK/118365/2021, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Louny, odboru stavebního úřadu, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) č. j. MULNCJ 13258/2021 ze dne 16. 2. 2021 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), kterým byla podle ust. § 115 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a § 18c vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, povolena stavba „změna zdroje tepla a TUV, X (dále jen „stavba“), na pozemku parc. č. X v k.ú. X. Žalobkyně se současně domáhala přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh projednávané věci. Následně upozornila na to, že v rámci své podnikatelské činnosti mj. vyrábí tepelnou energii a dále tuto tepelnou energii rozvádí, přičemž k rozvodu tepelné energie používá soustavu zásobování tepelnou energií (dále jen „SZTE“), jak je tato definována v § 2 odst. 2, písm. c), bodu 14. energetického zákona. Má za to, že SZTE je nemovitou věcí a je stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Správním orgánům žalobkyně vytýkala porušení ust. § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť dostatečně nezjistily skutkový stav věci důležitý pro rozhodnutí ve věci samé, konkrétně nezjistily, jaké části domovních rozvodů tepla jsou majetkem vlastníků jednotek v domě, resp. jaké části domovních rozvodů jsou ve vlastnictví žalobkyně, neurčily tak řádně rozhraní vlastnického práva. Příčinou nedostatečného zjištění skutkového stavu je skutečnost, že správní orgán prvního stupně upustil od místního šetření. 3. Důsledkem tohoto pochybení správní orgány obou stupňů neposkytly žalobkyni dostatečnou ochranu jejího majetku (SZTE, resp. rozvodnému tepelnému zařízení), které tvoří nejméně kompaktní předávací stanice; armatury; zásobník vody; potrubní rozvody – přívodní, zpáteční a cirkulace; měřidla; signalizační kabely – poruch, a další zařízení, a které je umístěno v budově X, č. p. XA, XB postavené na pozemku p. č. X v k. ú. X, jehož je součástí (dále jen „budova“), když v rozhodnutích nestanovily žalobkyní požadované podmínky pro provedení stavby. Jedná se o tyto podmínky - veškerá stavební činnost může být prováděna mimo otopné období; použití strojní mechanizace je možné pouze na základě předchozího písemného souhlasu provozovatele teplárenského zařízení a držitele licence pro rozvod tepelné energie (žalobkyně); zásah do uzavíracích armatur je možný pouze se souhlasem provozovatele teplárenského zařízení a držitele licence pro rozvod tepelné energie (žalobkyně), a to v souvislosti s odpojením a demontáží přípojky a odpojením a demontáži předávací stanice; všechny práce bude provádět řádně proškolený zhotovitel, který bude řádně pojištěn; v případě prací na teplárenském zařízení je tyto oprávněna činit pouze osoba schválená (odsouhlasená) společností, před započetím prací a stavebních činností budou v prostoru výstavby vytýčeny sítě všech provozovatelů technické infrastruktury a bude o tom proveden zápis do stavebního deníku, v průběhu provádění prací bude zařízení ve vlastnictví společnosti řádně zabezpečeno proti poškození vzniklému stavební činností (prach) a též proti vstupu nepovolané osoby; bude minimalizována doba přerušení dodávky teplé energie do ostatních objektů připojených na soustavu SZTE, kdy tato doba bude předem odsouhlasena společností, bude provedena tlaková zkouška topnou vodou, budou opraveny tepelné izolace, v průběhu jednotlivých etap prováděných prací budou pracovníci technického oddělení společnosti předem v dostatečném předstihu vyzváni k provedení kontroly, o této kontrole bude proveden zápis ve stavebním deníku, stavebník se v průběhu stavby zavazuje zdržet jakékoliv činnosti, kterou by omezoval či narušoval práva společnosti plynoucí z energetického zákona či věcného břemene k přístupu a provozu teplárenského zařízení dle § 77 odst. 5 písm. b), § 87 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v účinném znění (dále jen „energetický zákon“); stavbu lze zřídit nebo provozovat pouze v případě, že bude uzavřena dohoda s držitelem licence na rozvod tepelné energie dle § 77 odst. 4 energetického zákona, a to po jejím uzavření; nebo v případě, že dojde k odstranění rozvodného tepelného zařízení z budovy po odsouhlasení tohoto odstranění, co do rozsahu činností ze strany jeho vlastníka a po úhradě nákladů spojených se změnou způsobu vytápění (§ 77 odst. 5 energetického zákona); veškeré stavební činnosti lze realizovat pouze v době přerušení dodávky tepelné energie; v případě pohybu v ochranném pásmu teplárenského zařízení či činnosti v ochranném pásmu teplárenského zařízení musí stavebník dodržet povinnosti stanovené § 87 odst. 4 energetického zákona, jedná-li se o pohyb či činnosti v budově, pak povinnosti dle § 87 odst. energetického zákona. Uvedené podmínky požadovala žalobkyně zahrnout již do rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve svém vyjádření k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení. Správní orgán prvního stupně však tyto podmínky k ochraně SZTE při provádění stavby a při jejím užívání nestanovil, přičemž konstatoval, že není oprávněn zkoumat vliv změny způsobu vytápění, nebo dokonce stanovovat podmínky, které vycházejí ze smluvních vztahů. 4. Zásah do vlastnických práv žalobkyně a věcných břemen dle energetického zákona vysvětlila žalobkyně tím, že SZTE je funkční celek, který slouží k zásobování tepelnou energií celé řadě odběratelů. Žalobkyně namítala možnost ovlivnění teplonosné látky či termodynamických vlastností (tlak či jiné parametry), poukázala na možný následek, který může vzniknout samotnou výstavbou nového zdroje v okamžiku, pokud nebude budova od SZTE odpojena a nebude odstraněno rozvodné tepelné zařízení (tj. např. náhodné poškození, napojení nového zdroje na domovní rozvody atd.). Tento stav hrozícího poškození SZTE či ovlivnění teplonosné látky trvá neustále po dobu, kdy je budova napojena na rozvodné tepelné zařízení, které je umístěno v budově, tj. budova je s ním funkčně přímo propojena (a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou, nebo nejsou uzavřeny armatury). Jedná se o stav, kdy do domu přichází tepelná energie ze zdroje SZTE (k armaturám či do jiného místa) a na druhé straně tohoto místa je tepelná energie z nového zdroje, kdy obě tato místa jsou propojena. 5. Žalobkyně poukázala na to, že již v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně namítala absenci ochrany SZTE a požadovala zahrnutí podmínek k její ochraně, přičemž jde o námitku zcela v souladu s § 114 odst. 1 stavebního zákona, kdy se předmětná námitka dotýkala přímo jejího vlastnictví, avšak správní orgán prvního stupně odmítl poskytnout žalobkyni spravedlnost, aby ochránil její vlastnictví před poškozením, zničením či jinou činností. Žalovaný tuto námitku neshledal důvodnou, kdy uvedl, že podmínky realizace odpojení od SZTE vyplývají ze soukromoprávního vztahu mezi žalobkyní a stavebníkem. Pro takový závěr přitom neexistuje opora ve spise. Ve spise se nenachází žádná smlouva či jiné soukromoprávní jednání mezi žalobkyní a stavebníkem, ze kterého by vyplýval určitý způsob odpojení. 6. Žalobkyně shledala ve způsobu, jakým se žalovaný vypořádal s řadou dalších jejích námitek (námitky označené v odvolání body 4 – 10), vrchnostenský přístup ze strany žalovaného, pokud tak učinil strohým konstatováním, že námitka přesahuje § 114 odst. 1 stavebního zákona. Tímto vyjádřením nedůvodnosti námitek porušil dle názoru žalobkyně žalovaný svou povinnost chovat se k dotčeným osobám zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. 7. Dále žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost rozhodnutí ohledně otázky ekonomické přijatelnosti nového zdroje dle § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzd