4 As 110/2022 — Nejvyšší správní soud

15 A 4/2022- 46 - text  9 15 A 4/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: Ing. A. H., narozený X, bytem X, zastoupený Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou, sídlem Václavská 20, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupený Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, sídlem Masarykovo nám. 193/20, 405 02 Děčín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, č. j. KUUK/165707/2021, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, č. j. KUUK/165707/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, č. j. KUUK/165707/2021, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Městského úřadu Podbořany, orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 11. 10. 2021, č. j. SVZ/24520/2021/Mar, jímž bylo podle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném do dne 31. 12. 2021 (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“), rozhodnuto o odmítnutí písemné žádosti žalobce ze dne 23. 9. 2021 o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené o nezl. A. H., narozeném X, pod sp. zn. Om 39/2021. Žalobce se současně domáhal toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. Úvodem podané žaloby žalobce uvedl, že je otcem nezl. A. H. Dále zmínil, že je ve věci výchovy a výživy nezletilého vedeno řízení u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 0 P 91/2019, přičemž v této souvislosti bylo podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, pro řízení o významných záležitostech dítěte jmenováno opatrovníkem nezletilého Město Podbořany [orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“)]. Žalobce poté obsáhle zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení vedeného k jeho žádosti o nahlédnutí do spisové dokumentace nezletilého. 3. Následně žalobce namítl, že je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť je v rozporu s právní úpravou obsaženou v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. K tomu poukázal na dikci § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 55 odst. 5 a 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Připomněl také, že pro věc je rozhodným znění odkazovaného zákona do dne 31. 12. 2021. Dle žalobce správní orgán I. stupně vedl jedinou spisovou dokumentaci týkající se nezletilého, a to jako opatrovník pro řízení vedené pod sp. zn. 0 P 91/2019 ohledně péče, výživy a o významných záležitostech nezletilého. Podle žalobce správní orgány v namítaných rozhodnutích odkázaly na to, že byl správní orgán I. stupně jmenován opatrovníkem pro zastupování nezletilého v soudním řízení, v němž jsou účastníky též rodiče, a umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace by bylo porušením zásady rovného postavení účastníků řízení dle § 18 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), což by ve svém důsledku bylo v rozporu se zájmem nezletilého. Žalobce však tuto argumentaci považuje za nelogickou a nesprávnou, neboť z odkazovaných ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí nevyplývá, že důvodem pro odmítnutí nahlédnutí do spisové dokumentace může být skutečnost, že byl OSPOD jmenován nezletilému opatrovníkem pro řízení, v němž jsou účastníky též jeho rodiče. Podle žalobce je naopak správní orgán I. stupně ustanovován opatrovníkem dětí právě v řízeních, kde dochází zpravidla mezi rodiči ke kolizi. Pokud by tedy rodiče a dítě v kolizi nebyli, pak by nemusel být opatrovník ustanovován a vůbec by nevedl dle § 54 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí evidenci ani by nevedl spis dle § 55 odst. 1 téhož zákona, resp. nebylo by kam nahlížet. 4. Žalobce zároveň doplnil, že pokud by platilo, že v případě, kdy je správní orgán I. stupně ustanoven v soudním řízení nezletilému jako opatrovník, není možno do spisu vedeném o dítěti nahlédnout, pak by právní úprava § 55 odst. 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, týkající se nahlížení do spisové dokumentace vedené o dětech, kterým byl správní orgán I. stupně ustanoven jako opatrovník nebo poručník, postrádala smysl, příp. by zde bylo výslovně uvedeno, že nahlížení se vztahuje jen na případy dle § 54 písm. a) nadepsaného zákona. Dle žalobce je přitom zcela běžné, že v rámci opatrovnických sporů rodiče s kolizním opatrovníkem jednají a nahlížejí do spisu, který je veden ohledně nezletilých dětí, jichž se soudní řízení týká. Spis totiž obsahuje např. záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí soudů. 5. V této souvislosti žalobce též zmínil, že OSPOD dle jeho názoru není obyčejným zástupcem účastníka řízení, jelikož disponuje pravomocemi, které běžný zástupce účastníka řízení nemá. Ve věci pak dle tvrzení žalobce oba rodiče nezletilého do spisu správního orgánu I. stupně již v minulosti nahlíželi, aniž by byli odmítnuti, přičemž i v té době bylo vedeno soudní řízení, v němž správní orgán I. stupně vystupoval jako opatrovník nezletilého. Porušeno tak bylo i legitimní očekávání žalobce, že opatrovník bude postupovat jako v obdobných případech. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, kterou navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Po stručném shrnutí dosavadního průběhu projednávané věci žalovaný uvedl, že je ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí metodicky veden k rozlišování veřejnoprávní role OSPOD, která se vztahuje k ochraně dětí ohrožených, a výkonu kolizního opatrovnictví. Žalovaný dále poukázal na novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, podle které ode dne 1. 1. 2022 došlo k nové úpravě vedení spisové dokumentace u dětí, u nichž byl obecní úřad s rozšířenou působností ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem (§ 55 odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí v novelizovaném znění). Následně žalovaný odkázal na dikci § 55 odst. 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí s tím, že je v něm upraveno nahlížení do spisové dokumentace vedené o dítěti pouze dle § 55 odst. 1 téhož zákona - tj. o dítěti, které je zařazeno podle § 6 uvedeného zákona jako ohrožené. Žalovaný v této části také citoval důvodovou zprávu, k již shora zmíněné novele provedené zákonem č. 363/2021 Sb. 7. Žalovaný poté uvedl, že dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí mohl správní orgán I. stupně ve věci rozhodnout o odmítnutí písemné žádosti žalobce o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené o nezl. A. H., pokud to bylo v rozporu se zájmem dítěte. K tomu připomněl, že byl správní orgán I. stupně jmenovanému nezletilému soudem ustanoven jako opatrovník. Povinností opatrovníka pak bylo po projednání s dítětem definovat stanovisko, které bude předneseno při jednání soudu, popř. v rámci písemného vyjádření. OSPOD tak musel být jako ustanovený zástupce jednoho z účastníků řízení (tj. dítěte) nestranný a nezávislý, resp. jeho postavení muselo být rovné s postavením ostatních účastníků řízení. Žalovaný též vyslovil, že v případech, kdy OSPOD vystupuje toliko v roli kolizního opatrovníka dítěte v probíhajícím řízení, nejsou tzv. vrchnostenská oprávnění využívána. OSPOD tedy s rodiči a s dítětem komunikuje, zjišťuje jejich názor, doporučuje využití odborných služeb, zprostředkovává dítěti informace o probíhajícím řízení a řízením ho provází. Nezletilý A. H. přitom nebyl v daném případě vyhodnocen jako dítě ohrožené dle § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Postup správních orgánů ve věci tak žalovaný považuje nadále za zákonný a v nejlepším zájmu dítěte. Replika žalobce 8. V podané replice žalobce setrval na argumentaci uvedené již v žalobě. Dále zmínil, že v případě soudních opatrovnických řízení bylo naproti tvrzení žalovaného naprosto běžnou praxí, že rodičům dítěte bylo umožňováno do spisů vedených u OSPOD nahlížet. Ostatně i nahlížení do předmětného spisu sp. zn. Om 39/2021 vedeného v rámci výkonu kolizního opatrovnictví nezl. A. H. bylo žalobci i matce nezletilého v minulosti umožněno, jak vyplývá z jeho obsahu. Z prvostupňového usnesení poté dle názoru žalobce není zřejmé, v čem byla řešená situace ohledně nahlížení do spisu odlišná od situace dřívější, kdy jeden nebo druhý rodič do spisu nahlížel rovněž v době, kdy bylo vedeno soudní řízení ohledně úpravy poměrů nezletilého. Postup správních orgánů ve věci proto žalobce považuje za nelogický a nekonzistentní, porušující jeho práva. Současně žalobce podotknul, že jsou pro něj zájmy jeho syna vždy n