7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

59 A 73/2022- 82 - text 11 59 A 73/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Milenou Hegenbartovou, LL.M. sídlem Blažíčkova 974/6, 140 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 za účasti: X bytem X zastoupena advokátem Mgr. Davidem Černochem sídlem Brněnská 1154/46, 323 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2022, č. j. KULK 46145/2022-OSŘ, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 8. 7. 2022, č. j. KULK 46145/2022-OSŘ, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám advokátky JUDr. Mileny Hegenbartové, LL.M, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osobě na řízení zúčastněné se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Podanou žalobou se žalobce domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 11. 1. 2022, č. j. 3283/2022. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, vydáno rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, garáže, odkanalizování, studny, vrtů pro tepelná čerpadla, vnějšího rozvodu NN a zpevněných ploch na pozemcích parc. č. 590/6 (trvalý travní porost), parc. č. XA (ostatní plocha) v katastrálním území X. Jako území dotčené vlivy stavby byly vymezeny pozemky parc. č. XB, parc. č. XC, parc. č. XD, vše v katastrálním území X. Rozhodnutí bylo vydáno na žádost podanou osobou zúčastněnou na řízení doručenou stavebnímu úřadu dne 30. 8. 2017. Územní rozhodnutí bylo vydáno v opakovaném územním řízení poté, co žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. OÚPSŘ 155/2018-330-ROZH, předchozí rozhodnutí o umístění stavby zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. 2. Dle žalovaného stavební úřad v pokračujícím řízení zjistil stav věci tak, že o něm nebyly důvodné pochybnosti. Žalovaný zkoumal zejména to, zda stavební úřad napravil všechna pochybení, pro která bylo předchozí rozhodnutí o umístění stavby zrušeno. Podstatou sporu v posuzované věci je stávající studna (sběrná pramenní jímka) na pozemku parc. č. XB ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení (žadatelky o vydání územního rozhodnutí), k níž vázne věcné břemeno svědčící ve prospěch žalobce. Předchozí rozhodnutí o umístění stavby bylo zrušeno především z toho důvodu, že v územním řízení nebylo dostatečně prokázáno, že založením stavby navrhovaného rodinného domu nedojde k zásahu do vodních poměrů dané lokality (tj. do současného stavu odběru pitné vody z povrchové pramenní jímky). V pokračujícím řízení nechal stavební úřad vyhotovit Posouzení možnosti ovlivnění stávajícího vodního zdroje - pramenní jímky na p.p.č. XB navrženou stavbou rodinného domu, garáže, kanalizace, studny, vrtů pro tepelná čerpadla, vnějšího rozvodu nízkého napětí a zpevněných ploch na p.p.č. XB a XC v k. ú. X Českou geologickou službou, Správou oblastních geologů, zn. ČGS-441/21/616*SOG-441/0625/2025 ze dne 15. 9. 2021. Česká geologická služba, která je zřízena pro výkon státní geologické služby v souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v závěru svého posudku uvádí: „Česká geologická služba se neztotožňuje s názorem znalce RNDr. J. Slouky, Ph.D. (1/2018, 2/2018), který stavbu rodinného domu zásadně nedoporučuje. Česká geologická služba se naopak přiklání k možnosti povolení výstavby rodinného domu za omezujících podmínek uvedených v posudcích Slezákové (2014), Soukupa (2015, 2018) a Vybírala (2020) a ztotožňuje se s podmínkami výstavby uvedenými v posudcích odborně způsobilých osob RNDr. L. Soukupa (2015, str. 6, 7 a 2018, str. 2) a Ing. M. Slezákové (2014, str. 8). Podle názoru ČGS je ovlivnění pramenní jímky stavbou rodinného domu na p.p.č. XB v k. ú. X nepravděpodobné, je však nutno striktně dodržet podmínky výstavby uvedené v posudcích Slezákové (2014) a Soukupa (2015, 2018).“ Žalovaný zdůraznil, že tímto byl splněn požadavek k obstarání nezávislého posouzení možnosti ovlivnění pramenní jímky odborně způsobilou osobou. Konstatoval, že povinností stavebního úřadu není vyloučit jakékoliv omezení vlastníka sousední stavby či pozemku, případně osoby mající věcné břemeno (služebnost) k pozemku (stavbě) v blízkosti záměru, ale pouze zabránit takovému zásahu, který by byl od počátku zjevně v rozporu s platnými právními předpisy. 3. Žalovaný vysvětlil, že v minulosti již vyžádal přezkoumání závazných stanovisek. Závazné stanoviska Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru životního prostředí (dále jen „MMJN-OŽP“) ze dne 20. 1. 2017 bylo nadřízeným správním orgánem změněno (je však souhlasné) a souhlasné závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny (dále jen „AOPK“) ze dne 27. 2. 2018 bylo nadřízeným správním orgánem potvrzeno. V případě stanoviska MMJN-OŽP (souhlasu vodoprávního úřadu) ze dne 17. 10. 2018 se ve skutečnosti nejednalo o závazné stanovisko ve smyslu § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, u kterého by mohl odvolací orgán postupovat dle odst. 7 tohoto ustanovení. K závazným stanoviskům AOPK ze dne 30. 9. 2013 a ze dne 1. 7. 2015 žalovaný zdůraznil, že AOPK posuzuje jím předložené návrhy pouze z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Tento dotčený orgán ve svých závazných stanoviscích nevznesl vůči žalobci žádné požadavky, ostatně ani sám žalobce tuto námitku nespojuje s tím, jak se konkrétní stanovisko dotčeného orgánu k projednávané stavbě dotýká jeho hmotných práv, proto žalovaný dospěl k závěru, že námitku žalobce nelze považovat za podnět k vyžádání potvrzení nebo změny napadeného závazného stanoviska ve smyslu § 149 odst. 7 správního řádu. Uvedenými závaznými stanovisky je chráněn především veřejný zájem na nenarušení přírodního prostředí (krajinného rázu). Žalovaný uzavřel, že možná rizika vzniku škod nelze předjímat, zdůraznil však, že odpovědnost za škodu a náhrada škody je problematikou občanskoprávní. II. Žaloba 4. Žalobce především namítal nedostatečné zjištění skutečného stavu věci. Zdůraznil, že stavba je navržena na pozemku parc. č. XB v k. ú. X v místě vzdáleném pouze cca 3 m od studny, ze které je přiváděna potrubím pitná voda do nemovitostí žalobce. Konstatoval, že v řízení předložil několik odborných podkladů k posouzení vlivu navrhované stavby na studnu na pozemku parc. č. XB v k. ú. X, a to oponentní posudek z ledna 2018 (hydrogeologické posouzení ohrožení funkce vodního zdroje) a jeho dodatek z února 2018, ve kterém oponoval závěrům obsaženým v posudku RNDr. Lubomíra Soukupa z ledna 2015 ohledně hladiny podzemních vod v lokalitě. V opakovaném územním řízení bylo předloženo další odborné stanovisko RNDr. Jiřího Slouky, Ph.D. z listopadu 2021, ve kterém znalec potvrdil své dosavadní závěry a vyjádřil se k dalším v řízení předloženým odborným podkladům (posudky předložené žadatelkou a posouzení České geologické společnosti). Ze všech posouzení RNDr. Jiřího Slouky, Ph.D. jednoznačně vyplývá, že veškerou výstavbu v blízkosti vodního zdroje je nutné považovat za rizikovou s tím, že stupeň rizikovosti se zvyšuje se zkracující se vzdáleností od zdroje. Proto doporučuje trvat na ochranném pásmu vodního zdroje ve vzdálenosti 10 metrů všesměrně při dvojnásobné bezpečné vzdálenosti výstavby, tj. 20 m. Stavební úřad ani žalovaný se žalobcem předloženými posudky dostatečně nezabývali. Z napadeného rozhodnutí ani z územního rozhodnutí není zřejmé, jak žalobcem předložené posudky hodnotili, co z nich vyvodili a jakými úvahami se přitom řídili. Stavební úřad i žalovaný založili svá rozhodnutí na jediném podkladu, a to na posouzení České geologické služby ze dne 15. 9. 2021. Tento podklad však dle žalobce nelze považovat za způsobilý ke zjištění skutečného stavu věci, tj. k jasnému zodpovězení otázky, zda stavba ohrozí či neohrozí stávající zdroj pitné vody, neboť riziko jeho znehodnocení zdaleka nevylučuje. Mnoho vstupních údajů a faktorů zůstává neznámých, např. je zde uvedeno, že nelze specifikovat hlavní přítok do studny, není zřejmé, v jaké intenzitě, z jakých směrů voda do jímky přitéká. Nejsou upřesněny ani hydrogeologické poměry lokality. Posouzení vychází pouze ze zkušebních sond z roku 2014 či 2015, z geologického profilu dle posudku RNDr. Lubomíra Soukupa z ledna 2015 a z jednoho terénního šetření ze dne 25. 8. 2021. Samotný závěr posouzení České geologické služby je velmi neurčitý, neboť se zpracovatel pouze přiklání k názoru, že pravd