2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

141 A 3/2025- 118 - text  29 141 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Mgr. J. V., Ph.D., narozen X bytem X zastoupen advokátem Ing. Mgr. et Mgr. Jiřím Dostálem sídlem náměstí 1. Máje 101/2, 430 01 Chomutov proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Ústeckého kraje sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve vykázání žalobce ze společného obydlí dne 21. 11. 2024 takto: I. Určuje se, že zásah žalované Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje, spočívající ve vykázání žalobce ze společného obydlí dne 21. 11. 2024 byl nezákonný. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 670 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhal určení, že zásah žalované spočívající v jeho vykázání ze společného obydlí dne 21. 11. 2024 byl nezákonný. Žaloba a její upřesnění 2. V žalobě žalobce uvedl, že mezi 17. 11. 2024 a 21. 11. 2024 pobýval v zahraničí, kam odjel na pracovní cestu. V čase jeho nepřítomnosti dne 18. 11. 2024 podala žalobcova manželka trestní oznámení a žalovaná provedla vykázání žalobce podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“). O svém vykázání se žalobce dozvěděl po návratu ze zahraničí dne 21. 11. 2024. 3. Žalobce namítl procesní pochybení žalované spočívající v tom, že mu při předání potvrzení o vykázání neposkytla žádné poučení o právu podat námitky. Uvedl, že v potvrzení o vykázání zůstala kolonka pro námitky nevyplněná, ačkoli žalované námitky přímo na místě v souladu s § 44 odst. 5 zákona o policii sdělil. Dále v žalobě namítl, že potvrzení o vykázání ani úřední záznam o vykázání neobsahovaly v rozporu s § 44 odst. 3 zákona o policii poučení o právech vykázané osoby. „Rozhodnutí“ o vykázání (zřejmě myšleno potvrzení o vykázání či úřední záznam o vykázání – pozn. soudu) podle žalobce neobsahovalo ani konkrétní skutková zjištění, na jejichž základě žalovaná k vykázání přistoupila. Podle žalobce policistka nprap. L. R. toliko konstatovala, že postupovala podle formuláře SARA DN (akronym z anglického „Spousal Assault Risk Assessment“, jehož použití upravuje Metodická příručka č. 1/2022 ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky ze dne 31. 1. 2022 – pozn. soudu), aniž specifikovala konkrétní skutková zjištění. 4. Důvody svého vykázání žalobce zjistil až v souvislosti s řízením o návrhu na vydání předběžného opatření vedeným u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 24 Nc 11101/2024. Zdůraznil, že z trestního oznámení podaného manželkou dne 18. 11. 2024 plyne, že se měl poslední z údajných fyzických incidentů odehrát více než půl roku před jeho vykázáním a ani před jeho odjezdem žádné incidenty neproběhly. Podle žalobce byla komunikace mezí ním a jeho manželkou bezkonfliktní, což mají dokládat snímky jejich vzájemné elektronické komunikace. 5. Žalobce popsal, že manželka ze společného obydlí odešla ještě před jeho návratem ze zahraničí. Když si dne 21. 11. 2024 bral pod dohledem žalované ze společného obydlí osobní věci, věci jeho manželky již byly přestěhovány. Zdůraznil, že manželka tedy měla dostatečný čas a prostor se odstěhovat i bez žalobcova vykázání, jelikož v čase jeho návratu domů se na místě nacházeli už jen její rodiče. Žalovaná proto podle žalobce měla užít méně intenzivní prostředek než vykázání. Žalobce uvedl, že z úředního záznamu o podaném vysvětlení ani neplyne, že by se jeho manželka cítila ohrožena. To podle něj potvrzuje, že reálné a bezprostřední ohrožení chráněného zájmu, které je podmínkou pro vykázání podle zákona o policii, v daném případě chybělo. Žalobce konstatoval, že v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu je třeba institut vykázání vykládat restriktivně a v souladu s § 44 zákona o policii ho aplikovat jen na základě zcela konkrétních a bezprostředních důvodů. Žalobce nezákonnost vykázání spatřoval právě v chybějícím bezprostředním ohrožení a zopakoval, že k poslednímu z údajných fyzických incidentů mělo podle jeho manželky dojít před více než půl rokem. 6. K přemístění faktického bydliště jejich nezletilé dcery došlo podle žalobce bez jeho vědomí a souhlasu, a tím bylo zasaženo do jeho rodičovských práv, protože nemohl rozhodovat o důležitých záležitostech týkajících se dítěte ani s ním udržovat řádný osobní styk. Zdůraznil, že byl omezen v péči o dceru, ačkoli Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že orgány veřejné moci jsou povinny minimalizovat zásahy do rodičovských práv, a i při zásazích proti domácímu násilí vážit dopad na nezletilé. Konstatoval, že žalovaná přesto k jeho rodičovským právům nepřihlédla. Dodal, že žalovaná tím, že ho vykázala z bytu, zároveň zasáhla i do jeho ústavně zaručené domovní svobody, resp. práva na nedotknutelnost obydlí. 7. Žalobce uvedl, že dne 19. 11. 2024 mu byla v jeho nepřítomnosti „zabavena“ jeho legálně držená zbraň, do té doby řádně uložená v trezoru v místě jeho bydliště. Podotkl, že žalovaná nepředestřela žádné indicie, které by nasvědčovaly tomu, že zbraň představuje pro kohokoli v jeho okolí ohrožení zdraví či života. Vyjádřil přesvědčení, že k takovému kroku mohla žalovaná přistoupit jen po náležitém odůvodnění. 8. Ve sdělení ze dne 28. 1. 2025 žalobce k výzvě soudu uvedl, že se žalobou brání pouze proti nezákonnému zásahu spočívajícímu ve vykázání ze společného obydlí a zadržení zbraně v žalobě zmínil jen pro dokreslení. Vyjádření žalované k žalobě 9. Žalovaná ve svém vyjádření nejprve zrekapitulovala postup předcházející vykázání žalobce. Uvedla, že žalobcova manželka se na obvodní oddělení žalované v Kadani, kde učinila oznámení, dostavila bez předchozí výzvy dne 18. 11. 2024. Žalobcova manželka podle žalované vypovídala sama, spontánně a bez doplňujících otázek. Při podání vysvětlení plakala, byla rozrušená a vystrašená. Na policistku por. Mgr. A. M., která sepisovala úřední záznam o podaném vysvětlení, působila hodnověrným dojmem. Policistce připadala žalobcova manželka jako chytrá žena, která je vystavena dlouhodobému tlaku, ale našla odvahu svou situaci řešit. 10. Dále žalovaná poukázala na obsah podání vysvětlení žalobcovy manželky ze dne 18. 11. 2024. Konstatovala, že výpověď trvala několik hodin, působila věrohodně a byla konzistentní. Žalobcova manželka se podle žalované snažila neopomenout žádnou podstatnou skutečnost, předkládala důkazy a označovala svědky. Žalovaná dále popsala obsah zvukových nahrávek z června a listopadu 2023 zachycujících konfliktní situace v domácnosti, které se žalobcově manželce podařilo nahrát, aniž by byla následně žalobcem donucena je smazat. Žalovaná konstatovala, že kromě těchto zvukových nahrávek předložila žalobcova manželka též fotografii svého zkrvaveného obličeje, kterou měla pořídit ve výtahu po jednom z incidentů. 11. Podání vysvětlení podle žalované odůvodnilo zahájení úkonů trestního řízení, a zároveň zdůraznila, že jeho eventuální výsledek nemá na otázku zákonnosti vykázání vliv. Vysvětlila, jakým způsobem dospěla k závěru, že jsou splněny podmínky pro vykázání žalobce. Popsala, že nejprve vyhodnotila formulář SARA DN složený z pomocných otázek, jejichž zodpovězení pomáhá policistům rozpoznat domácí násilí. Dne 19. 11. 2024 provedla šetření v domě, ve kterém se nachází rodina žalobce a jeho manželky. Sousedi, kteří byli v domě přítomni, nebyli schopni k hádkám žalobce a jeho manželky nic sdělit, většina z nich uvedla, že se jejich rodina zdála být normální a bezproblémová. Poté, kdy žalobcova manželka dne 19. 11. 2024 vydala trezor se zbraní, policistka nprap. L. R. s ní dne 20. 11. 2024 sepsala další úřední záznam o podaném vysvětlení. Jeho obsah žalovaná ve svém vyjádření parafrázovala. Uvedla, že žalobcova manželka měla při vydání zbraně obavy z žalobcovy reakce na to, že předtím podala trestní oznámení. 12. Samotný průběh vykázání popsala žalovaná tak, jak ho zachytil úřední záznam o vykázání ze dne 21. 11. 2024. Zdůraznila, že žalobci byly předloženy veškeré nutné písemnosti včetně poučení vykázané osoby. Podle žalované mu byl poskytnut dostatečný čas k jejich prostudování tak, aby si byl vědom, co podepisuje, jaká jsou jeho práva a povinnosti. 13. K otázce důvodnosti závěru o splnění podmínek pro vykázání žalobce žalovaná shrnula následující podstatné skutečnosti: Neshody žalobce a jeho manželky začaly již v prvním roce vztahu. Žalobcovy verbální útoky se postupem času stupňovaly, nejednou již došlo i k fyzickému incidentu. Žalobce odmítá rodinnou situaci jakkoli řešit, např. cestou terapie, a své manželce se nikdy neomlou