9 Ao 37/2021 — Nejvyšší správní soud

142 A 5/2024- 171 - text  65 142 A 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatelů: a) obec Hrobce, IČO: 00263664 sídlem Ke Hřišti 14, 411 83 Hrobce b) rozVRTaná krajina, z. s., IČO: 09318291 sídlem Chodouny 20, 411 71 Chodouny c) Ing. L. M., narozen dne X bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor proti odpůrci: Ústecký kraj sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem za účasti osob účastněných na řízení: 1) obec Židovice, IČO: 00526479 sídlem Židovice 78, 411 83 Hrobce 2) Správa železnic, státní organizace, IČO: 70994234 sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 zastoupena advokátem JUDr. Jaromírem Bláhou sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 3) Mgr. E. M., Ph.D., narozen dne X bytem X 4) Mgr. O. Š., narozen dne X bytem X 5) Česká republika – Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 6) P. K., narozen dne X bytem X 7) město Chlumec, IČO: 00391387 sídlem Muchova 267, 403 39 Chlumec zastoupeno advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, schválené usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 018/29Z/2024 ze dne 24. 6. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Zastupitelstvo Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“, v citacích též „ZÚK“) usnesením č. 018/29Z/2024 ze dne 24. 6. 2024 vydalo 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen „napadená aktualizace“, v citacích též „5aZÚR ÚK“). Touto aktualizací zastupitelstvo v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen „ZÚR ÚK“) vymezilo na území Ústeckého kraje návrhový koridor ŽD1 pro železniční vysokorychlostní trať RS4 v úseku od hranice Středočeského a Ústeckého kraje u obce Mnetěš přes Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem (dále jen „koridor ŽD1“) a zrušilo koridor územní rezervy VRT – ZR1 (dále jen „územní rezerva“). [OBRÁZEK] Výřez z výkresu – Schéma šířkového uspořádání koridoru ŽD1 v dotčené lokalitě, červenými křížky značeno zrušení územní rezervy VRT-ZR1; zmíněný výkres je součástí grafické části napadené aktualizace, soud do něj pro lepší orientaci naznačil polohu obce Hrobce. Návrh 2. V návrhu navrhovatelé zdůvodnili svou aktivní procesní legitimaci. Navrhovatelka a) je obec, v jejímž územním obvodu se nachází koridor ŽD1. Její občané budou výstavbou trati v tomto koridoru zasaženi nárůstem hluku a imisí znečišťujících látek do ovzduší, dojde k narušení sociálních vazeb v místní komunitě, krajinného rázu, přírodních a estetických hodnot území obce, k zásahu do práva navrhovatelky a) na samosprávu a k znemožnění dalšího rozvoje obce. Navrhovatel b) sdružuje 11 obcí a jejich občanů; jeho účelem je ochrana přírody, krajiny, vod a prosazování zájmů obcí a jejich obyvatel. Navrhovatel b) tvrdil, že byl v řízení o vydání napadené aktualizace zástupcem veřejnosti ve smyslu § 23 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“); ke své aktivní legitimaci odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 217/2015-182 a na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 59/14. Navrhovatel c) konstatoval, že je vlastníkem nemovitostí dotčených napadenou aktualizací. Podle něj dojde výstavbou trati v koridoru ŽD1 ke snížení jeho životního standardu, ke zvýšení imisí znečišťujících látek do ovzduší a hluku v těsné blízkosti nemovitosti, kde s rodinou žije, a k výraznému narušení krajinného rázu, přírodních a estetických hodnot území obce. Navrhovatel c) podotkl, že je znalý v oblasti plánovacích procesů a v době koupě pozemku se ujistil, že u něj není plánována žádná liniová stavba. Kdyby hrozilo, že mu podobná stavba povede za humny (500 m), nikdy by pozemek nekoupil a stavbu neuskutečnil. Všichni navrhovatelé shodně tvrdili, že dojde k poklesu hodnoty nemovitostí, k zásahu do vlastnického práva a do práva na příznivé životní prostředí. Současně podle nich došlo k zásahu do práva na informace o životním prostředí a do práva na spravedlivý proces. 3. Podle navrhovatelů nebyla napadená aktualizace vydána zákonem stanoveným způsobem. Zdůraznili, že zásady územního rozvoje (dále jen „ZÚR“) představují první soudně přezkoumatelný akt veřejné správy, jehož cílem je prověřit realizovatelnost záměrů vymezených v Politice územního rozvoje (dále jen „PÚR“), předurčují podobu územních plánů a jsou posledním soudně přezkoumatelným nástrojem územního plánování, v jehož rámci lze posuzovat nadmístní záměry dopravní infrastruktury. Podle navrhovatelů nebylo řádně provedeno vyhodnocení vlivů napadené aktualizace na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). 4. Navrhovatelé namítali, že napadená aktualizace je v rozporu s PÚR, která nevyžaduje přímé napojení centra Ústí nad Labem na vysokorychlostní trať. Zdůraznili, že v PÚR nebylo rozhodnuto o trase koridoru, bylo jen uloženo na základě vybraných variant vymezit koridor. Podle navrhovatelů tak napadená aktualizace neplní úkoly z PÚR. Konstatovali, že změna koncepce z vysokorychlostní trati (dále jen „VRT“) na rychlé spojení odporuje koncepci přímého evropského spojení a znevýhodňuje myšlenku nízkoemisní dopravy pro budoucnost. Navrhovatelé upozornili na vnitřní rozpor a zmatečnost v definování pojmu vysokorychlostní železnice (VRT) a pojmu rychlá spojení, který nemá řádné právní ukotvení. Podotkli, že podkladové dokumenty používají pouze pojem VRT, zatímco napadená aktualizace naopak pojem rychlá spojení. Podle navrhovatelů je VRT podmnožinou rychlých spojení a napadená aktualizace neurčuje, které části železniční dráhy jsou vysokorychlostní, které konvenční a jiné. Dodali, že nelze průkazně doložit, že systém rychlých spojení splňuje nároky na vysokorychlostní železniční dopravu, jak požaduje čl. 83a PÚR. Podle navrhovatelů nebude trať splňovat podmínky VRT, ale půjde o konvenční trať (ruší se nejpřímější spojení VRT – ZR1 s rychlostí 350 km/h, trať povede do centra Ústí nad Labem se zastávkami v Litoměřicích a v Roudnici nad Labem, trasa je koncipována pro osobní i nákladní dopravu); není tak plněn cíl PÚR a požadavky Evropské unie. 5. Podle navrhovatelů není napadená aktualizace schopna naplnit parametry čl. 11 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013, o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, (dále jen „nařízení č. 1315/2013“) – požadavek na zvlášť postavené VRT vybavené pro rychlost 250 km/h nebo vyšší. Zmíněné nařízení, na které odkazuje čl. 83a PÚR, nebylo v průběhu pořizování napadené aktualizace nijak vyhodnoceno, ačkoli je právně závazné. Koridor ŽD1 je veden mimo Lovosice, ačkoli se podle nařízení č. 1315/2013 jedná o významný uzel globální sítě (vnitrozemský přístav a kombinovaný terminál železniční a silniční dopravy). Navrhovatelé konstatovali, že koridor ŽD1 má negativní vliv na začlenění České republiky do celoevropského systému železniční, silniční a vodní dopravy. Odůvodnění změny trasy koridoru je podle navrhovatelů nedostatečné. 6. Navrhovatelé dále uvedli, že neexistuje žádné rozhodnutí o výběru variant koridoru a o zrušení koridoru územní rezervy, který byl dlouhodobě stabilizován. Navrhovatelé zdůraznili, že podle PÚR měl být koridor vymezen na základě variant vybraných Ministerstvem dopravy, které však žádným kvalifikovaným rozhodnutím nevybralo žádné varianty koridoru. Studii proveditelnosti z prosince 2020 nelze podle navrhovatelů považovat za dostatečné zdůvodnění zrušení územní rezervy, navíc nebyla projednána s obcemi a dohodnuta s dotčenými orgány. Výběr koridoru měl být podle navrhovatelů proveden v procesu pořizování ÚRP (myšlen patrně územní rozvojový plán, pozn. soudu), nikoli mimoprocesním výběrem Ministerstva dopravy nebo Správy železnic. 7. Podle navrhovatelů přináší napadená aktualizace významnou destabilizaci území a má zásadní negativní dopad na jednotlivé obce i na samotný projekt VRT (časová a věcná složitost, právní rizika). Navrhovatelé namítali porušení principu legitimního očekávání založeného vymezením územní rezervy. K tomu odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 161/2018-44. Podle navrhovatelů je možné navrhnout alternativní koridor až v případě prokázání konkrétních důvodů, proč koridor v trase územní rezervy realizovat nelze. Navrhovatelé konstatovali, že neexistují přesvědčivé studie o větší výhodnosti jiného než dosud sledovaného koridoru. Připomněli, že zastupitelstvo usnesením ze dne 28. 2. 2022 uložilo při prověření variant posoudit koridor územní rezervy z hlediska jeho vlivu na udržitelný r