1 As 359/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 44/2023- 39 - text 8 16 A 44/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO 11850400 sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2023, sp. zn. KUUK/111329/2023/3, č. j. KUUK/120044/2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 11. 8. 2023, sp. zn. KUUK/111329/2023/3, č. j. KUUK/120044/2023, a rozhodnutí města Roudnice nad Labem – Městské policie ze dne 19. 6. 2023, č. j. MURCE/30550/2023 MP, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím původního právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2023, sp. zn. KUUK/111329/2023/3, č. j. KUUK/120044/2023, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí města Roudnice nad Labem – Městské policie (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 19. 6. 2023, č. j. MURCE/30550/2023 MP, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla dle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) v návaznosti na § 11b téhož zákona odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informací doručená povinnému subjektu dne 19. 6. 2023. 2. Současně žalobce požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 3. Žalobce konstatoval, že žádostí o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím ze dne 19. 6. 2023 se domáhal poskytnutí jednak kopie oznámení o přestupku, který byl postoupen Městskému úřadu v Roudnici nad Labem, odboru dopravy, dne 5. 10. 2022, jež se týká přestupku ze dne 10. 9. 2022 v 13:37 hodin v obci Roudnice nad Labem, v ulici Hakenova (z Michálkovy ulice u domu č. p. 1693 - GPS souřadnice 50.42364°N, 14.26682°E), kdy společnost ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., jako provozovatel vozidla značky Škoda registrační značky X, nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, a jednak i kopie oznámení o přestupku, který byl postoupen Městskému úřadu v Roudnici nad Labem, odboru dopravy, dne 18. 10. 2022, jež se týká přestupku ze dne 29. 9. 2022 ve 23:34 hodin v obci Roudnice nad Labem, v ulici Hakenova (z Michálkovy ulice u domu č. p. 1693 – GPS souřadnice 50.42371°N, 14.26682°E), kdy společnost ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., jako provozovatel vozidla značky Škoda registrační značky X, nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Povinný subjekt prvostupňovým rozhodnutím žádost odmítl. 4. Žalobce uvedl, že povinný subjekt jeho žádost odmítl proto, že požadované informace nemá, a tedy je nemůže žalobci poskytnout. Povinný subjekt současně vyjádřil právní názor, že ze zákona nevyplývá jeho povinnost požadované informace mít, protože taková povinnost se týká jen přestupků, které se staly a spadají do věcné působnosti povinného subjektu. Nicméně, pokud se přestupek nestal, do věcné působnosti povinného subjektu nespadá, protože ho projednává jiný správní orgán. Povinný subjekt pak alternativně tvrdí, že nemá dostatečně správné informace (např. registrační značku vozidla, popis přestupku, atd.), aby požadované informace ve své evidenci dohledal, nebo by za účelem získání požadovaných informací musel provést nikoliv jednoduché úkony z jiných informací, které povinný subjekt má. Takovéto odůvodnění je dle žalobce vnitřně rozporné, a tedy nepřezkoumatelné. Žalobce trval na tom, že povinný subjekt nemůže uvádět různé alternativy důvodu, pro který požadované informace nemůže poskytnout. Je nutné, aby se povinný subjekt jasně rozhodl, z jakého důvodu žádost o informaci odmítá, a tento důvod řádně ozřejmil. 5. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí pouze odkázal na tvrzení povinného subjektu, dle kterého tento požadovanou informací nedisponuje, a odkázal na § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“), dle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení, s tím, že žalobce neprokázal, že by povinný subjekt požadovanou informací disponoval. Žalobce trval na tom, že nemá žádnou povinnost dokazovat, že povinný subjekt disponuje informací, o kterou žadatel žádá. S poukazem na § 20 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím pak dále žalobce namítal, že v předmětném řízení nelze aplikovat § 52 správního řádu. Požadavek žalovaného tedy byl zcela mimo právní úpravu poskytování informací. 6. Žalobce namítal, že žalovaný neprovedl žádné šetření za účelem přezkoumání tvrzení povinného subjektu, a pouze bez dalšího převzal tvrzení povinného subjektu, že požadovanou informací nedisponuje. Žalovaný nepřistoupil k žádnému šetření a neprovedl ověření skutečnosti, že povinný subjekt skutečně předmětnou informaci k dispozici nemá. Neprovedl rovněž žádnou úvahu o tom, zda povinný subjekt požadovanou informací může disponovat, nebo zda je tato informace zcela mimo jeho působnost. 7. Žalobce trval na tom, že z jeho žádosti je přímo patrné, že se vztahuje k činnosti povinného subjektu. Je totiž požadováno oznámení o přestupku, který se měl týkat nesprávného parkování v Roudnici nad Labem. Městská policie Roudnice nad Labem je příslušná k řešení neoprávněného parkování, jeho projednání či oznámení úřadu. Zjišťování přestupků spočívajících v nesprávném parkování je dle žalobce podstatnou částí náplně práce Městské policie Roudnice nad Labem. Žalovanému tak dle žalobce muselo být zřejmé, že je poměrně pravděpodobné, že povinný subjekt požadovanou informací disponuje či minimálně může disponovat, a za tím účelem měl věnovat více energie prověření věci – například zjistit, jak povinný subjekt eviduje jednotlivá oznámení o přestupku, a do takové evidence nahlédnout či výpis z ní vyžádat jako podklad rozhodnutí. 8. Žalobce trval na tom, že tvrzení povinného subjektu o tom, že informací nedisponuje, je nepravdivé. Odkázal přitom na rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy, ze dne 13. 4. 2023, č. j. MURCE/17947/2023, ve kterém je uvedeno, že právě ta oznámení Městské policie Roudnice nad Labem o spáchání přestupku, jichž se žalobce domáhá, byla poskytnuta Městskému úřadu Roudnice nad Labem. Žalobce považuje za krajně nepravděpodobné, že by povinný subjekt neměl ve svém archivu oznámení o přestupku, které sám vyhotovil. 9. Dále žalobce namítal, že povinný subjekt nemůže pouze tvrdit, že požadované informace nemá, ale před odmítnutím žádosti o informaci musí neexistenci informací prokázat. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že za situace, kdy povinný subjekt ve svém rozhodnutí konstatoval, že neeviduje žádný přestupek provozovatele vozidla registrační značky 8 AU 9710, který by oznamoval příslušnému orgánu, a žalobce v odvolání bez dalšího tvrdí, že povinný subjekt takové oznámení vyhotovil, nezbývá žalovanému jako odvolacímu orgánu než takové odvolání zamítnout. Replika žalobce 11. Žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nikterak nevyvrátil žalobní tvrzení, že povinný subjekt byl povinen osvědčit jím tvrzenou neexistenci informace. Pouze za takové situace by mohl žalovaný přezkoumávat, zda povinný subjekt odmítl poskytnutí informace oprávněně. 12. Současně žalobce trval na tom, že již v žalobě zmíněné rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem o spáchaných přestupcích dokládá, že povinný subjekt vyhotovil předmětná oznámení o spáchání přestupku, a tedy by je měl mít k dispozici. Posouzení věci soudem 13. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se po řádném poučení, že může vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřil. 14. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první téhož zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí ne