8 As 110/2015 — Nejvyšší správní soud

42 A 21/2023- 35 - text  16 42 A 21/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: D. S., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Petrem Doležalem sídlem Mazovská 476/2, 181 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2023, č. j. KUUK/130431/2023/DS/Lin, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2023, č. j. KUUK/130431/2023/DS/Lin, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy (dále jen „městský úřad“) ze dne 13. 4. 2023, č. j. MURCE/18204/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což mu podle § 125c odst. 5 písm. f) téhož zákona městský úřad uložil pokutu ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 2. Přestupku se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel vozidla tovární značky Škoda, registrační značky EL7 52 AR, v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť dne 11. 6. 2022 v 11:39 hodin v obci Roudnice nad Labem v ulici Karlovo náměstí u domu č. p. 28 blíže nezjištěný řidič nerespektoval světelný signál S1a s červeným světlem „Stůj!“. Tím porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 téhož zákona. 3. Současně žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 4. Žalobce v podané žalobě namítal zásah do svého práva nechat se zastoupit zmocněncem dle svého výběru podle § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Připomněl, že městský úřad usnesením ze dne 2. 2. 2023, č. j. MURCE/5832/2023, nepřipustil zastoupení žalobce zmocněncem M. B., MBA. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 5. 2023, č. j. KUUK/071228/2023/DS/Lin, odvolání žalobce proti tomuto usnesení zamítl a usnesení potvrdil. Žalobce namítl, že nebyl městským úřadem vyzván k doplnění odvolacích důvodů proti usnesení ze dne 2. 2. 2023 a v rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2023 chybí informace o tom, komu a kdy byla výzva k doplnění odvolacích důvodů poslána. Žalobce označil za rozporné tvrzení žalovaného v rozhodnutí ze dne 22. 5. 2023 o tom, že bylo podáno pouze blanketní odvolání, na druhou stranu žalovaný reagoval na konkrétní odvolací důvody. Žalobce zdůraznil, že otázka zastoupení zvoleným zmocněncem souvisí s meritem věci, neboť v důsledku omezení svého práva nechat se zastoupit nemohl žalobce v řízení svá práva uplatnit. Žalobci byla přitom odepřena možnost nechat se zastoupit zvoleným zmocněncem, jen protože správní orgány nezákonně dovodily opakované zastupování ze strany zmocněnce, a to na základě podkladů, s nimiž nebyl žalobce v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu seznámen. Žalovaný získal znalosti o zastupování zvoleného zmocněnce v jiných řízeních ze své úřední činnosti, proti čemuž však žalobce nemohl brojit, neboť nebyl s podklady pro vydání rozhodnutí seznámen. Žalobce dále připomněl, že Nejvyšší správní soud judikoval otázku zastoupení jako samostatnou, soudem přezkoumatelnou otázku a bylo by absurdní, aby měl žalobce právo proti takovému rozhodnutí brojit správní žalobou a zároveň by nebyl seznámen s podklady rozhodnutí. Správní orgán by v takové situaci mohl odkázat i na smyšlené spisové značky řízení, v nichž zvolený zmocněnec údajně zastupoval a účastník by se s těmito podklady neměl možnost seznámit. Žalobce s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009-129, vyjádřil své přesvědčení, že do jeho práv bylo v důsledku výše uvedených skutečností zásadně zasaženo. 5. Žalobce rovněž namítal, že městský úřad zahájil řízení o přestupku provozovatele vozidla nezákonně, neboť neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Žalobce s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2020, č. j. 9 As 260/2018-21, uvedl, že v podání vysvětlení ze dne 12. 8. 2022 sdělil dostatečné údaje o osobě, která mohla vozidlo řídit a uvedl, že s tímto vysoce pravděpodobným řidičem byla uzavřena smlouva o pronájmu vozu. Městský úřad učinil pouze jediný pokus o doručení předvolání k podání vysvětlení sdělenému řidiči vozidla, přičemž zásilka se vrátila coby nepřevzatá zpět. Žalobce zdůraznil, že městský úřad žádný další krok neučinil, ačkoli mu nic nebránilo kontaktovat označeného řidiče opakovaně či s přihlédnutím k dostupným důkazům rovnou zahájit řízení o podezření ze spáchání přestupku. Podle názoru žalobce bylo odložení přestupkové věci předčasné a postup městského úřadu pouhým formalismem směřujícím k tomu, aby bylo možné zahájit řízení o přestupku provozovatele vozidla. Žalobce upozornil na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž platí, že pokud mají správní orgány reálnou příležitost zjistit pachatele přestupku, musí se o to pokusit a provedení nezbytných kroků nesmí být pouhou formalitou. Doručení výzvy k podání vysvětlení označenému řidiči přitom není jediným způsobem, kterým by bylo možné zjistit totožnost pachatele přestupku. Podle názoru žalobce si městský úřad mohl vyžádat smlouvu o nájmu, což by bylo logickým krokem ke zjištění pachatele přestupku, neboť z této smlouvy mohl zjistit další kontaktní údaje řidiče a důkazy o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení s pachatelem. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2020, č. j. 2 As 293/2018-25, v němž byl označeným řidičem rovněž cizinec. Dále připomněl, že městský úřad i žalovaný se k existenci nájemní smlouvy s označeným řidičem ve svých rozhodnutích nevyjádřili, žalovaný pouze upozornil na obstrukční praktiku obviněných z přestupku spočívající v určení řidiče pobývajícího v zahraničí. Žalobce souhlasil s tím, že městský úřad neměl dostatek důkazů pro zahájení řízení s řidičem, tím spíše si měl nájemní smlouvu, která mohla být klíčovým důkazem pro zahájení řízení o přestupku, vyžádat. Žalobce zastával názor, že pokud tak městský úřad neučinil, odložil přestupkovou věc s pachatelem předčasně. 6. Žalobce dále zastával názor, že za přestupek není odpovědný, neboť provozovatel vozidla odpovídá za přestupek mj. pokud bylo porušení pravidel zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku (dále jen „ATM“) používaného bez obsluhy. Žalobce zdůraznil, že ATM bez obsluhy, který zjišťuje tzv. projetí na červenou, je míněn specializovaný systém k tomuto účelu určený, například systém RedCon, nikoli městský kamerový dohlížecí systém, který byl v případě žalobce použit a slouží k odlišným účelům. Podle názoru žalobce nesplňuje městský kamerový dohlížecí systém definici ATM bez obsluhy dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017-37. Žalovaný ostatně neuvedl, že přestupek byl zjištěn pomocí ATM bez obsluhy, naopak oba správní orgány uvedly, že přestupek neznámého řidiče byl zdokumentován Městkou policií v Roudnici nad Labem videozáznamem, z něhož je patrná registrační značka, místo i čas spáchání přestupku. Žalobce zdůraznil, že tzv. projetí na červenou nevyhodnocuje sám městský kamerový systém, nýbrž jeho obsluha. Podle názoru žalobce je zapotřebí odlišovat situace, kdy městská policie pomocí kamerového systému zjišťuje přestupky spočívající v neoprávněném zastavení a přestupky spočívající například v tzv. projetí na červenou, kdy je ze zákona nutné, aby byl tento přestupek vyhodnocen ATM bez obsluhy a nikoli obsluhou městského kamerového dohlížecího systému. 7. Žalobce dále připomněl, že přestupek provozovatele vozidla projednávají a pokuty vybírají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pro jejichž rozpočty se přestupek provozovatele vozidla stal tzv. zlatým dolem. Obce proto investují do pořizování automatizovaných technických prostředků umožňujících detekovat provozovatele vozidla, který nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Žalobce dále uvedl, že vlastní provoz automatizovaných technických prostředků je svěřen obecní či městské policii. Žalobce zastával názor, že důkaz proti provozovateli vozidla založený na použití ATM bez obsluhy používaného při dohledu nad bezpečností pr