4 As 450/2019 — Nejvyšší správní soud

58 A 4/2025- 26 - text  58 A 4/2025 - 26 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobkyně: HAIR SERVIS Benefit, s.r.o., IČO: 28714253 sídlem Korunní 588/4, 120 00 Praha 2 zastoupena advokátem JUDr. Emilem Flegelem, sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2024, č. j. OSH 487/24-2/67.1/24134/Ře, KULK 88586/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru správního, oddělením přestupků (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 8. 4. 2024, sp. zn. 8246/2023/SPR/Mas/1819 - Dpř, č. j. 33887/2024. 2. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měla dopustit tím, že „jako provozovatelka vozidla X, registrační značky X nezajistila, aby při užití předmětného vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť blíže neustanovený řidič předmětného vozidla s tímto dne 31.05.2023, v čase od 19:42 do 19:53 hodin, v obci Jablonec nad Nisou, v ulici Fügnerova, v blízkosti domu č.p. X neoprávněně zastavil a stál (parkoval) na mostě, kdy porušení ust. § 27 odst. 1 písm. l) zákona o silničním provozu vykazovalo znaky přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) tohoto zákona.“ 3. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobkyni podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a § 125f odst. 4 ve spojení s § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Zároveň jí byla uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 4. Z předloženého spisového materiálu vyplynulo, že správní orgán I. stupně na základě oznámení o podezření ze spáchání přestupku od Městské policie Jablonec nad Nisou ze dne 15. 6. 2023 vyzval žalobkyni jako provozovatele vozidla X k uhrazení určené částky ve výši 500 Kč dle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu a současně ji poučil o tom, že může sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Na výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě reagovala sdělením, že „vozidlo řídila X, trvale bytem X, X, X, X, X, X“. Vzhledem k tomu, že ze sdělených informací nebylo podle správního orgánu I. stupně jednoznačně možné ustanovit konkrétní osobu v souladu s požadavky správního řádu, vyzval žalobkyni k odstranění nedostatků podání tím, že sdělí datum narození označené osoby a telefonický kontakt na ni. Tuto výzvu správní orgán I. stupně zaslal dvakrát, nejprve 2. 8. 2023 a následně 30. 8. 2023. Obě tyto výzvy byly doručeny do datové schránky žalobkyně, která na ně nereagovala. Správní orgán I. stupně na uvedené jméno a adresu v X zaslal předvolání k podání vysvětlení, které bylo doručeno dne 2. 10. 2023 a na které rovněž nebylo reagováno. 5. Správní orgán I. stupně proto dne 8. 12. 2023 podle § 76 odst. 1 písm. l) zákona o odpovědnosti za přestupky odložil věc přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Následně bylo zahájeno řízení o přestupku žalobkyně podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, a to doručením příkazu prostřednictvím datové schránky dne 28. 12. 2023. Proti tomuto příkazu podala žalobkyně v zákonné lhůtě odpor, čímž byl příkaz zrušen a správní orgán I. stupně pokračoval v řízení předvoláním žalobkyně k ústnímu jednání na den 11. 3. 2024. Na ústní jednání se žalobkyně bez omluvy nedostavila. 6. Správní orgán I. stupně uznal žalobkyni vinnou ze spáchání shora popsaného přestupku. V odůvodnění svého rozhodnutí shrnul průběh řízení. Připomněl, že žalobkyni bezvýsledně vyzýval k doplnění data narození a telefonického kontaktu údajné řidičky i to, že na adresu údajné řidičky zaslal předvolání k podání vysvětlení, na které nebylo reagováno. Uzavřel, že nezjistil konkrétní osobu odpovědnou za přestupkové jednání, přestože učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele. V další části odůvodnění správní orgán I. stupně shrnul průběh ústního jednání a popsal podklady, jež vedly k vydání rozhodnutí. Přestupek žalobkyně považoval za dostatečně prokázaný. 7. Dne 6. 5. 2024 bylo správnímu orgánu I. stupně podáno blanketní odvolání, které bylo na základě výzvy správního orgánu I. stupně doplněno. V odvolání žalobkyně namítala, že vozidlo nestálo na mostě, ale za mostem, skutek postrádal společenskou škodlivost a správní orgán I. stupně řádně nedoručil výzvu k podání vysvětlení žalobkyní uvedenému řidiči. 8. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 16. 12. 2024 žalovaný odvolání žalobkyně zamítnul a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Konstatoval, že spisová dokumentace obsahuje fotografickou dokumentaci z místa spáchání přestupku pořízenou Městskou policií Jablonec nad Nisou, ze které je zřejmé, že vozidlo, jehož provozovatelem žalobkyně je, na mostě stojí. Most je označen ve směru jízdy vozidel vpravo dopravním značením B 13. Vozovka je z obou stran ohraničena v jeho úseku zábradlím. Most je veden v pasportu mostů pod číslem 128 c-021 a je tímto číslem řádně označen. Argumentaci absencí materiální stránky přestupku žalovaný nepřijal, jelikož společenská nebezpečnost a škodlivost byla dána tím, že stáním na mostě mohlo dojít k přetížení mostu nebo úniku nebezpečných kapalin do povrchových vod řeky Nisy. Zároveň došlo k porušení § 27 odst. 1 písm. l) zákona o silničním provozu, podle nějž řidič nesmí zastavit a stát na mostě, které vykazuje znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Formální znak tohoto přestupku je naplněn právě neoprávněným zastavením a stáním na mostě. Takovéto jednání vykazuje i materiální znak uvedeného přestupku, který spočívá v porušení zájmu společnosti na organizaci dopravy na pozemní komunikaci. Pro naplnění materiálního znaku se nevyžaduje, aby byl skutečně ohrožen něčí život, zdraví či majetek. V daném případě nebylo vedeno řízení o přestupku spočívající v nesprávném stání. Postačovalo, že zjištěné jednání vykazovalo znaky přestupku. K poslední námitce žalovaný uvedl, že správní orgán I. stupně učinil všechny nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění údajů k osobě řidiče, na výzvu však nereagovala. Řidiči pak byla odeslána výzva k podání vysvětlení na adresu do zahraničí, kterou si adresát podle dodejky převzal. Žalovaný uzavřel, že pokud žalobkyně nedoplnila další informace o údajném řidiči vozidla, neprokázala, že vozidlo řídila konkrétní osoba, což bylo nezbytnou podmínkou pro vyloučení odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupek. II. Žaloba 9. Žalobkyně ve včasně podané žalobě nejprve namítala, že správní orgán I. stupně neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Dodejka založená ve spise dokládá, že předvolání k podání vysvětlení bylo v rozporu s poštovními podmínkami vydáno jiné, k tomu neoprávněné osobě, a zásilka tedy nebyla doručena. Z dodejky totiž plyne, že ačkoliv adresátem dopisu byla X, v kolonce „přepis jména adresáta tiskacím písmem“ je uvedeno „X“. Dopis byl tedy předán osobě jménem J. Austin, která nebyla adresátem zásilky. Na doručence dále absentuje podpis osoby, která zásilku převzala. V daném případě tedy existuje důkaz o tom, že označená osoba písemnost nepřevzala. 10. V dalším žalobním bodu žalobkyně tvrdila, že správní orgán I. stupně na 14. 2. 2024 nařídil ústní jednání, ale spisový materiál neobsahuje protokol z tohoto jednání. Není tedy jasné, jaké úkony byly provedeny, k provedení, kterých důkazů správní orgán I. stupně přistoupil, ani jak bylo žalobkyni umožněno realizovat její práva. 11. Závěrem žalobkyně odkazovala na svou odvolací argumentaci týkající se absence materiální stránky přestupkového jednání nezjištěného řidiče. Uváděla, že nebylo žádným důkazem prokázáno, kde přesně most začíná a kde končí. Zda již vozidlo stálo na mostě nebo až za mostem. Jelikož z žádného právního předpisu nelze dovodit, že most začíná tam, kde začíná zábradlí, nelze ani tvrdit, že se právě v daném místě, již jedná o most. Podle žalobkyně pak neobstojí argumentace žalovaného, podle níž je společenská nebezpečnost a škodlivost v daném případě vysoká proto, že stáním na mostě mohlo dojít k přetížení mostu a tím k porušení, případně zřícení mostní konstrukce. Vozidlo totiž stálo těsně za par