3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

8 Ca 462/2008- 33 - text 6 pokračování 8Ca 462/2008 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: Simba Toys CZ, spol. s r.o., se sídlem Unhošť, Lidická č. 481, IČ: 158 88 304, zast. JUDr. Tomášem Sequensem, advokátem, AK Kocián Šolc Balaštík, se sídlem Praha 1, Jungmannova 24, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I, se sídlem Praha 10, Vršovická 65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.10.2008 č.j.: 500/1377/502 21/08 t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru státní správy I ze dne 23.10.2008, č.j.: 500/1377/502 21/08 s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7.760,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Tomáše Sequense, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl v souladu s ust § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, změněn výrok rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha (dále jen „inspekce“) ze dne 13.6.2008, č.j.: ČIŽP/41/OOH/SR01/0731624.003/08/PIS, jímž byla žalobci v souladu s ust. § 66 odst. 4 písm. f) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon č. 185/2001 Sb.), uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč, pro porušení ust. § 37n odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., když žalobce v kontrolovaném období v roce 2006, 2007 a části roku 2008 neodváděl finanční prostředky na nakládání s historickým elektrozařízením, pocházejícím z domácnosti (skupiny 7. dle přílohy 7 k zákonu č. 185/2001 Sb.) příslušnému kolektivnímu systému, tak, že se v šestnáctém řádku zdola na straně prvé, ve výrokové části označené jako I. částka „70 000 Kč (slovy: sedmdesát tisíc korun českých)" nahradila částkou „40 000,- Kč (slovy: čtyřicet tisíc korun českých)". Dále ve výrokové části II. se v osmnáctém řádku shora částka „70 000 Kč" na straně druhé nahradila částkou „40 000,- Kč" a ve dvacátém řádku shora na téže straně se částka „81 000 Kč" (správně mělo být 71 000 Kč) nahradila částkou „41 000,- Kč". V ostatním zůstalo napadené rozhodnutí beze změny. Žalovaný v odůvodnění v záhlaví uvedeného rozhodnutí mimo jiné uvedl, jaké námitky v odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí uplatnil a konstatoval, že napadené rozhodnutí je výsledkem správního řízení o pokutě, které bylo se žalobcem zahájeno dopisem ze dne 28.4.2008 č.j.: ČIŽP/41/OOH/ SR01/0731624.001/08/PIS. Řízení se podle žalovaného opíralo o zjištění inspekce, že žalobce při své činnosti uvádí na trh v ČR elektrozařízení, zařazené dle přílohy 7 k zákonu č 185/2001 Sb. do skupiny 7, přičemž neplní povinnost dle cit. zákona, neboť finanční příspěvek na nakládání s historickým elektroodpadem této skupiny, nabídnutým ke zpětnému odběru neodvádí do kolektivního systému provozovaného společností ASEKOL s.r.o., zapsaného do Seznamu výrobců elektrozařízení ministerstvem. Žalovaný odkázal na ust. § 37n odst. 5 a ust. § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb. a má zato, že z uvedených ustanovení vyplývá, že nedodržení vyhlášky ( vyhl. č. 352/2005 Sb.), v daném případě jejího ustanovení § 13 odst. 2 se považuje za nesplnění zákona č. 185/2001 Sb. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 352/2005 Sb. pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém. Ze spisu podle žalovaného plyne, že podle rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 18.1.2006 č.j.: 5194/ENV/720/05 společnost REMA 1000 IK, a.s. (REMA Systém, a.s.) nebyla do Seznamu výrobců elektrozařízení jako provozovatel kolektivního systému pro zajištění financování nakládání s historickými elektrozařízeními ze skupin 3., 4., 6., 7., a 9. zapsána, a tím nezískala právo ani povinnost financovat nakládání s historickými elektrozařízeními ze skupiny 7. Takové právo naopak získala společnost ASEKOL s.r.o. pro skupinu 7., která byla zapsána rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 22.12.2005 č.j.: 5193/ENV/720/05 do Seznamu výrobců elektrozařízení. Podle žalovaného tedy pokud žalobce odváděl příspěvky na historická elektrozařízení společnosti REMA Systém, a.s. a nikoliv společnosti ASEKOL s.r.o., činil tak v rozporu s předmětnou vyhláškou a potažmo zákonem č. 185/2001 Sb. Žalovaný potvrdil správnost námitky žalobce, že inspekce přehlédla spojitost mezi společností REMA Systém, a.s. a REMA 1000 IK, a.s. Neztotožnil se však s názorem, že žalobcovo jednání nemělo negativní vliv na životní prostředí. Při odůvodnění výše pokuty v napadeném rozhodnutí inspekce uvedla, že neodvedením finančních prostředků žalobcem do příslušného kolektivního systému, určeného pro financování zvoleného způsobu nakládání s historickým elektrozařízením pocházejícím z domácnosti ze skupiny 7., žalobce komplikovala jeho plynulý a rychlý rozvoj. Právě v tom lze spatřovat podle žalovaného negativní vliv jednání žalobce na ochranu životního prostředí před elektrozařízeními a elektroodpady, neboť není pochyb o tom, že jenom fungující kolektivní systém zajistí řádný průběh odděleného sběru, zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Žalovaný se pak neztotožnil s argumentací inspekce, když tato ohrožení životního prostředí spatřovala v tom, že nesprávným nakládáním s elektroodpady z nich budou unikat do životního prostředí nebezpečné látky jako jsou oleje, freony, těžké kovy apod. Skutečností podle žalovaného pak je, že v dané skupině se jedná o hračky, vybavení pro volný čas a sport a inspekce neprokázala, že tyto výrobky obsahují uvedené nebezpečné látky. Podle žalovaného se jedná o chybnou úvahu, která byla důvodem pro snížení výše uložené pokuty. Žalovaný nicméně považuje spáchaný delikt za prokázaný, a proto předmětná pokuta byla podle žalovaného uložena po právu. Žalobce v žalobě předně namítal nesprávný skutkový závěr žalovaného, že pokud žalobce odváděl příspěvky na historická elektrozařízení společnosti REMA Systém, a.s. a nikoliv společnosti ASEKOL s.r.o., činil tak v rozporu s vyhláškou č. 352/2005 Sb., potažmo zákonem č. 185/2001 Sb. Podle žalobce společnost ASEKOL s.r.o. není kolektivním systémem oprávněným k zajišťování financování nakládání s historickým elektrozařízením ze skupiny 7 hračky, vybavení pro volný čas a sporty, neboť rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 22.12.2005 č.j. 5193/ENV/720/05, kterým bylo rozhodnuto o zápisu společnosti ASEKOL s.r.o. jako provozovatele kolektivního systému zajišťujícího financování nakládání s historickým elektrozařízením ze skupin 3, 4 a 7, nenabylo podle žalobce z důvodu podaného opravného prostředku právní moci. Podle žalobce vzhledem k tomu, že nejen do 12.10.2005, nýbrž do podání žaloby není do Seznamu výrobců elektrozařízení zapsán žádný kolektivní systém pro zajišťování financování nakládání s historickým elektrozařízením ze skupiny č. 7, je podle žalobce nutné vycházet z toho, že každý výrobce je nadále oprávněn plnit své zákonné povinnosti týkající se financování nakládání s historickým elektrozařízením pro skupinu 7 prostřednictvím toho kolektivního systému, který žádal o zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení v příslušném rozsahu a do kterého je takový výrobce smluvně zapojen. Žalobce je smluvně zapojen do kolektivního systému REMA Systém a.s., který řádně a ve stanovené lhůtě podal návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení m.j. pro zajišťování financování nakládání s historickým elektrozařízením ze skupiny č. 7. Žalobce má zato, že je oprávněn, a i v rozhodném období roku 2006, 2007 a do 21.1.2008 byl oprávněn plnit své povinnosti stanovené zákonem č. 185/2001 Sb. prostřednictvím kolektivního systému REMA Systém a.s. Napadené rozhodnutí je tedy podle žalobce zjevně nezákonné, neboť žalobce se žádného správního deliktu nedopustil a pokuta tedy nebyla uložena po právu. Žalobce také namítal, že žalovaný opomenul řadu zcela zásadních námitek žalobce. Předně vytýkal žalovanému, že nepřihlédl k jeho námitce, že prostřednictvím provozovatele kolektivního systému REMA Systém, a.s., do kterého je smluvně zapojen, poukázal provozovateli kolektivního systému ASEKOL s.r.o. zálohu na příspěvek na financování nakládání s historickým elektrozařízením pocházejícím z domácností skupiny 7, kterou společnost ASEKOL s.r.o. nepřijala. S touto námitkou se podle žalobce žalovaný vůbec nevypořádal. Žalobce má zato, že je proti smyslu zákona, aby byl trestán za nesplnění povinností, jejichž splnění je podmíněno součinností třetí osoby, která tuto součinnost neposkytla, resp. přijetí plnění odmítla. Podle žalobce je chybná i úvaha, že požadavek žalobce vznesený v rámci správního řízení, aby se inspekce zaměřila na dodrž