1 As 17/2008 — Nejvyšší správní soud

9 Ca 335/2009- 68 - text 11 pokračování 9Ca 335/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. J. Č., proti žalovanému: Státní pozemkový úřad (dříve Pozemkový fond ČR) se sídlem Praha 3, Husinecká 11a, zast. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem se sídlem Praha 1, Dlouhá 13, o žalobě proti rozhodnutí Výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky ze dne 30.9.2009, datovaného 5.10.2009, zn. 55697/2009-Scha/1247/ZI, takto: I. Rozhodnutí Výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky ze dne 30.9.2009, datované 5.10.2009, zn. 55697/2009-Scha/1247/ZI a rozhodnutí předsedy Výkonného výrobu Pozemkového fondu České republiky ze dne 15.9.2009, č.j. PF 51759/09-1180/Zi, se zrušují. II. Pozemkovému fondu České republiky se nařizuje poskytnout informace požadované žalobcem v žádosti ze dne 1.9.2009 v podobě kopií znaleckých posudků a kopií revizních znaleckých posudků pro ocenění pozemků v k.ú. Jáchymov. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí Výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky, s účinností od 1.1.2013 Státního pozemkového úřadu ve smyslu § 22 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů (dále jen žalovaný), který odvolání žalobce ze dne 18.9.2009 ve věci neposkytnutí kopií znaleckých posudků podle žádosti ze dne 1.9.2009 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o informacích) nevyhověl a rozhodnutí o neposkytnutí kopií znaleckých posudků, uvedené v dopise předsedy Výkonného výboru Pozemkového fondu ČR ze dne 15.9.2009 pod č.j. 51759/09-1180/Zi (dále též prvoinstanční správní rozhodnutí), potvrdil. Žalobce v podané žalobě ze dne 15.10.2009, ve znění upřesnění ze dne 14.4.2010, uvedl, že podle zákona o informacích požádal prvoinstanční správní orgán žádostí doručenou do podatelny správního orgánu I. stupně dne 2.9.2009 o poskytnutí informací ve formátu kopií znaleckých posudků pro ocenění pozemků v k.ú. Jáchymov a to parc. č. 1548/1, 1548/2, 1548/4, 1553/4, 1578, 1584/1, 1584/2, 1584/3, 1586/5, 1588/1, 1588/3, 1591, 1592/2, 1655/1, 1655/2, 1655/3, 1655/4, 1655/11, 1655/17, 1655/34, 1655/37, 1686/2, 1734/2, 1734/3, 1734/4, 1734/5, 1734/6, 1756, 1770/1 a 1770/2, tedy těch, které byly podkladem při stanovení ceny uvedených pozemků při zařazení do nabídky dne 5.121.2008 podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., a dále požádal o poskytnutí informací ve formátu kopií znaleckých posudků k uvedeným pozemkům, a to těch, které si Pozemkový fond ČR vyhotovil jako revizní posudky s cílem vyřadit předmětné pozemky z nabídky pro nesprávné stanovení ceny (dále jen informace). Správní orgán I. stupně ( dále též předseda Výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky ) poskytl žalobci informaci tak, že mu poskytl informace o zpracovatelích obou řad znaleckých posudků, tj. původních a revizních znaleckých posudků. Informace v požadovaném formátu správní orgán I. stupně odmítl poskytnout s odůvodněním, že povinný subjekt není povinen dodržet formát informace požadovaných žadatelem. Proti tomuto rozhodnutí o odepření poskytnutí informace v požadovaném formátu podal žalobce dle § 16 zákona o informacích odvolání doručené do podatelny prvoinstančního správního orgánu dne 18.9.2009. Žalovaný rozhodl o odvolání žalobou napadeným rozhodnutím tak, že informace v požadovaném formátu neposkytne s odůvodněním zcela odlišným oproti odůvodnění prvoinstančního správního rozhodnutí. V tomto prvoinstančním správním rozhodnutí správní orgán zdůvodňoval odmítnutí poskytnout informace v požadovaném formátu tím, že povinný subjekt není povinen dodržet formát informací požadovaných žadatelem. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný odůvodnil odmítnutí poskytnout informace v požadovaném formátu tím, že podle § 14 odst. 5 citovaného zákona se požadované informace nevztahují k jeho působnosti. Žalobce předně namítal vady výroků správních rozhodnutí obou stupňů a tvrdil, že jsou v rozporu s ustálenou judikaturou správních soudů. K tomu poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 7.5.2008, č.j. 1As 17/2008-67, který objasňuje povinnost žalovaného poskytnout informace v požadovaném formátu. Také odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je podle žalobce v příkrém rozporu s postavením a úkoly žalovaného, které jsou dány trojicí zákonů, a to zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb. a zákona č. 95/1999 Sb. Především se jedná o povinnost nabízet a prodávat pozemky z vlastnictví čs. státu uloženou zákonem č. 95/1999 Sb. Při této činnosti je správní orgán I. stupně povinen vyhotovit znalecký posudek o ceně nabízeného pozemku ve smyslu § 9 citovaného zákona. To, že si znalecké posudky pro účely prodeje pozemků podle tohoto zákona správní orgán I. stupně objednává od externích dodavatelů neznamená, že se tyto znalecké posudky nevztahují k jeho hlavní činnosti. Dalším znakem toho, že se znalecké posudky, respektive jejich kopie, vztahují k činnosti správního orgánu I. stupně svědčí i to, že jsou hrazeny z rozpočtu tohoto orgánu a jsou nezbytným podkladem pro uzavírání kupních smluv tak, jak je stanoveno v citovaném zákoně. V průběhu nabídky pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb. jsou podklady k jednotlivým nabízeným pozemkům veřejně přístupné pro všechny zájemce, kteří se chtějí zúčastnit prodeje nabízených pozemků a to včetně znaleckých posudků. Pokud by se znalecké posudky k činnosti prvoinstančního správního orgánu jak tento argumentuje nevztahovaly, patrně by nebylo možné pozemky dle citovaného zákona vůbec prodávat. Jednalo by se o rozpor s účelem a úkoly prvoinstančního správního orgánu, ke kterým byl tímto zákonem zřízen. K formě žalobou napadeného rozhodnutí žalobce namítal rozpor se správním řádem a tvrdil, že oznámení žalobci o tom, že žalovaný ve věci rozhodl postrádá informaci o datu tohoto rozhodnutí i informaci o opravném prostředku. Podle názoru žalobce tedy rozhodnutí žalovaného, respektive jeho oznámení ze dne 5.10.2009, postrádá základní atributy rozhodnutí o odvolání ve smyslu správního řádu a tudíž je nepřezkoumatelné. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30.9.2009 žalobce neobdržel, pouze obdržel oznámení žalovaného ze dne 5.10.2009, podepsané předsedou Výkonného výboru pozemkového fondu ČR a jedním ze členů tohoto výboru. Kromě toho je výkonný výbor žalovaného kolektivním orgánem, který v rámci svých zasedání vždy vyhotovuje zápis o jednání a o přijatých rozhodnutí vydává usnesení. Na internetových stránkách žalovaného jsou k dispozici zápisy z jednání prezídia žalovaného. Zápisy z jednání výkonného výboru však žalovaný nezveřejňuje a tyto zápisy nejsou veřejnosti běžně dostupné. O jednotlivých rozhodnutích výkonného výboru se rozhoduje usnesením (viz. článek 6 odst. 5 statutu Pozemkového fondu ČR). Je tedy zřejmé, že zápis z jednání i příslušné usnesení musí existovat, neboť jak sám žalovaný např. v dopise žalobci ze dne 5.10.2009 uvádí, bylo přijato rozhodnutí. Žalobce tvrdil, že takto vyřízená žádost o poskytnutí informací je ve zřetelném rozporu s povinností poskytovat informace. Smyslem zákona je v rámci publicity veřejné správy umožnit žadatelům co možná nejširší přístup k jim požadovaným informacím. Žalovaný zákonné imperativy ukládající poskytovat informace vědomě ignoroval. Žalobce upozornil i na zásadu, že ustanovení zákona mají sloužit především k bezproblémové realizaci práva na informace a nikoliv k jeho omezování. Žalobce žádal, aby soud rozhodnutí žalovaného ze dne 30.9.2009 o odvolání žalobce proti rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu o odmítnutí poskytnout informace v požadovaném formátu ze dne 15.9.2009 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není důvodná. Dále popsal skutkový stav a poukázal na § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě) ve spojení s § 2 odst. 1 zákona č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu České republiky (dále jen zákon o Pozemkovém fondu ČR) s tím, že působnost žalovaného je vymezena tak, že tento spravuje nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 zákona o Pozemkovém fondu ČR. Podle § 17 odst. 2 zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při převodu nemovitého majetku státu podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů. Do schválení privatizačního projektu a nebo v souladu s ním může Pozemkový fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám. Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo uplatněno právo na vydání, může Pozemkový fond převé