3 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

9 Ca 96/2009- 33 - text 9 pokračování 9Ca 96/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: BRENNA, s.r.o., se sídlem Brno, Jakubské nám. 6, IČ: 26896451, zast. JUDr. Dušanem Kučerou, advokátem se sídlem Brno, Jaselská 10, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.2.2009, č.j.: ČOI 17904/2008/0100/3000/08/2009/Be/Št, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí ředitelky inspektorátu České obchodní inspekce, inspektorátu Jihomoravského a Zlínského ze dne 26.11.2008, č.j.: ČOI 8676/2008/3000/V/SŘ/M, jímž byla žalobci podle ust. § 27 odst. 9 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), uložena pokuta ve výši 20.000,- Kč pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu ust. § 24 odst. 7 písm. h) zákona o ochraně spotřebitele a porušení právní povinnosti uvedené v ust. § 12 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, které se žalobce dopustil tím, že spotřebitele při prodeji zájezdu Last minute Ostrov Rhodos – odlet z Brna, ubytování hotel Alfa - dvoulůžkový pokoj, all inclusive, termín 30.9.-10.10.2008 neseznámil v souladu s cenovými předpisy s cenou prodávaného zájezdu. Spotřebitel byl seznámen z nabídkového letáku s cenou zájezdu 10.990,- Kč na osobu. K tomu, aby mohl být zájezd uskutečněn, musí spotřebitel uhradit letištní a bezpečnostní taxy a palivový příplatek a cena zájezdu se tímto navýší o 2.990,- Kč/os. V nabídkovém letáku je informace o příplatcích uvedena menšími číslicemi a samostatně, mimo cenu zájezdu inzerovanou cestovní kanceláří v nabídkovém letáku. Toto jednání žalobce způsobilo, že cena zájezdu vzbuzovala zdání, že je nižší, než jaká byla ve skutečnosti. Tato skutečnost byla prokázána kontrolou dne 24.9.2008 provedenou v sídle žalobce na adrese Jakubské nám. 6, Brno. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný předně konstatoval, že po přezkoumání všech předložených písemných materiálů dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění ve smyslu ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a nepochybil ani při právním hodnocení předmětné věci v závěru, že se žalobce dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Tento delikt byl žalobci bezpečně prokázán. Žalovaný též neshledal v předchozím řízení žádnou procení vadu s dopadem na zákonnost a správnost vydaného rozhodnutí. Žalovaný dále uvedl, že ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele navazuje na obecnou povinnost informovat o ceně v souladu s cenovými předpisy podle § 12 odst. 1 téhož zákona. Ust. § 12 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele zdůrazňuje zákaz pěti typů nesprávné informace o ceně, přičemž písm. a) zapovídá, aby informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, vzbuzovaly zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. V zásadě půjde o případy, kdy údaj o ceně svým obsahem, grafickou úpravou event. dalšími znaky bude způsobilý ve spotřebiteli vyvolat mínění odlišné od skutečného stavu, tj. uvést jej v omyl ohledně ceny, za kterou jsou výrobek či služba reálně nabízeny. Dané ustanovení se podle názoru žalovaného týká i takových informací o ceně, které při „správném“ úhlu pohledu a způsobu čtení sice vedou k následně účtované ceně, nicméně obsahují rovněž prvek způsobilý dovést adresáta k závěru nebo i pouhému dojmu, že účtováno bude méně. Dle žalovaného je z výše uvedených hledisek třeba hodnotit i nabídkové letáky cestovních kanceláří, byť lze souhlasit s předpokladem žalobce, že finální rozhodnutí o koupi zájezdu nebude spotřebitelem v praxi učiněno pouze na základě předmětného letáku. Dle žalovaného má spotřebitel právo, aby výše uvedenou podmínku dle § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele splňovaly i dokumenty, jež jej mají přimět k tomu, aby s danou cestovní kanceláří vstoupil do jednání o uzavření cestovní smlouvy. Ust. § 12 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele hovoří obecně o informaci o ceně. Neomezuje se však na informace, jež bezprostředně vedou k závaznému rozhodnutí o koupi daného produktu. V této souvislosti nelze dle žalovaného zohlednit případný argument, že spotřebitel má i později, poté co se v průběhu dalšího jednání dozví, skutečnou cenu zájezdu, možnost uzavření smlouvy odmítnout. Pro srovnání doplnil, že obdobně nedostatečný by byl takovýto argument např. v případě klamavě koncipovaného označení cenou u výrobků nabízených v supermarketu, kde rovněž je kupní smlouva uzavřena až při platbě na pokladně, a nikoli v momentu umístění výrobku do nákupního vozíku, čili je ještě v zásadě možné po sdělení požadované ceny od koupě upustit. Přesto je zřejmé, že ani informaci o ceně zboží nabízeného v regále při samoobslužném prodeji nelze na cenovce rozkládat do jednotlivých složek a uvádět rozdílně velikým písmem nebo číslicemi. Dále žalovaný poukázal na kontrolní protokol z 24.9.2008, včetně jeho přílohy č. 1, představující předmětný leták „Last minuté Řecko - letecky z Brna v 11:00 hod. Ostrov Rhodos 30.09. - 10. 10. 2008 Hotel Alfa***+“ . Uvedl, že předmětný leták pod oznámením o destinaci zájezdu uvádí tučným 0,9 cm velikým písmem údaj o ceně bez palivového příplatku a letištní a bezp. taxy. Pod tímto údajem jsou vedle sebe umístěny tři obrázky z předmětné destinace a pod nimi, jako prvek nejnížeji umístěný na stránce, je tučným 0,5 cm vysokým písmem zařazen podtržený údaj „cena nezahrnuje:“ spolu s 0,3 cm vysokým písmem uvedenou informací o dalších obligatorních (let. a bezp. taxy, palivový příplatek) a fakultativních (pojištění) složkách ceny zájezdu. Podle žalovaného takto koncipovaný leták neobsahuje skutečnou cenu, kterou spotřebitel musí uhradit, chce-li se nabízeného zájezdu zúčastnit, a uvedenou skutečnost též zatlačuje mimo pozornost spotřebitele. Závěr orgánu I. stupně, že jde o leták vzbuzující zdání, že cena je nižší než ve skutečnosti, je tak dle žalovaného zcela na místě. Sdělení ceny za určitou službu spotřebiteli po částech, z nichž některé jsou graficky upřednostněny (umístěním, velikostí písma a číslic) a jiné upozaděny, žalovaný souhlasně s orgánem 1. stupně za takovýto případ považoval. Dle žalovaného šlo v daném případě zjevně o snahu zaujmout spotřebitele uvedením snížené ceny výrazným písmem oproti méně výrazné informaci o dalších obligatorních poplatcích. Vysvětlení žalobce, že na výši některých složek ceny nemá vliv a že se v průběhu roku mění, nelze dle žalovaného akceptovat. Žalobce není nikterak viněn ze způsobu stanovení výše ceny zájezdu, nýbrž ze způsobu informace o ní. Případná změna poplatků a tax ze strany dalších subjektů v každém případě vede ke změně údajů v nabídkovém letáku, zde není rozdílu mezi variantou zahrnutí či nezahrnutí těchto částek do ceny zájezdu v letáku. Rovněž dle žalovaného nelze dost dobře argumentovat estetickým hlediskem, jak činí žalobce. Estetické cítění žalobce není v daném kontextu právně významným argumentem, nejde o hledisko, jež by mohlo působit jako korektiv při aplikaci ust. § 12 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Žalovaný též neshledal důvod korigovat stanovisko orgánu I. stupně v tom směru, že ze spotřebitele činí „nesvéprávné, případně negramotné individuum, které netuší, že na místo trávení dovolené je třeba se dopravit a za dopravu zaplatit“ apod. Nikdo předmětnému letáku nevytýká, že by ve spotřebiteli vzbuzoval či snad podporoval takovéto představy. Právně relevantní otázkou je zde pouze to, zda tento leták tím, jak je celkově koncipován, nevzbuzuje zdání, že náklady na dopravu jsou již plně zahrnuty v částce uvedené velkými číslicemi ve střední části letáku. Žalovaný byl toho názoru, že takovéto zdání s přihlédnutím k celkové koncepci letáku tento způsob informace vzbuzuje, přičemž měl současně za to, že zde nejde o typ dokumentu, který je svou povahou určen ke kompletnímu přečtení (na rozdíl např. od smlouvy) a následnému doplnění vlastním výpočtem, nýbrž k upoutání pozornosti na několik základních dat. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s orgánem I. stupně v hodnocení předmětného letáku ztotožnil, neshledal v tomto posouzení rovněž výsledek jakékoli zaujatosti orgánu I. stupně vůči žalobci, jak žalobce namítal v podání ze dne 14.11.2008. Žalovaný považoval vyhodnocení předmětného letáku z hlediska ust. § 12 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele za oprávnění a úkol správního orgánu. Žalovaný tak pokládal za správné, že prvoinstanční orgán nepřistoupil na návrh žalobce řešit tuto otázku dokazováním. Uvedl, že navrhovaný způsob oslovování náhodných kolemjdoucích skupinkou cizích o