2 Afs 81/2004 — Nejvyšší správní soud

10 Af 60/2010- 24 - text 6 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: M.H., zast. JUDr. Martinem Kölblem, advokátem se sídlem Štěpánská 39, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 8 ze dne 29.11.2010, č.j. 286971/10/008941108868, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 8 ze dne 29.11.2010, č.j. 286971/10/008941108868, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Martina Kölbla, advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 20.12.2010 domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 8 ze dne 29.11.2010, č.j. 286971/10/008941108868, kterým nebyla uznána za důvodnou jeho námitka proti způsobu vedení exekuce za dlužníkem. Žalobce se v podané žalobě pod bodem II dovolával svého práva podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), pro porušování ustanovení § 278 o.s.ř. a § 279 o.s.ř. tím, že je mu jako povinnému k úhradě pohledávky strhávána celá výše důchodu, nikoliv jen jeho adekvátní část. Nesouhlasí s argumentací žalovaného, že se jedná o exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, nikoliv srážek ze mzdy, a tudíž nemusí být naplněna ustanovení o rozsahu základní částky srážené mzdy. Žalobce žalovaného informoval, že mu na tento účet dochází pouze důchod. K vymáhání pohledávek je stanoveno několik způsobů, zákon však pamatuje i na práva dlužníka, kterému musí být ponechána základní částka na uspokojování životních potřeb, spolu s ostatními věcmi, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Nutná část důchodu je pak chráněným zájmem povinného a výkon rozhodnutí, který tato práva obchází, je neplatný. Žalobce požaduje okamžité vrácení protiprávně přikázaných částí obdržených důchodů. Druhá námitka žalobce spočívala v promlčení nároku žalovaného, neboť v souladu s ustanovením § 70 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“) se právo vymáhat daňový nedoplatek promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal nedoplatek splatným. V případě žalobce tedy v roce 2000. Podle ustálené judikatury je lhůta k výkonu práva podléhající promlčení objektivní a ze závěrů konstantní judikatury vyplývá, že rozhodnutí vydaná ve správním řízení lze soudním výkonem rozhodnutí provést jen ve lhůtě uvedené v ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád. Tato lhůta je prekluzívní, a proto během ní musí být soudní řízení o výkon rozhodnutí nejen zahájeno, ale taktéž skončeno. Žalobce navrhnul, aby soud rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 8 ze dne 29.11.2010, č.j. 286971/10/008941108868, případně rovněž exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněžní prostředky žalobce na účtu u České spořitelny, a. s. ze dne 25.2.2010, č.j. 43167/10/008941108868, zrušil. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí Finanční úřad pro Prahu 8 uvedl, že pokud se dlužník dovolává svého práva podle § 276 a násl. o.s.ř., pak by se jednalo o srážky ze mzdy. Výše uvedeným exekučním příkazem však byly postiženy jen prostředky na účtech u bank podle § 303 a násl. o.s.ř., kdy zejména podle § 306 o.s.ř. podléhají výkonu rozhodnutí veškeré prostředky nacházející se na účtu povinného a to včetně peněžních prostředků došlých v následujících 6 měsících ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno Vyrozumění o nabytí právní moci. V písemném vyjádření k podané žalobě žalovaný uvedl, že Finanční úřad pro Prahu 8 evidoval ke dni 25.2.2010 nedoplatek žalobce na dani z převodu nemovitostí v celkové výši 154.100,-Kč, vydal proto exekuční příkaz na přikázání pohledávek na peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u bank č.j. 43167/10/008941108868. Proti tomuto příkazu podal žalobce námitky z důvodu promlčení vymáhaného nároku, o níž Finanční úřad pro Prahu 8 rozhodl dne 20.4.2010 tak, že námitka není důvodná, neboť správce daně v zákonné lhůtě provedl úkon směřující k vymožení daně podle § 70 zákona o správě daní a poplatků a počala tak běžet lhůta nová. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 16.4.2010. Od 1.1.2011 platí pro správu daní zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) s tím, že všechny řízení započatá podle zákona o správě daní a poplatků se dokončí podle nejblíže podobného paragrafu daňového řádu (správní řád se nepoužije, tudíž jsou veškeré spekulace žalobcem konstruované podle něj irelevantní). Žalobce dne 12.10.2010 podal námitky proti způsobu vedení exekuce č.j. 252876/10, Finanční úřad pro Prahu 8 napadeným rozhodnutím tyto označil za nedůvodné. Žalobce zde namítal podle ustanovení § 276 a násl. o.s.ř. skutečnosti rozhodné pro provedení exekuce srážkou ze mzdy, které jsou pro provedení daňové exekuce přikázáním pohledávky z účtu peněžního ústavu podle § 303 a násl. o.s.ř. irelevantní. Nový institut nepostižitelné částky ve výši dvojnásobku životního minima je upraven tak, že nepostižitelná částka je z výkonu rozhodnutí vyloučena vždy, a to bez ohledu na to, zda povinný o výplatu těchto prostředků peněžní ústav požádá, či nikoliv. Z § 304b odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 se v daném případě neuplatní. Peněžní ústav tudíž nemá povinnost nevyplácet prostředky ani s nimi nijak nenakládat, a to do výše nezabavitelné částky. Vedle toho má povinný nárok na výběr peněžních prostředků z účtu a nakládání s nimi, pokud o ně požádá. Pokud však o vyplacení prostředků peněžní ústav nepožádá, nemohou být tyto do výše nezabavitelné částky postiženy výkonem rozhodnutí. V případě žalobce šlo vždy o exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu (zahájena podle § 73 odst. 6 písm. a/ zákona o správě daní a poplatků, pokračuje podle § 178 odst. 5 písm. b/ daňového řádu) a jako taková byla správcem daně provedena. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán, přičemž vycházel ze skutkového a právního vztahu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.). Soud rozhodl bez nařízení veřejného jednání poté, co účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 s.ř.s.) Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy: Podle § 303 odst. 1 o.s.ř. lze nařídit výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 304 odst. 1 o.s.ř. v nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána. Podle § 304 odst. 3 o.s.ř. povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Podle § 304b odst. 1 zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 se nevztahují na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, použije se věta první pouze u jednoho z těchto účtů. Soud posoudil žalobní námitky takto: První námitka žalobce, která směřuje proti skutečnosti, že je mu jako povinnému k úhradě pohledávky i nepostižitelná část důchodu, je důvodná. Finanční úřad pro Prahu 8 exekučním příkazem ze dne 25.2.2010, čj. 43167/10/008941108868, zahájil výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu peněžního ústavu podle § 73 odst. 6 písm. a) a § 73 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a podle textu záhlaví rozhodnutí „s přiměřeným použitím § 303 a následujících zákona č. 99/1936 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“)“. Ve výroku rozhodnutí finanční úřad přikázal peněžnímu ústavu, aby od okamžiku doručení nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení, ani s nimi nenakládal, a to až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 16.4.2010. Přestože zákaz exekuce nepostižitelné částky dle § 304b odst. 1 o.s.ř. není výslovně ve výroku exekučního příkazu uveden, ze záhlaví, tak jak bylo výše citováno vyplývá, že výkon ex