7 As 46/2010 — Nejvyšší správní soud

9 Af 29/2012- 46 - text 15 pokračování 9Af 29/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: Bohemia Promo s.r.o., v likvidaci, se sídlem Praha 6, Za Hládkovem 676/20, IČ: 28468821, zast. JUDr. Janem Täubelem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 8 – Karlín, Sokolovská 68/105, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 18. 6. 2012, zn.: 9010-3/2012-170100-21 takto: I. Rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 18. 6. 2012, zn.: 9010-3/2012-170100-21 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.808,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce advokáta JUDr. Jana Täubela, LL.M. Odůvodnění: Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) Celní ředitelství Praha změnilo výrok rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně č.j. 19502/2011-194100-023 ze dne 26.09.2011, kterým nebylo do celního režimu volného oběhu zboží propuštěno zboží - 24500 ks karabinových zapalovačů, takto: „Celní úřad dle § 320 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění (dále jen „celní zákon“), v souladu s § 101 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen ,,DŘ“), a ve smyslu § 104 odst. 9 celního zákona a v souladu s články 75 a 79 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“), a v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 198/2007 Sb. o bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh (dále jen ,,NV“) nepropouští do celního režimu volného oběhu zboží - karabinové zapalovače; v množství 24500 ks, a hodnotě 374.145,- Kč ze zásilky dovezené pod AWB 057-76646975, které bylo navrženo k propuštění do režimu volného oběhu dne 20. 9. 2011 deklarantem společností GEBRÜDER WEISS spol. s r.o., se sídlem K Vypichu 986, 252 19 Rudná, DIČ: CZ44795092 jakožto nepřímým zástupcem v celním řízení společnosti Bohemia Promo s.r.o., se sídlem Sokolovská 2288/117, 180 00 Praha 8, DIČ: CZ 28468821. V souladu s článkem 50 celního kodexu, má výše uvedené zboží do doby, než mu bude přiděleno celně schválené určení, postavení dočasně uskladněného zboží.“ V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že dne 20.09.2011 podal elektronicky deklarant, společnost GEBRÜDER WEISS spol. s r.o., jako nepřímý zástupce žalobce - příjemce zboží celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do celního režimu volný oběh. Zboží bylo v předloženém celním prohlášení uvedeno v jedné položce, v kolonce 31 popsáno jako „Karabinové zapalovače“, v kolonce 33 zařazeno do celní nomenklatury 9613200090, v kolonce 47 se sazbou cla 2,7 %. Celní úřad Praha Ruzyně uvedené celní prohlášení ověřil. Za účelem ověření údajů uvedených v přiložených dokladech provedl fyzickou kontrolu zboží ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí (dále jen „ČOI“), která je dozorových orgánem v oblasti obecné bezpečnosti výrobků ve smyslu zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „zákon č. 102/2001 Sb.“) a souvisejících předpisů. Touto kontrolou bylo ze strany ČOI zjištěno, že se v případě předmětného zboží jedná o zapalovače neobvyklého typu ve tvaru karabiny, hodnocené jako „NOVELTY“ dle § 2 písm. f) nařízení vlády č. 198/2007 Sb., o obecné bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh (dále jen „nařízení vlády č. 198/2007 Sb.“). Zároveň bylo zjištěno, že deklarantem předložená dokumentace s označením Test Report No. L2162, ve které je hodnocen soulad se základními bezpečnostními požadavky kladenými na zapalovače z hlediska zákona č. 102/2001 Sb., a které jsou konkretizovány normou EN 9994:2005, není vystavena pro zapalovače zjištěné v předmětné zásilce, ale pro jiný typ zapalovače. Na základě výše uvedeného a v souladu s ustanovením § 11 zákona č. 102/2001 Sb., vydal celní úřad dne 26. 9. 2011 rozhodnutí č. j. 19502/2011-194100-023, kterým karabinové zapalovače v počtu 24500 ks, ze zásilky dovezené pod AWB 057-76646975 (dále též jen „předmětné zboží“) nepropustil do režimu volného oběhu. Po přezkoumání veškerého spisového materiálu žalovaný jakožto odvolací orgán zjistil, že Celní úřad Praha Ruzyně vydal své rozhodnutí na základě závazného stanoviska České obchodní inspekce ze dne 23. 9. 2011, se kterým žalobce nebyl v průběhu celního řízení seznámen. Proto žalovaný seznámil žalobce s touto skutečností, a to výzvou č. j. 9010/2012-170100-21 ze dne 30. 5. 2012, a zároveň umožnil žalobci, aby se ve stanovené lhůtě k uvedeným skutečnostem vyjádřil. V rámci vypořádání jednotlivých odvolacích námitek žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že Evropská Komise v roce 1998 vydala Evropskému výboru pro normalizaci (CEN) pověření M/266 týkající se bezpečnosti spotřebitelů a dětí s ohledem na zapalovače, jehož výsledkem byla evropská norma EN 13869:2002: Zapalovače - Zapalovače odolné dětem - Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. Vzhledem k tomu, že je v těchto případech ohroženo zdraví a bezpečnost spotřebitelů, a to zejména vzhledem ke schopnosti a sklonu malých dětí manipulovat se zapalovači a použít je nevhodným způsobem, a že toto riziko lze účinně odstranit pouze prostřednictvím vhodných opatření použitelných na úrovni Společenství, přijala Komise dne 11. května 2006 v souladu se zněním článku 13 směrnice 2001/95/ES rozhodnutí 2006/502/ES, kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem, a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty). Česká republika přijala, na základě rozhodnutí Komise 2006/502/ES, pro oblast zapalovačů nařízení vlády č. 198/2007 Sb., tedy zvláštní právní předpis, který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. Výrobky definované v § 2 písm. f) nařízení vlády č. 198/2007 Sb., za pomoci odkazu na článek 3.2 technické normy ČSN EN 13869:2002 nevyhovují § 3 odst. 2 tohoto nařízení vlády, tedy zvláštnímu právnímu předpisu, který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku a na omezení rizik spojených s jeho užíváním. Nejedná se tedy o výrobky bezpečné ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o obecné bezpečnosti výrobků, ale naopak o výrobky nebezpečné dle § 3 odst. 7 zákona o obecné bezpečnosti výrobků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. 12. 2001 o obecné bezpečnosti výrobků zavedla pravidla zajišťující bezpečnost spotřebních výrobků. Aby se však podařilo dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti spotřebních výrobků, doporučila Komise posílení mechanismů dozoru nad trhem stanovené v této směrnici. Jediným dozorovým orgánem ve smyslu této směrnice je pro Českou republiku ČOI, která mimo jiné v souladu s § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci (dále jen „zákon o České obchodní inspekci“), kontroluje, zda jsou výrobky uváděné na trh bezpečné. Součinnost s celními orgány je pak upravena v § 13 odst. 5 zákona o České obchodní inspekci. Při fyzické kontrole předmětného zboží ČOI konstatovala, že se v případě předmětného zboží jedná o „zapalovače neobvyklého typu“ ve tvaru karabiny, hodnocené jako „NOVELTY” dle § 2 písm. f) nařízení vlády č. 198/2007 Sb. Celní úřad Praha Ruzyně ve výroku svého rozhodnutí o nepropuštění zboží mimo jiné odkázal na § 3 nařízení vlády č. 198/2007 Sb., na jehož základě nepropustil předmětné zboží do režimu volného oběhu. Při fyzické kontrole předmětného zboží ČOI konstatovala následující: (citace ze závazného stanoviska): „Předložený zapalovač hodnotíme jako NOVELTY. Jedná se o zapalovač neobvyklého typu ve tvaru karabiny, který podle § 2 písm. j) NV č. 198/2007 Sb. nesmí být uveden na trh.“ Vzhledem k výše uvedenému má Celní ředitelství Praha za to, že ve výroku rozhodnutí celního úřadu měl být u odkazu na ustanovení § 3 nařízení vlády uveden pouze odstavec 2, nikoliv celý § 3. Žalobce v odvolání citoval definici zapalovače neobvyklého typu a namítl, že celní úřad pochybil, když své rozhodnutí o nepropuštění zboží dostatečně neodůvodnil. Současně žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 69/2009 a na požadavek dostatečného odůvodnění rozhodnutí v dané věci. Žalovaný k tomu opětovně uvedl, že celní úřad vydal rozhodnutí v dané věci na základě „Závazného stanoviska České obchodní inspekce“ ze dne 23. 9. 2011, se kterým žalobce nebyl v průběhu celního řízení prokazatelně seznámen. Tuto vadu odvolací orgán napravil rozhodnutím - výzvou č. j. 9010/2012-170100-21 ze dne 30. 5. 2012. Dále žalovaný konstatoval, že není kompetentní se jakýmkoli způsobem vyjadřovat a hodnotit „r