Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: MB, bytem zast. Ing. Zdeňkem Urbanem, daňovým poradcem se sídlem v Jičíně, Jungmannova 319, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, zast. Mgr. Danem Modlitbou, advokátem se sídlem v Praze 5, …
6 A 258/2011- 59 - text
6
pokračování 6 A 258/2011
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: MB, bytem zast. Ing. Zdeňkem Urbanem, daňovým poradcem se sídlem v Jičíně, Jungmannova 319, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, zast. Mgr. Danem Modlitbou, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 2/830, za účasti zúčastněné osoby: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem v Praze 4, Čerčanská 12, o přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné správy, k žalobě proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 25.5.2011, čj. 14/2006-510-RK/36,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí ministra dopravy, kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí ministerstva dopravy, odboru pozemních komunikací, ze dne 21.11.2005, čj. 444/2005-120-RD/8. Ve správním řízení bylo pravomocně vydáno stavební povolení zúčastněné osobě na stavbu dálnice D11 – 1105-2 Osičky – Hradec Králové, v úseku km 86,100 – 88,600.
Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uváděl tyto žalobní body. Tvrdil, že požadoval změnu nivelety dálnice tak, aby v km 86,59613 byla nižší, což by znamenalo menší šířku náspu dálnice a tedy i menší zábor pozemků, na nichž má právo hospodařit. V procesu EIA podle jeho názoru byla dálnice v tomto úseku v mírném násypu o výšce 1-2 metry a silnice III/32324 vedla nad dálnicí nadjezdem, tedy nikoliv vedení dálnice na vysokém náspu nad citovanou silnicí. Uvedl dále, že nesouhlasí s vyjádřením zúčastněné osoby ze dne 2.2.2006, když z něho není zřejmý požadavek na výšku dálnice nad terénem, v čemž spatřuje nepřezkoumatelnost, neboť chybí výkresová dokumentace EIA, z výkresové dokumentace není možné ověřit skutečnosti uváděné zúčastněnou osobou a chybí informace o přečerpávání vody; stejně jako nejsou popsány důvody, proč zúčastněná osoba trvá na řešení SO 211, ani důvody, proč by silnice III. třídy v místě křížení s dálnicí D11 neměla být výrazně nad terénem. Dále žalobce uvedl, že toto vyjádření bylo podepsáno osobou v zastoupení, aniž by bylo uvedeno, jaká osoba to byla.
V další části žaloby žalobce uvádí, že žalovaný nevycházel ve svém rozhodnutí ze skutečného stavu věci, neboť otázku, zda územní rozhodnutí na stavbu dálnice D11 určuje výšku dálnice, řešili Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 31.12.2002, čj. 30 Ca 12/2002-40, a citoval z jeho odůvodnění, že přesné umístění stavby se nelze v územním rozhodnutí ani dobrat, to bude zřejmé až z vlastního projektu dálnice zpracovaného pro účely jejího povolení. Dále žalobce uváděl, že nesouhlasí s tím, že se žalovaný nezabýval jeho rozkladem v tomto ohledu a poukázal na vyhlášku č. 123/1998 Sb., čímž podle jeho názoru porušil ust. § 32 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. Tvrdil, že snížení nivelety dálnice nemusí mít vždy za následek vedení silnice III. třídy v místě křížení 12 metrů nad stávajícím terénem, jednak silnice III. třídy může mít podstatně větší klesání a stoupání, než dálnice, proto dálniční náspy zaberou mnohem více prostoru, než náspy silnice III. třídy. Žalobce uváděl, že podle jeho názoru se správní orgán nedostatečně zabýval alternativní možností výškového řešení předmětného úseku dálnice a vlivem na životní prostředí.
Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž obsahově uváděl tytéž skutečnosti, které jsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Zúčastněná osoba se k podané žalobě nevyjádřila.
Z předloženého správního spisu jsou podstatné tyto pro posouzení důvodnosti podané žaloby podstatné skutečnosti.
V odůvodnění napadeného správního rozhodnutí je mj. uvedeno, že původně bylo o rozkladu žalobce rozhodnuto rozhodnutím ze dne 21.11.2005, čj. 444/2005-120-RD/8. Toto správní rozhodnutí bylo napadeno žalobou, na jejímž základě bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu zamítnuta. Po vrácení věci soudem k pokračování dospěl žalovaný k závěru, že pravomocné rozhodnutí bylo zrušeno pouze z důvodu procesních vad, z hlediska obsahu nebylo zrušené rozhodnutí shledáno v rozporu se zákonem a soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V tomto řízení byla všem účastníkům řízení o rozkladu dána možnost, aby se ve smyslu ust. § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. před vydáním rozhodnutí seznámili se stanoviskem zúčastněné osoby k rozkladu, což bylo učiněno formou veřejné vyhlášky. K tomuto stanovisku se vyjádřil pouze žalobce dopisem ze dne 4.1.2011. V tomto vyjádření žalobce neuvádí žádné nové skutečnosti, které by nebyly příslušnými orgány posuzovány již v územním a stavebním řízení, které by neuvedl ve svém rozkladu ze dne 5.12.2005, a na které bylo věcně reagováno. Současná rozkladová komise se ztotožnila s názorem tehdejší rozkladové komise, že tyto námitky nejsou opodstatněné, proto zopakovala tyto argumenty s tím, že je není třeba měnit. V odůvodnění je pak citována pasáž z odůvodnění z rozhodnutí ze dne 21.11.2005, že požadavky žalobce jdou nad rámec náležitostí a podmínek stavebního povolení ve smyslu ust. § 19 a 20 vyhlášky č. 132/1998 Sb. účinné do 31.12.2006. Ohledně výškového vedení stavby je v odůvodnění uvedeno, že jde výhradně o odbornou problematiku technického řešení, dle vyjádření zúčastněné osoby jde o řešení velmi nevhodné, protože niveleta silnice III. třídy by byla 12 metrů nad okolním terénem. Technické řešení bylo již projednáno v procesu EIA a DÚR a je plně v souladu s územním rozhodnutím o umístění stavby obcí Praskačka, kde byl tento alternativní návrh zamítnut, územní rozhodnutí nabylo právní moci dnem 13.11.2001 a ministerstvo dopravy není oprávněno zpochybňovat pravomocné územní rozhodnutí, naopak musí jeho závěry respektovat, proto je nutné postupovat podle ust. § 61 odst. 1 stavebního zákona.
Rozhodnutím ministerstva dopravy ze dne 25.11.2005, čj. 444/2005-120-RD/8, byla podle ust. § 66 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), povolena stavba „Dálnice D11, stavba 1105-2 Osičky – Hradec Králové“ v úseku km 86,100 – 88,600 (prvostupňové správní rozhodnutí). Tímto rozhodnutím byly zároveň zamítnuty námitky účastníka řízení Obce Praskačka.
Z obsahu správního spisu nevyplývá, že by žalobce ve stavebním řízení uplatnil námitky proti povolované stavbě; příslušné správní řízení bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 7.9.2005, čj. 444/2005-120-RD/4, tímto oznámením bylo nařízeno ústní jednání na 10.10.2005.
Soud si dále vyžádal doplnění správního spisu o další podklady. Vyjádřením zúčastněné osoby ze dne 2.2.2006 se tato osoba (Ředitelství silnic a dálnic ČR) vyjádřila k podanému rozkladu žalobce ze dne 5.12.2005. Ve vyjádření uvádí svůj názor na argumenty uvedené v předmětném rozkladu. Vyjádření je podepsáno ředitelem Závodu Praha s podpisem nečitelným s poznámkou v.z. Toto vyjádření k rozkladu bylo žalobci (jeho zástupci) doručeno s průvodním dopisem žalovaného ze dne 7.12.2010.
Dále byl do spisu doplněn posudek na stavbu dálnice D11 v úseku Libice nad Cidlinou – Hradec Králové z ledna 1996 zpracovatelem Ing. Mojmírem Novotným. Na straně 121 tohoto posudku, jehož se žalobce nekonkrétně dovolává v žalobě, je uvedeno posouzení jednotlivých připomínek obecního zastupitelstva Libišany, konkrétně čtvrtý odstavec se týká snětí ornice a podorniční vrstvy v hloubce max. 60-70 cm.
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.
Podle ust. § 61 odst. 1 stavebního zákona, ve znění účinném v rozhodné době: „Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu, jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.“.
V dané věci je nutné nejprve uvést, že je podstatné, zda žalobce uplatnil námitky, které uvádí v žalobě, také v příslušném stavebním řízení v zákonem stanovené lhůtě uvedené shora, což v žalobě nikde netvrdí, a ani prvostupňové správní rozhodnutí výrok v tomto smyslu neobsahuje, což podporuje
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.