3 As 13/2007 — Nejvyšší správní soud

8 A 147/2015- 30 - text 6 pokračování 8A 147/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: GOLD HAPPY DAY a.s., HAPPY DAY holding, se sídlem Plzeň, náměstí Republiky 237/38, IČ: 252 27 246, zast. JUDr. Ladislavou Indrovou, advokátkou, se sídlem Plzeň, Malá 6, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra financí ze dne 28.5.2015, č.j.: MF-16913/2015/9002-8812 t a k t o : I. Rozhodnutí ministra financí ze dne 28.5.2015, č.j.: MF-16913/2015/9002-8812 s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17.487,33 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Ladislavy Indrové, advokátky. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra financí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 21.4.2015 č.j.: MF-16913/2015/9002-4/812 IK, jímž bylo rozhodnuto o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací týkající se: „informací, a to jakým způsobem a v jakých termínech byl realizován notifikační proces ve smyslu směrnice 98/34/ES, resp. zákona č. 22/1997 Sb., ve vztahu k celému zákonu č. 300/2011 Sb. v jeho konečném znění (tj. ve znění, v jakém se zákon č. 300/2011 Sb. měl stát ke dni 14.10.2011 platným a účinným)“, a současně bylo řízení zastaveno. V odůvodnění ministr uvedl, že dne 2.4.2015 byla na Ministerstvo financí doručena žádost o poskytnutí informací „jakým způsobem a v jakých termínech byl realizován notifikační proces ve smyslu směrnice 98/34/ES, resp. zákona č. 22/1997 Sb., ve vztahu k celému zákonu č. 300/2011 Sb. v jeho konečném znění (tj. ve znění, v jakém se zákon č. 300/2011 Sb. měl stát ke dni 14.10.2011 platným a účinným)“. Dne 13.3.2015 byly na základě dřívější žádosti žalobce rozhodnutím ministra žalobci jím požadované informace vydány ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, navíc se podle ministra jednalo o veřejně přístupné informace v databázi TRIS. Poskytnuté informace jsou pak úplnými informacemi o notifikačním procesu, kterého se žádost týká. Z hlediska prvoinstančního rozhodnutí pak ministr konstatoval nedostatky věcné povahy, když správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí odkazoval na odmítnutí informací podle ustanovení chránícího rozhodovací činnost soudů, ačkoli požadované informace byly veřejně přístupné a týkaly se legislativního procesu, nikoliv rozhodovací činnosti soudů. Prvoinstanční rozhodnutí nevzalo v úvahu, že požadované informace byly žalobci již dříve poskytnuty, a to v úplnosti, neboť dalšími informacemi o provedení notifikace Ministerstvo financí nedisponuje. Závěrem ministr konstatoval, že zrušení prvoinstančního rozhodnutí ze dne 21.4.2015 je namístě pro nesprávnost posouzení žádosti, a zároveň uvedl, že žalobci byly jím požadované legislativně technické dokumenty již poskytnuty dne 13.3.2015 podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. Proto ministr postupoval podle § 90 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a rozhodnutí orgánu I. stupně zrušil a řízení o žádosti o informace zastavil. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 2.4.2015 podal Ministerstvu financí již druhou žádost o poskytnutí informací. Rozhodnutím ministra financí ze dne 13.3.2015, č.j. MF-6351/2015/34 sice bylo vyhověno rozkladu žalobce podanému proti rozhodnutí ministerstva ze dne 20.1.2015, č.j. MF-74105/2014/34, když ministr rozhodl o poskytnutí požadované informace a současně s rozhodnutím žalobce obdržel tzv. oznámení č. 2010/632/CZ a č. 2011/359/CZ, které měly být odpovědí na jeho žádost o informace, jakým způsobem byl notifikován zákon č. 300/2011 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce považoval poskytnuté informace za neúplné, měl za to, že ministerstvem zaslané doklady neodpovídají na jeho dotaz, byl nucen ministerstvo opakovaně požádat o poskytnutí i případně již zveřejněných informací, a to jakým způsobem a v jakých termínech byl realizován notifikační proces ve smyslu směrnice 98/34/ES, resp. zákona č. 22/1997 Sb., ve vztahu k celému zákonu č. 300/2011Sb. v jeho konečném znění (tj. ve znění, v jakém se zákon č. 300/2011 Sb. měl stát ke dni 14.10.2011 platným a účinným). Žalobce zároveň požádal o zaslání veškerých dokumentů včetně všech příloh, které Evropské komisi zaslala v souvislosti s notifikací konečného znění zákona č. 300/2011 Sb. Česká republika, a dále o zaslání veškerých dokumentů včetně všech příloh, které naopak Evropská komise v souvislosti s notifikací konečného znění zákona č. 300/2011 Sb. zaslala České republice. Ministerstvo financí opakovanou žádost odmítlo rozhodnutím ze dne 21.4.2015, č.j. MF-16913/2015/9002-4/812 IK na základě ust. § 11 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Ministr financí v rozhodnutí ze dne 28.5.2015, č.j. MF-16913/2015/9002-8812 zrušil prvoinstanční rozhodnutí a řízení zastavil s odůvodněním, že požadované informace byly žalobci již dříve poskytnuty, a to v úplnosti včetně legislativně technických dokumentů. Žalobce se závěrem ministra financí nesouhlasí. Očekával poskytnutí zcela konkrétní a řádné informace, z oznámení č. 2010/632/CZ a č. 2011/359/CZ žádné relevantní informace, které požadoval, nevyplývají. Jedná se zjevně pouze o hlavičkové formuláře, ze kterých není ani zřejmé, v jaké podobě byl návrh novely zákona č. 202/1990 Sb. předložen, tzn., zda Evropské komisi byl vůbec předložen návrh zákona č. 300/2011 Sb. ve své konečné podobě. Žalobce očekával od ministerstva poskytnutí zcela podrobných a jednoznačných informací ohledně notifikace ve vztahu k celému zákonu č. 300/2011 Sb. v jeho konečném znění, a to včetně konkrétní informace, zda byl návrh zákona č. 300/2011 Sb. předložen ve své konečné podobě Evropské komisi za účelem notifikace, kdy uplynula lhůta k podání připomínek ze strany Evropské komise a jednotlivých členských států EU, zda a kdy Evropskou komisí či členskými státy byly podány připomínky apod. Podle žalobce ministerstvo jakožto orgán, který předložil návrh zákona č. 300/2011 Sb. a který za řádné přijetí tohoto zákona nese odpovědnost, nepochybně podrobnými informacemi o celém legislativním procesu (včetně procesu notifikačního) ve vztahu k zákonu č. 300/2011 Sb. disponuje, zjevně odmítá takové informace žalobci poskytnout, a proto žalobce namítá, že mu ministerstvo bez jakéhokoliv zákonného důvodu odmítá poskytnout úplné informace ohledně notifikačního procesu zákona č. 300/2011 Sb., které z povahy věci musí mít k dispozici. Žalobce rovněž namítá, že ministr financí v napadeném rozhodnutí o rozkladu žalobce řádně nerozhodl a řízení o žádosti žalobce bez existence zákonných důvodů zastavil. Žalobce současně upozornil na skutečnost, že zákon č. 106/1999 Sb. nezakazuje a judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 5 A 65/2002, 3 As 13/2007) dokonce připouští, aby žadatel podal novou, byť obsahově shodnou, žádost. Pokud pak má povinný subjekt za to, že požadovaná informace již byla poskytnuta, takovou novou žádost povinný subjekt podle uvedené judikatury musí povinný subjekt žádost žadatele zamítnout. Rozhodnutí ve věci č.j. MF-74105/2014/34 podle názoru žalobce nemohlo založit překážku věci pravomocně rozhodnuté, pro kterou by bylo možné řízení o (nově) podané žádosti zastavit, přičemž zde podle žalobce neexistovaly ani jiné zákonem stanovené důvody pro zastavení řízení. Ministr měl dle názoru žalobce o podaném rozkladu meritorně rozhodnout způsobem uvedeným v § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. Pro zrušení rozhodnutí ministerstva a zastavení celého řízení nebyly splněny jakékoliv zákonem dané předpoklady. Současně žalobce poukázal na skutečnost, že ministr ani neuvedl důvody, pro které řízení zastavil. V tomto ohledu pak má žalovaný napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Ve vyjádření k žalobě žalovaný reagoval na žalobcovy námitky, přičemž navrhl žalobu zamítnout. Při jednání před Městským soudem v Praze, konaném dne 14.1.2016, oba účastníci řízení setrvali na svých tvrzeních, jakož i na svých procesních návrzích. Ve správním spise se nachází jednak žádost žalobce o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 2.4.2015, dopis adresovaný k rukám ministra financí ze dne 2.4.2015, oznámení č. 2010/632/CZ, oznámení č. 2011/359/CZ, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 21.4.2015, č.j.: MF-16913/2015/9002-4/812 IK, rozklad žalobce ze dne 7.5.2015 a jednak žalobou napadené rozhodnutí ministra financí ze dne 28.5.2015, č.j.: MF-16913/2015/9002-8812. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,