9 Azs 288/2016 — Nejvyšší správní soud

10 A 116/2015- 32 - text  8 10 A 116/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: L. D. K., narozený ..., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Běleckým se sídlem Dukelských hrdinů 59/II, Rakovník proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2015, č. j. MV-45149-4/SO-2015, takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 2. 7. 2015, č.j. MV-45149-4/SO-2015 a usnesení Ministerstva vnitra ze dne 11. 2. 2015, č.j. OAM-16070-13/TP-2014 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Běleckého, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení Ministerstva vnitra ze dne 11. 2. 2015, č.j. OAM-16070-13/TP-2014 (dále jen „rozhodnutí ministerstva“). Rozhodnutím ministerstva byla podle ust. § 75 odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu. 2. Žalobce spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí v tom, že žalovaná nesprávně interpretuje § 178a odst. 2 zákona o pobytu cizinců, pokud jde o nezaopatřenost dítěte (zde žalobce). Podle uvedeného ustanovení se nezaopatřeným dítětem rozumí též cizinec do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině. Žalobce nesouhlasí s výkladem pojmu „nepřetržitost studia“, jak jej podala žalovaná v napadeném rozhodnutí. Má za to, že zákon o pobytu cizinců nezahrnuje výslovný odkaz (jako u pojmu nezaopatřenost) na zákon o státní sociální podpoře, resp. na ust. § 13 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Správní orgán by měl podmínku nepřetržitosti v rámci správního uvážení vždy posuzovat jednotlivě podle okolností konkrétního případu. Navíc ust. § 13 zákona o státní sociální podpoře nedefinuje pojem nepřetržitost studia, ale pojem soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání. 3. Ačkoli žalobce na určité období studium fakticky přerušil, i nadále měl vždy status studenta střední školy Tien Hai, s přerušeným studiem. Žalobce trvá na tom, že byl nepřetržitě studentem střední školy, tedy studuje na střední škole v cizině od roku 2008. Byla tak naplněna zákonná podmínka nepřetržitosti studia od dovršení zletilosti do podání žádosti o povolení trvalého pobytu. 4. Žalobce rovněž nesouhlasí s názorem žalované, že správní orgán je povinen zkoumat dopady negativního rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce pouze v případech explicitně stanovených zákonem. Žalobce pociťuje jako zjevný zásah do svého rodinného života, pokud mu není umožněno realizovat své právo žít společně se svou matkou a sourozencem. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí, námitky žalobce považuje za nedůvodné a v podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí a na spisový materiál. 6. V replice k vyjádření žalované žalobce uvedl, že je nezaopatřeným dítětem ve smyslu ust. § 178a odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Nad rámec již v žalobě uvedené argumentace dodal, že § 13 zákona o státní sociální podpoře „nezná“ pojem nepřetržitost studia, ale pouze termín soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání. Žalobce je přesvědčen, že od dovršení zletilosti do podání žádosti o povolení k trvalému pobytu byla naplněna zákonná podmínka nepřetržitosti studia. Žalobce je studentem na střední škole v cizině nepřetržitě od roku 2008, přestože studium na určitý čas fakticky přerušil. 7. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 25. 4. 2014 žádost o povolení k trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny, tj. podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. K žádosti mj. přiložil potvrzení vydané dne 12. 5. 2014 ředitelem Střední odborné školy Thai Binh, z něhož vyplývá, že žalobce je žákem třídy 7.1, ročník 2013-2015, studijní doba 2 roky, obor elektro. 8. Dne 20. 11. 2014 byla zmocněné zástupkyni žalobce doručena výzva k odstranění vad žádosti, aby žalobce ve stanovené lhůtě mj. doložil doklad prokazující nezaopatřenost žalobce ve smyslu § 70 odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Správní orgán ve výzvě uvedl, že je třeba „tuto vadu žádosti odstranit tak, že doložíte obdobný doklad, ze kterého bude zřejmé, že studujete nepřetržitě od dovršení Vaší zletilosti“. Na to žalobce doložil potvrzení vydané dne 26. 11. 2014 ředitelem Střední odborné školy Thai Binh, z něhož vyplývá, že žalobce je žákem třídy 7.1, ročník 2012-2015, studijní doba 3 roky, obor elektrika, a následně rovněž potvrzení vydané dne 15. 1. 2015 o docházce ve střední škole Tien Hai, doba docházky 2008-2011. 9. Rozhodnutím ministerstva byla žádost žalobce zamítnuta podle § 75 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců pro nesplnění podmínky uvedené v ust. § 66 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. V odůvodnění se uvádí, že „v daném případě nejsou potvrzeny důvody pro povolení k trvalému pobytu účastníka řízení, neboť je zřejmé, že není nikterak splněna podmínka nezaopatřenosti účastníka řízení a jednak účastník řízení nemůže plnit trvale společné soužití na území, a to až do konce školního roku 2015, tedy do data řádného ukončení studia“. V případě podání žádosti cizince, který studuje v cizině, musí být podle ministerstva splněna podmínka nepřetržitosti podle § 178a odst. 2 zákona o pobytu cizinců, tj. „musí jít o studium, které od dosažení zletilosti do podání, resp. rozhodování o žádosti nebylo přerušeno“. Žalovaná k odvolání žalobce tyto závěry ministerstva napadeným rozhodnutím potvrdila. 10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 11. Podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců se povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců. Z citovaného ustanovení vyplývá, že se povolení k trvalému pobytu vydá v případě, kdy dojde ke kumulativnímu splnění tří podmínek: i) žadatel je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, ii) žadatel je dítětem cizince, který má na území ČR povolen trvalý pobyt a iii) důvodem žádosti je společné soužití žadatele s tímto cizincem. V posuzovaném případě nebylo sporu o naplnění druhé a třetí podmínky, sporným bylo naplnění podmínky první, a sice zda žadatel (žalobce), který podal žádost ve věku 21 let, byl zletilým nezaopatřeným dítětem či nikoli. 12. Podle § 178a odst. 2 zákona o pobytu cizinců se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. 13. Podle § 11 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 14. Ust. § 12 zákona o státní sociální podpoře vymezuje, které typy studia či studijní přípravy spadají pod pojem „soustavná příprava dítěte na budoucí povolání“, jakož i další období mimo toto studium (např. období na studium bezprostředně navazujících prázdnin či období, za které by v případě přerušení studia náležela mateřská či rodičovská dovolená), jež jsou pod tento pojem podřazovány. Podle odst. 1 písm. c) se přitom za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje též studium na středních nebo vysokých školác