7 As 110/2014 — Nejvyšší správní soud

10 A 96/2018- 86 - text  22 10 A 96/2018- [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: BEAUTY LINE s.r.o., IČO: 285 69 733, sídlem Na okruhu 488/27, Praha 4, Písnice zastoupen JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem, sídlem Královský Vršek 4762/25, Jihlava proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 15, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2018, čj. SZPI/AX101-28/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 14. 5. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2018, čj. SZPI/AX101-28/2017 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná k odvolání žalobce v části změnila (zastavila řízení o jednom skutku a snížila uloženou pokutu) a ve zbytku potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 14. 11. 2017, čj. SZPI/AX101-11/2017 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím ve znění Napadeného rozhodnutí byla žalobci za spáchání několika přestupků podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění platném a účinném v době spáchání přestupku (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) a podle § 17 odst. 1 písm. q) a r) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění platném a účinném v době spáchání přestupku (dále jen „zákon o potravinách a tabáku“) uložena úhrnná pokuta ve výši 750 000 Kč podle § 17 odst. 11 písm. d) zákona o potravinách a tabáku. 3. Žalobce v podané žalobě požadoval též zrušení Prvostupňového rozhodnutí s tím, že pro případ, že by soud neshledal důvody pro zrušení těchto rozhodnutí, žádal, aby soud od uložené pokuty upustil. 4. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 15. 3. 2018. II. Rozhodnutí žalované (Napadené rozhodnutí) 5. Žalovaná v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve uvedla, že správní orgán prvního stupně provedl na základě podnětu spotřebitelů kontrolu žalobce (dne 30. 11. 2016 a 8. 12. 2016). V rámci kontrolních zjištění vzniklo podezření na spáchání deseti správních deliktů (později přestupků) žalobcem, na jehož základě bylo dne 18. 10. 2017 zahájeno předmětné správní řízení. Žalobce se dokazování neúčastnil a v rámci řízení před správním orgánem prvního stupně se nevyjádřil. 6. Prvostupňové rozhodnutí kladlo žalobci za vinu spáchání několika druhů přestupků v rámci jeho jednání se spotřebiteli pp. B. a L., za něž správní orgán prvního stupně uložil v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) úhrnnou pokutu ve výši 800 000 Kč, za – stručně soudem shrnuto – následující: A) První druh postihovaného protiprávního jednání spočíval v tom, že žalobce použil agresivní obchodní praktiku zakázanou zákonem o ochraně spotřebitele, když vytvořil u výše uvedených spotřebitelů klamný dojem, že vyhrají cenu ve výši 300 tis. Kč, pokud si objednají zboží na 30 denní zkoušku zdarma, ačkoliv ve skutečnosti pro získání výhry museli vynaložit finanční prostředky související s objednáním a zaplacením výrobku z katalogu žalobce [skutky vztahující se k pp. B. i L. uvedené ad 1) Prvostupňového rozhodnutí]. B) Další přestupek představoval použití klamavé obchodní praktiky zakázané zákonem o ochraně spotřebitele vůči výše uvedeným spotřebitelům, která spočívala v nabízení výrobků prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by ceny byly uděleny [skutky vztahující se k pp. B. i L. uvedené ad 2) Prvostupňového rozhodnutí]; žalovaná však pro nedostatečné prokázání zrušila v této části Prvostupňové rozhodnutí, pokud jde o jednání vůči p. B., a řízení v tomto rozsahu zastavila s tím, že v návaznosti na to snížila uloženou pokutu na 750 000 Kč. C) Třetím typem postihovaného jednání byla klamavá obchodní praktika zakázaná zákonem o ochraně spotřebitele spočívající v zaslání nabídky výrobku výše uvedeným spotřebitelům s tím, že jde o „bezplatnou zkoušku“, ačkoliv spotřebitelé museli za objednaný výrobek zaplatit [skutky vztahující se k pp. B. i L. uvedené ad 3) Prvostupňového rozhodnutí]. D) Poslední druh přestupku, který se u jednání vůči p. B. rozpadal na tři sub-varianty a vůči p. L. na dvě sub-varianty, představovalo porušení zákona o potravinách a tabáku při prezentaci produktů nabízených výše uvedeným spotřebitelům s použitím takových písemných tvrzení, která porušují přímo účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“) [skutky vztahující se k pp. B. i L. uvedené ad 4)a), resp. 4)a)b) Prvostupňového rozhodnutí], případně porušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních (dále jen „nařízení č. 1924/2006“) [skutky vztahující se jen k p. B. uvedené ad 4)b)c) Prvostupňového rozhodnutí]. 7. Žalovaná v Napadeném rozhodnutí dále velmi podrobně vyhodnotila a doplnila argumentaci správního orgánu prvního stupně při stanovení druhu a výše sankce, zejména s ohledem na pravidla uvedená v přestupkovém zákoně. 8. V další části Napadeného rozhodnutí žalovaná shrnula a následně se vyjádřila k jednotlivým odvolacím námitkám žalobce. 9. K první odvolací námitce žalovaná konstatovala, že má za prokázané, že spotřebitel, i když měl právo vrátit objednaný výrobek zpět, musel vynaložit finanční prostředky na získání výhry v soutěži. 10. K druhé odvolací námitce jednak žalovaná pro nedostatek prokázání skutkového základu zrušila výše uvedenou část Prvostupňového rozhodnutí, pokud jde o jednání žalobce vůči p. B. [viz bod 6B) tohoto rozsudku], nicméně žalovaná měla za prokázané, že spotřebitel p. L. objednáním a zaplacením předmětných výrobků splnil podmínky soutěže pro získání výhry, aniž by mu tato byla vyplacena. K námitce spočívající v právní nemožnosti vyplacení částky 300 tis. Kč poštovní poukázkou žalovaná uvedla, že jde k tíži žalobce, pokud spotřebitelům tento, nezákonný způsob výplaty výhry nabídl. Za účelovou pak žalovaná s ohledem na obsah tiskovin zaslaných žalobcem dotčeným spotřebitelům považovala odvolací námitku tvrdící, že spotřebitelé byli pouze finalisty soutěže a výherní šek byl svého druhu losem. Měla za prokázané, že spotřebitelům bylo doručeno adresné oznámení žalobce, že se stali výherci hlavní výhry 300 tis. Kč, pokud si od něj objednají doplněk stravy. 11. Pokud jde o „bezplatnou zkoušku“ produktů, žalovaná měla za to, že žalobcem namítaná možnost spotřebitelů vrátit zboží v určité smluvně stanovené lhůtě oproti vrácení kupní ceny, nemůže odpovídat tomu, že nabídka je zdarma nebo bezplatná. Spotřebitel nesmí v takovém případě nést jiné než nezbytné náklady spojené víceméně jen s přepravou, resp. doručením zboží. Co se týká žalobcem odkazovaných Pravidel spotřebitelské soutěže "Velká objednávková hra Beauty Line“, žalovaná konstatovala, že o nich žalobce poprvé hovoří až v odvolání, nejsou součástí správního spisu a žalobce je správním orgánům nepředložil. 12. V další odvolací námitce žalobce považoval vytýkaná tvrzení léčebného a zdravotního charakteru za přípustnou reklamní nadsázku. Žalovaná však měla za odůvodněný závěr, že tvrzení použitá žalobcem v nabídce jednoznačně navozují dojem, že požitím nabízených doplňků stravy lze zabránit lidským nemocem, zmírnit je či vyléčit, což odporuje čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011. Dále odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014, čj. 4 As 98/2013 - 88, který považovala za ilustrativní, pokud jde o vymezení průměrného spotřebitele. Výslovně pak akcentovala, že u reklamy cílící na nemocné lidi Nejvyšší správní soud aproboval jejich nižší kritičnost a větší důvěřivost vůči reklamě slibující vyléčení nemoci u takových spotřebitelů. Na rozdíl od známé reklamy na nápoj Redbull, které se žalobce dovolával a u níž musí být spotřebiteli zřejmé, že mu křídla nenarostou, v případě popisů účinků produktů nabízených žalobcem podle žalované bylo jednoznačně odkazováno na spojitost mezi konzumací produktů a předcházením nemocem, jejich zlepšením nebo vyléčením, v čemž žalovaná žádnou nadsázku nespatřovala. 13. K poslední odvolací námitce žalovaná konstatovala, že dva děkovné dopisy vyjadřující spokojenost se službami žalobce, předložené žalobcem v odvolacím řízení, nejsou s to jakkoli vyvrátit prokázané protiprávní jednání žalobce vůči pp. B. a L. III. Žaloba 14. Žalobce v úvodu podané žaloby předeslal, že napadá Napadené rozhodnutí ve všech jeho výrocích. Dále rozvedl tři žalobní námitky. 15. V rámci první, nejobsáhlejší, žalobní námitky uvedl, že žalovaná neakceptovala, resp. formalisticky se vypořádala s obranou žalobce, že předmětné přestupky nespáchal, popřípadě, že projednávané