Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 5a

§ 5a zákon o ochraně spotřebitele – Klamavá opomenutí

Zákon o ochraně spotřebitele · 634/1992 Sb. · účinné od 6. 1. 2023 · Spotřebitelské právo

Stručně: Paragraf 5a zákona o ochraně spotřebitele definuje klamavé opomenutí jako obchodní praktiku, při které prodávající záměrně neposkytne spotřebiteli podstatné informace nebo je poskytne nejasně, čímž ho ovlivní k rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinil. Prodávající musí spotřebiteli poskytnout všechny podstatné informace o výrobku nebo službě, aby se mohl informovaně rozhodnout. (§ 5a zákona č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, znění účinné od 6. 1. 2023)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Klamavá opomenutí
  • Týká se: spotřebitel, prodávající
  • Odkazuje na: § 11b
  • Judikatura: na § 5a odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Klamavá opomenutí“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
  • Zdroj: e-Sbírka, 634/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.

(2) Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.

(3) Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupi za podstatné tyto informace:

a) hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě,

b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet,

c) cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby,

d) ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků odborné péče,

e) právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění,

f) u výrobku nebo služby nabízených na on-line tržištích také informace podle § 11b písm. b).

(4) Poskytuje-li poskytovatel on-line tržiště službu internetového vyhledávání, která na základě dotazu spotřebitele v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání umožňuje vyhledat výrobky a služby nabízené různými prodávajícími nebo jinými osobami, považují se za podstatné také informace podle § 11b písm. a). To neplatí, poskytuje-li tuto službu poskytovatel internetového vyhledávače podle čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115050).

(5) Poskytuje-li prodávající přístup k hodnocení výrobků nebo služeb provedenému jiným spotřebitelem (dále jen „spotřebitelská recenze“), za podstatnou informaci se považuje také informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil.

(6) Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů provádějících právo Evropské unie6b) a přímo použitelných předpisů Evropské unie51), které se týkají obchodních sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v rozsahu stanoveném právem Evropské unie.

(7) Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Prodávající musí spotřebiteli poskytnout všechny podstatné informace o výrobku nebo službě, aby se mohl informovaně rozhodnout.
  • Informace musí být podány jasně, srozumitelně a včas, aby nedošlo k ovlivnění rozhodnutí spotřebitele.
  • Mezi podstatné informace patří například hlavní znaky výrobku, cena, adresa prodávajícího, platební podmínky a právo na odstoupení od smlouvy.
  • Pokud prodávající nabízí zboží nebo služby na online tržišti, musí uvést i další specifické informace, například o tom, zda je prodávající podnikatel.

Na co si dát pozor

  • Prodávající nesmí zatajovat podstatné informace ani je podávat tak, aby spotřebitele zmátl.
  • Pokud prodávající neuvede svůj obchodní záměr a ten není zřejmý, může se jednat o klamavé opomenutí.
  • Při nabídce ke koupi na online tržišti je nutné dbát na uvedení všech požadovaných informací, včetně těch týkajících se hodnocení výrobků nebo služeb.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 5a

10
ÚS
Ústavní soud
13. 9. 2016
NSS
Městský soud v Praze
19. 12. 2023
NSS
Nejvyšší správní soud
14. 7. 2022
NSS
Nejvyšší správní soud
14. 6. 2022

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 5a zákona 634/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 5a

… 29. 3. 2013, č. j. 13926-10/2012-ERÚ, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno předchozí prvostupňové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 3. 12. 2012, č. j. 13926-6/2012-ERÚ, kterým byl stěžovatel shledán vinným, že jako držitel licence k obchodu s plynem užil agresivní obchodní praktiku definovanou v § 5a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, za což mu byla uložena pokuta ve výši 80.000,- Kč. Proti ústavní stížností napadenému rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze …

I.ÚS 444/16 · Ústavní soud · 13. 9. 2016

Na podporu svého tvrzení odkázala na vyřízení námitek proti protokolu o kontrole, kde žalovaná (inspektorát Plzeňský a Karlovarský) rozhodla, že při kontrolním nákupu dne 20. 2. 2018 nedošlo ze strany žalobkyně k porušení § 4 odst. 4 a § 5a odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“).

15 A 74/2020 · Městský soud v Praze · 19. 12. 2023

Konkrétně NSS posuzuje, zda se provozovatel e shopu dopouští tzv. klamavého opomenutí podle § 5a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a porušuje tak zákaz používání nekalých obchodních praktik podle § 4 odst. 4 téhož zákona, pokud tyto informace spotřebiteli sdělí nikoli hned po navštívení stránek internetového obchodu, ale až po vložení zboží do virtuálního „košíku“.

10 As 214/2022 · Nejvyšší správní soud · 14. 7. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6