10 Afs 145/2019 — Nejvyšší správní soud

10 Af 26/2019- 69 - text  14 10 Af 26/2019- [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: ZAGO s.r.o., IČO: 28741846 sídlem Cejl 40/107, Brno zastoupeného Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem, sídlem Moravské náměstí 690/15, Brno proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2019, čj. MPO-21298/19/31300/31000, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 31. 3. 2019, čj. MPO-21298/19/31300/31000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Ing. Jiřího Hory, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 5. 2019 a upřesněnou dne 29. 10. 2019 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2019, čj. MPO-21298/19/31300/31000 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Puncovního úřadu (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. R-1163/2018-Ko-4(dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně žalobci uložil pokutu ve výši 184 000 Kč za přestupky podle § 43 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a h) zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „puncovní zákon“). 3. Žalobce v podané žalobě pro případ, že by soud neshledal důvody pro zrušení Napadeného rozhodnutí, žádal, aby soud využil svého moderačního práva podle § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a uloženou pokutu snížil. 4. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 4. 2019. II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 5. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve uvedl, že správní orgán prvního stupně při kontrole společnosti Alza, a.s., IČO 270 82 440, dne 3. 8. 2018 zjistil, že mu žalobce, který je dodavatelem uvedené společnosti, neoznámil do 15 dnů od zahájení činnosti zákonem stanovené údaje a dále, že žalobce prodal uvedené společnosti stříbrné zboží bez platného úředního označení. Dále shrnul průběh kontrolního a přestupkového řízení se žalobcem s tím, že žalobce odmítal poskytnout inspektorovi správního orgánu prvního stupně potřebnou součinnost. 6. V odvolání proti Prvostupňovému rozhodnutí uznal žalobce své pochybení, pokud jde o přestupky podle § 43 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) puncovního zákona. Brojil pak především proti výši sankce, přičemž se domáhal přihlédnutí k nedbalostnímu jednání, nižší závažnosti přestupků (administrativní delikt) a k tomu, že jde o první pochybení žalobce, které již bylo napraveno. Zároveň žalobce odmítl, že by se dopustil přestupku neposkytnutí součinnosti podle § 43 odst. 2 písm. h) puncovního zákona. Zjištěný skutkový stav však nerozporoval. 7. Žalovaný s odkazem na pravidla pro ukládání správních trestů podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) uvedl, že nejpřísněji trestným je přestupek podle § 43 odst. 2 písm. a) puncovního zákona, za nějž lze uložit pokutu až do horní hranice 1 milionu Kč, která v důsledku ukládání pokut za více přestupků podle § 41 odst. 2 přestupkového zákona je zvýšena o polovinu. Jelikož byla žalobci uložena pokuta při dolní hranici zákonné sazby, nemůže jít podle žalovaného o pokutu nepřiměřeně přísnou. 8. Žalovaný v rámci přezkumu Prvostupňového rozhodnutí konstatoval, že porušení zákona žalobcem bylo prokázáno, a pokud jde o neposkytnutí součinnosti, do data vydání Prvostupňového rozhodnutí nebyly požadované doklady (o druhu kovu, ryzosti a hmotnosti šperků) správnímu orgánu prvního stupně žalobcem plně poskytnuty. 9. Ve vztahu k odůvodnění výše uložené pokuty žalovaný uzavřel, že správní orgán prvního stupně správně využil diskreční pravomoc danou mu zákonem. III. Žaloba 10. Žalobce v žalobě, kterou rozvedl a upřesnil podáním ze dne 29. 10. 2019, nejprve shrnul podstatu přestupků, které jsou mu kladeny za vinu. Tato svá pochybení uznal. Dále však uplatnil čtyři žalobní námitky. 11. Pod prvním žalobním bodem namítl, že jeho jednáním nedošlo k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 2 písm. h) puncovního zákona, neboť toto jednání nelze hodnotit jako neposkytnutí potřebné součinnosti a současně nevykazuje potřebnou míru společenské škodlivosti (nebezpečnosti). Žalobce uznal, že na první kontakt ze strany kontrolního orgánu nereagoval, neboť na výzvu neprodleně nekontaktoval telefonicky inspektora. Vyjádřil však přesvědčení, že to byl naopak inspektor správního orgánu prvního stupně jako úřední osoba, který postupoval v rozporu s právními předpisy, pokud odmítl převzít požadované doklady (desítky stránek listin), které mu žalobce dne 12. 11. 2018 fyzicky předkládal s tím, že žalobci sdělil, že mu tyto podklady má sám naskenovat a poslat datovou schránkou ve lhůtě do 19. 11. 2018. Požadavek inspektora měl žalobce za zjevně nepřiměřený a v rozporu se základními principy správního řízení a veřejné správy jako služby veřejnosti, konkrétně pak § 4 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce doplnil, že z časových důvodů nebyl schopen na takto nepřiměřený a neoprávněný požadavek inspektora reagovat. Podklady doložil až v rámci odvolacího řízení. Jednáním žalobce proto podle jeho názoru nebyly naplněny nejméně dva základní formální znaky přestupku podle § 43 odst. 2 písm. h) puncovního zákona, tedy objekt přestupku a jeho objektivní stránka. 12. Jako druhý žalobní bod žalobce uvedl, že žalovaný ani správní orgán prvního stupně nepřihlédly při rozhodování o výši sankce ke všem okolnostem, zejména pak k polehčující okolnosti, že žalobce bezprostředně po zjištění pochybení, spočívajících v neoznámení zákonem požadovaných registračních údajů a dále v prodeji 4 ks stříbrného zboží společnosti Alza a.s. bez platného úředního označení, bezodkladně zjednal nápravu a nedostatky odstranil (registrační povinnost splnil nejpozději dne 1. 8. 2018). V odůvodnění sankce podle žalobce zcela absentují úvahy o konkrétní výši ukládané sankce z hlediska kritérií, jež jsou určující pro určení druhu a výměry správního trestu tak, jak jsou vymezeny v § 37 přestupkového zákona. Proto je Napadené rozhodnutí dle názoru žalobce nepřezkoumatelné. 13. Pod třetím žalobním bodem tvrdil žalobce, že se žalovaný v Napadeném rozhodnutí nevypořádal dostatečně s odvolacími námitkami týkajícími se zjevné nepřiměřenosti uložené pokuty a poukazem žalobce na to, že jde o delikty administrativní povahy. Proto je dle názoru žalobce Napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné 14. Jako poslední, čtvrtý žalobní bod uvedl žalobce, že uloženou pokutu považuje za zcela nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání, jakož i možnostem a schopnostem žalobce. V této souvislosti rovněž namítl, že při rozhodování ve skutkově shodném případě byla uložena ekonomicky nepoměrně silnějšímu subjektu (Alza a.s.) pokuta v podstatně nižší výši (110 000 Kč). Opětovně odkazoval na zjednání nápravy, které provedl. Prodej 4 ks stříbrného zboží společnosti Alza a.s. bez platného úředního označení byl dle tvrzení žalobce v případě této komodity jeho prvním obchodem a tvořil zcela nepodstatnou část jeho činnosti, když odhadovaný čistý zisk z tohoto obchodního případu navíc činil jen cca 400 Kč. IV. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 15. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 2. 8. 2019 nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a zjištění v něm učiněná. 16. Pokud jde o první žalobní bod týkající se neposkytnutí součinnosti, žalovaný uvedl, že předložení příslušných dokladů v odvolacím řízení nemá za následek zánik odpovědnosti za přestupek, když příslušný skutek byl dokonán marným uplynutím lhůty stanovené v rámci kontroly. 17. Ve vztahu k druhému a třetímu žalobnímu bodu žalovaný konstatoval, že se s odvolacími námitkami žalobce v Napadeném rozhodnutí vypořádal s tím, že ani administrativní ani nedbalostní povaha pochybení nejsou polehčujícími okolnostmi. Nižší závažnost přestupků a první provinění žalobce bylo podle žalovaného zohledněno v tom, že pokuta byla uložena při dolní hranici zákonné sazby. 18. Pokud jde o nepřiměřenost výše pokuty namítanou pod čtvrtým žalobním bodem, žalovaný ke srovnání se sankcí uloženou společnosti Alza a.s. (110 000 Kč) uvedl, že žalobce se navíc dopustil ještě dalších dvou přestupků. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu pak žalovaný odmítl, že by uložená pokuta měla likvidační účinky, neboť byla uložena při dolní hranici zákonné sazby. Celkově pokutu ve výši 184 000 Kč považ