9 Ads 214/2018 — Nejvyšší správní soud

18 A 73/2020- 44 - text 8 18 A 73/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobce: I. G., státní příslušnost Ruská federace bytem X zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2020, č. j. MV-125517-5/SO-2020 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2020, č. j. MV-125517-5/SO-2020, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jako nepřípustné jeho odvolání proti: a) usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 10. 7. 2020, č. j. OAM-22334-9/ZM-2020 (dále též „usnesení o zrušení sdělení“), jehož výrokem I. bylo zrušeno sdělení o splnění podmínek požadovaných pro změnu zaměstnavatele podle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť bylo vydáno v rozporu s § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a výrokem II. bylo stanoveno, že účinky tohoto usnesení nastaly ke dni sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zamestnavatele; b) sdělení správního orgánu I. stupně ze dne 10. 7. 2020, č. j. OAM-22334-10/ZM-2020 (dále též „sdělení o nesplnění podmínek“), kterým bylo žalobci sděleno, že nesplňuje podmínky uvedené v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců pro zaměstnání na požadovaném pracovním místě. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve zrekapituloval průběh správního řízení. Uvedl, že dne 27. 4. 2020 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno oznámení žalobce o změně zaměstnavatele ve smyslu § 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců. Správní orgán I. stupně vydal dne 29. 4. 2020 sdělení o tom, že žalobce je držitelem platné zaměstnanecké karty a splňuje podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele. Následně však správní orgán I. stupně zjistil, že uvedené sdělení bylo vydáno v rozporu s § 42g odst. 8 zákona o pobytu cizinců a usnesením o zrušení sdělení ho zrušil. Správní orgán I. stupně vydal rovněž sdělení o nesplnění podmínek, jelikož dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky uvedené § v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců pro zaměstnávání na pracovním místě u zaměstnavatele N., neboť se jedná o odštěpný závod. 3. Žalobce se následně proti usnesení o zrušení sdělení a sdělení o nesplnění podmínek ze dne 10. 7. 2020 odvolal. Žalobce v odvolání namítal, že je třeba sdělení považovat za rozhodnutí ve smyslu § 67 a násl. správního řádu. Rovněž namítal, že zaměstnavatelem je i odštěpný závod dle § 3 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kromě toho měl správní orgán I. stupně vyzvat žalobce k odstranění vad jeho žádosti. 4. Žalovaná zamítla odvolání žalobce jako nepřípustné. Shledala, že jak usnesení o zrušení sdělení, tak sdělení o nesplnění podmínek, byly vydány dle části čtvrté správního řádu, nejedná se tedy o rozhodnutí, která by byla vydána ve správním řízení. Žalovaná uvedla, že správní orgán I. stupně je povinen sdělil splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele v krátké 30 denní lhůtě ode dne učinění oznámení. Správní orgán nezahajuje řízení, veškeré podklady pro posouzení oznámení změny zaměstnavatele je povinen oznamovatel předložit současně s oznámením, provádění důkazů se nepředpokládá. Dle názoru žalované usnesení o zrušení sdělení ani sdělení o nesplnění podmínek nenaplňují formální ani materiální znaky správního rozhodnutí. Žalovaná k tomu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016, č. j. 30 A 13/2016 - 41. Žalovaná proto zamítla odvolání žalobce jako nepřípustné. Dodala, že dne 28. 7. 2020 bylo žalobci oznámeno, že podmínky stanovené v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců na pracovním místě vývojář webu a multimédií u zaměstnavatele N., odštěpný závod, jsou splněny. III. Žaloba 5. Žalobce v podané žalobě namítal, že sdělení o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele vydané dle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců vykazuje veškeré znaky správního rozhodnutí podle § 67 odst. 1 správního řádu. Dle žalobce je třeba formu sdělení posuzovat materiálně, z hlediska jeho skutečné povahy. Jedná se o akt správního orgánu, kterým se v určité věci zakládá, mění nebo ruší, popř. ohlašuje, že oznamovatel práva nebo povinnosti má nebo nemá. V daném případě, že držitel zaměstnanecké karty je oprávněn změnit svého zaměstnavatele. Dále sdělení obsahuje výrok, odůvodnění a poučení (byť nesprávné). Vydání sdělení je výsledkem formalizovaného procesu. 6. Dle žalobce má sdělení vážné dopady do jeho právní sféry. Žalobce je oprávněn podat oznámení pouze ve lhůtě 60 dnů následujících po ukončení jeho pracovního poměru, po jejím uplynutí zaměstnanecká karta zaniká ex lege. Během této doby musí najít nového zaměstnavatele, který musí oznámit volné pracovní místo, které je možné obsadit cizincem teprve po 30 dnech. Následně oznámí změnu zaměstnavatele, o které Ministerstvo vnitra rozhodne do 30 dnů. Pokud v oznámení učiní chybu, je mu vydáno sdělení, kterým je změna zaměstnavatele zamítnuta. Oznamovatel pak zpravidla nestíhá v době platnosti jeho zaměstnanecké karty učinit oznámení o nové změně zaměstnavatele a jeho zaměstnanecká karta zaniká ex lege. Sdělení tak dle žalobce může mít závažné důsledky pro jeho soukromý a rodinný život. Žalobce k tomu dodal, že opakované oznámení mohl učinit v důsledku čl. IV bodu 3 usnesení vlády ze dne 30. 4. 2020, kterým byl po dobu nouzového stavu přerušen běh doby, ve které zaniká platnost zaměstnanecké karty. 7. Podle názoru žalobce není lhůta 30 dnů pro vydání sdělení z hlediska jeho právní povahy relevantní. Navíc se jedná o lhůtu z hlediska správního řízení zcela standardní. Není přitom nutné, aby zákon o pobytu cizinců stanovil, že se o oznámení změny zaměstnavatele vede správní řízení. Naopak zákon o pobytu cizinců stanoví v § 168 odst. 1 písm. a), ve kterých případech se správní řízení nevede, přičemž § 42g tam uveden není. K oznámení o změně zaměstnavatele se připojují přílohy a dokazování je prováděno listinnými důkazy. 8. Navíc je dle žalobce správní rozhodnutí jedinou formou správního aktu, který vyhovuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/98/EU o jednotném postupu při vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí (dále jen „Směrnice“). Postup uplatňovaný při vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení dle části čtvrté správního řádu nevyhovuje procedurálním požadavkům stanoveným Směrnicí. Žalobce konkrétně odkázal na čl. 5 odst. 4 Směrnice týkající se výzvy k odstranění vad žádosti. Zmíněné ustanovení bylo v případě žalobce porušeno, neboť nebyl vyzván k odstranění vad dokumentů připojených k žádosti, přestože byly odstranitelné. Rovněž byl porušen čl. 8 odst. 2 Směrnice, který stanoví možnost podat opravný prostředek. 9. Žalovaný dále uvedl, že přílohou oznámení o změně zaměstnavatele doložil pracovní smlouvu na budoucí pracovní pozici, ve které byl jako zaměstnavatel uveden N., odštěpný závod. Dle správního orgánu I. stupně nemá odštěpný závod subjektivitu, a proto je pracovní smlouva neplatná. Žalobce je nicméně toho názoru, že je třeba aplikovat § 3 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, dle nějž se za zaměstnavatele považuje i odštěpný závod. Pracovní smlouva tak byla uzavřena platně. Z hlediska soukromoprávního je vedoucí odštěpného závodu oprávněn zastupovat samotnou společnost ve všech věcech týkajících se odštěpného závodu. 10. Žalobce s ohledem na uvedené navrhnul, aby soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil. IV. Vyjádření žalované 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaná zopakovala, že usnesení o zrušení sdělení a sdělení o nesplnění podmínek byly vydány dle části čtvrté správního řádu, nejedná se tedy o rozhodnutí, která by byla vydána ve správním řízení. Sdělení je vydáváno v krátké lhůtě, nevede se řízení, veškeré podklady je povinen předložit oznamovatel, provádění důkazů se nepředpokládá. 12. Žalovaná dodala, že se od 31. 7. 2019 změnil institut oznámení změny zaměstnavatele, neboť byla tzv. žádost o změnu zaměstnavatele, o které bylo vedeno správní řízení, nahrazena tzv. oznámením o změně zaměstnavatele, o kterém se správní řízení nevede. Žalovaná tak dospěla k závěru, že je třeba odvolání žalobce jako nepřípustné zamítnout. 13. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. V. Posouzení věci Městský