2 Afs 304/2018 — Nejvyšší správní soud

5 Af 31/2014- 1064 - text 52 5 Af 31/2014 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudkyň JUDr. Evy Pechové a Mgr. Martiny Weissové ve věci žalobce proti žalovanému WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci, IČ: 257 80 450 Se sídlem Kamenná 835/13, Štýřice, Brno zastoupený advokátem JUDr. Liborem Němcem Ph.D., se sídlem Husova 240/5, Praha 1 Česká národní banka se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Bankovní rady České národní banky ze dne 19. 6. 2014, č. j. 2014/7620/CNB/110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým Bankovní rada České národní banky (dále jen „žalovaný“) zamítla jeho rozklad proti rozhodnutí České národní banky (dále též „ČNB“ či „prvostupňový správní orgán“) ze dne 4. 4. 2014, č. j. 2014/3539/570, sp. zn. Sp/2013/148/573, jímž bylo ve výroku pod bodem (A) žalobci dle § 28 odst. 1 písm. f) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o družstevních záložnách“), ke dni nabytí právní moci rozhodnutí odejmuto povolení působit jako družstevní záložna. Výrokem pod bodem (B) prvostupňový správní orgán žalobci uložil, aby se počínaje dnem doručení rozhodnutí až do jeho právní moci zdržel ve výroku pod body (i) až (vi) vypočtených činností a zároveň konstatoval, že činnost žalobce vykázala: (i) nedostatky v činnosti družstevní záložny podle § 28 odst. 3 písm. c) a h) zákona o družstevních záložnách tím, že žalobce uzavřel dne 16. 7. 2010 smlouvu o Úvěru č. 2210-21429 se společností SOLECRON PRO s.r.o., IČO 283 53 811; dne 2. 8. 2010 smlouvu o Úvěru č. 2210-21435 se společností Bubble dolce Raffaelo, s.r.o., IČO 282 54 627; dne 11. 8. 2010 smlouvu o Úvěru č. 2210-21442 se společností X – CASE s.r.o., IČO 289 79 630; dne 17. 9. 2010 smlouvu o Úvěru č. 2210-21452 se společností Formicida Consulting, s.r.o., IČO 284 25 839; dne 24. 3. 2011 smlouvu o Úvěru č. 3100000618 se společností MANTER s.r.o., IČO 289 80 476; dne 1. 8. 2011 smlouvu o Úvěru č. 3100000837 se společností VLK Invest s.r.o., IČO 248 40 181 a na základě uvedených úvěrových smluv poskytl žalobce peněžní prostředky za účelem, aby R. J. dne 30. 7. 2010; O. S. dne 30. 8. 2010, O. B., dne 16. 9. 2010, P. M. dne 20. 12. 2010, P. M., dne 26. 4. 2011 a R. N. dne 14. 12. 2011 splatili další členské vklady vložené do základního kapitálu žalobce (dále též „první vytýkané jednání“ či „finanční asistence“), čímž porušil zákaz poskytnout úvěr za účelem splacení dalšího členského vkladu dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o družstevních záložnách ve spojení s § 11 odst. 3 téhož zákona provedený § 193 odst. 3 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění rozhodném (dále jen „vyhláška č. 123/2007 Sb.“); (ii) nedostatky v činnosti družstevní záložny podle § 28 odst. 3 písm. b) a h) zákona o družstevních záložnách tím, že žalobce svým jménem a na vlastní účet - dne 9. 2. 2011 koupil a dne 9. 8. 2012 předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTEPH008 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; - dne 25. 2. 2011 koupil a dne 25. 8. 2011 předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE277 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE278 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE279 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; a současně na vlastní účet - prostřednictvím společnosti Clair de Lune s.r.o., IČO 290 40 469, koupil dne 25. 2. 2011 a dne 24. 2. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTEPH009 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti CRN Praha 1 s.r.o., IČO 290 53 129, koupil dne 4. 3. 2011 a dne 2. 3. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTEPH010 v nominální hodnotě 75 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti Rowlings Comps.r.o., IČO 247 69 061, koupil dne 9. 9. 2011 a dne 9. 3. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE530 v nominální hodnotě 100 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti KLARI.NET s.r.o., IČO 247 61 583, koupil dne 16. 9. 2011 a dne 16. 3. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE541 v nominální hodnotě 100 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti Tapovan s.r.o., IČO 290 21 791, koupil dne 22. 9. 2011 a dne 22. 3. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTPE542 v nominální hodnotě 100 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti Etilia s.r.o., IČO 241 96 380, koupil dne 20. 3. 2012 a dne 20. 9. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTJTPC000767 nominální hodnotě 100 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti Office World s.r.o., IČO 247 25 340, koupil dne 27. 3. 2012 a dne 27. 9. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTJTPC000771 nominální hodnotě 100 mil. Kč; - prostřednictvím společnosti Landino s.r.o., IČO 241 69 803, koupil dne 6. 4. 2012 a dne 5. 10. 2012 vlastním jménem předložil k proplacení směnku označenou JTBPCZPPXXXJTJTPC000783 nominální hodnotě 100 mil. Kč; čímž žalobce porušil vůči společnosti JαT Private Equity B.V., se sídlem Amsterdam, Weteringschans 26, Nizozemské království a vůči společnosti Energetický a průmyslový holding, a.s., IČO 283 56 250, povinnost dodržovat limit angažovanosti investičního portfolia stanovenou v § 11 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 3 zákona o družstevních záložnách provedeným § 181 odst. 1, 6 vyhlášky č. 123/2007 Sb. (dále též „limity angažovanosti ve vztahu k směnečným obchodům“), a zároveň povinnost stanovenou § 1 odst. 5 písm. a) zákona o družstevních záložnách vykonávat pouze činnosti stanovené zákonem o družstevních záložnách upřesněnou v § 3 odst. 2 písm. e) zákona o družstevních záložnách stanovující zákaz obchodovat s cennými papíry nepřijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu (dále též „nezákonné obchody se směnkami“). 2. Žalovaný žalobou napadené rozhodnutí odůvodnil tak, že se zcela ztotožnil jak se zjištěným skutkovým stavem, tak s právním posouzením věci prvostupňovým správním orgánem. S jednotlivými rozkladovými námitkami se vypořádal následujícím způsobem. Nárok žalobce na zajištění jeho přítomnosti na jednání rozkladové komise odmítlas tím, že zasedání komise není ústním jednáním dle § 49 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění rozhodném (dále jen „správní řád“), nýbrž poradou o návrhu, jenž bude předložen žalovanému. Žalobce tudíž nemá právní nárok účastnit se této porady. Žalovaný nesouhlasil ani s požadavkem žalobce na seznámení se se složením rozkladové komise, neboť informace o jejím složení je veřejně dostupná na webových stránkách žalovaného. K námitkám žalobce mířícím proti provedenému dokazování v řízení uvedl, že žalobci bylo v oznámení o zahájení správního řízení sděleno, jaká porušení zákonných povinností jsou mu kladena za vinu; zpřístupněním spisu byl informován o podkladech, které správní orgán v dané věci nashromáždil. Tudíž výzva k seznámení se s podklady pro rozhodnutí, pak má dle § 51 odst. 2 správního řádu stejnou funkci, jako předchozí vyrozumění o provedení úkonu; jako nelogické odmítl výtky žalobce, že nebyl vyrozuměn o tom, že si správní orgán hodlá číst listiny a že o tomto nevypracoval protokol. Žalovaný připomněl, že prvostupňový správní orgán provedl čtyři ústní jednání, během nichž měl žalobce příležitost vyjádřit se k podkladům obsaženým ve správním spise. Ve vztahu k námitkám sporujícím notářské zápisy, z nichž bylo v řízení vycházeno, žalovaný odkázal na příslušné pasáže prvostupňového rozhodnutí a setrval na závěru, že notářské zápisy byly správně posouzeny jako listinné důkazy a ve vazbě na další důkazní podklady (vysvětlení podaná na Policii ČR, převody finančních prostředků, účetní závěrky, přístupy do internetového bankovnictví a datové schránky) je vyhodnotil jako věrohodné. Tudíž pokládal za nadbytečné jejich věrohodnost ověřovat svědeckými výslechy. 3. Žalovaný se vyjádřil k námitkám žalobce směřujícím proti právnímu posouzení vytýkaného jednání - finanční asistence tak, že jej prvostupňový správní orgán správně posuzoval dle právní úpravy účinné v době, kdy se jej žalobce dopustil. Odkázal na právní úvahy prvostupňového orgánu týkající se právního posouzení jednání žalobce, kromě závěru, že zákaz poskytování úvěrů na splacení dalších členských vkladů vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 575/2013. Konstatoval, že v rozhodné době, tj. v době, kdy žalobce poskytoval úvěry na splacení dalších členských vkladů, byl účinný zákon o družstevních záložnách; vyhláška č. 123/2007 Sb.