4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

11 A 143/2021- 61 - text 8 11 A 143/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Funebralis s.r.o., IČO 07370083 sídlem Sovova 507/5, 186 00 Praha 8 proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Štěpánská 796/44, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované z 18. 6. 2021, čj. ČOI 82503/21/O100/1000/Krč/Št takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se na soud obrátila, protože nesouhlasí s pokutou, která jí byla udělena v souvislosti s jejím podnikáním. To spočívá, zjednodušeně řečeno, ve zprostředkování pohřebních služeb. Žalobkyně se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, protože má za to, že bylo rozhodnuto nesprávně na základě špatného zjištění stavu věci žalovanou. II. Dosavadní průběh 2. Česká obchodní inspekce, inspektorát pro Středočeský kraj a Hl. město Prahu, provedl u žalobkyně kontrolu a kontrolní nákup. Zjištěné skutečnosti sepsal správní orgán prvního stupně do protokolu o kontrole z 2. 6. 2020 ve znění dodatku z 22. 9. 2020. 3. Inspektorát 17. 12. 2020 oznámil žalobkyni, že s ní zahájil správní řízení ve věci podezření ze spáchání přestupků dle § 24 odst. 1 písm. a) a odst. 7 písm. k), l) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 4. Přestupku dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele se dopustila tím, že ve svých Obchodních podmínkách jednoznačné neinformovala o právu na odstoupení od smlouvy. Přestupku dle § 24 odst. 7 písm. l) citovaného zákona se dopustila tím, že v Obchodních podmínkách informovala spotřebitele o tom, že právo z vadného plnění může uplatnit na adrese provozovny, ač ji neměla. Přestupku dle § 24 odst. 7 písm. m) citovaného zákona se dopustila tím, že neposkytla spotřebiteli informace o subjektu mimosoudního řešení sporů. Přestupku dle § 24 odst. 7 písm. k) citovaného zákona se dopustila tím, že neuváděla cenu některých služeb na svých internetových stránkách funebralis.cz. Přestupku dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu se dopustila tím, že nevytvořila podmínky pro výkon kontroly a neposkytla potřebnou součinnost. 5. Žalobkyně 15. 1. 2021 podala inspektorátu vysvětlení. Mimo jiné argumentovala, že k poškození spotřebitele nedošlo a že zjištěné nedostatky, se kterými souhlasila, již napravila. 6. Inspektorát vydal 17. 3. 2021 ve věci rozhodnutí čj. ČOI 39244/21/1000, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání výše uvedených přestupků a uložil jí pokutu ve výši 60 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. V odůvodnění odkázal na protokol o kontrole a uvedl, že se jedná o tzv. ohrožovací přestupky, u kterých k naplnění skutkové podstaty nemusí dojít k poškození spotřebitele, ale postačuje pouhé ohrožení chráněného zájmu. Dále uvedl, že následná náprava protiprávního stavu žalobkyní nemá vliv na postih, jelikož se týká stavu minulého. Naopak, kdyby žalobkyně nápravu nesjednala, vystavovala by se nebezpečí dalšího postihu. 7. Žalobkyně se proti rozhodnutí 1. 4. 2021 odvolala. Uvedla, že došlo k porušení základních principů správního řízení a že se státní úředníci stali nástrojem konkurenčního boje a zneužili veřejnou moc. Pokutu považuje za nespravedlivě vysokou, neboť pro ni má likvidační charakter. 8. Inspektorát následně vyzval žalobkyni k předložení dokladů osvědčujících její současnou ekonomickou situaci. Na to žalobkyně reagovala zasláním výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2019 – účelové členění a vybranými údaji z výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2020 – druhové členění. 9. Žalovaná napadeným rozhodnutím změnila rozhodnutí inspektorátu tak, že vypustila přestupek dle kontrolního řádu, uloženou pokutu snížila na 50 000 Kč a prodloužila lhůtu splatnosti pokuty a nákladů řízení. Ve zbytku rozhodnutí potvrdila a odvolání zamítla. Neshledala, že by došlo k porušení základních principů správního řízení. Došla však k závěru, že žalobkyně nespáchala přestupek dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu, a proto uvedený skutek z příslušné části výroku rozhodnutí vypustila. K výši pokuty uvedla, že pro žalobkyni není likvidační a že má prostředky, kterých může využít k obstarání financí na zaplacení pokuty. III. Žalobní argumentace 10. Žalobkyně je přesvědčená, že žalovaná vůči ní postupovala podjatě, šikanózně a účelově a porušila základní zásady správního řízení. Namítá, že žalovaná rozhodla nezákonně, a navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil v plném rozsahu, případně aby zrušil výrok o výši pokuty. 11. Žalobkyně v žalobě formulovala v zásadě tři žalobní body. V prvním bodě popisuje porušení základních principů správního řízení. Ve druhém bodě rozporuje spáchání jednotlivých přestupků. Ve třetím napadá výši pokuty pro její likvidační charakter. 12. Žalobkyně uvádí, že žalovaná porušila základní principy správního řízení. Zásadu legality tím, že místo ochrany spotřebitele hájila zájmy konkurenčního subjektu. Zásadu ochrany práv nabytých v dobré víře tím, že zasahovala více, než bylo nezbytné, neboť se stala nástrojem konkurenčního boje. Podnět ke kontrole byl podán i jiným orgánům veřejné moci, které žádná porušení neshledaly. Zásadu materiální pravdy tím, že nezjistila spolehlivě skutkový stav, ani základní právní skutečnosti a nerozlišuje mezi poskytováním a zprostředkováním služeb. Zásadu poučovací tím, že žalobkyni neupozornila na chybějící větu v Obchodních podmínkách. Zásadu rychlosti a hospodárnosti tím, že rozhodnutí vydala až po 20 měsících. Zásadu rovnosti a nestrannosti tím, že se úředníci chovali arogantně, vyvolávali atmosféru tlaku a snažili se způsobit maximální škodu. Zásadu ultima ratio tím, že ihned přistoupila k represi, která by měla být až druhořadou. 13. Ve druhém bodě se žalobkyně vypořádává s jednotlivými přestupky. Nesouhlasí s tím, že by se dopustila nekalé obchodní praktiky a namítá, že žalovaná nedostatečně specifikovala, jaké ustanovení Obchodních podmínek bylo zavádějící. Ustanovení § 1924 a § 2106 odst. 2 (v žalobě chybně uveden jako § 2016) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neuvádí informační povinnost. Zřízení provozovny není povinné a žalobkyně namítá, že eventuální reklamace se uplatní u zprostředkované pohřební služby v provozovně a ne u ní jako u zprostředkovatele. Žalovaná porušila § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, tím, že nezastavil řízení, přestože věděla, že došlo k vydání pravomocného rozhodnutí jiným správním orgánem. Namítá, že se na ní jako na zprostředkovatele povinnost uvedení zdroje mimosoudního řešení sporů nevztahuje. Prohlašuje, že uvádí plně transparentní ceny za poskytované služby. 14. V třetím bodu uvedla, že by soud měl alespoň zrušit výrok napadeného rozhodnutí o pokutě. Žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) z 20. 4. 2010, čj. 1 As 9/2008-133, č. 2092/2010 Sb. NSS, z něhož citovala. Dále odkázala na rozsudky zdejšího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 2. 3. 2016, čj. 65 Ad 13/2014-50. Uvedla, že výše pokuty mnohonásobně přesahuje průměrnou výši a modus udělovaných pokut, a žalovaná tak jednala viditelně podjatě a účelově. Žalovaná navíc žalobkyni nepoučila o možnosti podat správní žalobu. IV. Vyjádření žalované 15. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. 16. Postup správních orgánů nebyl podjatý, šikanózní či účelový. Fakt, že podnět k zahájení kontroly podal konkurenční subjekt, je nepodstatný. K zahájení řízení je třeba, aby bylo během kontroly zjištěno vadné jednání subjektu, které lze kvalifikovat jako porušení povinnosti kontrolované osoby. Správní orgán pak postupuje z úřední povinnosti. K posouzení a kvalifikaci zjištěného žalobkynina jednání není podstatné, že jiné orgány veřejné moci pochybení neshledaly, ale pouze věcná příslušnost žalované k řízení. Správní řízení bylo zahájeno 8. 12. 2020 a rozhodnutí ve věci vydal orgán v prvním stupni 17. 3. 2021, nešlo tedy o 20 měsíců, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaná jak při kontrole, tak i během správního řízení postupovala v souladu s příslušnými právními předpisy. 17. K jednotlivým přestupkům žalovaná odkázala na odůvodnění rozhodnutí v obou instancích, kde jsou přestupky detailně popsány a právně kvalifikovány. Žalovaná neporušila § 66 odst. 2 správního řádu, jelikož v řízení nenastala žádná ze situací, která by vyžadovala zastavení řízení. 18. Žalovaná je přesvědčena, že výše uložené pokuty je adekvátní. Údaje doložené žalobkyní nepotvrzují, že by pro ni částka byla likvidační. V žalobě uvedené údaje o ukládaných pokutách jsou nepodložené a irelevantní. Žalovaná nemá povinnost uvádět poučení o možnosti podání správní žaloby. Povinná je pouze poučit o možnosti odvolání, což učinila. 19. Žaloba neobsahuje dle žalované žádné nové skutečnosti či argumenty, které by byly relevantní pro revizi napadeného