8 As 167/2020 — Nejvyšší správní soud

11 A 28/2017- 331 - text 14 pokračování 11A 28/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: ZELENÝ SPORT s. r. o., sídlem Slatina 116, 566 01 Slatina zastoupená MUDr. Mgr. Ivanem Langerem, advokátem sídlem Purkyňova 2, Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 – Staré Město o žalobách proti rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 21. 12. 2016, č. j. MPO 26847/16/10200/01000, č. j. MPO 26855/16/10200/01000, č. j. MPO 26908/16/10200/01000, č. j. MPO 26976/16/10200/01000, č. j. MPO 26978/16/10200/01000, č. j. MPO 26990/16/10200/01000, č. j. MPO 27107/16/10200/01000, č. j. MPO 27166/16/10200/01000, č. j. MPO 27225/16/10200/01000, č. j. MPO 27303/16/10200/01000, č. j. MPO 27329/16/10200/01000, č. j. MPO 27716/16/10200/01000, č. j. MPO 27839/16/10200/01000, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví označených rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 21. 12. 2016, kterými byly zamítnuty rozklady proti rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 22. 8. 2016 o pozastavení čerpání licencí pro provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem podle § 19 odst. 2 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem“). Posledním rozhodnutím žalovaný, rovněž na návrh Ministerstva vnitra, podle § 8d odst. 1 zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kontrole obchodu“), pozastavil žalobkyni na dobu nezbytně nutnou čerpání povolení k vývozu. 2. K pozastavení čerpání licencí došlo na základě návrhu Ministerstva vnitra jako dotčeného orgánu, důvodem pak bylo v první řadě zahájení trestního stíhání statutárního orgánu žalobkyně, a to jejího jednatele M. R. staršího. Trestní stíhání bylo zahájeno pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), a pro trestný čin provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 trestního zákoníku. Žalovaný přihlédl k tomu, že se jedná o trestné činy přímo související s činnostmi, k nimž by žalobkyni opravňovalo využívání udělených licencí. Za nerozhodný pak považoval zánik funkce jednatele – M. R. st. - ke dni 1. 6. 2016. M. R. st. měl totiž nadále vliv na chod žalobkyně, a to s ohledem na majetkovou a personální propojenost žalobkyně a společností Zelený Sport Defence s. r. o. a MULTIAGRO v. o. s. Tento závěr byl potvrzen i tím, že osoba bývalého jednatele nadále vystupovala za žalobkyni vůči Krajskému ředitelství Policie Pardubického kraje. 3. Žalovaný poukázal na svou povinnost v rámci správního řízení posuzovat, zda by udělení licence nebylo v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky. Za rozhodující žalovaný nepovažoval fakt, že M. R. st. i statutární orgán jsou držiteli dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby vydané Národním bezpečnostním úřadem. Konkrétní posouzení žádostí či obchodních transakcí se totiž neomezuje na posouzení bezúhonnosti žadatele, resp. zúčastněných fyzických osob, nýbrž se opírá o posouzení všech dostupných informací a aspektů týkajících se žádosti žadatele, včetně informací zpravodajského a operativního charakteru relevantních z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti. V této souvislosti žalovaný shledal zásadním fakt, že v sídle všech tří výše uvedených společností bylo kontrolami Policie ČR prokázáno pochybení v souvislosti s nakládáním se zbraněmi, municí a výbušninami. V budovách zkolaudovaných jako kravín či v jiných zemědělských stavbách využívaných jako společné sklady i společnostmi MULTIAGRO a ZELENÝ SPORT bylo v rozporu se zákonem skladováno velké množství materiálu, a to zbraně kategorie A, B, C, střelivo, stovky tisíc kusů munice, včetně protitankových a protipěchotních min, výbušniny a bezdýmný střelný prach. Stav zabezpečení objektu byl naprosto nevyhovující požadavkům zákona o zbraních, byly nalezeny zbraně, které v rozporu se zákonem nebyly vedeny v Centrálním registru zbraní, naopak nebyly nalezeny zbraně, které podle centrálního registru na místě být měly apod. Byť byl po zjištění těchto závažných pochybení vydán společnosti MULTIAGRO v. o. s. Slatina souhlas se změnou užívání předmětné stavby k novému účelu, jde tato skutečnost spíše k tíži žalobkyně, neboť před vydáním tohoto souhlasu zbraně a munici skladovala v rozporu s právními předpisy. Rovněž z rozporů mezi výpovědí M. R. st. a zjištěními Policie ČR vyplývají pro žalovaného oprávněné pochybnosti, zda je žalobkyně za dané situace schopna plně zajistit, že nebude ohrožovat bezpečnostní zájmy České republiky, tedy ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochranu obyvatelstva. 4. Žalovaný odkázal na závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v němž je uvedeno, že poznatky týkající se mj. závažných nedostatků v evidenci zbraní střeliva a munice a v zabezpečování objektů, v nichž je zboží skladováno, jakož i jiné nesrovnalosti v činnosti společností ovládaných manžely R., odůvodňují závěr o ohrožení veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, mj. i proto, že díky nim dochází ke vzniku značného prostoru pro kriminální činnost, k vytváření podmínek pro přechod zbraní do nelegální sféry, a tím i ke vzniku nebo podpoře podmínek pro páchání trestné činnosti. Nesouhlasné závazné stanovisko pak bylo podle žalovaného odůvodněno v mezích § 16 odst. 1 písm. b) zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem na základě bezpečně zjištěných skutečností. 5. Jde-li pak o vyjádření Ministerstva vnitra, která byla podkladem pro rozhodnutí, žalovaný konstatoval, že jsou od prvotních návrhů na pozastavení čerpání licencí až do okamžiku jeho rozhodování konzistentní s tím, že tato vyjádření byla opakovaně potvrzena ministrem vnitra v přezkumných řízeních. Žalovaný obdržel dne 19. 10. 2016 vyjádření Ministerstva vnitra ze dne 18. 10. 2016, č. j. MV-132303-7/OBP-2016, k podnětům žalobkyně na zrušení rozhodnutí o pozastavení čerpání licencí, v němž Ministerstvo vnitra neshledalo důvod k podání návrhů na zrušení rozhodnutí o pozastavení čerpání licencí, neboť takové opatření je nadále nutné z důvodu ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Žalovaný rovněž obdržel vyrozumění Ministerstva vnitra o způsobu vyřízení podnětů k přezkumu jeho závazných stanovisek, z nichž se podává, že přezkumná řízení zahájena nebyla. 6. K námitce žalobkyně, že žalovaný postupuje ve zcela shodných věcech odlišně, s poukazem na případy společností EXCALIBUR ARMY s. r. o. a REAL TRADE PRAHA a.s., žalovaný poukázal na § 50 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V souladu s tímto ustanovením musí vycházet i ze skutečností známých správnímu orgánu z jeho úřední činnosti k osobě žalobkyně. Totožnost nebo obdobnost případu přitom nemůže být dána pouhým podáním žádosti podle téhož zákona, nezbytné je posuzovat veškeré okolnosti každého konkrétního řízení, které byly v uvedených případech diametrálně odlišné. Se zásadou legitimního očekávání účastníka řízení souvisí zásada materiální pravdy, zakotvená v § 3 správního řádu a rozvedená v § 50 odst. 3 správního řádu, podle níž je správní orgán povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V daném případě lze veřejný zájem konkretizovat jednak jako povinnost chránit společnost i základní práva jednotlivců, jednak jako zájem na ochraně dodržování mezinárodních závazků České republiky. Česká republika ratifikovala Smlouvu o obchodu se zbraněmi, která státu ukládá povinnosti v oblasti zahraničního obchodu se zbraněmi, přičemž klade důraz na eliminaci byť jen potencionálního rizika narušení bezpečnosti nebo možnosti k takovému narušení přispět. Mezinárodní závazek je veřejným zájmem, v souladu s ním je pak i rozhodnutí, jimiž byla pozastavena čerpání licencí. 7. Bezpečnostní strategii České republiky, která byla schválena vládou České republiky v roce 2015, neshledal žalovaný pro posouzení věci relevantní. Žalovaný uzavřel, že trestní stíhání M. R. st. a existence výše uvedených skutečností znamenajících v různém stupni ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky považuje za ucelený řetězec skutečností znamenajících možnost ohrožení veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Tím byl zároveň naplněn i zákonný důvod pro pozastavení čerpání licence podle § 19 odst. 2 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. II. Žaloba a Vyjádření žalovaného, replika žalobce 8. Žalobkyně v žalobě namítala nezákonnost žalobou napadených