3 As 95/2016 — Nejvyšší správní soud

15 A 65/2019- 70 - text 23 15 A 65/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Albert Česká republika, s.r.o. (dříve AHOLD Czech Republic, a.s.) IČO: 440 12 373 se sídlem Radlická 117, Praha 5 zastoupený advokátkou JUDr. Ivanou Syrůčkovou se sídlem Plzeňská 4, Praha 5 proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Květná 15, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2019, č.j. SZPI/AB182-359/2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Průběh řízení a obsah napadeného rozhodnutí 1. Rozhodnutím ze dne 30. 8. 2018, č. j. SZPI/AB182-355/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze (dále jen „SZPI“), shledala (I. výrokem), že žalobce spáchal celkem 221 přestupků na úseku potravinového práva a uložila žalobci úhrnnou pokutu dle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „zákon o potravinách“) ve výši 19 400 000 Kč a dále povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 5 395 Kč (II. výrok), náklady dodatečné kontroly ve výši 15 000 Kč (III. výrok) a náklady řízení ve výši 1 000 Kč (IV. výrok). 2. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný: - výrokem 1. dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) změnil část výroku I. prvostupňového rozhodnutí ve věci přestupku souvisejícího s potravinami KLOBÁSA XL a PEČENÉ SÝROVÉ TYČINKY tak, že nově zněla právní kvalifikace skutku: „Obviněný tak tím, že viditelně nezpřístupnil snadno čitelnou informaci o konkrétní látce podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 porušil § 9a odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., potažmo čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011, čímž spáchal přestupek dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 180/2016 Sb., s účinností do 31. 3. 2017“; - výrokem 2. dle § 90 odst. 1 písm. c) správní řádu změnil úvodní větu výroku skutku, která původně zněla „V době kontroly dne 7. 3. 2017 bylo zjištěno, že 10 komodit nebaleného ovoce a zeleniny, které byly uváděny na trh v úseku ovoce a zeleniny, nebyly značeny informací o zemi původu“ tak, že následně zněla „V době kontroly dne 19. 10. 2017 bylo zjištěno, že 5 komodit nebaleného ovoce a zeleniny, které byly uváděny na trh v úseku ovoce a zeleniny, nebyly značeny informací o zemi původu“; - výrokem 3. dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu přistoupil ke snížení uložené pokuty na 17 500 000 Kč; - výrokem 4. dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu přistoupil ke změně výroku II. prvostupňového rozhodnutí, tj. ke snížení částky související s povinností uhradit náklady laboratorního rozboru na 5 298 Kč; - výrokem 5. dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil poslední odstavec výrokové části prvostupňového rozhodnutí týkající se způsobu úhrady, kdy celková částka byla snížena z 19 421 395 Kč na částku 17 521 298 Kč; - výrokem 6. dle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil ve zbytku prvostupňové rozhodnutí. 3. Žalobce se žalobou domáhal přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí. Konkrétně brojil proti výrokům 3., 5. a 6. napadeného rozhodnutí. Zároveň navrhl moderaci výše uložené sankce. II. Obsah žaloby 4. V podané žalobě žalobce prvním žalobním bodem brojil proti nedostatečně a nesprávně zjištěnému skutkovému stavu a nesprávnému právnímu posouzení věci. V rámci tohoto žalobního bodu namítal porušení § 2 odst. 3 ve spojení s § 3 správního řádu. Žalovaný hodnotil skutkový stav výlučně na základě písemných důkazů, aby však byl zjištěn bez důvodných pochybností, je nutné další dokazování. Daným postupem, stejně jako nenařízením ústního jednáním a provedením důkazů mimo ústní jednání správní orgány porušily zásadu vyšetřovací. Veškerou iniciativu ve vyhledávání důkazů svědčících ve prospěch žalobce nechali na něm. V případě, že žalobce nerozporoval zjištění popsaná v protokolech o kontrole, správní orgány samy ničeho v tomto smyslu nekonaly. Žalobce v odvolání tvrdil, že prostřednictvím důkladného proškolení personálu vynakládá maximální možnou snahu k prevenci přičítaných pochybení a většina z přičítaných pochybení je důsledkem individuálních chyb na straně personálu. Nařízení ústního jednání by mu umožnilo zprostit se odpovědnosti v případě mnoha přičítaných přestupků z důvodů předjímaných § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „přestupkový zákon“), když by mu byl poskytnut prostor svědeckou výpovědí zaměstnanců prokázat, že učinil nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku a vykonával povinnou a potřebnou kontrolu nad svým personálem. K tomu však žalobce prostor se stručným poukazem na objektivní odpovědnost za přičítané přestupky nedostal. 5. Následně se žalobce v rámci tohoto žalobního bodu konkrétně vymezil proti zjištěním učiněným správními orgány u jednotlivých přestupků, konkrétně u přestupků č. 77, 38, 221, 103, 182, 39 a 40. 6. U přestupku č. 77 bod S týkajícího se vaječné melanže s nadlimitní koncentrací fipronilu, který byl správními orgány vyhodnocen jako nejzávažnější, žalobce konkrétně namítal, že předmětná šarže daného výrobku (šarže 6183-0) byla dne 2. 8. 2017 přijata na sklad dodavatele Zeelandia spol. s r.o. (dále jen „Zeelandia“) a následně byla dne 9. 8. 2017 dodána na provozovnu žalobce. Den poté vstoupilo v účinnost nařízení státní veterinární správy č.j. SVS/2017/095793-G, jež bylo s účinností ode dne 6. 9. 2017 dále rozšířeno nařízením č.j. SVS/2017/106296-G, ukládající provozovatelům potravinářských podniků, které přijímají vejce vyprodukovaná na území členských států EU nebo vaječné výrobky z vajec vyprodukovaných v těchto státech, prokazovat jejich zdravotní nezávadnost laboratorním vyšetřením, které muselo dle již zrušených nařízení zahrnovat minimálně vyšetření na přítomnost chemické látky fipronil. Dodavatel žalobce Zeelandia konzultoval své povinnosti se Státní veterinární správou a bylo mu sděleno, že veškeré zboží přijaté na sklad před účinností předmětného nařízení (nařízení státní veterinární správy č.j. SVS/2017/095793-G) může být uvolněno na trh bez vyčkání na výsledek laboratorního vyšetření. Do doby účinnosti nařízení č.j. SVS/2017/106296-G tak žalobce na základě uvedeného doporučení uvolňoval dané produkty do oběhu na základě prohlášení dodavatele, že fipronil neobsahují. Nadlimitní obsah fipronilu byl zjištěn až v době, kdy byl předmětný produkt již v prodejní síti žalobce, ale před nabytím účinnosti nařízení č.j. SVS/2017/106296-G. Žalobce následně neprodleně zahájil stahování skladových zásob dané šarže. Žalovaný nedostatečně přihlédl k tomu, že na danou šarži se v rozhodné době nevztahovala povinnost laboratorního rozboru a vytýkaný obsah fipronilu tak byl zjistitelný pouze vlastním laboratorním rozborem. K danému faktu, stejně jako ke skutečnosti, že šlo o pochybení dodavatele, resp. výrobce, mělo být přihlédnuto při stanovení výše sankce, což není z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé. Žalovaný měl také přihlédnout k tomu, že žalobce bezprostředně poté, co by kontaktován dodavatelem (31. 8. 2017), učinil opatření napříč svou prodejní sítí (pokyn byl učiněn 6. 9. 2017). Z protokolu o kontrole přitom plyne, že byl na předmětné prodejně ve skladu v prostoru pekárny nalezen jeden karton daného produktu (12 ks; 12 kg) označený „zboží určené k vrácení dodavateli“. Šlo o nevrácené reziduum po stažení produktu, což žalovaný nehodnotil, ač měl tuto skutečnost hodnotit ve prospěch žalobce. Podstatné je, jaká část produktu byla skutečně použita a jaká byla vrácena dodavateli a žalovaný se tak při úvaze o škodlivosti jednání nezabýval otázkou jeho reálného dopadu do sféry spotřebitele. 7. K přestupku č. 38 bod K, týkajícímu se mletého černého pepře ah Basic, který spočíval v nedosažení dostatečného obsahu piperinu (limitní hodnota nejméně 4 %), žalobce namítal, že den poté, co byl seznámen s výsledky laboratorního rozboru, tento produkt stáhl. V odvolání namítal, že při hodnocení závažnosti daného jednání mělo být přihlédnuto k tomu, že o započtení nejistoty měření (+/- 10%) mohla být naměřená hodnota piperinu nikoliv 3,1 %, ale 3,41 %, což se blíží požadovanému limitu. Laboratorní rozbor jiné šarže přitom ukázal hodnotu 3,96 %. Skutečnost, že se jedná o primární pochybení dodavatele zajistitelné pouze laboratorním rozborem, spolu s tím, že předmětná šarže se v obsahu piperinu vymyká jiným šaržím předmětného produktu a jde o jednorázové pochybení dodavatele, stejně jako fakt, že neprodleně došlo ke stažení produktu, měly být okolnostmi významně ovlivňujícími posouzení závažnosti jednání a výše uložené sankce. Žalovan