6 Ads 134/2017 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 4/2020- 42 - text  8 4 Ad 4/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobce: X. X., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou sídlem Nuselská 499/132, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/2473-911 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna ve výši 2 600 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/2473-911, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) ze dne 23. 9. 2019, č. j. 1480315/19/AB (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým dle ustanovení § 24, § 25, § 49 a v návaznosti na ustanovení § 68 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSP“) nebyla žalobci přiznána dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2019. II. Žalobní body 2. Z procesního hlediska žalobce správním orgánům vytýkal, že jeho žádost podaná dne 15. 7. 2019 byla vyhodnocena až v září. Tvrdil, že žádost byla podána dvojmo, aby měl žalobce potvrzení o přijetí žádosti, avšak úřad práce ji vyhodnotil jako další žádost. 3. Měl za to, že příjmy mají být vykazovány za druhé čtvrtletí roku 2019, v tomto čtvrtletí však bydlel převážně na adrese uvedené v žádosti. Je-li pobyt změněn v průběhu kalendářního měsíce, má se k této změně přihlédnout až od kalendářního měsíce následujícího, a to v souladu s § 24 odst. 4 ZSSP. Uvedl, že správní orgány nesprávně zohlednily příjmy žalobce, který ve druhém čtvrtletí 2019 bydlel převážně na adrese uvedené v žádosti, nájemní smlouva byla vypovězena ke dni 30. 6. 2019. 4. Byl přesvědčen, že bydlení v X lze považovat za byt ve smyslu ZSSP, opačný závěr správních orgánů není přezkoumatelně odůvodněn. Nešlo o pronájem lůžka s dalšími lidmi, ale o samostatnou obytnou místnost, která vybavením splňovala požadavky na trvalé bydlení, žalobce měl samostatnou kuchyň a sociální zařízení. 5. Dále namítal, že je možné zohlednit též náklady na uskladnění věcí, v ubytovacích zařízeních je malý prostor a nelze tam všechny věci uskladnit. 6. Uvedl, že do celé situace se dostal kvůli průtahům správních orgánů, na Magistrátu hl. m. Prahy mu nové bydlení bylo přislíbeno v dubnu 2019, z tohoto důvodu mu majitelka neprodloužila nájemní smlouvu, žalobce situaci vyřešil tím, že si zařídil ubytování v ubytovacím zařízení na adrese X. Nedostalo se mu řádného sociálního poradenství a úřad práce se opakovaně dopustil procesních vad s vlivem na zákonnost rozhodnutí. 7. Rovněž namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 8. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce nesplnil podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení, neboť k bytu uvedenému v žádosti neprokázal vlastnický či nájemní vztah po 30. 6. 2019 (v tomto bytě již po 30. 6. 2019 nebydlel), k přechodnému bydlišti na ubytovně X pak neměl nájemní ani vlastnický vztah, smlouva o ubytování takový vztah nezakládá, užívaný pokoj nesplňoval parametry bytu § 24 odst. 5 ZSSP a na uvedené adrese žalobce neměl ani trvalý pobyt. Náklady na uskladnění věcí nelze v rámci dávky zohlednit, ust. § 25 ZSSP uvádí, které náklady se zohledňují. Důvody pro nepřiznání dávky byly v rozhodnutí srozumitelně vysvětleny, délka řízení není důvodem pro zrušení rozhodnutí, zvláště když nejsou doloženy podklady pro rozhodnutí. Bez ohledu na původní záměr žalobce, dle kterého mělo jít jen o kopii, podal žalobce stejnou žádost dvakrát, řízení o druhé žádosti a jeho výsledek však neměly vliv na napadené rozhodnutí. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 22. 7. 2019 žalobce požádal o přiznání dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2019, jako trvalý pobyt uvedl byt X, jehož je, jak sdělil, nájemcem (žádost o příspěvek na bydlení ze dne 22. 7. 2019). Mezi náklady na bydlení si žalobce započetl i platby za uložení nábytku a osobních věcí ve výši 9 015 Kč za měsíc (doklad o výši nákladů na bydlení ze dne 22. 7. 2019). Ve svém vyjádření žalobce informoval o nutnosti úhrady bydlení na ubytovně, nájemného za uložení věcí a stěhovacích nákladů, neboť jeho nájemní smlouva v bytě v ulici Čížovská skončila k 30. 6. 2019, na ubytovně má jít o přechodné bydlení, neboť Magistrát hl. m. Prahy mu má v tomto či příštím měsíci přidělit byt pro seniory (žalobcův přípis datovaný dnem 16. 7. 2019, doručený prvoinstančnímu orgánu dne 22. 7. 2019). 11. Žalobce měl uzavřenou nájemní smlouvu na byt X, nájem bytu vznikl dnem 1. 7. 2018 a byl uzavřen na dobu určitou v délce 12 měsíců, přibližně jeden měsíc před koncem sjednané doby byl žalobce upozorněn, že mu nájemní smlouva nebude prodloužena, tudíž nájem bytu skončí po uplynutí sjednaných 12 měsíců, tj. ke dni 30. 6. 2019 (smlouva o nájmu bytu ze dne 27. 6. 2018 a upozornění na ukončení nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2019). 12. V době od 30. 6. 2019 do 30. 9. 2019 měl žalobce zajištěno bydlení na základě smlouvy o ubytování v ubytovacím zařízení X, dle níž mu byl poskytnut vybavený pokoj s jedním lůžkem (smlouva o ubytování ze dne 27. 6. 2019). 13. V průběhu řízení v první stupni byl žalobce vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim, v rámci tohoto úkonu byl úřadem práce upozorněn, že nebyla doložena nájemní smlouva na období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, byla doložena pouze smlouva o ubytování na období od 30. 6. 2019 do 30. 9. 2019 (vyrozumění účastníka řízení ze dne 6. 9. 2019). 14. Žalobce reagoval sdělením, že od 30. 6. 2019 bydlel na ubytovně, platil nájemné, místnost, kterou obýval, je bytem ve smyslu ZSSP a jeho smlouvu o ubytování lze vnímat jako smlouvu nájemní (e-mailové vyjádření ze dne 12. 9. 2019). 15. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 23. 9. 2019, č. j. 1480315/19/AB, nebyla žalobci dle ust. § 24, § 25, § 49 a v návaznosti na ust. § 68 odst. 1 písm. b) a e) ZSSP přiznána dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2019. Úřad práce své rozhodnutí odůvodnil tak, že žalobce nedoložil nájemní smlouvu na adresu X, kterou uvedl v žádosti, pro období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, dále nedoložil ani doklad o výši čtvrtletního příjmu za 2. čtvrtletí 2019. Uvedl, že smlouva o ubytování, kterou měl žalobce uzavřenou ve vztahu k ubytovně X, není smlouvou o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2235 - § 2301 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) navíc na adrese ubytovny žalobce ani nebyl přihlášen k trvalému pobytu, žádost o příspěvek na bydlení byla uplatněna na adresu bytu, kde byla nájemní smlouva ukončena k 30. 6. 2019. Úřad práce odmítl pro účely příspěvku na bydlení zohlednit náklady spojené s uhrazením ubytování na ubytovně a platbu za uložení osobních věcí a nábytku ve skladu. 16. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání s tím, že jej doplní, což však ani přes výzvu neučinil, věc byla dále postoupena žalovanému k odvolacímu řízení (odvolání dodané dne 3. 10. 2019, výzva ze dne 1. 11. 2019 a postoupení odvolání ze dne 21. 11. 2019). 17. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 6. 1. 2020, v odůvodnění bylo konstatováno, že žalobce nesplnil podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení, neboť neprokázal dle ust. § 24 ZSSP vlastnický či nájemní vztah k bytu uvedenému v žádosti. V bytě uvedeném v žádosti o příspěvek na bydlení již žalobce nebydlel, nájemní smlouva byla ukončena ke dni 30. 6. 2019, což potvrzuje i vyjádření žalobce a doložená smlouva o ubytování. Příspěvek na bydlení nelze poskytnout ani na úhradu plateb za bydlení na ubytovně, za uložení osobních věcí ve skladu a ani na úhradu nákladů na stěhování, neboť za byt ve smyslu ust. § 24 odst. 5 ZSSP nelze považovat pronajatý pokoj v ubytovacím zařízení dle smlouvy o ubytování. Kromě toho žalobce ohledně ubytovacího zařízení nesplňoval ani podmínku trvalého pobytu. Dalším důvodem je skutečnost, že žalobce k žádosti o příspěvek na bydlení nedoložil příjem za rozhodné období, tj. druhé čtvrtletí roku 2019, tedy jeden z nezbytných dokladů dle § 68 Z