2 Afs 282/2018 — Nejvyšší správní soud

5 A 93/2021- 60 - text 19 5 A 93/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce proti žalovanému Ing. J. R. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 327/4, 787 01 Šumperk Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2021, č. j. 8941/2021-MZE-11121, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl námitku žalobce ze dne 20. 9. 2019 a potvrdil oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu, Regionálního odboru Olomouc, pracoviště Šumperk (dále jen „prvostupňový správní orgán“ nebo „Fond“) o provedení aktualizace evidence půdy podle uživatelských vztahů ze dne 4. 9. 2019, č. j. SZIF/2019/0540849 a č. j. SZIF/2019/0540848, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663 (dále též jen „oznámení o provedení aktualizace“) a o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne 4. 9. 2019, č. j. SZIF/2019/0540695 a č. j. SZIF/2019/0540698, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663 (dále jen „oznámení o neprovedení aktualizace“). Fond ve smyslu § 3g odst. 3 a odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zemědělství“) předmětnými oznámeními (ne)provedl v nich specifikovanou aktualizaci evidence půdy týkající se půdních bloků na základě ohlášení žalobce ze dne 25. 5. 2015. 2. Prvostupňový správní orgán vydal (na základě ohlášení žalobce ze dne 25. 5. 2015 ve smyslu § 3g zákona o zemědělství o změně uživatele 16 dílů půdních bloků z původní uživatelky MUDr. M. R. na žalobce) dne 21. 9. 2015 pod č. j. SZIF/2015/0536893, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663, oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy ve vztahu v tomto oznámení specifikovaným půdním blokům. Žalobce proti tomuto oznámení podal dne 19. 10. 2015 námitku, která byla rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 1. 2016, č. j. 63323/2015-MZE-13323, sp. zn. 17PZ29695/2015-133323 zamítnuta a oznámení prvostupňového správního orgánu potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, o které Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 17. 5. 2018, č. j. 9 A 46/2016-67, tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2016, č. j. 63323/2015-MZE-13323, sp. zn. 17PZ29695/2015-133323, zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 9. 7. 2018, č. j. 39284/2018-MZE-11155, sp. zn. 17PZ13604/2018-11155, námitce žalobce ze dne 19. 10. 2015 vyhověl, oznámení Fondu o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne 21. 9. 2015, č. j. SZIF/2015/0536893, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663, zrušil a věc vrátil Fondu k dalšímu řízení. Původní řízení bylo následně Fondem rozděleno do dvou částí. 3. Ohledně části dílů půdních bloků bylo prvostupňovým orgánem dne 12. 2. 2019 vydáno oznámení o provedení aktualizace evidence půdy č. j. SZIF/2019/0130736 a č. j. SZIF/2019/0130745 a oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy č. j. SZIF/2019/0130742 a č. j. SZIF/2019/0130746, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663. Žalobce proti těmto oznámením podal námitku, která byla rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. 17806/2019-MZE-11121, sp. zn. 17PZ7658/2019-11121, zamítnuta a oznámení prvostupňového správního orgánu byla tímto zároveň potvrzena. Žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2020, č. j. 11 A 113/2019-43, zamítl. Žalobce uvedený rozsudek napadl kasační stížností, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2020, č. j. 7 As 68/2020-27, zamítnuta. 4. Ohledně druhé části dílů půdních bloků bylo dne 4. 9. 2019 prvostupňovým správním orgánem vydáno oznámení o provedení aktualizace evidence půdy č. j. SZIF/2019/0540848 a č. j. SZIF/2019/0540849 a oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy č. j. SZIF/2019/0540698 a č. j. SZIF/2019/0540695, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663. Žalobce proti těmto oznámením dne 20. 9. 2019 podal námitku, která byla rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 12. 2019, č. j. 54319/2019-MZE-11121, sp. zn. 17PZ19818/2019-11121, zamítnuta a oznámení prvostupňového správního orgánu byla tímto rozhodnutím zároveň potvrzena. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, o které Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 25. 11. 2020, č. j. 10 A 17/2020-71, tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2019, č. j. 54319/2019-MZE-11121, sp. zn. 17PZ19818/2019-11121, zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze žalovanému v odůvodnění rozsudku uložil, aby při rozhodování o námitkách žalobce zohlednil závěry vyslovené v bodech 61 – 94 tohoto rozsudku a v dalším průběhu řízení důsledně a jednotlivě ve vztahu ke všem dotčeným půdním blokům posoudil, který z podnikatelů (žalobce či MUDr. M. R.) předmětné pozemky fakticky užívá a vypořádal se s námitkami, které v tomto směru žalobce ve správním řízení vznesl a případně v dalším průběhu vznese. Mezi klíčovými závěry soudu je v odůvodnění rozsudku uvedeno, že správní orgány v rozporu se závazným právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2018, č. j. 9 A 46/2016-67, v dalším průběhu řízení zcela rezignovaly na náležité posouzení otázky, zda předmětné pozemky dotčené ohlášením žalobce ze dne 25. 5. 2015 fakticky užívá žalobce nebo MUDr. M. R., přičemž se omezily pouze na zjištění, komu z nich svědčí právní titul k jejich užívání. Z judikaturních východisek k rozhodování správních orgánů ve věcech aktualizace evidence jednoznačně vyplývá, že správní orgány jsou v řízení podle § 3g zákona o zemědělství povinny zkoumat nejen to, komu z účastníků svědčí právní titul k užívání zemědělských pozemků, ale rovněž to, který z nich předmětné pozemky užívá. Soud tak dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů (např. ve vztahu k námitce žalobce, kterou žalobce poukazuje na skutečnost, že je nespravedlivé, jestliže on splácí kupní ceny za předmětné nemovitosti a platí z nich daň z nemovitostí, zatímco MUDr. M. R. pobírá dotace; nebo dále ve vztahu ke skutečnosti, že správní spis neobsahuje žádné podklady k ohlášením realizovaným žalobcem v letech 2007 – 2011, když žalovaný své odůvodnění pouze omezil na poznámku indikující eventuální možnost tyto podklady doložit), jakož i k závěru o jeho nezákonnosti spočívající v tom, že žalovaný nerespektoval závazný právní názor vyslovený v původním zrušujícím rozsudku v této věci. 5. Žalovaný následně dne 25. 6. 2021 vydal rozhodnutí pod č. j. 8941/2021-MZE-11121, sp. zn. 17PZ1651/2021-11121 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým námitku žalobce ze dne 20. 9. 2019 zamítl a oznámení prvostupňového správního orgánu potvrdil. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve shrnul průběh předcházejícího správního řízení a na něj navazujícího soudního přezkumu, závěry vyslovené v předmětných oznámeních a následně se vypořádal s námitkami, které žalobce proti těmto oznámením vznesl. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zpochybnil svoji vázanost právním názorem vysloveným v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, č. j. 10 A 17/2020-71, s odůvodněním, že tato vázanost není absolutní, neboť důvodem pro nerespektování právního názoru soudu může být judikaturní vývoj. Žalovaný dále odůvodnil, že pokud uložil Městský soud v Praze žalovanému opětovně rozhodnout o námitkách žalobce s akcentem na závěry ve shora citovaném rozsudku vyslovené, je nutno tyto interpretovat v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudcích ze dne 7. 10. 2020, č. j. 7 As 68/2020-27 a č. j. 7 As 69/2020-30. Žalovaný jako další stěžejní argument svého rozhodnutí uvedl, že otázka faktického užívání sporných pozemků není pro zápis změny uživatele do evidence půdy rozhodná. Dokazování ohledně užívání sporných pozemků navrhované žalobcem nebylo prováděno, jelikož pro posouzení věci je podstatné, komu svědčí právní důvod užívání, a nikoli to, kdo fakticky díly půdních bloků obhospodařoval. Otázka faktického užívání není předmětem řízení podle § 3g zákona o zemědělství, avšak nutno podotknout, že faktické užívání pozemků je nedílnou podmínkou pro poskytování dotací. Nepravdivé informace žadatele o dotace ohledně faktického užívání mohou být důvodem pro vrácení dotace. II. Obsah žaloby 6. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, a to pro vady řízení a nezákonnost. V žalobě nejprve podrobně rekapituloval dosavadní průběh správního řízení, shrnul závěry vyslovené Městským soudem v Praze v navazujícím soudním přezkumu, dále závěry uvedené v oznámeních prvostupňového správního orgánu a následně především v napadeném rozhodnutí. 7. Žalobce pod prvním žalobním bodem uvedl, že považuje za nezákonný postup žalovaného spočívající v tom, že žalovaný