1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

6 Af 7/2022- 67 - text 24 6 Af 7/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobkyně: Petra Bardonová místem podnikání Lomnického 1195/4, Praha 4 zastoupena advokátem Mgr. Ing. Janem Drobným sídlem Breitfeldova 704/1, Praha 8 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2021, č.j. 32776-5/2021-900000-311 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Generálního ředitelství cel (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován i správní orgán 1. stupně, pokud rozlišení nemá význam pro samotný text odůvodnění) ze dne 20. 12. 2021, č.j. 32776-5/2021-900000-311, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný k odvolání žalobkyně změnil rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále též „celní úřad“ nebo „správní orgán 1. stupně“) ze dne 19. 3. 2021 č.j. 240529/2021-510000-12, sp.zn. 60535-12/2017-510000-12 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) pouze tak, že snížil tam uloženou pokutu z částky 750.000 Kč na částku 400.000 Kč; ve zbytku odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2 Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 750.000 Kč za správní delikt podle ust. § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“), kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která v rozporu s ust. § 7 odst. 2 tohoto zákona provozuje hazardní hru, k níž nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci spojené s provozováním hazardních her podle ust. § 123 odst. 12 zákona o hazardních hrách a ust. § 125 zákona o hazardních hrách za použití ust. § 2 odst. 6 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“); jednalo se o finanční prostředky v celkové výši 77.624 Kč, které byly zadrženy při kontrole provedené dne 13. 3. 2017. Dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč podle ust. § 79 odst. 2 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Současně bylo prvostupňovým rozhodnutím rozhodnuto vůči neznámému vlastníku o zabrání tam specifikovaných věcí, a to celkem 15 kusů technických herních zařízení včetně všech částí, součástí a příslušenství, počítačky mincí, počítačky bankovek, plastových a papírových klubových karet, čipové karty a finanční hotovosti z technických zařízení ve výši 2.470 Kč, které byly rovněž zadrženy při kontrole provedené dne 13. 3. 2017. 3 Spáchání správního deliktu se dle žalovaného žalobkyně dopustila tím, že dne 13. 3. 2017 v provozovně „SATELIT bar“ nacházející na adrese Hvězdova 1281/29, Praha 4 v rozporu s ust. § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách provozovala prostřednictvím 15 kusů technických herních zařízení („THZ“), která jsou specifikována v úředním záznamu o zadržení věci č.j. 60535-6/2017-510000-12 ze dne 13. 3. 2017, hazardní hru ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. e) zákona o hazardních hrách, aniž by měla k provozování předmětné hazardní hry povolení ve smyslu § 85 zákona o hazardních hrách. 4 Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným soud zjistil, že celní úřad u žalobkyně dne 13. 3. 2017 zahájil kontrolu zaměřenou na zjištění, zda z její strany nedochází k porušování zákona o hazardních hrách. Na základě výsledku kontroly (viz protokol o kontrole ze dne 22. 4. 2017) bylo s žalobkyní zahájeno správní řízení oznámením o zahájení řízení ze dne 16. 1. 2019. V rámci kontroly bylo zjištěno, že v předmětné provozovně se nachází další prostor oddělený dvoukřídlými dvířky, kde je umístěno 15 kusů THZ. Vstup do tohoto prostoru byl možný volně s vědomím obsluhy kontrolované provozovny, respektive po předložení členské karty spolku Klubové a sportovní hry, z.s. (dále též „spolek Klubové a sportovní hry“), která byla obsluhou kontrolované provozovny vystavena během předešlých návštěv. Dle závěrů kontroly bylo možno na uvedených THZ provozovat hazardní hry ve smyslu § 3 odst. odst. 2 písm. e) zákona o hazardních hrách, přičemž ze strany žalobkyně nebylo k těmto THZ předloženo platné povolení. V rámci kontroly též celní úřad sepsal záznam o podaném vysvětlení ze dne 18. 5. 2017 sepsaný s obsluhou baru paní X. X. (dále jen „K. V.“), která mimo jiné uvedla, že v provozovně vykonávala práci pro žalobkyni, přičemž mezi její pracovní povinnosti patřilo vyplácení výher, obsluha THZ a obsluha baru. Dále bylo zjištěno, že finanční prostředky nebyly v provozovně rozlišeny dle účelu použití, původu či vlastnictví. 5 Celní úřad dne 10. 7. 2017 předal informaci o zjištění celního úřadu žalovanému jakožto orgánu činnému v trestním řízení ve smyslu § 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, s podezřením na spáchání trestného činu, a usnesením č.j. 150239-4/2017-510000-12 ze dne 13. 9. 2017 věc odložil, ovšem dne 12. 2. 2018 mu byla věc vrácena k projednání přestupku. 6 Celní úřad poté shromáždil ve věci podklady a důkazy, kdy z důvodu nesoučinnosti žalobkyně přistoupil k zpřístupnění schránek THZ správní exekucí; v rámci dokazování mimo jiné zamítl důkazní návrh svědeckou výpovědí zaměstnankyně žalobkyně a členky spolku paní X. X. (dále jen „Z. P.“), nepřistoupil ani k výslechům jiných členek spolku či k výslechu žalobkyně. Celní úřad na základě kontrolních zjištění a hodnocení podkladů a důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně prostřednictvím osob vykonávajících pro ni práci provozovala hazardní hru ve smyslu ust. § 5 zákona o hazardních hrách v rozhodném období, tj. vybírala finanční hotovost z THZ, obsluhovala hráče na THZ a umožňovala jim hru, prováděla úklid a jiné činnosti organizačního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu. Žalobkyně již v průběhu kontroly a pak dále v průběhu řízení o správním deliktu a o přestupku namítala, že není vlastníkem zadržených THZ a že na těchto THZ v herním prostoru uvnitř kontrolované provozovny byla hazardní hra provozována spolkem Klubové a sportovní hry. Celní úřad ovšem dospěl k závěru, že žalobkyně nepředložila žádné doklady, smlouvy nebo jiné dokumenty potvrzující rozsah a formu soukromoprávních vztahů a vyrovnání za „vzájemná plnění“ mezi ní a spolkem související s obsluhou THZ. Následně celní úřad vydal prvostupňové rozhodnutí, proti němuž žalobkyně v podaném odvolání zejména namítala, že v něm byl nesprávně stanoven okruh účastníků řízení, neboť nebylo zohledněno, že technická zařízení provozoval spolek Klubové a sportovní hry; brojila také proti druhu a výši uloženého trestu. 7 Žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal, že celní úřad v prvostupňovém rozhodnutí vycházel z řádně zjištěného skutkového stavu, jež má dostatečnou oporu ve správním spisu. Uvedl, že sama žalobkyně závěr, že prostřednictvím všech celkem 15 THZ byla provozována hazardní hra ve smyslu ust. § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, nikterak nezpochybnila a lze jej považovat za nesporný. K odpovědnosti za projednávaný přestupek konstatoval, že podstatné je zjištění, kdo předmětná THZ fakticky provozoval, a uzavřel, že to byla žalobkyně, neboť provozovala hostinskou činnost, přičemž v oddělené části provozovny byla umístěna THZ, která byla obsluhována žalobkyní prostřednictvím K. V. Žalobkyně tedy obsluhovala hráče a vyplácela případné výhry, tedy fakticky provozovala hazardní hru. Zdůraznil, že žalobkyně má za svoji podnikatelskou činnost objektivní odpovědnost a na tom nemění nic okolnost, že K. V a též další zaměstnankyně žalobkyně, které fakticky zajišťovaly obsluhu technických zařízení včetně vyplácení výher, tak formálně činily jménem spolku, neboť předmětnou činnost prováděly souběžně s prací pro žalobkyni jako barmanky, ve stejné provozovně, na účet žalobkyně, a pro zákazníky tak byl výkon práce pro spolek zcela neodlišitelný od výkonu práce pro žalobkyni. Pokud jde o druh a výši trestu, žalovaný přihlédl k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2021, č.j. 51 Af 32/2020-33, který řešil přiměřenost pokuty ve skutkově podobné a právně shodné věci, a ve věci žalobkyně shledal jako přiměřenou pokutu ve výši 400.000 Kč. K trestu propadnutí věci potvrdil závěr celního úřadu, že žalobkyně s propadlými věcmi nakládala jako s vlastními (vyplácela výhry) a současně nebylo zjištěno, že by vlastníkem byl někdo jiný. Žalovaný se ztotožnil i s rozhodnutím celního úřadu o zabrání věci; uvedl, že zákon o hazardních hrách nepřipouští, aby nebylo rozhodnuto o propadnutí či zabrání věci, poku