3 As 57/2004 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 21/2022- 54 - text 12 8 Ad 21/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně proti žalovanému Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČ: 27283933 se sídlem Husova 357/10, Liberec I – Staré Město, 460 01 Liberec zastoupena doc. JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D., advokátem se sídlem Veleslavínova 59/3, 110 00 Praha 1 Ministerstvo zdravotnictví České republiky se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2022, č. j. MZDR23969/2022-5/PRO, takto: I. Rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 15. 9. 2022, č. j. MZDR 23969/2022-5/PRO, a žalovaného ze dne 2. 6. 2022, č. j. MZDR 15402/2022-5/OLZP, sp. zn. OLZP A15/2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11.228,- Kč a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně byla s účinností ke dni 1. 1. 2020 sloučena se společností Nemocnice Frýdlant s. r. o. (dále jen „Nemocnice Frýdlant“), která byla do té doby ve vlastnictví soukromého subjektu, nezávislého na Libereckém kraji. Před tímto sloučením došlo v Nemocnici Frýdlant k mimořádné události, při níž došlo u několika pacientů k projevům otravy krve. Jednalo se celkem o 9 pacientů z 24, kteří byli operováni ve dnech 26. až 28. 11. 2018 v Nemocnici Frýdlant. Žalobkyně v té době přijala tyto pacienty k hospitalizaci do svého zdravotnického zařízení (Liberecké nemocnice), vyhlásila k tomu částečný krizový režim a zajistila stabilizaci pacientů a jejich ošetření. 2. Návazně na mimořádnou událost byla dne 4. 12. 2018 v Nemocnici Frýdlant zahájena inspekce Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která byla ukončena vyhotovením protokolu o kontrole ze dne 7. 2. 2019. 3. Dne 14. 1. 2020 vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv příkaz č. j. sukl9198/2020, tzn. příkaz SÚKL. V příkazu SÚKL byla shrnuta kontrolní zjištění, dle nichž v Nemocnici Frýdlant bylo při operaci dne 26. 11. 2018 použito u 6 pacientů anestetikum, léčivý přípravek Propofol, který byl nabrán jednou injekční stříkačkou s jedním trnem. Další Propofol byl dne 27. 11. 2018 takto použit pro 5 pacientů. Následně byl tentýž den použit další Propofol u jednoho pacienta ze stejné lahvičky léčivého přípravku. Dne 28. 11. 2018 byla látka podána 3 pacientům. Státní ústav pro kontrolu léčiv shledal, že tímto postupem jednala Nemocnice Frýdlant v rozporu se souhrnem údajů o přípravku (SPC), v nichž držitel registrace stanovil pouze jednorázové použití léku Propofol. Tím jednala Nemocnice Frýdlant v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, tzn. nedodržela pokyny k zacházení s léčivým přípravkem. Státní ústav pro kontrolu léčiv příkazem SÚKL uložil pokutu, též s ohledem na skutečnost, že nebyly prokázány negativní následky protiprávního jednání na lidské zdraví, ve výši 150 000 Kč. Žalobkyně proti příkazu nepodal odpor. Příkaz nabyl právní moci dne 23. 1. 2020. 4. Dne 9. 5. 2022 obdrželo ministerstvo od Okresního státního zastupitelství v Liberci (dále jen „státní zastupitelství“) dokument označený jako „Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 272 83 933 – trestní řízení – podnět státního zástupce k zahájení přezkumného řízení dle § 100 zákona č. 250/2016 o přestupcích a současně návrh na povolení obnovy řízení dle § 100 z.č. 500/2004 Sb.“ (dále jen „podnět k zahájení přezkumného řízení“). 5. Na základě podnětu k zahájení přezkumného řízení vydal žalovaný (Ministerstvo zdravotnictví) rozhodnutí ze dne 2. 6. 2022, č. j. MZDR 15402/2022-5/OLZP, sp. zn. OLZP A15/2022, kterým ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu zrušil příkaz. 6. Žalobou napadeným rozhodnutím byl zamítnut rozklad žalobkyně a bylo jím potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 2. 6. 2022, č. j. MZDR 15402/2022- 5/OLZP, sp. zn. OLZP A15/2022 (dále jen „rozhodnutí v přezkumném řízení“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 7. Žalobkyně má za to, že byla zkrácena na svých právech rozhodnutím o rozkladu, neboť žalovaný nesprávným způsobem zrušil příkaz SÚKL, čímž postupoval v neprospěch žalobkyně a v rozporu s její právní jistotou. Příkaz SÚKL totiž již v lednu roku 2020 vypořádal otázku odpovědnosti žalobkyně za jednání její právní předchůdkyně v rovině správního trestání. Ministerstvo zdravotnictví nyní zpětně otevřelo tuto věc trestnímu stíhání, aniž by pro to byly naplněny věcné důvody. 8. Dle odůvodnění rozhodnutí žalovaného se přestupek uvedený v příkazu SÚKL shoduje s jednáním zakládající odpovědnost za trestný čin a současně „vyšly najevo nové skutečnosti, které jsou zjevné z podnětu na zahájení přezkumného řízení“. Konkrétní nové skutečnosti však rozhodnutí v přezkumném řízení žádným způsobem neuvádí, stejně jako žádné jiné věcné odůvodnění. 9. Státní zástupce může samozřejmě konkrétně uvést, v čem spatřuje trestný čin a jaké jsou shledány důvody k rozdílnému hodnocení jednání obviněné, než jaké učinil správní orgán v rozhodnutí o přestupku. Těmito důvody by pak mohl nadřízený správní orgán odůvodnit zrušení rozhodnutí o přestupku. Ani k jednomu z těchto kroků však evidentně v případě rozhodnutí v přezkumné řízení nedošlo. Za těchto okolností rozhodnutí v přezkumném řízení vůbec nebylo založeno na základě věcného hodnocení důvodů (skutkových a právních) pro jeho vynesení. Postup žalované tak neodpovídá ani zcela základním požadavkům na odůvodnění rozhodnutí ve správním řízení a je v podstatné (věcné) části nepřezkoumatelný. 10. Žalobkyně tyto nedostatky odůvodnění namítala již ve svém rozkladu. Žalovaný se s nimi však v rozhodnutí o rozkladu nevypořádal. Doplnil pouze, že ke dni 18. 3. 2022 byl vypracován znalecký posudek, k němuž mělo státní zastupitelství ve svém podnětu uvést: „V tomto okamžiku – doručením posledně cit. znaleckého posudku byly verifikovány po kvalitativní i kvantitativní stránce následky na zdraví pacientů. Tedy zjištěno a zadokumentováno naplnění i všech znaků objektivní stránky trestného činu fyzických osob, zjištěno a zdokumentováno jednání, následek a příčinná souvislost. Od zjištění trestní odpovědnosti konkrétních fyzických osob, popisu jejich jednání, právní kvalifikace jejich jednání se může odvíjet příp. trestní odpovědnost právnické osoby, vůbec základy její trestní odpovědnosti, včetně formální i materiální podmínky přičitatelnosti.“ Ani zde však nic nestojí ohledně zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že by jednání Nemocnice Frýdlant mělo souviset s újmou na zdraví pacientů. Znalecký posudek pouze potvrdil (dle výslovné citace podnětu státního zástupce), že následky na zdraví byly potvrzeny. Takové zjištění nemůže být dostačující k tomu, aby změnilo hodnocení skutku Nemocnice Frýdlant, která dle příkazu SÚKL nakládala s léčivem Propofol v rozporu s SPC, na něco zcela odlišného. Vůbec ze sdělení státního zastupitelství nevyplývá vztah následků na zdraví Nemocnice Frýdlant s tímto již dříve zjištěným nesprávným nakládáním Nemocnice Frýdlant s léčivým přípravkem. 11. Tyto výhrady žalobkyně byly navíc (dokonce ještě před vydáním finálního rozhodnutí žalovaného), potvrzeny závěry Krajského státního zastupitelství v Ústní nad Labem – pobočka v Liberci, které s odkazem na znalecký posudek usnesení o zahájení trestního stíhání fyzických osob v této věci dne 14. 9. 2022 zrušilo. 12. Další námitkou je, že správní orgán pozdě zahájil přezkumné řízení z hlediska prekluzivní lhůty stanovené v § 100 přestupkového zákona. Současně potom vedl zkrácené řízení podle § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ačkoli nevedl přezkumné řízení podle §§ 94 až 99 správního řádu, ale přezkumné řízení podle § 100 přestupkového zákona. 13. Zvláštní přezkumné řízení podle § 100 přestupkového zákona upravuje lhůty k zahájení přezkumného řízení v odstavcích 2 a 3. Podle § 100 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona se toto přezkumné řízení zahájí do 3 měsíců ode dne, kdy se správní orgán dozvěděl o důvodu pro zahájení přezkumného řízení. Tato lhůta však byla překročena a přezkumné řízení tak již nemohlo být zahájeno. 14. Příkaz SÚKL tak byl založen na shodných zjištěných skutečnostech, jak je konstatovalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci a Okresní státní zastupitelství v Liberci. 15. Za těchto okolností musely mít správní orgány úplné podklady k posouzení, zda jednání Nemocnice Frýdlant bylo možné důvodně posuzovat jako trestný čin. Od tohoto dne se tak počítá lhůta uvedená v § 100 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona, neboť správní orgán měl již k dispozici všechny rozhodné skutečnosti. Tato lhůta je tříměsíční a skončila nejpozději dnem 14. 4. 2020. Po jejím uplynutí nebylo možné přezkumné řízení zahájit. 16. Tento výklad prekluzivní lhůty v přestupkovém zákoně odpovídá judikatuře ve správním soudnictví, např. rozsudku Nejvyššího správního