7 As 101/2011 — Nejvyšší správní soud

10 A 76/2023- 99 - text 10 A 76/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: P. N. proti žalovanému: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2023, č. j. 10.01-000031/23-004 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2023, č. j. 10.01-000031/23-004 se zrušuje a věc se žalované vrací k dalšímu řízení. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2023, č. j. 10.01-000031/23-004. Tímto rozhodnutím žalovaná žalobci neurčila advokáta k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 11. 2022, č. j. 2 To 64/2022, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2022, č. j. 81 T 1/2017-4829, kterým byl zamítnut návrh žalobce na obnovu řízení. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaná v napadeném rozhodnutí shrnula podmínky dle § 18 odst. 2 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii pro určení advokáta k poskytnutí právní služby. Konstatovala, že žalobce v žádosti uvedl, že X jej zastupoval v obnově, ale bez určení nevypracuje ústavní stížnost, přičemž odkázal na přiložený dopis ze dne 30. 12. 2021. Žalovaná uvedla, že dne 20. 1. 2022 X elektronicky vyslovil souhlas s určením žadateli pro ústavní stížnost. Dle žalované lze jednání žalobce vyložit tak, že je schopen si obstarat advokáta jinak (srov. § 18 odst. 2 zákona o advokacii). 3. Co se týče obnovy řízení, žalovaná shrnula, že rozhodnutím ze dne 16. 6. 2021, č. j. 10.01-000281/21-002 nebyl žalobci určen advokát k poskytnutí právní služby zastoupení v řízení před Ústavním soudem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2021, č. j. 5 To 75/2020 – 4463, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2022, č. j. 81 T 1/2017 -4350 o zamítnutí návrhu žalobce na obnovu řízení. 4. Žalovaná dále konstatovala, že u žalobce eviduje 52 žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby, 25 případům vyhověla, 24 případům nevyhověla. Žalobce 36x žádal o poskytnutí právní služby zastoupení v řízení o ústavní stížnosti, 7 x v řízení o dovolání před Nejvyšším soudem, 4 x v občanskoprávním řízení, ve 3 případech v řízení o stížnosti u ESLP. Dle telefonického sdělení byl žalobce 37x stěžovatelem před Ústavním soudem, všechny jeho stížnosti byly odmítnuty z důvodu vad, zjevné neopodstatněnosti a nepřípustnosti. Žalobce nebyl tedy ani jednou procesně úspěšný. 5. Žalovaná uzavřela, že její úlohou je i to, aby ze strany žadatelů nedocházelo k neúměrnému nadužívání práva na bezplatnou právní pomoc. Z chování žalobce je zřejmé, že si dlouhodobě libuje ve vedení řady řízení, které pak končí před Ústavním soudem příp. Evropským soudem pro lidská práva. Ze strany žalobce se tak jedná o zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc dle ustanovení § 18c odst. 5 zákona o advokacii. Z toho důvodu žalobci nevyhověla. III. Žaloba 6. Žalobce namítl, že žalovaná mu od jara 2019 odpírá právo na právní pomoc a na přístup k soudu. Ačkoliv je žalobce nemajetný, žalovaná mu neurčí advokáta na bezplatnou právní pomoc s odůvodněním, že žalobce zneužívá toto právo. Žalobce poukázal na to, že je odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody, po 3 zproštěních a 13 letech souzení. Snaží se prokázat svou nevinu. Připomněl, že o určení advokáta od roku 2011 požádal 52 x (ve skutečnosti dle žalobce 45x), 23x mu byl advokát určen. Jiné osoby požádaly o určení advokáta i přes 400x a byl jim určen např. přes 200x. 7. Žalobce nesouhlasí s poukazem žalované na počet neúspěšných ústavních stížností, neboť pokud mu nebyl určen advokát, byly ústavní stížnosti odmítnuty pro nedostatek právního zastoupení. Žalobce bez dalšího odkázal na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 25/21. Namítl, že žalovaná v projednávané věci nerozhodla bez zbytečného odkladu – žádost byla podána 11. 1. 2023, doručena 17. 1. 2023, rozhodnuto o ní bylo 15. 2. 2023, doručeno 17. 2. 2023. Podle žalobce žalovaná nerespektuje závěry rozsudku ze dne 12. 1. 2023, č. j. 6 A 44/2021 – 86. Žalobce poukázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 a II. ÚS 1866/20, podle nichž má stát povinnost zajistit efektivní přístup k soudu. IV. Vyjádření žalované 8. Žalovaná předeslala, že žalobcova majetková nedostatečnost nemusí být důvodem pro vedení sporu. Poukázala v souvislosti na to, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 5. 2022, č. j. 17 A 105/2021-87 zastavil řízení o obdobné žalobě žalobce, přičemž toto usnesení potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 11. 4. 2023, č. j. 4 As 184/2022 – 52. 9. Žalovaná má za to, že žalobcova žádost představuje zjevně bezdůvodné uplatnění práva, neboť jeho stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 27.5.2022, čj. 81T 1/2017-4829, byla zamítnuta v neveřejném zasedání s tím, že odvolací soud dokazování neopakoval ani nedoplňoval, přičemž tento postup má oporu v Nálezu Ústavního soudu ze dne 26.9.2018, sp.zn. IV.ÚS 38/18, dle kterého zamítne-li soud v neveřejném zasedání jako nedůvodnou stížnost /§ 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu/ proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na povolení obnovy řízení /§ 283 písm. d) trestního řádu/ v situaci, kdy již sám dokazování neopakuje, popř. nedoplňuje, nejde o porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práva a svobod. Žalovaná má za to, že tento důvod pro neurčení advokáta vyjádřila i v prvním a třetím odstavci napadeného rozhodnutí. 10. Co se týče zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc, žalovaná uvedla, že sice žalobce žádal od roku 2011 celkem 52 x o určení advokáta, nicméně šlo o to, že žalobce žádal určit advokáta 13-krát v roce 2018, 7-krát v roce 2019, 1-krát v roce 2020, 5-krát v roce 2021 a zatím 2-krát v roce 2023. Žalobce si měl dle žalované především sám zajistit advokáta. 11. Žalovaná pak poukázala na některé žalobcovy žádosti o určení advokáta pro zastoupení u Ústavního soudu. Ve věci sp. zn. IV. ÚS 56/21 šlo o stížnost proti usnesení NSS ze dne 3.11.2020, čj. Vol 5/2020-22, a o návrh na zrušení části volebního zákona č. 247/1995 Sb. Ve věci sp. zn. IV. ÚS 55/21 byla žalobcova ústavní stížnost odmítnuta pro nedostatek povinného zastoupení advokátem s tím, že na tuto povinnost byl žalobce upozorněn již ve věcech pod sp. zn. III. ÚS 1003/20 a sp. zn. II. ÚS 2562/20. Ve věci určení advokáta k ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021, č. j. 4 As 53/2021 – 15 žalovaná uvedla, že tímto rozsudkem nebyl žalobci ustanoven zástupce pro řízení ve věci jeho žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. Ve věci určení advokáta k ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. 5 To 75/2020 šlo o potvrzení usnesení soudu I. stupně. Ve věci určení advokáta k ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 17 Co 104/2021 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 30 Nc 3/2019. 12. Počet žalobcových žádosti v rozhodnutí uvedla proto, aby zdůraznila výjimečnost institutu určení advokáta. Počet 36 neúspěšných ústavních stížností podle žalované potvrzuje, že žalobce si dlouhodobě libuje ve vedení soudních řízení, ale je i důkazem o tom, že žalobce se soudí pro pocit ze samotného souzení, nikoliv, aby šlo o skutečné prosazení či skutečnou obranu svých práv. Podle žalované přivedlo žalobce jeho vlastní trestní jednání k dlouhodobému pobytu do věznice. 13. Žalovaná poukázala i na to, že žalobce chtěl podat ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 11. 2022, č. j. 2 To 64/2022, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 27. 5. 2022, č. j. 81 T 1/2017-4829, kterým byl zamítnut návrh na obnovu řízení. Ve stejné věci již žalobce o určení advokáta žádal a to k ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2021, č. j. 5 To 75/2020 – 4463, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 27. 5. 2022, č. j. 81 T 1/2017 – 4350, kterým byl zamítnut návrh na obnovu řízení. 14. Žalovaná shrnula, že každou žádost posuzuje individuálně k poměrům žadatele. Na straně žalobce je zřejmá akcelerace jeho žádostí od roku 2018 a taky bezúspěšnost jeho žádostí. Jde zejména o důvody, ze kterých k určení nedošlo. Nadužívání institutu určení advokáta, opakování žádostí pro stejná řízení, mechanické opakování tvrzených důvodů jsou právě případy, kdy jde o zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc ze strany žadatelů. 15. Městský soud žalobci vyjádření žalované doručil 23. 11. 2023. Žalobce