1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

3 A 64/2022- 72 - text 20 3 A 64/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Česká znalecká, a.s., IČ: 252 60 138 sídlem Nezvalova 423/8, 500 03 Hradec Králové zastoupena JUDr. Janem Malým, advokátem sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 3. 2022 č. j. MSP-1/2022-OINS-SRZT/4, takto: I. Rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 3. 2022 č. j. MSP-1/2022-OINS-SRZT/4 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Jana Malého, advokáta. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž ministr spravedlnosti (dále též „ministr“) jako rozkladový orgán zamítl žalobkyní podaný rozklad a potvrdil rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále též „žalovaný“) ze dne 9. 9. 2021 č. j. MSP-48/2019-ODKA-ROZ/30. 2. Tímto rozhodnutím žalovaného jako prvostupňovým orgánem byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen „ZZT“), kterého se dopustila tím, že jelikož poté, co byla opatřením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, pošt. schr. 41/NCOZ, 156 80 Praha 5 – Zbraslav, Česká republika (dále též „OČTŘ“), ze dne 18. 10. 2017 č. j. NCOZ-2227-1147/TČ-2016-412301-C, přibrána jako znalecký ústav, vypracovala pro účely trestního řízení dne 28. 5. 2018 znalecký posudek č. 5 269-26-2018 nazvaný „Zodpovězení zadaných otázek v trestní věci AGENTURA FACE a.s. Agentura Hera, s.r.o. PROSTOR a.s.“ (dále též „znalecký posudek“), jehož předmětem bylo zodpovězení sedmi otázek OČTŘ ohledně subjektů AGENTURA FACE CZ a.s., IČ: 247 82 661 (dále též „Agentura Face“), Agentura HERA, s.r.o., IČ: 257 03 731 (dále též „Agentura Hera“), a PROSTOR a.s., IČ: 411 88 519 (dále též „Prostor“), s těmito vadami: I. zatížila znalecký posudek vadou nepřezkoumatelnosti, jelikož porušila zásady znalecké činnosti, zejména zásady komplexnosti, úplnosti a opakovatelnosti, neboť uvedla ve znaleckém posudku závěry, aniž by bylo zřejmé, jak k nim dospěla, zejména: a) dospěla v části 4.1 znaleckého posudku k závěru, že účetnictví společnosti Agentura Face „v zájmovém období NEBYLO vedeno úplně, řádně a průkazně (tj. NEBYLO vedeno dle právních norem)“, aniž by disponovala podklady, z nichž by mohla učinit závěr, že účetnictví Agentury Face bylo či nebylo vedeno úplně, řádně a průkazně; b) část 4.1 znaleckého posudku ohledně účetnictví Agentura Hera nesplňuje zásady úplnosti a opakovatelnosti, neboť není zřejmé, podle jakých podkladů byla vyhotovena analýza účetnictví Agentury Hera; c) dospěla ve znaleckém posudku k závěru, že „(účelně) nedošlo k zaúčtování určitých daňových dokladů do účetnictví“ Agentury Hera, ačkoli citovaný závěr ve znaleckém posudku není odůvodněn; d) neuvedla v části 4.1 znaleckého posudku v seznamu exportovaných sestav z datových souborů účetnictví žádnou evidenci dlouhodobého majetku, ačkoli společnost Prostor dlouhodobý majetek vykázala v účetních závěrkách, uložených ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin, tím došlo k porušení zásady komplexnosti při vypracování znaleckého posudku; e) neuvedla ve znaleckém posudku v seznamu podkladů žádné záznamy o provedení inventarizace, tedy provedení inventarizace nezkoumala, přičemž provedení inventarizace je jednou z povinností účetních jednotek podle § 6 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o účetnictví“), a také jednou z podmínek průkaznosti účetnictví podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví; f) dospěla ve znaleckém posudku k závěru, že obsah faktur/zájmových odchozích bankovních transakcí je fiktivní, aniž by odůvodnila, jak k tomuto závěru dospěla; znalecký posudek přitom neobsahuje analýzy, které by se zabývaly zde popsanými výběry finančních prostředků v hotovosti, a není tak zřejmé, jakým způsobem dospěla k uvedeným závěrům; II. odpovídala ve znaleckém posudku na právní otázky, což jí nepřísluší; III. neodpověděla ve znaleckém posudku na některé otázky ze zadání, a odpovídala na otázky v zadání nepoložené, a to: a) neodpověděla na zadanou otázku č. 6 ve znění: „Pokud by faktury (případně identifikované VS uvedené v bankovních účtech) za nakoupené služby byly fiktivní, jaká daň, v jakém zdaňovacím období, v jaké nejmenší výši by byla snížena, pokud by ke snížení daňové povinnosti došlo, a to DPH a DPP, vyčíslete, jaké množství služeb prodaly společnosti v bodu II. do společností v bodu I. a společnosti v bodu III. do společností v bodu II. (vyčíslete v ceně bez DPH a částku DPH)?“, neboť v reakci na otázku č. 6 uvedla znalecký závěr o vyčíslení výše způsobené ekonomické újmy státu Česká republika na dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) a dani z příjmů právnických osob (dále též „DPPO“) předmětnými společnostmi, přičemž předmětem otázky č. 6 nebylo vyčíslení ekonomické újmy státu Česká republika na DPH ani DPPO; b) uvedla v části 5 znaleckého posudku nazvané „Závěr znaleckého zkoumání a dokazování“ blíže neodůvodněné závěry, přičemž není zřejmé, k jaké části znaleckého úkolu či ke které otázce se tyto závěry vztahují; IV. zatížila znalecký posudek následujícími formálními vadami: a) neoznačila ve znaleckém posudku jednoznačně část nálezu a ani část posudku ve smyslu § 13 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení ZZT (dále též „vyhláška k ZZT“); b) znalecký posudek neobsahuje povinné údaje podle § 22 odst. 1 ZZT, konkrétně není ve znaleckém posudku uvedeno, kdo může, jestliže je to podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného znaleckým ústavem a podat žádaná vysvětlení; tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 ZZT ve znění účinném do 31. 12. 2020, za což jí podle § 25b odst. 3 ZZT byla uložena pokuta v částce 150 000 Kč s náhradou paušálních nákladů v částce 1 000 Kč. 3. Proti těmto rozhodnutím žalobkyně brojí podanou žalobou. 4. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že shora označený skutek nepovažuje za přestupek, který by se stal tak, jak je uvedeno v rozhodnutí žalovaného. Odkazuje na argumentaci, kterou uplatnila ve Vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 3. 2021 a tu činí ji součástí žalobních bodů. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně má za to, že žalovaný nepřípustně přezkoumával obsahovou správnost znaleckého posudku, ačkoli orgánem oprávněným k posouzení jeho závěrů v trestním řízení, které je tzv. živé a probíhá, je trestní soud, který na základě provedeného dokazování, jehož výsledky v době vypracování znaleckého posudku nemusí být znalci známy, může dojít k jinému závěru. Poukazuje na rozhodnutí žalovaného, na body 160 až 165 (žalovaný zpochybňuje správnost znaleckých závěrů ve vztahu k účetnictví Agentury Hera), na bod 70 (žalovaný tvrdí, že žalobkyně nemohla učinit znalecký závěr o účetnictví Agentury Face, když ho neměla k dispozici), a na body 151 a 152 (žalovaný vytýká pochybení ohledně postupů, metod, údajů a výpočtů). Provedené hodnocení správnosti žalovaným nespadá podle žalobkyně pod skutkovou podstatu podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. 6. Žalobkyně poukazuje na to, že pod body I. b) a I. c) rozhodnutí žalovaného je jí nepravdivě vytýkána absence výčtu podkladů pro znalecké zkoumání, přitom na str. 20 a str. 32 až 36 znaleckého posudku jsou uvedeny podklady ke zkoumání účetnictví a podklady ke stavu účetnictví Agentury Hera. Konstatuje, že je nezbytné vzít v úvahu celkový rozsah trestního spisu a podkladů, které jí OČTŘ postupně předkládaly, v řádu celkem několika desítek tisíc stran dokumentů. Detailní popis všech použitých podkladů by činil ze znaleckého posudku pro praxi zcela nepřehledný dokument. Není proto porušením zásad znaleckého zkoumání, jestliže ve znaleckém posudku vyjmenovala použité podklady, ze kterých při znaleckém zkoumání vycházela. 7. Žalobkyně k tvrzení o účelnosti nezaúčtování určitých dokladů do účetnictví odkazuje na str. 36 znaleckého posudku, kde zmiňuje, že při zkoumání listin z účetnictví Agentury Hera byly zjištěny obaly s daňovými doklady jmenované společnosti, které nebyly z blíže nezjištěného účelu do účetnictví Agentury Hera zaúčtovány. Takové účetnictví založené na nezaúčtovaných dokladech je neprokazatelné, neúplné, nevedené řádně, neobsahuje totiž účetní záznamy o všech účetních případech týkajících se účetního období. Existence dokladů „NEPOUŽITÝCH“, „NEZAÚČTOVANÝCH“ je důvodem pro takový závěr. Jinak by nebyly respektovány zásady znaleckého zkoumání. Pokud je žalobkyni takový závěr vytýkán, je tř