7 As 93/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 22/2022- 50 - text 14 5 A 22/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové v právní věci žalobkyně: EKOREMA recycling s.r.o., IČO: 25396048 se sídlem Boženy Němcové 1720, Rožnov pod Radhoštěm zastoupena JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou se sídlem Kadláčkova 894, Kopřivnice proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 – Vršovice v řízení proti žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2021, č. j. MZP/2020/570/1321, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2021, č. j. MZP/2020/570/1321, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 15 342 Kč k rukám její zástupkyně JUDr. Taťány Přibilové, advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Česká inspekce životního prostředí (dále také jen „ČIŽP“ nebo „prvostupňový správní orgán“) zahájila oznámením o zahájení kontroly ze dne 11. 3. 2019, č. j. ČIŽP/47/2019/2817, kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem č. 185/2001 Sb. (dále jen „zákon o odpadech“). Prvostupňový správní orgán současně žalobkyni vyzval k poskytnutí informací a doložení níže vymezených dokladů, případně zdůvodnit nepředložení dokladů: - rozhodnutí příslušného krajského úřadu, kterým byl kontrolovanému subjektu udělen souhlas k provozu zařízení RESTA 900x600 dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech včetně schváleného provozního řádu; - období, ve kterém bylo provozováno recyklační zařízení RESTA 900x600 v k. ú. Vidče; - provozní deník zařízení RESTA 900x600 za období od 1. 1. 2018 do 11. 3. 2019; - informace k drceným odpadům v k. ú. Vidče (původ drcených odpadů, přehled jednotlivých druhů drcených odpadů, přehled podrceného množství jednotlivých druhů odpadů); - informaci, zda vlastníkem odpadů byl kontrolovaný subjekt nebo drcení bylo prováděno jako služba pro jiný subjekt. 2. Příkazem ze dne 6. 5. 2019, č. j. ČIŽP/47/2019/4898, uznal prvostupňový správní orgán žalobkyni vinnou, že jako kontrolovaná osoba nepředložila ve stanovené lhůtě požadované doklady, čímž spáchala přestupek podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen „kontrolní řád“), a za toto jednání jí uložil pokutu ve výši 50 000 Kč. Proti uvedenému příkazu podala žalobkyně odpor. Vyrozuměním ze dne 22. 5. 2019 byla žalobkyně informována, že řízení o přestupku pokračuje. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 3. 6. 2019 uvedla, že se závěry prvostupňového správního orgánu nesouhlasí, neboť ČIŽP měla požadované informace a doklady k dispozici, když s žalobkyní zahájila dne 27. 2. 2019 kontrolní řízení dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V průběhu této kontroly žalobkyně s ČIŽP plně spolupracovala a poskytla veškeré požadované informace a doklady, např. rozhodnutí krajského úřadu o povolení provozu zařízení RESTA 900x600, schválený provozní řád, provozní deník zařízení RESTA či původ, druh, množství a informaci o vlastníku drcených odpadů. Žalobkyně si oznámení o zahájení kontroly ze dne 11. 3. 2019 spojila s již probíhající kontrolou dle zákona o ochraně ovzduší, proto na výzvu k poskytnutí informací a doložení dokladů nereagovala. Sama ČIŽP o kontrole věděla. 3. Rozhodnutím ze dne 27. 6. 2019, č. j. ČIŽP/47/2019/7602, prvostupňový správní orgán uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu, uložil jí pokutu ve výši 50 000 Kč a rovněž jí uložil povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Konkrétně žalobkyni bylo vytýkáno, že nedoložila tři z původně pěti požadovaných dokladů, kterými byly rozhodnutí krajského úřadu o souhlasu k provozu zařízení RESTA 900x600 včetně provozního řádu, provozní deník zařízení RESTA 900x600 za období od 1.1.2018 do 11.3.2019 a informace k drceným odpadům v k.ú. Vidče (přehled jednotlivých druhů drcených odpadů, přehled podrceného množství jednotlivých druhů odpadů). V odůvodnění bylo uvedeno, že v den, kdy byla zahájena kontrola dle zákona o odpadech, nebyla ukončena kontrola dle zákona o ochraně ovzduší. Protože se jednalo o kontrolu dle jiného právního předpisu, nelze předpokládat, že budou sledovány stejné údaje. Kontrola dle zákona o ochraně ovzduší se nezabývá problematikou nakládání s odpady, nejsou v rámci takové kontroly informace o nakládání s odpady detailně zkoumány a popisovány, proto zjištění učiněné dle zákona o ochraně ovzduší nejsou pro kontrolu dle zákona o odpadech zcela směrodatná. Protokol o kontrole dle zákona o ochraně ovzduší neobsahoval jako přílohu veškeré informace, které ČIŽP požadovala v rámci zahájené kontroly dle zákona o odpadech. ČIŽP tak nebylo předloženo rozhodnutí příslušného krajského úřadu, kterým byl kontrolovanému subjektu udělen souhlas k provozu zařízení RESTA 900x600; data z provozní evidence obsahovaly pouze informace za červenec roku 2018 a roky 2015, 2016 a 2017, nikoli v požadovaném období od 1. 1. 2018 do 11. 3. 2019, a v protokolu o kontrole dle zákona o ochraně ovzduší byla sice informace o původu drcených odpadů, avšak již nebyl poskytnut přehled jednotlivých druhů drcených odpadů a přehled podrceného množství jednotlivých druhů odpadů. Informace o období, ve kterém bylo provozováno recyklační zařízení, a informace o vlastníku odpadů, byly obsaženy v protokolu o kontrole dle zákona o ochraně ovzduší, proto prvostupňový správní orgán žalobkyni neuznal vinnou za nedoložení těchto informací. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně blanketní odvolání ze dne 16. 7. 2019, které podáním ze dne 8. 10. 2019 doplnila a které bylo v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaného (nyní žalobou napadené rozhodnutí) zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 4. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že na zjištěních orgánu prvního stupně neshledal pochybení. Prvostupňový správní orgán požadoval po žalobkyni doložení dokladů k řádnému provedení kontrolního úkonu, na tento požadavek však žalobkyně nereagovala, čímž došlo k porušení povinností daných § 10 odst. 2 kontrolního řádu s naplněním skutkové podstaty přestupku dle § 15 odst. 2 téhož předpisu. Žalobkyně žádnými důkazy nezpochybnila skutková zjištění prvostupňového správního orgánu. I když žalobkyně přílohou k odůvodnění odvolání doložila další doklady, nelze takové doplnění považovat za úplné splnění požadavků orgánu prvního stupně. I opožděné dodání dokladů představuje porušení povinnosti součinnosti a naplňuje skutkovou podstatu přestupku. K jednotlivým odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že nelze přisvědčit námitkám o záměně kontrolních úkonů z hlediska zákona o odpadech a ochraně ovzduší, když se jedná o dva zcela odlišné specifické obory činností. I kdyby k záměně došlo, žalobkyně měla po celou dobu správního řízení možnost požadované doklady doložit, učinila to však až v rámci odůvodnění odvolání ze dne 27. 6. 2019. Současně žalovaný uvedl, že prvostupňový správní orgán neměl ke kontrolní činnosti podle zákona o odpadech veškeré podklady a jejich absenci konkretizoval ve výroku rozhodnutí o uložení pokuty. Dokumenty požadované po žalobkyni jsou dokumenty, kterými má provozovatel provozující zařízení pro nakládání s odpady v souladu se zákonem o odpadech disponovat, a jejich předložení k ověření, že je zařízení provozováno v souladu se zákonem o odpadech, je povinností provozovatele. Skutková zjištění hodnotící dodržování právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší mohou být nepochybně jiná nežli zjištění zaměřená na dodržování předpisů v oblasti odpadového hospodářství. Protokol o kontrole ze dne 11. 3. 2019 je výstupem z kontroly dle zákona o ochraně ovzduší, nezabývá se nakládáním s odpady ve smyslu zákona o odpadech a samotný závěr protokolu neuvádí žádná zjištění ve vztahu k dodržování povinností v oblasti nakládání s odpady. Z ohlášení umístění zařízení RESTA je zřejmý pouze předpoklad množství a druhů drcených odpadů, nikoli skutečné množství podrcených jednotlivých druhů odpadů. Žalovaný dále odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu s poukazem na skutečnost, že i opožděné poskytnutí požadovaných dokladů představuje porušení povinnosti součinnosti stanovené v § 10 odst. 2 kontrolního řádu. Žalovaný dále uvedl, že sankce byla stanovena při spodní hranici zákonem stanoveného rozpětí a samotná výše sankce nijak nevybočuje okolnostem a odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, když žalobkyně v požadované lhůtě a ani následně v průběhu správního řízení všechny požadované doklady nedoložila. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 5. Žalobkyně v žalobě namítala, že k neposkytnutí některých dokladů došlo v důsledku zcela omluvitelného a pochopitelného pochybení, když kontrolu prováděl stejný orgán v totožném místě provádění činností žalobkyní a ve stejné době. Žalobkyně při kontrole zákona o ochraně ovzduší s ČIŽP řádně spolupracovala a n