3 As 60/2005 — Nejvyšší správní soud

9 A 92/2023- 49 - text 16 9 A 92/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: Mgr. H. E., narozená dne X bytem X proti žalované: Česká obchodní inspekce, IČO 00020869 sídlem Štěpánská 796/44, 110 00 Praha 1 – Nové město o žalobě proti rozhodnutí Ústředního inspektorátu žalované ze dne 27. 3. 2023, č. j. ČOI39544/23/O100/Dvo/Št, sp. zn. ČOI 56033/22/3100, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a řízení před správním orgánem 1. stupně 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Ústřední inspektorát žalované (dále jen „žalovaná“) zamítl její odvolání proti rozhodnutí Inspektorátu Středočeského kraje a hlavního města Prahy žalované (dále jen „příslušný Inspektorát“) ze dne 19. 21. 2023, č. j. ČOI 6851/23/1000 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Ze spisu vyplývá, že dne 25. 4. 2022 bylo žalobkyni doručeno Oznámení o zahájení kontroly Inspektorátem Olomouckého a Moravskoslezského kraje (dále jen „nepříslušný Inspektorát“) žalované, na které žalobkyně reagovala podáním námitky místní nepříslušnosti vzhledem ke svému sídlu. Této námitce nepříslušný Inspektorát vyhověl a dne 10. 5. 2022 kontrolní zjištění spolu se správním spisem postoupil příslušnému Inspektorátu žalované. 3. Dne 18. 8. 2022 vydal příslušný Inspektorát Protokol o kontrole, kde popsal zjištěné jednání žalobkyně, které lze kvalifikovat jako porušení ustanovení § 13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Tento protokol zaslal žalobkyni spolu s Oznámením o provedené kontrole a poučením, že má ve smyslu § 13 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), právo podat proti kontrolnímu zjištění do 15 dnů od doručení protokolu písemné a zdůvodněné námitky. 4. Dne 21. 11. 2022 vydal příslušný Inspektorát dle § 90 odst. 1 zák. č. 250/2016 Sb. Příkaz, kterým žalobkyni uložil úhrnnou pokutu ve výši 25 000 Kč, jelikož ji shledal vinnou ze spáchání: 1. přestupku podle ustanovení § 24 odst. 7 písm. l) zákona o ochraně spotřebitele, spočívajího v porušení § 13 cit. zákona, jehož se žalobkyně dopustila tím, že neinformovala spotřebitele řádným způsobem o podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění, když ve zveřejněných Obchodních podmínkách ze dne 01. 5. 2012 (dále jen „Obchodní podmínky“) v části 10) Reklamační řád mj. uváděla: „Výrobky, na které se vztahuje právo uplatnění reklamace musí být předány k posouzení ihned po zjištění závady, musí být čisté a s náležitými doklady a popisem vady, případně označeným místem závady. Zásilka musí být kompletní (včetně příslušenství a veškeré dokumentace) a ve stavu, v jakém jste jej převzali při dodávce. Ke zboží přiložte doklad o koupi. Ke zboží musí být přiloženy veškeré listiny, které nakupující se zbožím obdržel, tedy například paragon, záruční list a jiné. Zboží je z hygienických důvodů k reklamaci přijato pouze řádně vyčištěné. U zamítnutých reklamací mohou být účtovány náklady na reklamační řízení a manipulační poplatky“, tedy neinformovala spotřebitele v souladu s ustanovením § 13 zákona o ochraně spotřebitele, a 2. přestupku podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, spočívajícíhoo v porušení § 4 odst. 4 v návaznosti na § 5 odst. 1 cit. zákona, jehož se žalobkyně dopustila tím, že neinformovala spotřebitele řádným způsobem o právu na odstoupení od kupní smlouvy, když ve svých Obchodních podmínkách v části 6) Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy k tomuto právu mj. uváděla: „Odstoupení od smlouvy musí být doručeno nejpozději poslední den 14 denní lhůty. Na kupní cenu, která má být kupujícímu vrácena, může prodávající započíst své skutečně vynaložené náklady spojené s vrácením zboží (na přepravu apod.)“, tedy užívala nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí, neboť obsahovaly věcně nesprávné informace a byly tedy nepravdivé, což mohlo vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. 5. Žalobkyně podala proti Příkazu odpor, ve kterém zpochybnila, že by se dopustila přestupků v době kontroly dne 21.4.2022, když pro to podle ní neexistuje důkaz. Dále namítala, že nepříslušný Inspektorát měl postoupit věc příslušnému Inspektorátu formou usnesení, nikoliv pouhým sdělením, a to podle § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Je podle ní i sporné, zda lze přihlížet k důkazům, které byly provedeny v souvislosti s jiným právním subjektem, když příslušný správní orgán jí nezaslal ani oznámení o zahájení kontroly. Dále žalobkyně v odporu zpochybňovala, že by byla naplněna materiální stránka přestupku, když její formulace nebyly dle jejího názoru způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele. V závěru vyjádřila názor, že výše uložené pokuty je neadekvátní a neodpovídá charakteru provinění. Tyto námitky zopakovala i ve vyjádření z 28. 12. 2022, kterým reagovala na sdělení o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí ze dne 12. 12. 2022. 6. Příslušný Inspektorát žalované vydal dne 19. 1. 2023 prvostupňové rozhodnutí, kterým rozhodl shodně jako v Příkazu a uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1000 Kč. 7. Žalobkyně podala proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž znovu poukázala na procesní okolnosti zahájení řízení i použití důkazů, namítala, že odchylky jejích formulací v informování spotřebitele od zákonné úpravy jsou zanedbatelné a nezpůsobilé podstatně narušit chování spotřebitele, a bránila se výši pokuty s poukazem na to, že v roce 2021 i 2022 měla z provozu internetového obchodu příjmy 250 000 Kč a výdaje 220 000 Kč. Následně žalobkyně podala ještě žádost o snížení pokuty na 10 000 Kč. II. Rozhodnutí Ústředního inspektorátu žalované (napadené rozhodnutí) 8. Žalovaný správní orgán (dále také jen „žalovaný“) dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že příslušný Inspektorát učinil ve věci potřebná skutková zjištění, nepochybil ani při právním hodnocení předmětné věci, přestupky žalobkyně byly bezpečně prokázány a neshledal ani žádné procesní vady s dopadem na zákonnost a správnost prvostupňového rozhodnutí. 9. Předně se žalovaný zabýval tím, zda pro žalobkyni není příznivější posouzení věci podle nového znění zákona o ochraně spotřebitele ode dne 6. 1. 2023. Vzhledem k tomu, že došlo k pouhé restrukturalizaci předmětných ustanovení ve smyslu pořadí a označení bez změny jejich obsahu, neshledal důvody pro aplikaci nové úpravy. 10. Procesní odvolací námitky žalobkyně žalovaný nepovažoval za důvodné. 11. Shledal, že kontrola byla zahájena dne 25. 4. 2022 v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. b) kontrolního řádu, když v oznámení o zahájení kontroly byla uvedena osoba pověřená výkonem kontroly včetně čísla služebního průkazu. Nevešel na námitku žalobkyně, že se nemohla vyjádřit k otázce podjatosti kontrolního orgánu podle § 10 odst. 1 písm. b) kontrolního řádu, neboť kontrolní řád nestanovuje správnímu orgánu ohledně tohoto práva poučovací povinnost. Právo namítat podjatost žalobkyni upřeno nebylo, mohla tak učinit, jakmile by se o případné podjatosti dozvěděla. Tohoto práva však nevyužila, a to ani v průběhu kontroly, ani při odvolání. K tomu žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2021, č. j. 29 A 46/2018-45. 12. K použití zjištění získaných před zahájením kontroly žalovaný vycházel z ustanovení § 3 odst. 1 a 2 kontrolního řádu, podle kterých může kontrolní orgán provádět před zahájením kontroly úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu zaháji a takto získané skutečnosti mohou sloužit jako podklad pro kontrolní zjištění. Proto zde žalovaná nespatřovala v jejich dalším použití rozpor se zákonem. Co se týče námitky o kontrole zahájené vůči jinému subjektu, žalovaný s odkazem na protokol o kontrole vysvětlil, že subjekt V. O., s. r. o., se zjištěných porušení nedopustil, byl na stránkách uveden jen jako adresa pro vyzvednutí a vrácení zboží, přičemž žalobkyně byla uvedena jako „odpovědná osoba“ a byla provozovatelkou internetového obchodu. Podklady získané v souvislosti s kontrolou společnosti V. O., s. r. o., v řízení se žalobkyní použity nebyly a internetová souvislost žalobkyně a společnosti V. O., s. r. o., není pro věc rozhodující. 13. Námitce žalobkyně, že postoupení věci příslušnému Inspektorátu měl nepříslušný Inspektorát provést ve formě usnesení podle § 12 správního řádu, dal žalovaný za pravdu, nicméně postoupení formou usnesení se pouze poznamenává do spisu, a žalobkyně by neměla právo se proti němu odvolat. Jelikož byla o tomto postupu žalobkyně vyrozuměna, její námitce místní nepřísluš