6 As 243/2021 — Nejvyšší správní soud

10 A 111/2024- 81 - text 41 sp. zn. 10 A 111/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Městys Chodová Planá sídlem Pohraniční stráže 129, 348 13 Chodová Planá zastoupeného Mgr. Radkem Klesou, advokátem, sídlem Dvořákova 44/38, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, 110 00 Praha 10 – Vršovice za účasti: LB MINERALS, s. r. o. se sídlem Tovární 431, 330 12 Horní Bříza o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 13. 9. 2024, č. j. MZP/2024/290/825, sp. zn. R/4239, takto: I. Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 13. 9. 2024, č. j. MZP/2024/290/825, sp. zn. R/4239, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 498 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění I. Předmět věci 1. Dne 18. 10. 2023 podala společnost LB MINERALS, s. r. o. (dále též „osoba zúčastněná na řízení“ nebo „žadatel“) u Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy II, oddělení Plzeň (dále jen „ministerstvo“) podle ustanovení § 4 a § 4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o geologických pracích“) žádost o stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum lokality Hostíčkov (dále jen „žádost“). 2. Dne 25. 3. 2024 vydalo ministerstvo rozhodnutí č. j. MZP/2024/220/469, sp. zn. ZN/MZP/2023/222/185 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým vyhovělo žádosti žadatele a stanovilo průzkumného území Hostíčkov (dále jen „PÚ Hostíčkov“) v etapě průzkum za účelem ověření výskytu a rozsahu poloh leukokratních granitoidů a aplitů v okolí ložiska Hanov u Lestkova se zaměřením na bývalé selské těžby západně od Podhájského potoka, přičemž do průzkumu má být zahrnut také místní výskyt pegmatitů typu Zhořec u Bezdružic. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad ze dne 10. 4. 2024. Ministr životního prostředí (dále jen „ministr“) dne 13. 9. 2024 rozhodnutím č. j. MZP/2024/290/825, sp. zn. R/4239 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle ustanovení § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozklad žalobce zamítnul a prvostupňové rozhodnutí ministerstva potvrdil. 4. Žalobce byl jakožto obec podle ustanovení § 4a odst. 2 věty druhé zákona o geologických pracích od počátku účastníkem výše specifikovaného správního řízení. Proti prvostupňovému i napadenému rozhodnutí brojí žalobou, jejíž posouzení je předmětem tohoto soudního řízení. II. Napadené rozhodnutí 5. Ministr životního prostředí v odůvodnění napadeného rozhodnutí předně shrnul skutkový stav, obsah rozkladu a obsah vyjádření žadatele k rozkladu. Konstatoval, že ministerstvo postupovalo správně, když žádosti žadatele vyhovělo. Žádost je podle jeho názoru v souladu se státní a regionální surovinovou politikou. Současně nebylo zjištěno, že by průzkum byl v rozporu se státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu, nebo že by další veřejný zájem převýšil zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska Hostíčkov ve smyslu ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích. Dále se vyjádřil k rozkladovým námitkám. 6. K nespojení řízení o žádosti o stanovení PÚ Hostíčkov s řízením o žádosti o stanovení průzkumného území Hanov u Lestkova (dále jen „PÚ Hanov u Lestkova“) zdůraznil, že na postup podle ustanovení § 140 odst. 1 správního řádu není právní nárok. Žalobci přisvědčil, že ministerstvo ve výzvě ze dne 20. 11. 2023, kterou žadatele vyzvalo k odstranění nedostatků podání, v rámci předběžného posouzení uvedlo, že mezi výše uvedenými průzkumnými územími existují propojení. Podle ustanovení § 2 zákona o geologických pracích jsou geologické práce vymezeny taxativně uvedením cílů. Při prověřování cíle se přitom vychází nejen z projektu prací, ale především z toho, jak cíl prací definuje osoba, která práce financuje. Cílem průzkumných prací v lokalitě Hostíčkov jsou výzkumné geologické práce podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o geologických pracích. V případě lokality Hanov u Lestkova jsou však podle žádosti cílem prací doplňkové geologické práce podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o geologických pracích. Po odstranění vad žádostí tedy ministerstvo dospělo k závěru, že nejsou dány důvody ke spojení řízení, neboť jejich spojení brání odlišný účel (žadatelem definovaný cíl). 7. Tvrzení žalobce o tom, že ministerstvo se s jeho názorem ztotožnilo, neboť žádost o stanovisko příslušného orgánu ochrany životního prostředí k oběma průzkumným územím byla na téže listině, je podle ministra liché; šlo totiž jen o naplnění zásady rychlosti a hospodárnosti řízení, přičemž na posouzení průzkumných území se ptal navzájem odlišnými otázkami. Žalobce k nepodloženému závěru o splnění podmínek pro spojení řízení dospěl ze stanoviska Odboru životního prostředí Městského úřadu Tachov (dále jen „OŽP Tachov“) ze dne 6. 2. 2024, č. j. 36/2024-OŽP/TC, jehož odůvodnění bylo doplněno stanoviskem ze dne 12. 2. 2024, č. j. 312/2024-OŽP/TC (společně dále též „stanovisko OŽP Tachov“), které definované cíle průzkumných prací neodlišilo. 8. Stran nedostatečného vypořádání námitek týkajících se zachování kvality životního prostředí, rozvoje území a ochrany života obyvatel uvedl, že ministerstvo posoudilo všechny v úvahu přicházející zájmy stojící v opozici proti zájmu na průzkumu lokality Hostíčkov. Tvrzení žalobce, že zájem na zachování životního prostředí a kvality života obyvatel byl prokázán, ministr považoval za tvrzení nesprávné a nemající oporu ve správním spise. Žalobce veřejný zájem dovozoval toliko s odkazem na posudek o vlivech záměru na stanovení dobývacího prostoru Hanov u Lestkova a hornické činnosti na výhradním ložisku živcové suroviny Hanov u Lestkova vypracovaný společností ECODIS s. r. o. v roce 2017 (dále jen „posudek EIA“) a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2021, č. j. 59 A 12/2021 – 351. Jiné relevantní důkazy nepředložil. 9. Posudek ministr považoval za obsolentní; povolení dobývacího prostoru Hanov u Lestkova ve finále stanoveno nebylo, řízení bylo ukončeno. Původně se počítalo s těžbou v rozsahu 100 000 tun/rok, což by znamenalo pětinásobný nárůst těžké přepravy oproti normálnímu stavu. Posudek EIA zároveň hodnotil absenci adekvátního dopravního napojení na silnici II/201 a tomu odpovídajícího posouzení hluku a vibrací z dopravy a odstřelů. Ve zde posuzovaném případě však žadatel uvedl, že i kdyby byl průzkum v lokalitě Hostíčkov pozitivní, celková těžba v obou lokalitách nepřesáhne limit 10 000 tun/rok. 10. Pokud jde o argumentaci rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2021, č. j. 59 A 12/2021 – 351, ministr argumentoval, že tento soud jednak není věcně a místně příslušný k posouzení vlivů záměru dobývání ložiska Hanov u Lestkova na životní prostředí (ke kterému s vyjadřoval jen na okraj), jednak se k posudku vyjadřoval optikou dopadů ustanovení § 15 odst. 1 horního zákona do územního plánu obce Lestkov, přičemž zohledňoval existenci tohoto posudku v době předcházející schválení územního plánu obce Lestkov. Rozsudek tedy není pro odlišná východiska aplikovatelný. Ministerstvo posoudilo soulad žádosti se státní politikou životního prostředí optikou stanoviska OŽP Tachov a své rozhodnutí řádně odůvodnilo; včetně důvodů, pro které se s tímto stanoviskem zcela neztotožnilo. Nesouhlas žalobce se závěrem ministerstva o neaplikovatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni a výše upřesněného posudku neznamenají nezákonnost prvostupňového rozhodnutí. V žalobcem odkazovaném případě se jednalo o záměr na dalším průzkumu s následným využitím ložiska na těžbu 100 000 tun/rok, zde posuzovaný případ je rozdílný: je jen vyhledávací etapou, průzkumem doposud neprozkoumaného hypotetického nahromadění nerostné suroviny. 11. K porušení zásady předvídatelnosti nedošlo, neboť z hypotetické možnosti shody nahromadění nerostné suroviny v lokalitě Hostíčkov s již nalezenou surovinou v ložisku Hanov u Lestkova nelze dovozovat jakékoliv důsledky. Žadatelem uváděný způsob provádění průzkumných prací přitom žalobce nikterak nerozporoval. 12. Ohledně veřejného zájmu v podobě radiolokátoru Armády České republiky v lokalitě Kříženec ministr uvedl, že tuto námitku žalobce poprvé uplatnil až v rozkladu. K radiolokátoru uvedl jeho umístění a skutečnost, že signálu z tohoto radiolokátoru ve směru na lokalitu Hostíčkov překáží kóta 679, díky které je PÚ Hostíčkov mimo radiovou dohlednost. Podle žádosti při průzkumu nebudou vysílány elektromagnetické signály ani poh